Dobrý den,

pokud máte chrup v pořádku (tzn. všechny kazy opravené), může se opravdu jednat o zvýšenou citlivost zubů. Do souvislosti s kojením bych ji nedávala, spíše zkonzultujte techniku čištění chrupu a Vámi používané pomůcky na čištění zubů i stravovací návyky s Vaším zubním lékařem či dentální hygienistkou.

S největší pravděpodobností došlo k odhalení krčků zubů a ty nyní reagují na chemické a tepelné (chladové) podněty. Rychlou úlevu by mělo přinést používání pasty na citlivé zuby, nejrychleji by měl působit Sensodyne Rapid Relief. Jinak dobrý je např. též zelený Elmex, nebo Meridol (ten působí i proti zánětu dásní), v lékárně lze pořídit fluoridový gel Elmex gelée, který je zároveň výbornou prevencí zubního kazu. Pokud by i nadále byly zuby citlivé, pak je možné ordinační ošetření citlivých zubních kčků.

V případě, že se bolesti objevují jen v jedné polovině obličeje, nebo vystřelují do okolí apod., či závisí na poloze hlavy (zhoršení při předklonu) doporučuji navštívit ORL lékaře k vyloučení zánětu čelistních dutin, eventuelně zánětu trojklanného nervu.

Držím palce, ať se vše co nejdříve vyřeší a můžete si s miminkem užívat krásného jara bez bolestí.

MUDr. Irena Červená

Dobrý den,  

vytržením osmiček se zuby rozhodně nezkřiví, naopak osmičky přestanou tlačit na zuby před sebou. Osmičky uložené tak, jak popisujete, nemají žádnou pozitivní funkci, ale naopak mohou způsobit řadu problémů, kterým se jejich včasným odstraněním můžete vyhnout.

Držím palce, aby plánovaný výkon proběhl bez komplikací, a přeji Vám rychlou rekonvalescenci,

MUDr. Irena Červená

Dobrý den, můžete čistit kartáčkem i zubní pastou. Některé děti neumí vyplivovat obsah úst, pokud něco spolkne, nevadí to.

