a co obráceně ??? - diskuze

ne nepoznamenalo

Me asi ano. Nasi nas teda nebili moc, ale tak nejak asi z unavy. Pak jsme dostaly za to, ze jsme si treba zpivaly. proste jim tekly nervy.Dalo mi to zjisteni, za kazdej ma sve hranice, a ze unavene lidi nemam nasirat.Vychovali me svym prikladem, tim jak se chovaji, pilne pracuji a vubec jsou slusni lidi. Tim, ze me bili za to, ze jsem u nedelniho obeda pobryndala stul, tim fakt ne.

Skvěle mířená otázka. Ne, samozřejmě nás to s bráchou nepoznamenalo. Já teda byla vždy ta vzorná holčička a brácha sígr, takže já moc nedostávala, ale někdy se prostě neřešilo kdo a co a proč a dostali jsme oba. Normálně, přes zadky, facky nikdy. Schvaluju to a budu to praktikovat i na svých dětech, ať jdou s těma novýma teoriema do háje, páni učení.

my jsme dostávali, ale pokud tak oprávněně, klasiky pohlavek, přes zadek. v životě mě to nijak neovlivnilo, neponížilo, poslední facka byla snad v 6 třídě? já se malýmu snažím vysvětlovat a stejně to nemá žádný vliv, i když mu dám přes zadek, tak to udělá zase. já si myslím, že někdy pomůže řeč, jindy ruka. nebiju malýho, ale poslední dobou dostane plácanec i od Květoša

Matka když mě bila tak jsem se jí smála, navím proč, prostě vypadala směšně.Tata když mě nařezal a kolikrát jsem i věděla, že důvod je(třeba když jsem řekla, která k**** mě zavřela dveře do sklepa, které jsem si předem otevřela a ve vysoké rychlosti tam chtěla dojet na kole a on to tata tam chtěl jen v klidu nachystat zrní pro slépky) tak za deset minut došel a omluvil se mě. Takže jaké bití a tresty.

jako malá si to nepamatuju,ale když sem byla starší tak v 1 tříde,tak sme dostávaly,ale proto sme vychovaný tak jak sme,troufnu si říct že dobře ALE ublížily nám jinak,máme mě mlátila za známky a to děsně já si to pamatuju a pak jak nám nadávaly že sme tlustý,ošklivý a nic neumíme,výsledek je ten že nemám žádné sebevědomí

Ž8dné vážné následky to na mě nenechalo. :o) Takže já mám celkem podobnou výchovu, až na pár detailů. To na manželovi se odrazila \"nevýchova\" od tchána.

Jak jsem psala níže, já snad bitá vůbec nebyla, brácha mnohem víc, ale on vážně strašně zlobil. Ovšem myslím, že žádný výprask ho nijak nepoznamenal, je pořád mamčin mazánek a dosud bydlí s rodiči a vycházejí skvěle. Jakmile vyrostl z puberty, stal se s něj super brácha a člověk, myslím, že naši odvedli dobrou práci, i když občas dostal i tou vařechou.

fyzicke tresty jsme dostavaly vyjimecne, spis mi ale vadilo,kdyz tata po nas rval,ale jinak jsem mela detstvi moc pekne a vychovana jsem myslim dobre

nás teda nejenom mlátili, ale aj různě psychicky ničili, vydírali, uráželi..a tak a odrazilo se to na mě hodně. jak moc mě celkově výchova ovlivnila, jsem zjistila, až když jsem se od mamky odstěhovala. a narážím na to čímdál častěji.

Mě ovlivnilo úplně něco jiného a né nějaká facka a nebo dostání na zadek.

Přiznávám, že občas jsme dostali od táty...jako malá si ale žádnou ránu nepamatuji. To už jsme byli vétší.Jinak mě spíš poznamenalo to maminčino ječení a stání v koutě. Nesnášela jsem tu její hysteriiNa naše děti neřvu jen zvyšuji hlas, občas když je závažný duvod Stellu plácnu na zadek. Viku zatím nedostala.U nás platí uklidnění se o samotě v pokojíčku a následovná debata. Zatím to funguje.

pohlavek či vařečkou přes zadek (pár se jich i zlomilo) jsme dostávali dost často, ale myslím, že vždy to mělo svůj důvod, ale nijak nás to nepoznamenalo, spíš myslím poučilo do života, u Nikči razím heslo 3x a dost, žádný dlouhý vysvětlování, jedna přes zadek je mnohdy účinnější

Ne. Na mě celoživotně zapůsobil psychický teror. Každou ránu co jsem dostala jsem si myslím zasložila. Zase jsem nebyla mlácená pro niczanic že...Tondovi občas jednu nelísknout nevím co jiného, aby jednou nebyl strašný hazlíik.

