banner
Napadlo vás něco zajímavého nebo hledáte inspiraci? Řešíte právě problém s těhotenstvím, porodem, kojením nebo výživou? Pojďme společně sdílet své radosti, starosti, zkušenosti, tipy a triky a podporovat se.

Pro tuto akci musíte být přihlášení

2. dítě...? - diskuze

46 reakcí

Zobrazit příspěvky podle:
kamarádka mě nahlodala ohledně pořízení si druhého mimča. Zná mě i manžu už pěknou řádku let, a podle toho, s čím se jí občas svěřuju ohledně lenosti manži, mě teď nahlodala v mých myšlenkách na druhého potomka. Druhé dítě chceme do Klárčiných 3let, jenže mít dvě je určitě ještě náročnější než když se doma staráme jen o jedno. A v tom je u nás největší háček. Manža se zapojuje do \"starání se\" jen když se mu to hodí A když se mu to nehodí a přesto po něm nějakou aktivitu chci, nebo když už se to ve mně zase po nějaké klidné době nakupí, tak z toho jsou akorát hádky a bohužel se hádáme tak dlouho, dokud na to mám nervy, pak jsem uražená a manža nas... Co se týče čistě jen Klárky, tak za její skoro rok a půl přebalil snad 6x, koupal (bez mé asistence) asi 3x (to mi ze začátku zdůvodňoval tím, že je Klárka moc malinká a bojí se, že by ji nějak ublížil, jenže do té koupelny nejde ani teď, když už na ni může jen dohlížet), je pravda že skoro každý večer jí dělá mlíčko do postýlky a 1x za dva dny ji krmí, ale samy víte, že za celý den se toho kolem dítěte musí udělat mnohem, mnohem víc. V noci s čajem nevstává ani o víkendech, a hraje si s ní jen tak dohromady hodinu denně.No a tak jsem mu před pár dny sdělila, že do druhého mimča nepůjdu dřív, než mi dokáže, že se umí o Klárku celodenně postarat i když jsem já doma, protože až mi bude opět na začátku těhu špatně (nebo až budu mít větší břicho, až bude mimi na světě...), tak těžko budu v noci vstávat, a přes den taky budu muset víc odpočívat - tzn. že jak přijde z práce, tak se ujímá Klárky a ne že si bude hrát hry na pc. Na to on mi řekl, že to samozřejmně zvládne, že mi to teď snad nemusí dokazovat. Jenže já mu ty sliby nevěřím, už mi tolikrát říkal, že to a to bude dělat až....blá blá blá... a jak ta doba přišla, tak skutek utek.Ta moje kamarádka, co mě v tomhle nahlodala, má teď malinké druhé mimi a říká, že nebýt jejího aktivního manžela, tak by to asi těžko zvládala. Tak já nevím, jak to máte u druhých dětí vy? Jsou manžové aktivnější nebo stejně aktivní nebo jak to prostě děláte?? Díky...
No, je to těžký. Mně nepomáhal tatínek mých prvních dvou dětí. Prostě měl jinou zábavu. No a tatínek mého třetího dítěte se snaží, ale je hodně v práci. Dojíždí daleko. Zvládnout se to dá. Jsem ráda, že mám 3 dětia fajn manžela. Nevím, co bych bez nich dělala.
@ejoja já jsem taky vděčná za Klárku a za manžu, který nechlastá a nebije mě, vydělává pěkné penízky tak akorát, aby nás uživil a ještě jsme něco naspořili do budoucna, jink je hodný a skvělý, ale ta lenost mě přivádí k šílenství
@BarčaKa AHojky Barco, ja si to ctu az ted a neprecetla jsem uuplne vsechno,ale k tomu puvodnimu prispevku.....na jednu stranu je pravda,ze muj manzel ji prebali kdykoliv,nakrmi, postara se, vykoupe, ulozi.Nebala bych se odjet klidne i pres noc.Na druhou stranu, kdyz dojde na pocty,tak v krmeni vecere se stridame ( takze krmi jednou za dva dny) Koupe v 99% jen on,ale take jen obden a s prebalovanim se, kdyz jsme doma oba vetsinou stridame.O pokakanou plinku si nekdy musie i hodit korunouA ze by si v rozmezi