Inzerce
Inzerce
Inzerce

Mají se vrátit dílny a pozemky? Samozřejmě, že ano!

Pamatujete si? Řešili jsme to v diskuzi před 2 lety. Opět jsme napřed, politici a odpovídající odborníci se tím zabývají až nyní.

Co z naší diskuze vypadlo? https://www.babyonline.cz/diskuzni-klub/diskuze-dne?url=pozemky-dilny-vareni-siti-pracovni-cinno-1463144#r1463144

Na úvod jsem se ptala:

Inzerce

Pozemky, dílny, vaření, šití - pracovní činnosti

Inzerce

Holky, mají Vaše děti ve škole pozemky a dílny? Pamatuji si, že jsme chodili okopávat pozemky, sbírat rybíz - dokonce i povinně asi 3 dny o prázdninách, sázet květiny. Pak jsme v dílnách vyráběli různé předměty, v živé paměti mám stojánek na ubrousky s vypáleným vánočním motivem.  Také jsme asi půl roku nebo celý rok měly pouze holky vaření. Děti nic takového nemají. Přitom mně to přijde jako velmi praktické dovednosti. Pak ať se to Ministerstvo školství a průmyslu nediví, že děti nechodí na učební obory, když ani neví, o čem jsou :-).

Dost mě z vašich reakcí zaskočilo, že naše děti v hodinách vaření – tedy ty, které jej mají – neumí ani nakrájet banán :-). Dále se svěřujete, že kantorka děti učila rozklepnout vajíčko 3 hodiny, nebo že dát dětem do ruky nůž ke krájení křížal bylo o kriminál.

Inzerce

Právě proto mě překvapil názor odborníka z neziskovky zaměřené na oblast školství, že jsou dnes dílny a pozemky překonané.

Každé dítě by mělo umět základy, a to i v dnešní počítačové době!

Upřímně si myslím, že každé z dětí by mělo mít určité penzum manuálních základů. Posílí to jeho praktické myšlení i v jiných oblastech a právě o tu praktičnost jde v moderní době nejvíce. Schopnost přicházet na jednoduchá a účinná řešení. Dovednost si ve všem udělat systém. Já osobně z toho těžím dodnes. Dokonce mi někdo řekl, že já si v hlavě vytvořím systém, i když půjdu s košem k popelnici. A to měl setsakramentskou pravdu.

POZOR! Toto říká člověk, který je velký propagátor talentů dětí a „pouze“ dorovnání hendikepů, ne jejich drilování. Ale i dítěti, které je manuálně nezručné, se bude velmi v životě hodit pár hodin manuálních prací na základní škole.

Inzerce

Neříkám, že dítě, které je budoucí Einstein, nechám 3 hodiny denně uklízet nebo pracovat na zahradě. Mně stačí vědět, že až to bude potřebovat, zvládne to. Jinak se samozřejmě bude věnovat vědě a na úklid si někoho najme, protože jeho favoritní oblastí je věda, ne úklid. Nebo bychom snad chtěli posadit paní uklízečku k atomovému reaktoru a vědci dát do ruky smeták?

Mimochodem u tohoto odstavce jsem si vzpomněla na jednu úsměvnou poznámku paní na úklid. A to, že by si děti měly pokoje uklízet samy. Když pominu skutečnost, že paní tady není od rozdělování práce v naší domácnosti, jakkoliv si mohu myslet, že má pravdu, tak jsem měla na jazyku poznámku, kterou jsem nakonec spolkla: „Mám jej skutečně nechat hodinu uklízet pokoj místo hodiny, kdy mi stříhá videa, za která bych u externí firmy zaplatila 5x více než Vám za hodinu úklidu?“ Právě proto mám na úklid nejraději šikovné studentky. Jejich obzor sahá totiž dále než pouze k úklidu a poměrně dobře chápou, proč těch 5 hodin základního, prosím, základního úklidu zadávám jiným a já si je ušetřím k činnostem, které naopak jiní nezvládnou, nebo k sebevzdělávání či relaxu. Ale vím, že to umím. A také mnohem precizněji než externisté. Když mně slečna o prázdninách vypadla, ptá se moje dcera, kdo byl u nás na úklid: „Tak dobře jako teď tady ještě nikdy uklizeno nebylo.“ To mě potěšilo :-). Jak vidíte, umím to, protože jsem se tomu naučila v dětství doma i ve škole, ale neznamená to, že se tím budu živit. Ale pevné základy, na kterých mohu stavět, mám.

