Nešlo to nezaznamenat. Mohutnou diskuzi o tom, jestli je normální 5 hodin vozit lidi v sanitce a nemít je kam předat, protože ve spádové nemocnici bylo plno. Brňáky pak musela sanitka odvézt do mimobrněnských nemocnic, protože v Brně byli ti mimobrněnští.
Zkrátka jim to přikážeme!
Jaká byla reakce státu a jeho zástupců? Opět cesta nejmenšího odporu. Papírem. Nařízením, že každý má jet do spádové nemocnice.
Myslíte, že se někdo z nich zamyslel nad tím, proč tam asi ti lidé jezdí? Jasně, že ne. Jinak by zjistili, že z důvodu kvalitnější péče. Je snad někdo, kdo by chtěl dobrovolně horší péči? Když nám po desetiletí vtloukají, že všichni máme na všechno nárok, a to zdarma? Tak proč to nevyužít?
Nechal by se snad ošetřit náměstek ministra v zařízení v místě úrazu, když může dojet do Prahy a zajistit si tu nejlepší péči? Všichni si asi odpovíme sami.
Ale zákaz či příkaz je tím nejjednodušším a nejlevnějším řešením. Řekneme ovcím, že mají jít k nejbližší ohradě, dál ne, jinak je pošleme zpět.
Mám-li za výsledek zodpovědnost, musím mít i příslušnou pravomoc
Jestliže předem vím, že odvezení do dané nemocnice znamenalo pro mé známé, kteří v ní skončili coby ve spádovém zařízení, jistou smrt nebo jisté komplikace, mohu si dovolit takové riziko? Kdo bude mým dětem pak „dělat matku“, pokračovat v mé práci a kdo za mě bude platit daně? Daně asi zvládnete, ale s tou matkou nevím, jestli stát pak nějakou přiděluje, když tu stávající nechá ve státním zařízení poškodit. Stejně jako by mě manžel nenechal jet do jedné brněnské porodnice rodit. Proč? Protože tam před atestací na stáži zažil situaci, kdy nemohli asi 15 minut najít dětského lékaře s dýchacím zařízením pro asfyktického novorozence (to je takový, který není schopen sám dýchat). Stejně tak mě nikdo nemůže nutit jet do nemocnice, která má v mém okolí velmi špatné renomé.
Jestliže stát nařídil všem platit stejné zdravotní pojištění, při kterém máme nárok na stejnou léčbu, pak mě přece nemůže místo špičkového zařízení, kde mám nadpoloviční šanci přežít i ten nejnáročnější výkon, poslat někam, kde ta šance není ani 20%. Dílem proto, že tam mají málo lékařů, může být ve službě zrovna někdo naprosto nezkušený, dílem horším přístrojovým vybavením apod.
Budu to pak já, která bude nést důsledek tohoto rozhodnutí. A mí nejbližší. Sami vidíte, jak se nemocnice staví k odškodnění nezdařených případů. Nakonec je to hlavně rodina, která se musí o péči i náklady podělit.
Proč nejsou všechna zařízení stejně kvalitní?
Bylo krásné vidět, jak bez jakékoliv analýzy situace, snahy jít do sebe, jestli není problém u nás, padne rozhodnutí o spádovosti. Chyba tedy podle povolaných není v kvalitě péče, ale ve výběru lidí. Ti asi podle nich jedou do vzdálenějšího zařízení schválně, možná aby udělali v systému zmatek, že? Přitom nejeden pacient, který má snahu se nechat ošetřit ve zdravotnickém zařízení nižší kategorie, nakonec stejně skončí v tom odborněji zaměřeném s kvalitnějším vybavením. Dokážete si představit, kolik tam plyne prostředků na financování tzv. mrtvé části zařízení? Tedy budovy, vytápění, oprav a dalšího mimo pracovníků? Nebylo by účelnější tyto pracovníky přesměrovat do kvalitních center, jejichž síť pro každou diagnózu nebo skupinu diagnóz stanovíme?
Neobstojí ani doporučení chodit s méně závažnými problémy do nemocnic o úroveň níže. Jednak laik nemůže předvídat ani zhodnotit, zda se jedná o méně závažný problém a za druhé i laik ví, že je velmi snadné nekvalitní péčí z méně závažného problému vyrobit velmi závažný.
Kam půjdou studenti, rodiny na dovolené?