co prijde domu z prace a nez jde Vio spat s ni hral celou jendu hodinu - to nevim, to asi nee.On ji treba i pusti TV nebo si proste Vio hraje sama a on jen sem tam reaguje na jeji zadosti.Takze nevim - kdybych byla v jeho( meho manzela) kuzi, take bych nesouhlasila s tim,ze cely den pracuji a jak prijdu domu tak uz bych mela v podstate \"na krku\" az do vecera dite.Melo by to byt asi nejak na pul.ALe jak rikaj i holky, je dulezite,zda by se postarat dovedl a to uz musis vedet nejlepe ty.Radim nejakou venkovni aktivitu - treba si jit zabehat a at s bi ttu hodku proste je sam a jestli to zvlada, tka bych se tak neobavala - oni se ti chlapi nekdy zmatorej az kdyz videj na vlastni oci, ze je to potreba.Kdyby ti bylo spatne a tak, tka myslim,ze by od her vstal a pomohl,nebo ne?!
@janney No Jani já nevím. Ale třeba Tom chodí domů po páté hodině... Kubík chodí v půl osmé spát...takže \"mít ho na krku celé odpoledne\" znamená 2,5 hodiny. A Tom je rád, že si s ním ten čas může užít, protože odpočívat může pak, když Kuba usne... Nehledě na to, že to hrani s Kubíkem asi ani nebere jako práci...
@janney :-) Když přijde domů, tak si spolu sednou a hrajou si.... Proč by si kontroloval mail, když celý den sedí u počítače v práci? Večeři dělám já a večeříme společně s Kubíkem mezi 18-19, pak vezme Kubíka a jdou spolu do vany (takže ani ta sprcha předtím není nutná). Je pravda, že někdy je utahanej a pak to \"hraní\" spočívá v tom, že prostě u Kubíčka jen sedí nebo i leží, ale ono to Kubovi stačí, takže to je v pohodě. Když pak Kubík spinká, tak ještě vykoupe Haničku.
@BarčaKa ..no ja jsem se ptala Nadi na to hrani....Ale jak rikas,vzdycky jsou ruzne pripady a vzdy se da poukazat na nekoho jineho - my,ze ny na ty lepsi, oni na obranu na ty horsi.To je dost slozite soudit.proto si myslim,ze to asi musis vycitit hodne sama,jak by ses citila a jak rikas, chces asi pockat..
@janney hmm, já nevím, co dělá když ji má na hlídání, jsou v obýváku a je puštěná televize. Buď se manža kouká a Klárka si hraje (s jeho dohledem), nebo koukají oba na Klárčiného krtečka nebo Tančíme s Míšou, a nebo si spolu hrají - házení balonem, stavění komínu apod.Asi teda.Jak říkáš, že Terry oproti vašemu místnímu okolí pomáhá nadprůměrně, tak z okruhu mých známých je zase Víťa podprůměrný, jenže bohužel zná i jeden nebo dva případy, kdy se chlap nestará skoro vůbec, takže mi kdykoliv umí říct, že přece jsou na tom jiné ženské hůř
@nadule1 A to si s nim proste sedne na zem a celou tu dobu si hrajou?! To si nejde zkontrolovat e-maily,dat si neco maleho k jidlu, dat si sprchu nebo tek?No vsak vis, jak to je s Terrym,ze byl zvykly mit cas pro sebe,ale kdyz to porovnam s okolim tady, tak musim priznat,ze pomaha nadprumerne.Potom co jde Vio spat, si moc neodpocine, varime veceri a jime.Baru,to je tedy sila,ze musi byt prebalena, tohle ja si neumim predstavit,ze by to neudelal kdyz je potreba.Ty dva vecery v tydnu co chodim na Zumbu prijdu domu a mala uz je ulozena se vsim vsudy,koupeli,prebalenim, veceri,mlickem
