A co setkání s Bolkami na živo? - diskuze

My mely poprve sraz v Praze..a to byla Violka jeste \"lezak miminko\".Juj to nas tam bylo krasne hodne a zaclo tam nekolik z mych i osobnich pratelstvi.Pak jsem hodne jela za holkama,kdyz jsem tu byla v lete.Nervozni jsem byla silene a pak se mi zdalo,ze vsem trva nez se rozkoukaji.i me,ale i kdyz uz jsem byla rozkoukana,tak se mi nechtelo zas byt nejaka hlasit. Pamatuji si,ze jsem tenkrat hrozne sokovala Lyllinku,ze jsem ji na privitani sla obejmout - ta chudak na me cucela jak na blazna.Znali jsme se jen z BoluJinak co me strasne mrzi a jsem z toho smutna je,ze jsem se nikdy nezucastnila celostatniho srazu.A to v roce 2010 mi utekl jen o mesic a hrozne se bojim,ze mi utece i ve 2012,ja to snad obrecim :(

Úplně poprvé jsem se potkala s Adélkou na Šiklově mlýně. Potom jsem si podala ruku s Calamity a veru-beru a sunny. Mám za sebou 5 srazů a nervózní jsem byla určitě poprvé a potom už ani ne. Jsem ráda, že znám fajn holky od Ostravy až po Plzeň

mě bylo dost trapně, protože jsem všem říkala dobrý den a nevěděla kam si stoupnout a s kým se začít bavit, jména se mi okamžitě vykouřila z hlavy,ale každá mi automaticky hned začala říkat ahoj a všechny ženský jsou moc fajn a tak mě to brzy přešlo, jen nejsem moc povídavá a tak spíš sedím a poslouchám, moc se nezapojím, ale setkání se mi moc líbilo i ty další

no, to mi povídej. Člověk by toho chtěl tolik vědět a říct, ale mnohdy je tou nervozitou, že vidí ty nicky naživo úplně zaražený. Pak jsem samozřejmě vždy hodně nervózní z organizace, jak vyjde.

Moje první setkání bylo v Šiklově mlýně, měla jsem hroznou trému jestli se budu před \"cizíma\" lidma cítit v pohodě, kor v době osobního krachu. Ale bylo to bezva a já si za ty dva dny suprově odpočala ve velmi milé splolečnosti.Přezdívky a jména se mi hned přiřazovaly ke tvářím. První bolka naživo byla Soni už naparkovišti

Jéžíš,no.Nejdřív v ov v picerce.Je zajimavé,že v picerce se nás sešlo vždy hodně,ale v herničce nic moc.Pak šiklák-to jsem byla jak v pohádce.To bylo užasné,jen krátke a já byla uplně mimo.Tam jsem asi nejvíc poznala Aduš a Ondru.Předtím ještě s Nadulí v ov v zoo.Taky škoda,že to nebylo delší.Pak Jana až z ameriky-no ta musí přijet za mnou do ov a chvili tu pobít i s Lilinkou a holkama.No a pak Kutná hora.To už pohodička-normál.Nakonec Brno.Holky jako Sonu,nebo Dašu s Tobíkem už vídam častěji než některé kamarádky z ovi.Dáša by byla fajn kamarádka s Gabkou.Tak,že kdo chcete přijedte za náma do ovi.

jo, měla jsem stejné pocity, a to jsem se zúčastnila už celkem asi 4 srazů a pokaždé jsem nervozní. Zatím vždy jen pozitivní nálada a docela se mi i stává, že mě někdo mile překvapí jak je ještě víc fajn než tady. On ten písemný projev může trochu i klamat a pak je to bezva.

to malo co jsem poznala na kratkej okamzik bylo dobre...ja totiz vsude spis jsem s detma nez s bolkama,a koneckoncu jsem v herne na hrani a ne moc na kecaniale kdo mi sedl okamzite a hned i za tech par minut byla jitka s potvorakama..a jako spravny introvert se zase tak casto mezi davy nevydavam,ale az deti dostanou spetku rozumu,dorazim na velky sraz..a nebo alespon sama a tatinek je bude mit na starosti

Vůbec poprvé jsem se naživo setkala s Lojzinkem a její rodinkou, byli jsme společně v Zoo a strašně ráda na to setkání vzpomínám, protože Romča je skvělá holka a maminka a opravdu mě mrzí, že nebydlí blíž a nemůžeme se vidět častěji. Pak se konal menší sraz přímo tady v Opavě a ten byl taky super, vidět naživo Veverku77, Škubánka, Plaz... bylo úžasné a strašně rychle mi odpoledne uteklo. No a posledně jsme se objevili i na celostátním srazu a už se těšíme na další, jen doufáme, že nebude opět na druhé straně republiky, protože s Julinkou si to cestování zatím neumím moc představit. Nervózní jsem určitě byla, ale tak nějak příjemně.

já jsem byla na 1celostátním srazu a na 1v Praze...jsme nerozní a cítím se jak u maturity.Musím říct, že srazy jsou vždycky perfektní a mé obyvy hned opadají. Jen mě mrzí, že ze spoustama holkama jsme se viděly ale neprohodily ani slovo. Taky si pamatuju, že když jsem šla poprvé za Naďulí uplně jsem se klepala, no a to je ta BOLka co mi mrzí, jenom jsme se v podstatě představily.No ono je jich fakt moc.Já doufám, že další celostátní nám vyjde a já konečně budu moct pokecat se všema.Byla bych moc ráda.A jak píše Naďa hnds se s tou osobou co znám lépe píše.

Ja znam holky zatim jen z Ostravskych srazu, nervozni jsem byla jen mirne poprve, ale holky tady jsou skvele, pokazde to byli moc prijemne srazy

Já jsem vždycky před prvním setkáním nervozní a bojím se, jestli to bude tak fajn jako přes počítač :) Ale musím říct, že jsem díky BOLu narazila na skvělé kamarádky a i ta osobní setkání povětšinou dopadají na jedničku. A hlavně pak i ta komunikace v tom virtuálním BOLu je jiná, když vím, s kým si přesně píšu.

Já měla čest se setkat se třema holkama co sem chodí. S Erikou (Chirazka) byla premiéra a připadalo mě, že jsme jak staré známé. Pak s Naďou a jasně, že celou její rodinou a Terkou (Sazičkou) a taky s její rodinou a i tohle setkání považuju za velmi příjemné.Pak je tady ještě teta Helena, ale to je něco jiného, s tou jsem se znala ještě před tím, než jsme chodily sem.