A přesně tak si to představuji i u svých dětí.

Autor: MUDr. Jana Martincová
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Autor: MUDr. Jana Martincová
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Mají se vrátit dílny a pozemky? Samozřejmě, že ano! - diskuze

  • Upřímně nevím...
    Schválně jsem se dívala co jsem psala, a jestli stále mají děti nějaký ten rychlokurz, tak si myslím, že v dnešní době to bude dostačující. Na to bych asi spíš navázala nějaký nepovinný předmět, pro toho koho to chytlo a chce vědět a zkoušet víc... Na co bude klukovi to, že umí zatlouct hřebík, něco opravit, holce že umí něco zašít, uvařit, když je to nebaví a ještě třeba jim doma řeknou, že vadná věc se vyhodí, případně na opravu si někoho pozvou a jsou tak i vychováni... Navíc pro někoho kdo je zvyklý a musí pomáhat/dělat i doma, to může být otrava, jako u mě. Mě opravdu šití, vaření a pozemky nebavily. Háčkovat jsem se nenaučila dodnes, vařit vařím z povinnosti taky do dneška, šít pravda šiju, ale taky k tomu nemám vřelý vztah, jediné co mě chytlo je zahradničení, to jsem jako holka nenáviděla a právě jsem byla naštvaná, že kromě toho, že se rýpu v zemi doma, tak jako bonus musím i ve škole. Jediné co mě bavilo od mala byly dílny, i když jsem absolutně na to levá.
    moninif   | 15.04.2018 07:54:53
    Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Pokakavani

| Nikolabi | 24.07.2024, 17:12

Dobry den,

obracim se na Vas s dotazem ohledne syna. V cervnu mu byli tri roky. Mame problem s chozenim na velkou. Loni v listopadu jsme zacali odplenkovavat. S curanim problem ani tak nebyl, sem tam se pocura a to i ted, ale to beru asi jako "normu". Ale bohuzel neni schopen udelat velkou potrebu na nocnik, ci zachod. Vykonava to pouze do kalhot a treba i petkrat za den. Jsou situace, kdy sedi vedle nocniku, nebo je od nej vzdalen opravdu jen kousek a presto se pokaka. Uz od zacatku jsem ho motivovala napr. gumovym bonbonkem, ci nejakou hrackou, ktera se mu libila v kramu, ale bez uspechu. Priznam se, ze posledni dva mesice jsem z toho uz tak zoufala, ze jsem mu dala za to i na zadek. On mi slibi, ze bude chodit kakat na zachod, ale pak se to treba za pul hodiny opakuje znova. Parkrat se stalo, ze tu potrebu vykonal na zachod ci nocnik, ale jen tehdy, kdyz zrovna kakal a ja jsem ho popadla a on to tam dodelal. Vetsinou se to ale pak zastavilo a nelibi se mu to, knoura. Kolikrat i odejde do jine mistnosti a tam se pokaka. Ja na nem samozrejme poznam, ze kaka a kdyz se ho zeptam, tak mi tvrdi, ze ten bobek nedela. Toto se deje i kdyz je napr. u babicky na noc. Myslim, ze jen jednou se stalo, ze sam od sebe sel na nocnik a vykakal se. To jsem zrovna nebyla doma a hlidal ho manzel. Rekla bych, ze je na me celkem dost fixovany. Bohuzel manzel je casto v praci, tak drtivou vetsinu casu je se mnou. Mam jeste starsi dceru (5 let) a ta s tim taky mela trochu problem, v tom smyslu, ze do ctyr let nekakala vubec a vecer, kdyz jsme ji dali plenku na noc, tam se behem chvilky vykakala. To jsme odbourali kolem toho ctvrteho roku. Jinak bych rekla, ze je sikovny. Uz dlouho je schopen se skoro sam uplne oblect, obuje si boty, v pohode se naji. O tom, ze se kaka do nocniku, ci na zachod si povidame nekolikrat denne, myslim, ze toto chape. Ale uz jsme z toho vsichni dost nestastni. V zari by mel nastoupit do statni skolky (a ja do zamestnani), ale obavam se, ze pokud se bude tatkto neustale pokakavat, tak ho odtamtud vylouci. Uz opravdu nevim, co s nim. Prijde mi, ze at se snazim ho presvedcit, aby chodil na zachod, tak stejne dokud nebude on sam chtit, tak se to nezlepsi. Ale pokud by vas napadlo nejaka rada, jak to zlepsit, byla bych za to velmi vdecna. Mockrat dekuji

Dobrý den,

poradila bych vám se s problémem vašeho synka obrátit na dětského klinického psychologa. Pouze na základě dotazu po e-mailu nelze dát jednoznačnou odpověď a ani zázračné rychlé řešení. Je možné, že bude potřeba podrobnější zmapování situace a dlouhodobější vedení, nebo se naopak situace může vyřešit velmi rychle. Obtíže s vyměšováním nejsou ale u batolat nic neobvyklého a objevují se. Mnoho dětí preferuje zejména defekaci (vykonání velké potřeby) do plen a má problém s přechodem na nočník či toaletu. Píšete, že syn je čerstvě tříletý. Kontrola vyměšování souvisí se zralostí nervového systému dítěte a se schopností volního ovládání svěračů. Nervový systém syna nemusí být ještě dostatečně zralý a syn tak není ještě třeba připravený na přechod na nočník či záchod. Určitě bych vám doporučila snížit na něj tlak v tomto ohledu. Váš stres se na něj přenáší, tlakem je i vaše neustálé vysvětlování, kam se potřeba vykonává. To vše syn zcela jistě již ví. Pod psychickým tlakem se obtíže ještě zhoršují a může dojít k rozvoji psychosomatických potíží, které se pak těžce odbourávání. Pokud syn ještě není dostatečně vyzrálý, pak je jedno, jestli se nachází právě vedle nočníku či WC, prostě do něj potřebu není ještě schopen vykonat, nemá nad ní úplnou kontrolu. Častost stolice cca 5x denně i obtíže s použitím nočníku bych vám také doporučila konzultovat s dětským lékařem. Mohlo by se jednat i o projev nějaké potravinové intolerance či alergie a je potřeba to vyloučit, dále je dobré se poradit o vhodném stravovacím režimu a složení stravy, je možné vyhledat i dětského dietního poradce.

Při jednání se synem se určitě zcela vyhněte výčitkám, přílišnému nátlaku i vysvětlování. Ukažte mu, kde je nočník, záchod a podporujte i každý pokus o vykonání potřeby na něj. Nezaměřujte se na neúspěchy, ale pouze na úspěchy, i třeba částečné, kdy se syn k nočníku či záchodu snažil třeba přiblížit, i když to nestihl. Tyto úspěchy "oslavujte", zaznamenejte třeba do kalendáře a na ně se při následné chvále zaměřujte, může být i odměna ve formě sladkosti, hračky apod. Pokud již potřebu vykonává, tak se snažte nepřerušovat mu ji, i když poznáte, že defekuje. On vědomě ví, že má jít na nočník, ale fyzicky to ještě nezvládá. Právě přerušení vykonání potřeby může způsobovat častost stolice, kterou syn nedokončí, protože nemá klid a způsobit např. rozvoj záměrného zadržování stolice a psychosomatické zácpy. Pokud vidíte, že syn kaká, nechte jej stolici dokončit, i když do kalhot, pak jen krátce připomeňte, že je lepší použít nočník a syn se může následně podílet na úklidu (např. odnést znečištěné oblečení do prádla, zkusit vám pomoci utřít případně znečištěnou podlahu atd.). Je potřeba synovi dopřát čas a snížit tlak na něj, také vy se situací přestaňte trápit, zaměřte se na jiné věci, které synovi jdou a že jich v jeho věku není málo. Přeji vám hodně trpělivosti, do září je ještě spousta času a mohli byste situaci zvládnout.

S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 25.07.2024, 09:23
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace
×