Také by mě u rozhodnutí spádovosti zajímalo, zda se někdo zamýšlel nad situací studentů. Kam půjdou oni na ošetření? Už teď zápasí s neochotou zdravotnických zařízení v místě studia, kde je běžně posílají za praktickým lékařem vzdáleným i 300 km v místě trvalého bydliště. Tedy tam, kde např. nebyli již 2 měsíce. A kdyby tam měli jet, tak by je to stálo omluvu z celého dne ve škole, protože v sobotu by asi lékaře v ordinaci nezastihli.
Nestačí snad na kvalitní péči naše pojištění?
Pokud si nemůžeme vybrat kvalitní zařízení, pokud na to naše odvody nestačí a k běžné péči si musíme vybrat ta méně kvalitnější, měl by nechat stát možnost připlatit si kvalitnější zařízení pro ty, co nechtějí riskovat.
Možná bychom se pak divili, kolik pacientů se za takovou službou pohrne, a to i placeně. Možná pak bude dostatek zdrojů na zkvalitnění péče níže v hierarchii zdravotnických zařízení, příp. na vytvoření systému kvalitních center pro jednotlivé typy ošetření.
Proč stále vázne umožnění nadstandardů?
Je určitě oproti západnímu zdravotnictví příjemné, že se našinec běžně dostane u závažných diagnóz ke kvalitní péči. Je ovšem mrzuté, že péči, která nespadá do standardu, hromadně by ji systém nebyl schopen uhradit, si nemůžeme připlatit. Někde se ani nedozvíme, že taková existuje. Týká se to i léčiv, kde pro nejmodernější, v synonymu nejúčinnější s nejlepším bezpečnostním profilem platí určité diagnostické mantinely. Nespadáte do nich? Smůla. Jsou na předpis, ale lékař vám je nepředepíše, protože nemůže. Začarovaný kruh, že?
Kolem nadstandardů všichni našlapují po špičkách. Přece nemůžeme dopustit, aby si někdo mohl dovolit lepší péči. Ale ono to tak již je. Nebo si snad myslíte, že někdo pomazaný si nechá předepsat stejný standard, se kterým odejdete z nemocnice vy? Že nemůže? Když bude spadat do příslušné kategorie, tak může. A do takových kategorií „padají“ vyvolení velice snadno. Opravdu si myslíte, že máme rovný přístup k péči o zdraví?
Je tak složité udělat věrohodnou analýzu, která ukáže, kolik lidí si zvolí nadstandard a kolika z těch, kteří si jej nemohou dovolit, by to zkvalitnilo léčbu? Nebyl by to ten nejpřesvědčivější argument i na zarytého nihilistu?
Neměli by mít lidé s vyššími daněmi spravedlivě přednostní péči?
Pokud bychom měli opravdu spravedlivý systém, tak ti, kteří platí větší daně, by měli být ošetřeni přednostně. A to z jednoho pragmatického důvodu. Čím déle budou nemocní, tím déle stát místo příjmu daní z jejich platů jim bude naopak peníze proplácet. Ale považte, oni nechtějí předbíhat zadarmo, oni by si to i připlatili, ale nemohou. Ti, co jim v tom brání si zatím dle výše zmíněného neuvědomili, že jsou sami proti sobě.
Ale i tady by samozřejmě musela platit nějaká pravidla, aby nebyly odsouvány akutní případy neplatících, např. počet míst, které je možno rezervovat pro nadstandard.
Co potřebuje naše zdravotnictví?
Na úvod by možná stačilo:
-
Kvalitní marketing, který zmapuje stávající péči, zdroje a výdaje, vše zanalyzuje, vytvoří varianty řešení, možné standardy a nadstandardy, centra péče pro jednotlivé diagnózy. POZOR: lékař či úředník nerovná se automaticky kvalitnímu marketérovi, jak ostatně vidíme za ta léta sestupu českého zdravotnictví v praxi
-
Diskuzi s občany, zvýšení jejich zdravotní gramotnosti, aby se na výběru nejúnosnější varianty pro všechny mohli aktivně podílet
-
Potrubí bez děr, tedy peněžní tok, který zaručí, že kolik se na zdravotnictví vybere, tolik se dostane přímo do péče o zdraví českých občanů
-
Jasnou koncepci lékařského školství, jak na straně studentů, tak pedagogů
-
Jasnou koncepci postgraduálního vzdělávání
-
Odstranění veškeré nadbytečné byrokracie, bez které jsme se po desítky let obešli a najednou to nejde? Kdo si z lékařů a zdravotnictví udělal profitabilní „džob“? Pro koho musí místo léčení vyplňovat papíry a získávat stále nové certifikáty?
