Inzerce
Inzerce

Já jsem taky ráda že se u nás ženy mohou - diskuze

  • Já jsem taky ráda že se u nás ženy mohou svobodně rozhodnout...ale absolutně neuznávám ukončení těhu z důvodu kariéry,to bych tu dotyčnou nejraději...   
    Na učňáku nám pouštěli interupci na videu,asi jako antikoncepci,pěkně hnusný a určitě u mnoha z nás zafungovalo .
    Já ,sama za sebe ,jsem byla vždy přesvědčená ,že bych na potrat nikdy nešla,ale když jsem prvně otěhotněla a začala jsem si pilně studovat různé knížky ,sledovala maminky s dětmi a vůbec vše,co se týkalo miminek. Přišla mi na mysl i otázka :"co když se mi narodí postižené dítě"? 
    A přiznám se bez mučení,že to bych nezvládla,ne fyzicky,ale psychicky a nedokázala bych vlastní dítě dát do ústavu.Proto obdivuji všechny maminky co tohle zvládají a moc jim fandím a přeji aby se jim i náš stát snažil více pomáhat    
    Takže jak napsala Jani(Calamity)Nikdy neříkej Nikdy!
    Small   | 15.09.2008 13:50:04 | Reakcí: 6, poslední: 17.09.2008 20:18:45
    Reagovat | Skrýt reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Spousta lidí si myslí,že péči o postižené dítě nezvládnou. Já sama jedno takové doma mám. Je mu už 15 let. V těhotenství jsem o ničem nevěděla,bylo mi 20 let. Vůbec jsem si nic takového nepřipouštěla a stalo se. Od první chvíle jsem věděla,že ho nedám,i když reakce doktorů a sester byla tenkrát strašná... Ale to už je dávno. Syn je moje zlatíčko a nedala bych ho za nic na světě! Takové dítě váš život obrátí jiným směrem a začnete se radovat z maličkostí. Před rokem se mi narodil druhý syn,je zdravý,i když jsem celé těhotenství neměla jistotu. Na amniocentézu jsem nešla,měla jsem 10-ti% riziko potratu,krvácela jsem. S manželem jsme se dohodli,že nebudeme riskovat život miminka,o které jsme se snažili 18 měsíců a VYŠLO TO! Oba kluci se mají moc rádi a já je mám moc ráda.
      plabča   | 17.09.2008 15:10:41
      Reagovat | URL příspěvku
      • \
        RE:
        Tak to před Tebou smekám a přeji spoustu dalších krásných chvil      
        Small   | 17.09.2008 17:40:58
        Reagovat | URL příspěvku
      • \
        RE:
        Jsem moc ráda,že nejsem sama,kdo tady má postižené dítě.Mám taky 15letou holčinu.Je prostřední z mých 3 dcer.Nikdo mi před 15 lety amniocentézu nenabídl,nic jsem o tom nevěděla.Bohužel,stalo se.Jen moje manželství vzalo za své.Myslím si,že taková věc lidi stmelí nebo rozdělí.U nás to byl ten druhý případ.Teď mám partnera,který Evičku miluje takovou jaká je.Není to vždycky lehké,ale člověka to obohatí a má asi trošičku jiný pohled na svět.Nikoho ale,kdo dá dítě do ústavu,neodsuzuji.Znám ve svém okolí několik takových případů.Člověk musí být vnitřně silný a odhodlaný,když se o dítě stará doma. 
        tygřímáma   | 17.09.2008 18:17:03
        Reagovat | URL příspěvku
        • \
          RE:
          Tak jsme na tom asi podobně. Moje první manželství taky nevydrželo. Málokterý muž to unese. Můj nynější manžel syna miluje a jsem moc ráda,že jsem ho našla. Vám se asi povedlo to samé,co mi,našla jste Muže s velkým M. Je jich velice málo. Přeji Vám i celé vaši rodině hodně štěstí,lásky a vzájemného porozumění.
          plabča   | 17.09.2008 19:54:59
          Reagovat | URL příspěvku

Téma: Jaký je Váš vztak k interupcím? (strana 1)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace
×