@nadule1 přesně to, co píšeš ty, Nadi, mi říká ta moje kamarádka, která zapříčinila mé zamyšlení se nad druhým dítkem. Takhle to funguje u nich - její manža vede firmu a sám se tam přitom zapojí do fyzické práce, přichází z práce odpoledne a i později a hrátky a starost o jejich 3l dcerku vždycky bral jako relax. A tak si myslím, že by to mělo být.Jinak Jani, já chodím 2x týdně na aerobik (necelé 2h pryč), ale Klárka musí být přebalená, jinak by měla smůlu. Ale na druhou stranu ji v mé nepřítomnosti nakrmí a jednou se stalo, že ji i vykoupal (protože jsem doma chvilku před 8h).Ne, prostě jsem se rozhodla, že počkám, až mi dokáže, že se umí o malou postarat i když jsem doma. Zatím se teda moc nepředvedl. Jako asi by to zvládl, ale jen v případě, že budu úplně nemohoucí a bude to na mě hooodně vidět. Jinak se bude pořád vymlouvat a spoléhat na to, že já to \"musím\" udělat, když se nikdo jiný nehlásí.
Já bych se problému neděsila dopředu, až nastane, bude se holt muset postarat, ne?
@Calamity J. jenže co je pro něj hranice, kdy už fakt MUSÍ? O tomto víkendu byl úžasný, už už jsem začala být přesvědčená, že to asi přece jen půjde - chystali jsme oslavu jeho narozenin pro 12 lidí, zapojoval se celý den - střídali jsme se u Klárky a u kuchyňské linky až do večera...super, no jenže dnešní večer zas moje nadšení ztlumil - předevčírem jsem chytila nějakého bacila a dneska se u mě naplno rozjela rýma a bolehlav. Poprosila jsem ho teda hooodně mile, jestli by mohl nakrmit Klárku kašičkou, že na to fakt dneska už nemám, víte co mi na to řekl???!!! Že v tv zrovna začíná závodit Bauer, a on se na to musí dívat. Že ten závod bude trvat víc jak hodinu, to vůbec nic nezměnilo na jeho postoji. Nabídla jsem mu teda ještě trochu milým hlasem, ať si vybere - buď jí dá večeři, nebo ji okoupe. Naštval se a zůstal sedět hezky v křesle.Fakt mě vytočil, protože když on má rýmečku, tak se ke Klárce odmítá přiblížit, aby ji nenakazil. Ale jak jsem nachlazená já, tak to vůbec nevadí. Urazila jsem se (moje klasika), zatla jsem zuby, co jiného mi zbývalo, přetrpěla jsem, že Klárka do sebe nechtěla dát víc jak dvě lžičky kaše, okoupala ji, hned zahnala do postýlky bez pusinky tatínkovi a sedla jsem s horkým čajem k pc. Manžovi rozloučení s Klárkou vůbec nechybělo, za půl hodiny se za mnou přišel podívat jakoby nic, pohladil mě, dal mi pusu na líčko, něco utrousil a zase šel k tv.
@BarčaKa no tak s ním bych si teda rázně promluvila..když ti není dobře a mu je přednější televize??no tak to je hnus..je to strašněj sobec a zvažovala bych s ním vůbec budoucí život natož druhé dítko...promiň,možná to zní hnusně,ale dítě je i jeho,a má pomáhat,i když je pracující,i když jsi nemocná..Jasně,že když přijde z práce,tak hned ho nezapojím,ale až si odpočině.a taky záleží jak moc unavující práci dělá..no tak s takovým chlapem bych teda nemohla být..
@lojzinek já už nevím, co si o něm mám myslet. Včera večer se teda zachoval tak, jak se zachoval, a přitom večer jak jsem lehla do postele, on se z ní ještě koukal na hokej, tak mě u toho hladil, v noci se taky snažil tulit, když se Klárka nad ránem vzbudila počtvrté, tak vstal sám od sebe a šel ji uspat, ráno se mě vyptával jak mi je a před odchodem do práce si ještě chvilku s Klárkou hrál, abych mohla dýl ležet, pořád se mě ptal jestli mi má něco přivézt, na cokoliv mám chuť...no prostě starost sama. Tak jsem se ho pak zeptala, proč nebyl tak starostlivý včera večer, když jsem ho prosila, a na to mi s omluvným úsměvem řekl, že tam měl olympiádu...Tak já nevím, jednou se snaží, pak ne, pak zase jo...
@BarčaKa hm..to je teda hezká odpověd´,že tam měl olympiádu...
nas tatka byt aktivni musi kdyz mame ty potvory tri
@versacek
