3.8. hodinu po půlnoci mě přijímali s prasklou plodovkou. Ve... - diskuze

3.8. hodinu po půlnoci mě přijímali s prasklou plodovkou. Veškerá péče naprosto bezvadná, osobní přístup, rodinné prostředí.Prcek se narodil nakonec v 19:13 akutním císařským řezem (uskřípnutý pupečník). Dodnes jsem přesvědčena, že nerodit v Ústí, byl by malý přinejmenším postižený z přidušení.
Bohužel následná péče nic moc. Chápu, že pro plný stav JIPky na šestinedělí, mě převezli na gyndu do jiného pavilónu. Ale že jsem byla bez jakýchkoli informací o prckovi plných 5 hodin (v bdělém stavu), nevěděla jsem co mám a zda se to vůbec narodilo živé, a dítě mi přinesli ukázat až po 24 hodinách, to je docela nelidské.
Na oddělení šestinedělí péče o zdraví matky běžnými sestrami skvělá, ovšem dětské sestry mě dost zklamaly. Měla jsem problémy s kojením (netvořilo se mi mléko)a sestry mě odbývaly tím, že na nějaké řešení je moc brzy. 3. den dítě hladové, uřvané, já taky (uřvaná) jsem došla do sesterny, zjistila jsem, že mají laktační poradkyni a ta se moc divila, jakto že o mých problémech neví (sestry to věděly), že už bychom to řešily. Dítě by bylo ohladu dál, kdyby se mi nepodařilo překecat jednu sestru, aby ho přikrmila. Pak jsem si ještě vyslechla, jak si to s tím přikrmováním představuju, že to dítě nepřikrmuju pravidelně. To už jsem vypěnila, ať si udělají pořádek ony (sestry), neboť mi každá tvrdí něco jiného (po 3, 3 a půl, 4 hodinách). Byla jsem ráda, když jsem odcházela domů. Stresu, který jsem si odnesla z oddělení šestinedělí mě zbavila až pediatrička. Do té doby jsem si připadala jako macecha, co ubližuje svému dítěti.
Těžko říct, zda to bylo operativním porodem, či tím stresem, ale bohužel jsem se nerozkojila. Ještě jeden poznatek. Všechny známé, co rodily v Ústí se shodly na tom, že pokud byly na šestinedělí na nadstandardu, měly se jak v bavlnce a byly zcela spokojené, pokud byly na běžném pokoji, přístup ošetřujícího (pomocného) personálu byl pod psa.