Ahoj holky bolky, víte chtěla bych se zeptat (navazuje to na... - diskuze

Ahojky, to je můj případ, s přítelem jsme se znali asi tak 1-1,5 měsíce a já otěhotněla ( neplánovaně ), tak jsem mu jednou řekla, jestli má čas mě hodit k dr., že jsem to nedostala ale že test je negativní, hodil mě tam, dr. řekl, že to na mimi nevypadá,a poslal mě na UTZ tak jsem strašila, že mám nádor apod. na UTZ jsem šla s maminou, protože přítel byl zrovna v práci a tam mi už ukázaly srdíčko:-)))) protože přítel děti zatím rozhodně neplánoval a ptal se, jestli by to náhodou nešlo nějak udělat ( potrat ), řekla jsem že na potrat rozhodně nejdu a ať už se rozhodne jak chce, že ho nutit nebudu, že se můžeme v tichosti rozejít a nikdo nic vědět nebude. No a dopadlo to tak, že jsme spolu přes 4 roky a máme 2 krásné kluky ( 3 roky a 1 rok )

já otěhotněla neplánovaně a nechtěně..a záhadně. přítel je ovšem o 10let starší a ač jsme o tom spolu nikdy nemluvili, věděla jsem, že bude rád, že jsem těhotná. byl rád. já byla nešťastná a dlouho jsem se s tím vyrovnávala-nebo spíš zvykala si na tu novou nečekanou situaci. oznámila jsem mu to až po potrvzení těhotenství od doktorky, až jsem měla jistotu, jak to je.svoji nejsme a bydlení jsme vyřešili během těhotenství (bydleli sme spolu, ale v malým bytě a já chtěla do většího)no ale vážně nevím, jak bych reagovala, kdyby on dítě vůbec nechtěl...je to pro mě odporná představa, ale myslím, že pak by tady daniel dneska nebyl.

ano, my.Ja byla jeste k tomu zatim vdana za nekoho jineho a byla jsem z jine zeme.On vedel z drivejska,ze na potrat bych nesla a nejak mu to jako \"dobremu\" cloveku nedalo me v tom nechat samotnou.Ale pozdeji jsem se dozvedela,ze by bejvale byl spokojenejsi, kdybysme to vyresili potratem.Ted mi casto co Violku mame srdceryvne dekuje,ze jsem ji mela,ze jsem mu ji dala a ze me ani potrat neprisel na mysl.Miluje ji hrozne moc a je podle me stastny,ze nic takoveho v te dobe nezminil. A mame se moc radi - rozhodne to nebylo,ze bysme spolu zustali jen kvuli miminku.Ale je pravda,ze kdovi - treba nam to pomohlo prekonat nektere tezke chvile a zustat spolu. Clovek nikdy nevi a nemel by se neustale ptat co by kdyby. Jsem rada,ze je to tak jak to je, i kdyz to bylo divoke teda :D Ale prislo mi to ke me pasujici - porad nejaka divocina

ahoj, my jsme se znali s přítelem 3 měsíce, když jsem zjistila, že jsem těhotná, bylo nám obědma 20 prve byl zaražený, ptal se jestli půjdu na potrat, řekla jsem, že si to musím všechno srovnat, tak jsme se dohodli, že si o víkendu všechno rozmyslíme každý sám a pak se o tom budeme bavit noa tedˇ je malé 16 měsíců a jsme stále spolu jako rodina, sehnali jsme si bydlení a všechno tak nějak funguje i když problémy byly, ale zvládli jsme je chce to asi jedna na rovinu, řešit to oba, na sex musí být taky dva

Bylo mě 35let.nechtěla jsem děti,nechtěla jsem manžela a postelový přítel bylo maximum co mě vyhovovalo.Taktéž na tom byl můj manžel,jen jemu bylo v té době 37.No a manželé jsme 5 let a děti máme 2.

my jsme s Otem spolu chodili něco přes měsíc když jsem otěhotněla...já miminko ještě moc nechtěla,ale jak se to potvrdilo tak Ota byl ten nejšťastnější chlap na světě a já z toho byla najednou taky šťastná...jsme šťastni a moc se milujem bydlet máme kde a svoji budeme brzy:))