Tak já mám pro tebe ten jeden příklad za všechny, co jsi chtěla slyšet . Je to muj švára.Když se jim narodilo první dítě (holka), tak ségře taky vůbec nepomáhal, pořád byl s kamarádama na pivu, přes den v práci. Jediný, co teda musel, byla jeho přítomnost (pouze) u koupání, když byla Elča úplně malé miminko.když byl malý rok, šla ségra do práce. Na mateřskou šla naše mamina. Když už došlo k tomu, že se musel o malou postarat švára, tak to vypadalo tak, že on seděl u PC a Eli si hrála u jeho rodičů, bydlí v jednom baráku.No, o podílení se na výchově ani nemluvím.Pak ségra otěhotněla po druhé (po společné dohodě).K druhému dítěti se ale vpodstatě nechal umluvit až ve chvíli, kdy já měla potvrzené utz, že budeme mít kluka, do té doby se mu moc nechtělo.Ségra porodila - Ríšu (jmenuje se po tátovi). Nevím co se tam stalo nebo je to tim, že má kluka, ale najednou se stará mnohem víc, dalo by se říct, že konečně se stará o své děti. Stará se i když je ségra doma, teď chodíme se ségrou cvičit, hlídá sám tatínek, neposílá děti ke svým rodičům, atd. Ale jinak si myslím, že to neni jenom o pomáhajícím tatínkovi (ten je samozřejmě výhodou), ale i jaký je povahově to první dítě, jestli je klidný nebo hodně živý, jestli můžeš využít pomoci svojí mamky nebo tchýně, když nepomůže tatínek atd. jestli ale budeš po druhým dítěti hodně toužit, budeš si myslet, že to zvládneš i sama, tak se na nějakýho línýho tatínka stejně asi vyprdneš
@Lutie77 fakt??????? to se taky někdy může stát??? Jenže já mám takovou obavu, že můj manža takovou změnou neprojde V jeho případě už fakt nevím, čemu můžu věřit a čemu ne. A jestli vůbec doufat. Raději si asi počkám až když mi to dokáže před otěhotněním
@Lutie77
teď jsem si přečetla všechny reakce..Co má za práci ??ten můj teda pomáhá od malička,trochu jsem ho to naučila tím,že jsem mu malému dávala na jídlo a i přebalovat pokaděné plíny umí,i když toto zrovna není příjemné..ale mohla jsem i teď odjet na delší dobu třeba do města,u mě je to na dlouho a v pohodě..umí si s ním poradit..ale jak to tak od tebe čtu,tak si nemyslím,že by se změnil u druhého dítěte..
@lojzinek bohužel vám nesmím říct, jakou konkrétní práci dělá, ale rozhodně to není fyzicky náročné. Jezdí u toho hodně autem, ale ne v kuse celý den, aby z toho byl unavený. Spíš to je o psychice.
když budeš spoléhat na pomoc manžela, tak se také druhého miminka nemusíš dočkat nikdy. Já mám 3 děti, manžel mi moc nepomáhal ani v prvních dnech po návratu z porodnice, protože byl celý den v práci, a vše jsem zvládla sama, v klidu a nepřipadalo mi to divné, naopak bych řekla, že jsem si péči o děti užívala a byla jsem šťastná, že je mám.
@Humpolec Asi tak.Muj manžel čím víc dětí tím menší pomoc.A brácha taky u prvního se mohl zbláznit a byl jak mama a u druhého už nic moc,je raději pořád v práci.(já vím,že v práci zas tak často není,kolikrát je u mě)
Můj manžel je stejný - s první dcerou začal fungovat až po roce a s domácností taky moc nepomůže... je to ten typ chlapa, co mu miminka a malé děti nic neříkají... hodně mě to trápilo,ale zvykla jsem si. Pak jsem znovu otěhotněla a měla jsem obrovské obavy. Manžel ale překvapil - nestará se sice o malého, ale převzal část povinností s dcerkou a s domácností. Například tvrdil, že nikdy nebude chodit s dcerkou plavat - teď chodí a dokonce si to užívá. Je pravda, že v noci nevstává (to po něm v týdnu ani nechci, když vstává do práce) a jeho pomoc v domácnosti není nijak závratná, ale jsem ráda za všechno. Prostě musí pomoct tak pomůže. Navíc se mi osvědčila taktika přímého příkazu s prosbou - \"prosím, udělej...\" místo čekání na pomoc... A zatím zvládáme vcelku v pohodě. Navíc si myslím, že člověk se stejně vždycky musí spolehnout jenom sám na sebe - pak ho skoro nic nepřekvapí... Je toho na mě občas moc, to přiznávám, ale ty dětičky za to stojí - a zvládnout se to dá!