-
Léčbu musí stanovit lékař, ne mu ji diktovat úředník, protože pacienty může vyléčit pouze skutečný lékař, ne dělník medicíny
Je mi smutno z toho, když srovnám stav zdravotnictví nějaký rok po revoluci, tedy pár let, kdy se do kvalitního systému práce s tím nejkvalitnějším lidským zdrojem v celé populaci dostala ta nejmodernější léčba a finance na modernizaci. Byly peníze na kvalitní péči, opravu budov, nákup nových přístrojů a zařízení. Než se do toho vložili všemožní lobbisté a záškodníci připraveni na systému parazitovat. Bohužel, dnes i kdyby někdo chtěl tak, než by zavřel jeden kohoutek, kudy zdroje utíkají, stihne si vytvořená chobotnice otevřít jiný. Budu parafrázovat jednoho nepříliš schopného předsedu vlády: „Zdroje jsou.“ A doplním: „Ale vybraly si jinou než přímou cestu k cíli, cílové skupině pacientů a lékařů.“ Nechci, aby to působilo depresivně, ale zatím výsledek, ke kterému naše zdravotnictví dospělo, vypovídá o tom, že téměř každý, kdo na vedoucí pozici vstoupil, tak místo aby změnil systém k lepšímu, systém změnil jeho k ….
Související články
Měla by být víceletá gymnázia zrušena?
Malíři tvoří rozmanité krajiny, byť jsou sami zavřeni v temné místnosti, náctiletí hudebníci zpívají o hrůzách války, přestože žádnou válku nezažili, promiskuitní básníci píší o nehynoucí lásce. A do toho se nám politici, kteří sami nikdy nevykročili ze své vlastní společenské bubliny, snaží namluvit, jak víceletá gymnázia rozdělují společnost.
Konec pediatrů v Čechách
Ordinace dětských lékařů zavírají jedna za druhou. Proč jich dříve z každé fakulty vycházelo 80 ročně a dnes by se dali spočítat na prstech jedné ruky? Kdo bude léčit naše děti a vnoučata? Že by léčitel po rekvalifikačním kurzu?
Ambiciózní vs. přísný rodič
Jak zanechat stranou vlastní nenaplněné ambice při výchově? Že se přísnost a důslednost vyplatí? Jak neplést přísnost s nezdravou rodičovskou ambiciózností?
Na migranty Němci platit musí, ale jakých zločinů se dopouští, vědět nesmějí
Ne ženy, ale muži nevědí, co chtějí, žádají normální ženy, ale zkuste jim je přivést
Ano, pánové, éra vše i pro vše obětujících se „trubek“ skončila. Dnešní slečny již přemýšlejí, zda a jaká oběť jim za to stojí. A naopak. Přesně vědí, co chtějí. A jsou to dnes právě muži, kteří nevědí, co hledají. A když najdou, co chtěli, strašně se nad tím podivují.
Strategie Ministerstva zdravotnictví k odlivu kvalitních lékařů z ČR
Co udělá instalatér s netěsnící trubkou? Dokážete si představit, že místo opravy protékajícího potrubí pouze zvýší průtok vody? Ministerstvu netěsní trubka a lékaři mu utíkají ze systému ven, co udělá jako správný instalatér?
Patří 2leté děti do školky? Ne, když do zařízení, tak do jeslí!
Kdo jiný má větší zkušenost s touto problematikou než matka, která všechna zařízení vyzkoušela na vlastní kůži? A kůži svých dětí? Co o tom soudí? Umístila by 2leté dítě do školky?
Mají se vrátit dílny a pozemky? Samozřejmě, že ano!
Víte, jak dlouho pedagožka učila děti rozklepnout vajíčko? 3 hodiny. Krájení křížal pak bylo o kriminál. Proč se bráníme získání manuálních základů u svých dětí?
Proč všichni rodiče chtějí své děti dát na gymply a VŠ?
Je u nás skutečně od roku 1989 4x více lidí, kteří mají intelektově na studium vysoké školy? Nebo šla jejich úroveň tak dolů? Nemělo by si dítě vybrat obor nebo vytvořit profesi, která jej bude naplňovat, než se honit za titulem?
Mick Jagger (75) vs. Miloš Zeman (73) a Axl Rose (56) aneb anti-aging v podání Rolling Stones – rockové turné a dovolenkový klid v Drážďanech
Dítě a elektronika, „vědecký“ výzkum vs. zjištění matky
Komplexní péče o zdraví, psychosomatika a vykadění rakoviny
Překvapuje vás, že ti, kteří příliš nemluví o tom, co pro tělo dělají, vypadají daleko lépe, zdravěji a spokojeněji než ti, kteří denně hlásají, co všechno dodržují a co bychom podle nich měli dodržovat i my ostatní?