Já jsem znala svého chlapa tři měsíce a nebyla to zrovna pohádka, prostě né zrovna perfektní začátek vztahu, když jsem zjistila, že jsem těhotná já bydlela u mamky a on u svých rodičů, oba dva bez práce, prostě přišlo to v tu nejnevhodnější dobu co mohlo. Řekla jsem mu to na rovinu, ale musím uznat, že jsem měla strach z jeho reakce, byl zaražený a vůbec nevěděl co na to má říct,oba dva jsme děti ještě nechtěli a ani neplánovali. Vzhledem k daný situaci jsme se shodli na potratu. Šel se mnou když jsem to šla říct doktorce, ukázala nám na ultrazvuku toho drobka, kterýmu krásně bilo srdíčko a já v tu chvíly věděla, že potrat bych prostě nedovolila. Překvapivě i on byl docela pro a začala nám zcela jiná etapa života, nikdy nebyl náš vztah ideální a měli spoustu problému s financemi, bytem i prací, ale Filípek, který má momentálně 16měs. a má se čile k světu nás úžasně semknul dohromady, fungujeme jako rodina, máme se moc rádi a v současné situaci si užíváme každý den, kdy můžem být všichni tři spolu...

já jsem otěhotněla hooodně neplánovaně. krátkodobý vztah, pak jsem zjistila, že je pán ženatý. takže konec. pak jsem zjistila, že jsem těhotná. oznámila jsem mu to až 3 měsíce poté, musela jsem si hromadu věcí ujasnit. výsledek je, že mám nádherného syna, kterého bych možná nikdy neměla. sice nemá otce, ale snad se to někdy změní(snad nejsou všichni chlapi ubožáci a srabi-furt žiju v naději). ale to byla trochu jiná situace než ta tvoje. jen chci říct, že i kdyby náhodou byla reakce jiná, než očekáváš, tak to má řešení a rozhodně to není žádné neštěstí je to těžké, ale jde to. držím palce

treti dite jsme chteli,ale asi az trochu pozdejimusim priznat,ze to pro me byl sok,ale zaroven jsem byla rada,co pritel nevim, byl zrovna v americe,tak jsem mu to poslala smskou,stejne bych to nevydrzela cekat nez prijede a prave jsem se bala jeho reakce, ze by nebyla takova jakou bych si predstavovala. Nechtel mi pak rict prvni co na to rekl,ale tesi se.Spis ze to bude narocne a po tomhle si ale budeme davat urcite vetsiho majzla:))

PRvní mimi jsme plánovali,ale spíš, že to necháme na přírodě a ono se podařilo hned byt jsme měli sice oupený,ale terpve se stavěl,takže jsme se stěhovali až když jsem byla v 8.měsíci a v 6.měsíci jsme se brali. Teď čekám neplánovaně druhý, ještě jsme nechtěli a manželovo reakce byla lepší než ta moje a zase se budem stěhovat,tentokrát snad už naposled

tak my mame dite absolutne neplanovane, nechtene, a omylem... vlastne sme spolu ani oficialne nechodily.. sice se zname uz par let, ale jako kamaradi..kdyz sem se rozesla z bejvalym.. zacal nadbihat, parkrat sme spolu byli sednout na kafe, pivo, dikosteka apod.. zjistily jsme ze si rozumime,ale já nechtela vztah.. ze jako nebudu ze vztahu do vztahu tak sme tomu nechali volný průbeh, s obcasným sexem(jak se riká vzájemná vypomoc) a ejhle.. tehu sem byla hned.. byl to sok pro nas pro oba,ale on mel byt-sice jednopokojac,ale ja se nastehovala k nemu, a na maleho sme se zacli tesit.. ale nikdy nerekl ze bych mela jit na potrat.. ted trochu bojujem-ikdyz slibil ze se zlepsi.. ale je nam krasne zatim.. a dokonce se budem i brat.. za rok...

Ono je rozdíl mezi neplánovaně neúmyslně a úmyslně. Taky nejsme svoji, ale vlastní bydlení máme. Dítě bylo po vzájemné dohodě.