@Hehelucha můj muž je v tomhle vzorný,zvládá od narození všcko, ze začátku dokonce líp než já... takže bych se u nás druhého nebála,pomůže vždy rád co se týče dcery. v domácnosti už méně co se týče úklidu apod.asi kdyby mi muž nepomáhal,tak bych si to promyslela,probrala i s ním alebohužel nevím,zda dokážeš toho svýho chlapa změnit. snažila jsme se o to dlouho,ale nakonec mi došlo,že si tím akorát otravuju život,že se nezmění. spíš záleží na tobě,zda vůbec chceš 2.dítě. musíme jako matkay prostě počítat s tím,že to dítě spíš potřebuje nás a vždy to spíš zůstane na nás,postarat se....
@ to víš že druhé chci, vždycky jsem chtěla minimálně dvě, ale tohle mě teď fakt zabrzdilo. Jen při Klárce se někdy cítím zdrchaná jak pouliční pes, takže při představě, že s druhým to bude ještě náročnější (i když už Klárka bude samostatnější), tak ve mě převládá teď rozum a ne srdce. Holt si budu muset na to druhé v nejhorším počkat asi až bude Klárka chodit do školy
být tebou ještě na manžovi zapracuju než si pořídím to druhý, můžeš mít těhu náročný nebo taky ne ale každopádně 2.dítě není už legrace a když ti do toho začne to druhý zlobit tak asi nářez, zkus pro začátek mu přenechat nějakou domácí práci aby to bylo jen na něm a mohl asi se spolehnout že to udělá bez říkání..to je dobrej začátek, a zkuste si víc hrát společně s malou aby to víc okoukal třeba ho to chytne až bude větší a začne se jí víc věnovat a víc se starat
@zdeni no já se snažím ho zapojit do společných hrátek, jenže on se přidá jen když se mu chce, když zrovna nemá náladu na pc hru nebo mu neběží v tv nějaký sport A když na něj zatlačím víc, třeba jestli je pro něj důležitější sport než dcera, tak se rozhádáme a začneme si vyčítat to zapojování do péče a domácí práce (on samozřejmě ublížený, protože umýval nádobí před dvěma dny...)
@zdeni ... bych si to na tvém místě dobře rozmyslela.....
Mám dítě jedno, a manžel mi taky nepomáhá. Ze začátku jsem na něho tlačila, ale mělo to, jak jsem správně tušila a i holky píší, opačný efekt. Teď už to neřeším, nechce se starat, tak ať se nestará, syn mu to jednou vrátí. Jasně mrzí mě to, ale víc pro to nemůžu udělat... Ale ptala jsi se na druhé dítě. Já tady vždycky chtěla dvě, ale tuším, že by to dopadlo tak, že bych na ně byla sama, a to já bych jim nemohla udělat. Když si představím dvě děti tahat k lékaři, do obchodu, nebo se jenom třeba vypravit ven, jít s ním plavat apod. Ale na druhou stranu si myslím že zvládnout se to dá, nebo spíše musí, neboť ti nic jiného nezbývá.... Druhé dítě musí být rozhodnutí vás obou, a hlavně ty musíš být smířená s tím, že na ně v postatě zůstaneš sama...
možná jsi udělala chybu už na začátku. Manžel měl taky obavy a měl opravdu důvod. malá neměla ani 2kg, když jsem mu ji poprvý dala do klína strčila do ruky lahvičku s mateřinkou, se slovy nakrm si ji.Byl tak vyplašenej ale zároveň nadšenej, okamžitě se zamiloval a už ho to nepustilo...Koupání je jeho doména, já ji jen svlíknu přinesu, pak odnesu nakrémuju a oblíknu. Je to jediný člověk kterému bez obav svěřím Danielku na celý den. P.S.: Z přebalování už tak nadšenej není
