Inzerce
Inzerce
Inzerce

Zákaz vstupu dětem do hotelů. „Proč ne?“ říkají matky

Kde nestačí decentní popis cílové klientely a zaměření hotelu, tam je nutno důraznější upozornění pro některé natvrdlé jedince, v tomto případě rodiče.

Hoteliér neboli investor svůj podnik provozuje s určitým záměrem

V případě bordelu je všem rodičům zřejmé, že tam dítě vodit nebudou. Proč je to nenapadne např. u relaxaci slibujících center, kde jim navíc po telefonu sdělí, že nemají ani dětské postýlky či dětské jídelní židličky? Že by rodiče byli ve střehu jenom, když něco může uškodit jejich dětem? Ale když jejich děti mohou škodit ostatním, tak ne?

Když budu v dětském bazénu, jsem připravena, že mně něco může skočit na hlavu, v relaxačním centru ne

Když jedu s dítětem do aquaparku, byť to moje vlastní ví, že matku nebude potápět a skákat jí za krk, stejně tak to nedělá ostatním, jinak bude napomenuto a při opakování jde z vody, tak počítám s tím, že se mně to běžně může stát ze strany ostatních dětí. A samozřejmě to nebudu nijak řešit. I když někteří by mohli se mnou polemizovat, že i v takových zařízeních právo dítěte a jeho zábava končí tam, kde začíná právo a nepohoda jiných.

Zkrátka tady s tím počítám.

Ale když si pojedu odpočinout od rodičovských starostí, notabene mě manžel pozve na „druhé líbánky“, tak asi nebudeme úplně nadšení, když nás budou ve wellness válcovat cizí děti, hulákat tam i jinak narušovat poklidnou atmosféru.

Hoteliér má právo si stanovit, pro jakou klientelu provozuje své zařízení

Když si hoteliér s malými dětmi otevře penzion Perníkovou chaloupku s nejrůznějšími atrakcemi, toto bude u zařízení inzerováno, je logické, že se mu tam pohrnou rodiny s dětmi. Naopak by bylo velmi nelogické, kdyby si toto zařízení vybral 18 hodin denně vytížený manažer a současně otec 4 dětí ke své relaxaci.

Proč to opačně nefunguje? Proč se rodina s malými dětmi hrne do zařízení bez dětských koutků, hřišť, inzerovaných jako vhodná relaxace, ale nevhodná pro rodiny s dětmi, navíc se secesním zařízením?

I v hotelích pro děti bychom neměli obtěžovat okolí

Nicméně, i pokud si s malými dětmi vyberu baby friendly ubytovací zařízení, neznamená to, že dítě bude celou noc ječet, během jídla běhat po jídelně a srážet ostatní s talíři, ničit vybavení hotelu apod.

Mám v živé paměti setkání s přáteli na obědě, kdy hyperaktivní syn jako mimino opravdu neměl svůj den. S ním to bylo náročné i normálně, ale tady byla situace neúnosná. Odebrala jsem se tehdy do auta, aby ostatní mohli v klidu jíst a poté jsme se přesunuli s mým zabaleným jídlem k nám domů, kde se situace zklidnila. Aby toho nebylo tehdy málo, na závěr mně při odchodu vlétla do nohavice vosa a zanechala bolestivé bodnutí v koleni.

Na druhé straně pak stojí zážitek, kdy naše aktivní dítě asi ve věku 3 let začalo v restauraci v Chorvatsku chodit od židle k židli s německými důchodci a hladit je po zádech. Okamžitě jsme s manželem zakročili. Ihned však zakročili i oni důchodci, protože těm pozornost a masáž syna dělala evidentně dobře, tak mu v ní dovolili pokračovat.

Lidé i s průměrnou emoční inteligencí a vrozeně naučenými pravidly se domluví i bez nařízení

Pokud člověk není zrovna asociál a rodiče věnovali jeho výchově aspoň minimum úsilí a času, tak sám nazná, kdy jeho dítě je pro okolí ještě roztomilým zpestřením a kdy již obtěžujícím elementem.