Zákaz vstupu dětem do hotelů. „Proč ne?“ říkají matky
Kde nestačí decentní popis cílové klientely a zaměření hotelu, tam je nutno důraznější upozornění pro některé natvrdlé jedince, v tomto případě rodiče.
JAR: Jak to dopadá, když dáte podíl na moci méně schopným, ale o to více zakomplexovaným jedincům
Propastný rozdíl v prosperitě dříve nejrozvinutější země Afriky pod vedením pracovitých bílých Afričanů a současného stavu v čele s většinovým obyvatelstvem snad vidí celý svět. Ale najdou se tací a je jich poměrně hodně i v tzv. dobrých politických kruzích, kteří se tváří, že se nic neděje.
Móda podzim 2018 aneb jak se „baby“ kolem 50 stanou modelkami
Všechno to začalo ryze žensky: „Nemám co na sebe!“ pronesla žena, která nesnáší nakupování a oblečení zvlášť. Trochu neženské, viďte?
Baví ženy vyhrávat? Nebo raději perou ponožky a žehlí košile?
Měly by ženy přestat vrcholově sportovat? Znamená uchování si ženství podřízení se potřebám muže, rodiny a domácnosti? Nad tématem se zamýšlí jeden promarněný sportovní talent.
Stát by měl odškodnit děti s následky po očkování
Dokážete si představit svou rodičovskou bezmoc, když máte doma najednou úplně jiné dítě? Jak se změní péče o něj a celkový chod rodiny? Neměl by se přece jen stát k důsledkům očkování postavit čelem? A co výrobce vakcín?
Jak si představuji efektivní školství? Aneb pokračování Proč všichni rodiče chtějí své děti dát na gymply a VŠ?
Odpovídají skutečně znalosti absolventa délce vzdělání? Jaká je to pro nás ekonomická zátěž? Máme právo mluvit do organizace vzdělávání?
Unschooling – je schopno si dítě samo určit co se učit?
Je unschooling schopen dítě vybavit potřebným know-how, aby dítě bylo schopno rozhodnout, co jej bude v životě nejvíce bavit, naučit jej kritickému myšlení a schopnosti společného bytí – v manželství a v komunitě? Je unschooling metoda s úspěchem aplikovatelná na celou dětskou populaci, a to bez rozdílu finančního a intelektuálního zázemí? Co když v životě přijde situace, kdy dítě prošlé unschoolingem bude např. muset bránit svou vlast? Bude toho schopen? Bude jej to bavit? Najde k tomu vnitřní motivaci?
Jak se daří činčilímu miminku v naší „kuchyňské farmě“?
Za kým přijdou děti, když chtějí domácího mazlíčka? U nás za matkou. Komu pak za souhlas manžel vynadá? Matce. A kdo je nejslabší článek řetězce, který zvířata nenechá chcípnout hlady? Samozřejmě maminka!
Kdypak nám znárodní Google?
„Pohled vlády na ekonomiku by se dal shrnout do několika krátkých frází: Pokud se to hýbe, zdaň to. Když se to stále hýbe, reguluj to. A když se to přestane hýbat, dotuj to.“
Zážitková gastronomie v nově zrekonstruovaném Hraničním zámečku
„Cože, David bude dělat cyklistům smažák?“ neskrývala jsem rozpaky nad rozhodnutím jednoho z našich nejlepších českých šéfkuchařů.
Jak by média informovala, kdyby na summitu NATO dělal Trump co Juncker a opačně?
Je zvláštní, jak média některé politiky šetří a jiným nemohou přijít na jméno. Nezdá se vám? Mezi ty druhé jmenované již třetím rokem patří Donald Trump. I když právě u něj bych slovo politik nikdy nepoužila. Myslím, že to byla právě média, která mu jako nepolitikovi pomohla vyhrát volby. Nemusí se nám Doník líbit, ale jeho nesporným pozitivem v dnešním hyperkorektním světě, kdy ani bělocha nemůžete nazvat běloch, je, že právě Trump umí nazývat věci pravými jmény.
Jednotné státní přijímačky: Jsou opravdu takovým zlem?
Nebo odhalí skutečné znalosti dětí? Co na ně říká matka, která zažila s dítětem jejich první ročník?
Čí právo je na dětské JIP větší? Lékaře, rodiče, ostatních dětských pacientů?
Vzpomínáte si na ten případ z března letošního roku? Kdy bylo na dětskou JIP přijato 6týdenní dítě se zápalem plic? Jeho matka tehdy odmítla opustit JIP. Každý se domáhal svého práva. Mohly strany najít společnou řeč?