@Dejmalka ale já mu ji na začátku taky strkala, ať se s ní popere. Jenže on je tvrdohlavá a horká palice, takže když nechtěl, tak to neudělal a věděl, že mi to srdce nedá a nakonec ji přebalím já. Plně jsem kojila bez odstříkávání, takže o nějakém krmení nemůže být řeč. Koupání se bál a já byla ráda, že teda aspoň byl u toho s náma v jedné místnosti (ale pak se začal nějak vytrácet a už tam nebýval). A pak začaly hádky, když jsem po něm něco chtěla.
Tak můj manžel je proslavený tím, že se o Kubíka vzorně stará a staral od miminka. Tzn. přebaloval od narození, koupal asi do dvou měsíců (zpočátku se bál), takže pro mě bylo rozhodování o druhém mimi jasné. Pomáhá vzorně i s Haničkou. Když přijde domů z práce, tak se věnuje Kubíkovi - koupe oba on (Haničku od úplného miminka), zajišťuje nákupy, ve středu chodí s Kubíkem plavat, v pátek cvičit. Je to ohromná pomoc. Samozřejmě, že se dvě děti dají zvládat i bez pomoci manžela -- když musí pracovně pryč a je tam třeba i přes noc - ale je to nebe a dudy. Takhle si ty děti fakt užíváme. Pokud bych byla pořád jen sama, tak je to fakt zápřah a asi bych volila delší časový rozestup. Až bude první dítě skutečně samostatné. Takže bych počkala až jí ty tři roky budou a pak se snažila otěhotnět. Upřímně si myslím, že ten chlap to buď v sobě má a nebo ne. Pokud se do teď jako velký pomocník neprojevil, tak já bych moc nevěřila tomu, že se to s druhým dítětem změní. I když docela ráda bych se mýlila... Myslím si totiž, že tohle musí ten chlap dělat sám od sebe -- většinou potřebují trochu povzbudit (zpočátku), ale musí sami chtít.
@nadule1 povzbuzování bylo k ničemu. No vidím, že většina máte štěstí na pravého taťuldu Moc vám to přeju
u nas je to jine....ale treba krmeni ze lzicky,koupani a prebalovani je na 99% na me...manza se pozvraci u hovinkaapod...rano jeste prebali ..ale pres den uz ne...nekrmi vubec lzickou ,nekoupe..da mi deti do vany...kdyz byli malinky ,tak delal vic,jenze ted uz nemana ty hadata grif...ted s nima blbne a uci je jen ptakoviny...ale je fakt,ze mu je muzu nechat klidne na tyden,jen hoale chudaka ustvu...takze netlacimani na pomoc kolemdeti..to staci to ze s nima saskuje,ani na delani bytu...az prijde cas,udela vse...nevim jak primet chlapa at dela vse hned...ale je fakt,ze se vetsinou chlapi pochlapi az kdyz jde do tuheho a jsou na to sami a maji ochranitelskou a vudci pozici a povinnost...
@Liberte já po něm ty změny nechci z ničeho nic, chtěla jsem je po něm od začátku, ale pořád to oddaloval, že je moc malá, pak že se moc vrtí, pak že už leze a zdrhá, teď už lítá po dvou...no jen výmluvy, proto nevím, jak to budu zvládat s druhým mimi.Spíš jsem hledala nějakou zkušenost, že něčí manža byl u prvního dítěte stejně málo aktivní jako ten můj, ale s příchodem druhého se to úplně změnilo...

Vybraná anketa

Bylo vaše dítě očkováno proti pneumokokům? Jakou vakcínou?

18 %
12 hlasů

0 %
0 hlasů

7 %
5 hlasů

57 %
38 hlasů

18 %
12 hlasů

Celkem hlasovalo 67 unikátních návštěvníků

Diskuze 0

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Žena po 40 – sebevědomá a v kondici

Desatero péče po 40
Know-how od odborníků. Tradiční i progresivní oblasti péče o tělo i duši po 40. Pouze pro odvážné, přemýšlivé, schopné vytvořit si vlastní recept.
cena pouze u nás: 349 Kč
Žena po 40