18.10.2010 Pavlíček - diskuze

Ahoj holky, tak i já se konečně dostávám k tomu, popsat můj \"celkem rychlý\" porod.Vzhledem k tomu, že oba první starší kluci měli přes 4kg, měla jsem v 38+5 domluvené vyvolání, aby ten 3. tak veliký nebyl a já se při porodu zbytečně netrápila.Byla jsem objednaná na 7.30, dorazila jsem na čas, sestra mě hned vzala, rozloučila jsem se s manželem stím, že budeme stále v kontaktu.Převlíkla jsem se do slušivé nemocniční košilky se čtyřlístkama a šla si lehnout na monitor. Byl v pořádku, pak přišel pan doktor a že mě teda prohlídne. Sáhl do mě a protivně říká, že je hodně vysoko, že teda neví..Přitom 5 dní předtím mě prohlížel primář a řekl hned, že je to v pořádku, že tady to půjde..Šla jsem si lehnout na \"hekárnu\", za chvíli mi doktor přišl zavést tabletu a že mi dá dvě, a že musím půl hodinky ležet, aby nevypadly a rozpustily se.Sestřička byla strašně milá, mladá holčina, pustila mi rádio, kde hrály ploužáčky a já si tam začala usínat. Po půl hodince už jsem začínala cítit takové slabé menstruační bolesti, sestřička furt chodila, jak mi je a jestli něco nepotřebuju a že už můžu klidně i chodit.Bolesti pomaličku nabíraly na intenzitě a tak jsem se procházela, koukla z okna, poslouchala rádio, ale už bych asi neusnula, bolesti se zvyšovaly.Zeptala jsem se sestry, jesli dostanu klistýr nebo jestli ten yal, ale řekla mi, že po yalu to dýl trvá, ale jak chci. Zvolila jsem klistýr, pustila do mě teplou vodu cca 0,5l. a nikdy nezapomenu na to, že zrovna u klistýru mi hrály No name - Lekná.To už byly bolesti celkem silný, snažila jsem se to dle rady v sobě udržet aspoň 10 min. což nešlo, napsala jsem manželovi sms \"tak radši pojeď\" a šla na záchod. Byla jsem asi 5x a pak šla do sprchy, tam už jsem byla ráda, že stojím a už ani voda nepomáhala. Utřela se a šla pochodovat dál, přijel manžel a já byla ráda, že je tam. Pak přišel doktor, najednou byl velice milý, zkontroloval mě a že už jsem otevřená na 4 prsty a že mi teda píchne vodu, ale že malý je stále hodně nahoře. Píchnul mi vodu což není vůbec cítit a pak mi sestra natočila monitor, že bez vody se tam miminkům může přestat líbit. Ležet těch 20 min. bylo utrpení a mě začaly šíleně bolet křečové žíly, které se mi v posledním těhu udělaly. Zavázala mi nohy stahovacíma obvazama a dala mi innjekci, aby to nebylo tak strašný. Na monitoru už byly vidět pořádný kontrakce, to bylo v 11.00 a manžel ještě ze srandy říká - to by mohlo být v 11.11, já jsem si jen pěkně vydejchávala a bylo mi jedno v kolik to bude, hlavně aby to bylo brzo. Sestra odepnula monitor a zkontrolovala, a že jsem tak na 7, abych ještě vydržela.. Tý se to poví, myslela jsem si a funěla si to kolem postele sem a tam a to, že si mám sledovat čas, po kolika mám kontrakce, to mě fakt už nešlo, byly prostě hooodně časté a hodně bolestivé. Ještě mě sestra poslala na záchod, abych se zkusila ještě vyčůrat, to už nešlo a manželova připomínka, \"abych ho nevytlačila do záchodu\", mi ještě mezi kontrakcí vykouzlila úsměv..Vyčůrat se už fakt nešlo, jen jsem se odbelhala v předklonu ke dveřím, sestra byla naštěstí přes chodbu a hned jak mě viděla šla ke mě, řekla manželovi aby si vzal foťák a jdem na to. Přešly jsme chodbu na porodní sál, tam mi ještě sestřička řekla, abych dýchala při kontrakci rychle jako mašinka, tak jsem mašinkovala o stošest, byla přehnutá přes porodní křeslo, ale už jsem začala cítit jak mi to tlačí na konečník, tak jsem z těží vylezla nahoru, sestra do mě ještě sáhla řiká, že je tam jestě maličký lem, abych to ještě zkusila vydýchat, než zajde úplně a zmizla. Byla jsem tam jen já, s tlačící se hlavičkou, podemnou už odklopené porodní křeslo, vedle mě manžel a nic...Říkám jen, už jde hlava,už jsem chtěla říct manželovi, ať ho jde chytat, sestřička rychle přiběhla a hlavička už byla venku. Vůbac jsem netlačila, hlavička si vykoukla sama v tom, jak jsem se to ještě furt strašně snažila vydýchávat..Sestřečka jen řekla manželovi, jestli by byl tak hodný a zavolal telefonem 859, že se rodí. To číslo už mi stejně jako ty No name do smrti zůstane v hlavě.Manžel už jen řekl, doktorka už jde a slyšela jsem jak sestra říká, paní doktorko už je to, ani si nedávejte rukavice.. Já u toho cítila další silnou kontrakci, trochu jsem zatlačila a malej byl na světě. Sestra mi ho položila na bříško a doktorka šla podvázat pupečník.Hladila jsem malinkému zádíčka, manžel nás fotil, bylo mi fajn a byla jsem šťastná, že je to za námi. Vykoukl přesně v 11.35. Pak ho odnesly na vážení a měření a já slyšela, že říkají, že má 52cm a 3850g.Takže třetí klučík se povedl pod 4kg. Ani mě nešily, že je tam malinká ranka ani ne na steh, tak že mě šít ani nebudou - jak jsem byla vděčná..Ale pak začalo peklo..Neodlučovala se mi placenta, mačkaly mi břicho, že jsem myslela, že jim vykopnu zuby a stejně nic. Pak přišel doktor, vzal si rukavice, jednu ruku do mě celou strčil-myslela jsem, že rodím znova.Placentu mi vytáhl, ale že mě musí vyčistit, aby tam nic nezůstalo. No, nebudu tady nikoho strašit, udělal mi vyčištění (výškrab) zaživa-nikomu to nepřeju!!!Ale pak už bylo dobře, manžel s malým v náručí byli u mě, já byla štastná a jsem furt.Pavlik je zlatej, je ze všech 3kluků nejhodnější, dneska mu je 11 dní a holky-ještě jsem ho neslyšela plakat, jen chviličku po porodu..Je to zlato, oba starší kluci (5 a 3roky) si ho chtějí furt chovat, opečovávají ho a jsou super! Přeju všem, které to ještě čeká, ať to mají minimálně tak rychlé jako já!!!