Vůbec a jsem jim vděčná za to, jak mě vychovali. Jsem samostatná, vím, že nic nedostanu zadarmo. Sice trochu vázne úcta ke starším, ale to mě netrápí. Pamatuju si, že na nás brala máma vařečku, jednou jsem dostala takovou, že jsem přeletěla půl pokoje. Z táty jsem měla hrůzu, tomu jsem se neodvážila lhát. On nás nebil, ale měla jsem z něj respekt.

Naši nás nijak systematicky nemlátili,jen občas nějaké plácnutí a zcela výjimečně plácnutí vařečkou.To mě nijak negativně nepoznamenalo.Spíš něco jiného nebylo úplně ideální,co ze mě \"udělalo\" člověka s tak malým sebevědomímJinak ono ani nebylo třeba nás bít.Jednak jsme nijak zvlášť nezlobili (já teda určitě)a pak taky bohatě stačilo,aby tatík něco řekl a poslouchali jsme jak hodinky.

Tak neříkám že každá facka kterou jsem od našich dostala že byla spravedlivá, ale rozhodně mě to nepoznamenalo negativně. Ale na druhou stranu si myslím že to je hodně o tom jaký ten člověk je. Já jsem sice hroznej cíťa, ale s prominutím \"srát\" si na hlavu nenechám, takže jsem se s našima hodně hádala o tu pravdu/nepravdu. Nutno říct že téměř vždy absolutně zbytečně dle pravidla \"rodiče mají vždycky pravdu\". Ale odnáším si do výchovy svých dětí to, že lepší jedna facka než hodinová přednáška, že trestá se jen jednou a ne zákazem milionu činností. A také jednu zásadní věc. Rodiče nejsou neomylní a rozhodně se před dítětem nijak neshodí tím, že se za svou chybu dítěti omluví případně uznají že se zmýlili.

Mě rodiče v podstatě podle dnešních měřítek týrali jak psychicky tak fyzicky.Jenže tenkrát se to tak nebralo.Musela jsem vstávat v 6 a starat se o zvířata kterých jsem se bála a to bylo ještě to nejmenší zlo.Myslím,že mě to poznamenalo v dobrém-jsem zocelená.A vychovávám děti úplně jinak.Kdybych to nezažila třeba bych byla taky tak zlá.Někdy mi Gabka říká-chováš se ke mě jak vaši k tobě.Já ji odpovídam-ty by jsi nepřežila ani minutu mého dětství.Bud ráda,že jsem taková hodná.

No občas jsem dostala a bylo to lepší než když řečnili.Poznamenaná nejsem a někdy je to opravdu lepší.

Taky jsem od našich párkrát dostala a nepoznamenalo mě to.A to samí dostanou i kluci když si nedají říct podobrém.Naříkám mlátit hlava nehlava,ale když si to zaslouží tak nevidím důvod proč by přes ten zadek nebo ruku neměli dostat.

Tak jako malou mě to nijak nepoznamenalo.Jako větší jsem radši nějakou chytla od mámy,než poslouchat úplně pitomý keci mého otce.Ten než se přes 2 světovou dostal k tomu co tím chtěl říct,tak jsem vždy málem usnula,ale výchovně to na mě nepůsobilo vůbec.

jsem slusne vychovana,pozdravim apod...ale jedine co mi reci a vychovne zpusoby starych generaci dali je to,ze si jich nevazim a obecne na lidi kaslu...drzim se jen sebe a sve rodiny..deti ,muz,pes..ostatni me netlaci a je mi jedno jestli jsou nemocni nebo chudi nebo bohati...bavim se ze slusnosti..a nebo ze musim..jako urady a skolka.. deti zatim jsou hodne a slusne...a neagresivni...to mi v jejich veku staci...jsou grazlici,to jo..denne udelaji ptakovinu,ale to patri k detsvi..a az se prestanou smat a vymyslet,tehdy zacnu resit co je spatne...do te doby je vse ok...

přes prdel jsem dostávala a nepoznamenalo. Za mě je daleko horší, když rodiče děti psychicky týrají, než když jim jednou za měsíc dají po zadku...

Já jsem párkrát dostala a musím říct, že jsem si to zasloužila. Určitě mě to nepoznamenalo nijak negativně. Škoda každý rány, která padne vedle :))))

Nepoznamenalo. Dostala jsem jen parkrát. Někdy je lepší pár facek než hodinová přednáška. Stejně to praktikuju i u holek

Ja teda musim rict, ze me nasi prakticky nebili. Urcite jsem pres zadek jako mala dostala, ale nikdy mi nedali facku. Segra par facek dostala, ale to bylo vsechno. U nas to slo bez biti.

nás táta nikdy nebil a jestli jsem někdy dostala jako malá na zadek si nepamatuju...