K tomuto článku mě inspirovala uživatelka Liberte, která na Babyonline.cz vložila do diskuze příspěvek s názvem „Hotely v Česku zakazují vstup dětem. Riskují vysoké pokuty.“ Budete se divit, ale zatím jsou tam pouze souhlasné reakce matek. Zvláště jeden je peprný a těžce politicky nekorektní, pro citlivé povahy doplním, že se jedná o ráznou matku tří dětí, která svůj příspěvek samozřejmě myslí v nadsázce: „Souhlas – je spousta míst, kde si naopak děti přejí, takže jsem plně pro hotely, kde ty malý zmetky nemůžou ani cejtit.“

Inzerce

Hoteliéři, fandíme vám!

To víte, i matky na mateřské a po ní musí mít kam jet odpočívat :-).

Zvýšit karmu článku můžete na: https://janamartincova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=678344

Autor: MUDr. Jana Martincová
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Autor: MUDr. Jana Martincová
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Zákaz vstupu dětem do hotelů. „Proč ne?“ říkají matky - diskuze

Poradna

Zavírání se v pokoji

| Ada1215 | 18.10.2020, 16:29

Dobrý den, dceři je 12 let a v poslední době se neustále zavírá ve svém pokoji, nechce s námi moc komunikovat a dokonce jí i vadí, nechávat otevřené dveře do svého pokoje, i když ví, že tam bez jejího vědomí nebudeme vstupovat. Snažíme se její soukromí respektovat, vždy klepeme na dveře, pokud s ní chceme mluvit. Nevím, jestli je to puberlou nebo proč nám jako rodičům přestala věřit. Podotýkám, že se u nás doma nic nezměnilo, vše funguje jako dřív. Někdy mám pocit, že jí i vadí jen moje přítomnost. Přitom jsou ale dni, kdy se spolu normálně bavíme, dokonce se mi tu a tam s něčím svěří. Ale takových chvil je čím dál méně a bojím se, aby nevymizely úplně. Vím, že má nějaké problémy s kamarádkami, ale o tom vůbec nechce mluvit. Dále mě trápí její vztah s otcem . mým manželem. Ten je na ní poměrně přísný, což vůbec není na škodu, ale mám pocit, jako by se úplně vytratilo jakékoliv prřátelství mezi ní a otcem. Dokonce se i vyjádřila v tom smylsu, že by bylo lepší, kdyby s námi vůbec nebydlel. Všechno je mi to hrozně líto. Poradíte mi, prosím, jak vylepšit komunikaci a vztahy v rodině? Jak docílit toho, aby se situace ještě nezhoršovala? Dcera ví, že ji mám moc ráda a že mlže kdykoliv přijít, pokud ji bude něco trápit. Myslím, že ví, že mi může věřit.
Děkuji za radu.

Dobrý den, u vás doma se jak píšete, nic nezměnilo, ale jak to tak vypadá, tak se změnila vaše holčička. Vaše dcera podle popisovaných projevů evidentně vstoupila do období dospívání a chová se adekvátně svému věku a vývojovému období. Vy jako rodiče respektujte její potřebu většího soukromí a zavřené dveře jejího pokoje. Naopak pokud dcera přijde a bude si s vámí chtít povídat, pak tyto chvilky využijte na maximum a snažte se na ni udělat čas a vyslechnout ji. Příležitost si s ní popovídat, dozvědět se také nějaké informace o ní a o tom co prožívá se nemusí po delší dobu opakovat a to že byste na ni neměli čas může podkopat její důvěru ve vás. Nevyzvídejte nic o vztazích s kamarádkami, nepodsouvejte jí problémy, ale naslouchejte. V případě vyzvídání se dcera ještě více uzavře do sebe a neřekne vám nic. O období dospívání bylo napsáno mnoho literatury, stačí zapátrat na internetu, který se jen hemží radami jak komunikovat s dospívajícími dětmi. Lze také vyhledat některou z poraden pro rodinu a mezilidské vztahy, kde můžete pod vedením odborníka na komunikaci v rodině pracovat. Přesto všechno se připravte na to, že toto období je pro všechny zúčastněné členy náročné, ale také důležité. Vždyť z vaší holčičky se má stát sebevědomá mladá žena. Ohledně vztahu s otcem nejsou popisované projevy také nic neobvyklého, je ale potřeba i ze strany otce zapracovat na zlepšení komunikace  a přiblížení se dceři. Na tomto místě si níže dovolím vložit odkaz na článek, který jsem v létě četla na internetu a kde možná najdete některé odpovědi na vaše dotazy.

S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | dnes, 10:28
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce