Dobrý den, 14m syn obcas v noci place a usne jen u nas v posteli, ve sve postylce byt nechce. Dela to az nyni, drive spal dobre. Mohou to byt zuby, separační úzkost, nebo si jen vymysli? Může si na spani s nami zvyknout a pak si ho vynucovat? Děkuji

Dobry den, pred nejakou dobou (1-2 mesice) zacala mit ma 4leta dcera zvlastni (zlo)zvyk. Macka si prsty jedne ruky kuzi na vrchni casti ruky druhe (pod prsty). Dela to vzdy, kdyz se na ni zlobime, ale take jsem si toho vsimla, kdyz treba kouka na pohadku nebo ji cistim zuby. Nekdy mi to prijde, ze to dela ve chvili, kdy je nervozni, ale nekdy mam pocit, ze to je jen takovy bezdecny zvyk. Nemyslim si, ze si tu kuzi macka bolestive, spis je to takove hrani s kuzi. Premyslim, jestli je to neco, co bych mela resit a kontrolovat nebo to proste nechat byt.Dekuji za radu.

Dobrý den, má dcera se narodila jako hypotrofická s nedovinutou trávicí soustavou. Od narození bojujeme se stravou. Kojila jsem 3 týdny, pak jsem byla nucena přestat. Dceři diagnostikovali úplnou intoleranci laktózy. Několikrát jsme před určením diagnózy měnili mléka a s úspěchem skončili na mléku neocate infant. Jiné mléka ji dělala hrozné problémy se zažíváním. Všude je navíc byť minimum laktózy, třeba i v probiotikách. Dcera měla ale vždy problém neocate infant pít, ale po vyhladovění ho pak pila normálně. Nepomáhá jakékoliv dochucovadlo, ani ho míchat do příkrmů. Po zavedení prvních příkrmů v 5-ti měsících ale nastal zlom. Pochopila, že existuje něco lepšího a striktně odmítla mléko pít a dělala, že se dáví, než aby pila. Já se od té doby snažím udělat z jídla hru. Nebo jí zpívám, napodobují zvuky zvířat. To se směje. Když si hrajeme, jako kdyby zapomene, že jí a odpolyká vše. Podotýkám, že mléko už že zoufalství podáváme jen lžičkou. Sát odmítá. Jen v noci, když u jídla spí. Jako by to už ani neuměla. Několikrát jsem to řešila s pediatrem, konzultovali jsme dceru s odborníkem na gastru a skončili v nemocnici. Tam ze mě pouze udělali hysterickou matku, která při krmení neumí vytvořit dítěti přátelské prostředí a upravili mi dávkování jídla tak, že ještě v 10 měsících krmíme 7x denně. Nesmí se přejídat. Jako bonus totiž trpí masivním refluxem. Ten se průběžně lepší a horší dle toho, zda je malá nemocná, rostou zuby, či ne. Ale už ho máme celkem podchycený. Všeobecně už svou dceru dobře znám a vím, že je to malá herečka. Klidně předstírá kašel a dávení, což po rozptýlení ihned ustane. Mléko neocate ale poslední dobou tak nenávidí, že už si zprotivila jakékoliv jídlo. Vše musím stále mixovat. Větší kousky a husté jídlo zvrací. Pořád to však zkoušíme. Jsou dny, kdy to je dobré a dny, kdy jen zvrací. Na žádném jídle si však už nepochutná. Moc dobře ví, že když si strčí prsty do krku, tak bude zvracet. Dokonce nás tím i ovládá, protože, když se ji nevěnujeme. Několikrát na sebe upozorní, pak si strčí prst do krku a zvrací. To se ji pozornosti dostane. To samé dělá při jídle. Když ji nechutná, strká prsty do krku... Může to dělat schválně? A co dělám špatně, když se maximálně snažím rozptylováním jídlo neprotivit? O jídlo, co jíme my, zájem má, vždy ochutná. Po nabídnutí s ním flákne o zem. Jinak pediatr řekl, že už to má psychické. Ale že není na trhu jiné mléko a min. do roku ho musí pít, že nesmí jiný zdroj vápníku jako jogurty a tak. Rádi ji jídlo neprotivit. To samé mi radili v nemocnici i na gastru... Ale už nikdo neřekne, jak na to. I přes to, že se před dcerou maximálně ovládám (pochopila jsem, že po zlém to nepůjde), mi někdy ujedou nervy, jak jsem zoufalá. Dceru odmítá kdokoliv z rodiny krmit. Pouze občas tatínek. Podotýkám, že bez většího zlepšení. Dcera sice prospívá, jsme těsně nad hranicí přispívání. VTo je ale pouze díky mému každodennímu úsilí. Už mi ale dochází energie. Navíc mě vytáčí představa, že mou snahu snad jen sabotuje.

Dobrý den, jedná se o mojí první zkušenost s psychologickou poradnou obecně. S manželkou bychom potřebovali poradit, co by mohlo platit na našeho syna (3). Znamení vodnář, jestli vám to pomůže. Pro info máme ještě dceru(2). Něco k seznámení se synem. Je společenský a veselý, docela i poslouchá, když se mu vysvětlí, proč má danou věc udělat. Případně jiná možnosti nabídnout, co zajímavého se bude dělat po činnosti, která mu v daný okamžik zas tak zajímavá nepřijde. Klasika, někam jít, když zrovna nechce, s něčím zajímavým naopak skončit, vyčistit zuby a podobně. V průměru tak jednou týdně třeba opakovaně neposlechne jasný příkaz či důrazný zákaz a dostane vařečkou. Zabrečí si a za chvíli je zas úplně v poho a veselí a vše je v pořádku. Poslední dobou už to bude spíše tak jednou za dva týdny. Některé situace chce řešit po svém a když se tak neděje, je z toho trochu rozhozený, ale často to přejde, anebo to s manželkou změníme a uděláme to tak, jak chtěl, pokud se nejedná o úplnou pitomost. Příklad : Nastupujeme do auta a první musíme dát do sedačky dceru, pak až syna. Jiná varianta znamená v lepším případě jen řev a pláč. Občas ale, řekněme tak jednou dvakrát do týdne, dostane amok. Třeba dnes, jdeme z procházky, 200 m od domu zmíníme s manželkou slovo boby , on se toho chytne, že chce zbytek cesty jet na bobech. Ukázání, že zrovna s sebou žádné nemáme nemá smysl. On trvá na tom, že buď pro ně někdo z nás dojde. To neschválíme s tím, že si zajezdí třeba na zahradě. Zbylou cestu pak už je dost nesvůj, u branky pak už dostává absolutní amok, že chtěl jet na bobech z toho místa 200 od domu. Varianta provezu tě po zahradě , nebo jít někam jinam neexistuje. Pouze varianta jít zpět těch 200m v bobech a pak zase zpět domů a boby uklidit. Obecně podobné situace známe, párkrát jsme na tu jeho hru přistoupili, abychom poznali, o co mu v situacích jde. Dopadlo to tak,že stál u zamčených vrat na zahradě s amokem třeba 10 minut. Po přenesení do domu amok samozřejmě pokračoval. Občas přijedeme autem domů, ale on nevyleze, že tam chce zůstat v autosedačce a zásadně připooutaný. Tak už ho tam občas necháváme prostě v autě, cokoli jiného je stejně často amok. Amok asi nemusím dlouze popisovat, smyslů zbavený, zkoušeli jsme na něj být extra hodní a chápavý, vysvětlující , nabízející alternativy, či něco příjemného, nic nezabralo. Zkoušeli jsme i velké seřvání, či zvařečkání. Často ten amok předvádí až do konce, třeba 10 minut jen řev, brek , odtaživé pohyby. Párkrát se nám povedlo ho uchlácholit hezkým hlasem , ale mnohem častěji se úspěch nedostaví. Co jsem dvakrát vyzkoušel já, vyšlo to, ale už to nedělám, je seřvání do obličeje a drobné třesení.. to už bylo krajní řešení, když měl amok 15 a víc minut. To tedy zabralo, najednou byl zase s námi, jako bych ho "nahodil". Vztah se sestrou mají hezký, jen jí donekonečna bere vše, s čím si ona začne hrát, její brek mu nevadí, ale to je asi dost běžné v každé rodině. Snažíme se, aby to nedělal. Poslední věc, pravý amok předvádí asi jen před námi rodiči a občas babí ,se kterou je více, třeba na návštěvách , s jinými dětmi, ve školce a podobně amok nemívá. Pouze vyjímečně pokud návštěva končí a on nechce domů, ale to je pochopitelné. Dokážete nám z těchto řádků nějak poradit? Velice děkuji.

Dobrý den,Syn 2roky a 4 měsíce. Cca od 2let u něj pozoruji agresivitu vůči dětem. Jakmile se v jeho blízkosti objeví jiné dítě, zle se na něj podívá a hned ho začne bít pěstičkami nebo štípat. Zatne zuby a útočí. Je mu jedno jak velké dítě je. Dřív hned děti objímal, smál se na ně... Ale teď je to neskutečný obrat a mě to ubíjí. Jeho bratranec o kousek starší si s nim nechce hrát, bojí se ho. Vůbec nic na něj neplatí. Dále, když není po jeho, švihne sebou o zem a ječí. Většinou slovní útoky směřuje proti mě, ať jdu pryč a ječení zintenzivňuje. Když ho obejmu, ječí ještě víc. Je to jen "období" a přejde to nebo jak toto řešit? Hlavně útoky na děti. Moc děkuji

Dobrý den paní doktorko, podávám dítěti každý večer hodinu před spaním kaši,pak po hodině ho ještě nakojím,kdy mi pak usne u prsa.Tento režim bych chtěla takto dál dodržovat,jen si nejsem jistá kolik té kaše může sníst,když je mu 7 měsíců.Připravuji mléčnou kaši s lepkem - odhadem do mističky a co sní tak sní,jenže v kolem osmé jde spát a někdy už kolem půlnoci se budí-nevím jestli hlady,nebo ho bolí zoubky-s tím ted také bojujeme,ale vždy z prsa v noci pije.Pak se budí někdy ještě tak 1-2x za noc ale od 5hod.ráno už zase nespí.Napadlo mě zkusit zvýšit množství kaše-myslím že by asi jedl dál dokud bude,ale bojím se že když zase po hodině to zapije ještě mlékem,tak aby to nebylo moc,jelikož je mateřské mléko na pití i na jídlo zároveň. Tu kaši ještě zapije také trochou vody.Nejraději bych ho dala spát po tom co sní kaši a už ho nekojila,ale prso má jako uspávací rituál,pak v klidu usne.Mám si teda hlídat to množství kaše co mu dám nebo je moje obava zbytečná a nemám to řešit? Nemělo by už dítě v 7 měsících spát celou noc když má kaši,nebo max.se jednou za noc vzbudit na to kojení? Jsou dny kdy takhle často kojím,jenže nepoznám jestli ho zrovna bolí jenom zuby nebo má hlad.

Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak mám postupovat u dcery nyní 21 měsíců, která je od jara velmi často nemocná a nyní má již měsíc zvýšenou teplotu. Na začátku května měla covid, který se projevoval pouze dlohotrvající rýmou bez teploty. Na konci června byla očkovaná vakcínou mmr, po 9 dnech měla 2 dny horečky, ty odezněly, ale po dalších asi 10 dnech měla virozu, kdy měla 1 den vysoké horečky, pak tři dny teploty. Potom byla asi 14 dní v pořádku a znovu viroza s vysokými horeckami, trvala cca 5 dní, potom se osypala, zřejmě 6.nemoc(u lékařky jsme byli 2. den. nemoci, potom už ne). Poté znovu asi za 14 dní teploty, kolem 38, trvaly 4 dny, pak byla 2 dny bez teploty, ale byla hodně unavená. Když únava přetrvávala, za další 2 dny jsem ji změřila a zjistila, že má celodenní 37-37,5, vyjma ráno a v poledne ihned po probuzení, to je chvíli bez teploty. Tento stav trvá doteď bez přerušení již od začátku září, nejdříve k tomu byla i dost unavená, to se docela zlepšilo. Lékařka udělala v polovině září krevní odběry- krevní obraz, jaterní testy, eb virus, borelie- všechno v pořádku. Výtěr z krku a moč v pořádku. Co mě znepokojuje, je, že od 18 měsíční kontroly na konci června přestala přibírat na váze, má stále 12kg(předtím přibírala velmi dobře).Chuť k jídlu má normální. Nyní má opět virozu od sestry, kdy jeden den měla téměř 39 horečku, poté opět přešla ke svým teplotám 37-37,5, přičemž má trochu rýmu a kašel z rýmy, je unavenější. Tu virozu s rýmou a kašlem má poslední týden, všechny předchozí virozy(kromě covidu) a teploty byly bez nachlazení. Zuby jí v současné době žádné nelezou. Byli jsme také na orl, kde se na nic nepřišlo. Poradíte mi prosím, jaká další vyšetření si mám u dcery vyžádat, na jakého odborníka se obrátit? Předem děkuji za odpověď.

Dobrý den,nadpis není úplně všeříkající k tomu, na co se chci zeptat, ale mám dva syny, přesně o dva roky od sebe (nyní 2,5 a 4,5 roku). Každý je úplně jiný a je pro mě hrozně těžké to skloubit. Začnu starším - je velmi živý a i když se snažíme být venku kdykoli to jde, je těžké ho unavit, takže například když jsme šli ven s kolem, ujel 6 km, hrál si na hřišti, tak po obědě nejde spát a doma mi pořád běhá. Když se s někým baví, tak přitom klidně skáče na gauči. U žádné činnosti nevydrží déle než 15 minut (i to je úspěch, dřív to byly třeba jen dvě minuty) a to musí mít absolutní klid, protože pokud dělá někdo něco jiného, pořád odbíhá a k předchozí činnosti se už třeba nevrátí. Na záchodě při čůrání vymotává toaletní papír, když mu čistím zuby, přerovnává mi přitom věci na poličce. A když byl miminko, tak doma přes den nespal, jedině v kočárku a ten musel jezdit, jakmile se zastavilo, řval a byl vzhůru. V noci se často budil a vlastně celou noc začal spát až teď ve 4 letech, i tak se ale 1-2x týdně vzbudí a volá nás. Nemá rád změny, při nástupu do školky brečel skoro 2,5 měsíce, než se povedlo že šel bez breku do školky, přitom tam už byl v pohodě. Když máme určitou trasu na procházku a jednou jsme zvolili jinou odbočku, tak probrečel celou cestu, dokud jsme se nedostali tam, kde už jsme byli. Ve školce šli poprvé ven a měli si vzít reflexní vesty, řev; každé dopoledne chodí ven a když šli poprvé i odpoledne, zase řev; chtěli jim ukázat prostory celé školky a protože to tam neznal, řev. Pak už se to zlepší, ale i když ho na to připravujeme, řekneme co se bude dít, tak to moc nepřijme a probrečí to. Podle učitelek je prostě svůj, ony to vědí a počítají s tím, prý je dost chytrý v odhadu na lidi a dokáže rychle poznat, co si na koho může dovolit. Má tři kamarády a o ostatních dětech říká, že to nejsou prostě kamarádi, takže když náhodou zůstane ve školce jako poslední z té jeho skupinky, tak tam brečí, že je sám a opuštěný, ač tam má ostatní spolužáky. S bráchou si doma hrají výjimečně, většinu času se hádají a pořád se u nás brečí, nedávno se pomalu poprali kvůli toho, jestli je na cestě nakreslená zebra nebo přechod, oba mají svou hlavu a nepomáhá jim vysvětlit, že obojí je správně. Teď k mladšímu - jako miminko byl celkem hodný, starší brácha ho miloval. Od 6 měsíce, kdy se začal hýbat více, tak v noci byl schopný budit se co půl hodiny (jak přecházel do jiné fáze spánku, vypadl mu třeba dudlík a už byl vzhůru a takhle to trvalo několik hodin než byl klid). Pak začal staršímu brát hračky, a už to začlo být divočejší. V 10 měsících přišla separační úzkost, která mě stála nervy, úbytek váhy a celkové vyčerpání. Snažila jsem se tu být pro mimčo i pro staršího, mladší odmítal úplně všechny, i otce, a dokázal brečet i když ho měl manžel na klíně a seděl s ním naproti mě. Skoro jsem nejedla, protože ten řev se nedal poslouchat. Když měl rok a měli jsme svatbu, přijeli hosté a on z přítomnosti lidí dostal 39°C horečky, celou dobu prořval, krom chvil, kdy měl čípek na sražení teploty a z vyčerpání usnul. Tahle separační úzkost už není tak extrémní, ale doma ani venku se beze mě nehne, radši bude dvě hodiny stát vedle mě na hřišti a jen koukat. Doma bez jeho přítomnosti nic neudělám, jakmile se jen pohnu, tak okamžitě začne hystericky brečet a běží za mnou. Přitom mu řeknu, že jdu třeba na záchod. V noci řve několikrát, takže vlastně každou noc spím s klukama, i tak se ten mladší klidně 2-3x vzbudí aby se ujistil, že tam jsem. A to máme klidně noci, kdy je třeba od půlnoci do půl 3 rána vzhůru a pořád jen "mami?" a šťouchá do mě, kope, brečí, když se k němu nedejbože otočím v posteli zády. Poslední dobou to vygradovalo tak, že když nezačnu hned reagovat na jeho řev, tak se poblije (jak brečí, hrozně mu tečou snople a on se v tu chvíli odmítá vysmrkat, potáhne to a pak se samozřejmě poblije). Od dvou let chodí do dětské skupiny (návrh mojí psycholožky, protože já sama už jsem byla psychicky na dně) a tam si ho vždycky chválí, jak je samostatný, že je tak dlouho bez plen, jí sám, obléká se sám, hezky tam spí. Akorát se nezapojuje do žádných skupinových akcí, jen sedí a kouká, ale do ničeho ho nenutí.A já už prostě nevím jak na ně, starší potřebuje být pořád v pohybu a něco dělat a mladší pořád vyžaduje moji pozornost a do nějakých aktivit se moc nehrne (oba svého tátu moc nevyhledávají, ač ten se snaží). A prarodiče sice máme, ale oboje přes půl republiky.Asi jen potřebuju slyšet od někoho, kdo trochu víc rozumí dětem, že to je normální a prostě to někdy přejde a já to jen musím vydržet..Předem děkuji za odpověď.

Dobrý den,vzhledem k tomu že náš druhý, mladší syn otevřel pusu až teď, bylo mu zjištěno 9x kazů a doporučení opravy pod celkovou anestezií a že se máme připravit na cc 15tisíc korun českých, plus 1000,- za vyšetření.....Každý na nás kouká jako na odpad, na rozdíl od staršího syna nemá ten maličký takový přísun sladkého, vlastně téměř žádný, sladké pití nekupujeme a ten starší je v 6té třídě a má jen 1 spravovaný zub, protože je lajdák a kašle na čištění. Ten maličký má větší péči než ten starší a přesto to takto dopadlo. Proč to nejde zajistit někde u zařízení které má smlouvu s pojišťovnami? Znáte nějaká?Kolik to stojí jinde?Díky za odpovědi.

Dobrý den, mám dotaz ohledně spánku 11měsíční holčičky. Kolem 8 měsíce se naučila krásně usínat sama v postýlce, spala skoro celou noc. Na svátky jsme jeli za rodinou na Slovensko (cestujeme skoro od miminka) kde jsme onemocněli chřipka a zánět průdušek, byly jsme 2x na pohotovosti kde nám řekli, že jí nic není, a že to jsou jen zuby, měla horečky, začala špatně usínat a spát, uspávání na rukách, v noci buzení s křikem. Nakonec jsme jeli zpět domů a k naší Dr. Kde nám řekla že má chřipku. Začla brát antibiotika. Jenže spánek se nelepšil, pořád se budila, v postýlce vůbec nechtěla být, tak začla spát se mnou v posteli. Doteď ji musíme uspávat na rukách, když ji položím vedle sebe do postele, dělá blbosti. Po těch 2 měsících se spánek trošku zlepšil, ale pořád se v noci budí, někdy hned usne, někdy dám dudlík a někdy si sedne, začne se smát nebo lézt a trvá než zas usne, někdy i poplakává. Každý den máme jak přes kopírák, snažím se dodržovat večerní rituály. Koupel, nebo opláchnutí, namazání krémem, oblékání, umělé mlíčko (nekojím), namazat zoubky, pomazlit a uspat na rukách. Do té půlnoci jakž takž a pak to začíná. Přes den spí po obědě třeba ty dvě hodinky a tak už ji nedávám spát, aby usla večer, když má kratší spánek, spí pak ještě v kočárku max hodinku, aby pak zas usla večer. Ještě dodám, že přes den je hodná, krásně si hraje, papá, prospívá. Můj dotaz je, co dělám špatně, nebo jak docílit toho, aby spala celou noc. Děkuji, snad to nepíšu moc zmateně.

Dobrý denSyn 15 měsíců prodělal horečku 39°C dva dny, po týdnu zvracel obloukem asi 36 hodin a měl průjem. Byl značně dehydratován, plenka byla dva dny téměř suchá (ale měl ty průjmy), kojení nakonec celkem zachraňovalo.Nicméně.Po zlepšení situace se mu objevili podivné drobné vyrážky (možná takové červené čárky) na břiše kolem pupíku a trochu i na stehnech (viz foto). Velké fleky na fotkách už měl a ty jsou zřejmě ekzem. Je plačtivější, něco ho bolí v pusince, ale to budou zuby. Možná chytá rýmu, divně polyká.Nedokážete takto na dálku identifikovat podle fotografie, co by mohli ty "vyrážky" být? Jsou více zřetelné po koupeli (ale nekoupeme nějak více teplou vodou). Nemohou souviset s předešlou výše popsanou nemocí?Děkuji

Dobrý den paní doktorko, je prosim normální,že dítě ve 20.mesicich miva ještě casto ridsi stolici? Někdy ma v ni i hlen.Třeba jako mívají děti kolem 1 roku. A hlavně mě ještě zajímá jestli je v pořádku že má tu stolici třeba 5x za den.Neco sní, po chvíli se vykaka,pak zase třeba po 2hod.i když nic nejí.Byva často z toho hodně zapruzeny,nosi ještě plíny. Stravu má normální,pestrou.Kdyz si da k obedu napr.nejakou omáčku nebo guláš tak ho to hned protáhne. Jeste mu dorůstají zuby,může to být třeba i tím?Před několika měsíci měl dlouho průjem a měl i dietu,ale z výteru měl všechno v pořádku, probiotika bral k tomu.