Dobrý den, veškeré výchovné snahy ve smyslu zákazů, příkazů, pokynů se u pubertálního dítěte zcela spolehlivě míjí účinkem. O výchově či spíše o tom, jak vycházet s dospívajícím dítětem, jak se mu neodcizit, bylo napsáno mnoho literatury. Určitě bych vám doporučila si některou z knih koupit. Vaším neustálým kontrolováním a připomínáním toho, co by dcera měla dělat a co dělá a opakováním příkazů se jí stále více odcizujete a její nazlobená reakce je úměrná jejímu věku. Uvažte, zda nenastal čas ponechat alespoň záležitost běžných denních činností jako mytí, zda má nebo nemá papuče, zda si vyčistila zuby na její zodpovědnosti. Opravdu si myslíte, že ve svých 12 letech toto dcera neví nebo neumí? Vaším neustálým připomínáním ji zaháníte do negativního přístupu, kterým vás jen provokuje. Proto je potřeba důvěřovat jí i vaší výchově a nechat tyto činnosti opravdu jen na ní. A také to, aby si za své chování nesla i následky. Pokud jí například bude zapáchat z úst, protože si nevyčistila zuby, pak se zcela jistě setká s negativní reakcí okolí, která ji velmi rychle usměrní, také v případě zkaženého zubu si následky ponese sama. Ale nebojte se, daleko pravděpodobnější je, že bez vyčištěných zubů vůbec nikam nevyjde, protože je čistotná a dobře vychovaná. Vždyť vy sama jí svou pečlivostí v tomto dáváte příklad. Právě osobní příklad a chování rodičů dávají dospívajícímu dítěti mnoho. I když to navenek vypadá, nebo dává najevo, že se pro ni chováte nemožně, tak vás bedlivě sleduje a přebírá vaše postoje, hodnoty, vzorce chování. Pokud chcete s dcerou komunikovat, pak se snažte jí přiblížit, zajímejte se o její zážitky, o to co se jí líbí, co sleduje. Využijte dobu, kdy dcera bude pro kontakt otevřená a nejlépe sama s něčím přijde, nebo navoďte příjemnou atmosféru při nějaké vaší oblíbené společné činnosti, doprovoďte ji třeba na kroužek koní, hledejte společná témata, činnosti. Pokud dcera přijde sama, tak v této chvíli odložte vše co děláte a udělejte si na ni čas. Mluvte s ní otevřeně, říkejte, jak byste vy reagovala, nebo co by se vám líbilo, vyhněte se poučování, komandování, usměrňování. Podobné vaše projevy by dceru zase zahnaly, stáhla by se do sebe a příště už by třeba nepřišla. Mluvte s dcerou otevřeně, úměrně jejímu věku. Můžete s ní citlivě probrat také problém její postavy, jak se na to dívá, jestli by to chtěla nějak řešit. Tím, že jí připomínáte, že by neměla jíst sladkosti, jí podsouváte, že její postava není ideální a navíc ji opět zaháníte do negace. Bude sladkosti jíst vám natruc, neporozumí tomu, že by případnou redukci váhy měla dělat sama pro sebe. V otázkách vyšší hmotnosti postupujte obezřetně a citlivě, takto mladé dívky jsou náchylné ke vzniku poruch příjmu potravy nebo jiných psychických potíží. Můžete její nadváhu zkonzultovat také s její ošetřující lékařkou, nejlépe bez dcery společně probrat možný postup na redukci váhy a paní doktorka jí to pak může doporučit. Doporučení od autority lékaře přijme dcera úplně jinak, než vaše připomínky ke sladkostem.
Ohledně plnění povinností si také můžete sednout společně, probrat povinnosti, které je potřeba vykonávat, se kterými byste potřebovala pomoct a nechat dceru vybrat, kterou z nich bude vykonávat. Opět je potřeba jí projevit důvěru a přenechat zodpovědnost za plnění povinností jí. Uvidíte, že její přístup k plnění něčeho, co si sama vybrala a je jen na ní,  bude jiný, než když jí něco opakovaně přikazujete. Úklid pokoje puberťáka je však kapitola sama pro sebe a je téměř nedosažitelný. Tady bych se spokojila s tím, že vaše dcera má nyní vyšší potřebu soukromí, její pokoj je její království, které jako matka budete respektovat a budete jí do něj vstupovat co nejméně, nebo na její pozvání, např. po zaklepání. Pokud vstoupíte, vyvarujte se spustit, co by si všechno měla uklidit a normálně se s ní bavte. Při jiné vaší společné intimnější chvíli jí můžete říct, že vás nepořádek v jejím pokoji trápí a zkuste si společně najít pravidla, co je plně v její kompetenci a co byste určitě chtěla, aby bylo v pořádku (např. špinavé prádlo, zbytky jídla apod.). Můžete si také společně stanovit případné sankce za neplnění dohody. Sankce a tresty ve formě odebírání věcí či zakazování činností, navíc zřejmě zadávané nedůsledně, se míjí účinkem. Pokud chcete dceru potrestat, pak by jí měl být trest srozumitelný (např. předem stanovená sankce za nesplnění dohody), měla by ho vnímat jako spravedlivý. Trest by měl být časově jasně ohraničený. Pokud není konec trestu jasný, pak omezení ztrácí efekt. Jedna holčička v mé terapii mi řekla, že její maminka jí za trest nedovoluje pouštět si v pokojíčku hudbu. Tento trest dostávala tato holčička tak často, až si zvykla, že hudba jí v pokojíčku prostě nehraje a přestalo jí to vadit. To je jasný příklad toho, jak trest ztrácí význam, pokud není vysvětlený a časově omezený. Jiným příkladem nejistoty, do které je uvržen člověk, který nezná konec ani vývoj sankce jsou třeba současná omezení vlády z důvodu epidemie coronaviru, její zhoubné dopady na psychiku lidí jsou patrné snad všude.
Nezapomeňte dceru oceňovat za to, že je taková jaká je, že je to hodná a srdečná dívka, tak jak jste to napsala mně. Dospívající, i když kolem sebe kope, potřebuje podporu a ocenění více než kdy jindy. Vždyť toto období přináší s sebou mnoho pochybností o sobě samém a jestli vaše dcera ještě bojuje s nadváhou, pak to má o to těžší. Toto období určitě není lehké ani pro rodiče, musí změnit svoje dosavadní výchovné postupy, které u dospívajícího dítěte najednou přestávají platit. Věřím, že to určitě s vaším zodpovědným přístupem dokážete a vybudujete si s dcerou pěkný vztah, který vám přetrvá do její dospělosti. Jen se nebojte trošku jak se říká "povolit otěže" a přenechat zodpovědnost na dceři. Projevujte jí úctu i tím, že případné příkazy jí budete říkat jen jednou a ne desetkrát.  Vaše dcera nemá vadu sluchu a váš příkaz zcela jistě slyší. Pokud nebude reagovat, pak můžete zkusit následující postup. Nechte jí pocítit důsledky jejího neuposlechnutí. Až bude chtít ona někam odvézt, nebo nějakou jinou činnost od vás a to bude chtít velmi brzy, pak vy také nebudete její přání slyšet. Nemusíte ani říkat, proč neslyšíte, dcera je určitě inteligentní dívka a dojde jí to časem samo. Samozřejmě se nejdříve může zlobit a nebude to chápat, však vy se také zlobíte, když jakoby neslyší, co po ní chcete. Vy zůstaňte klidná a odejděte třeba do jiné místnosti, pokud bude dcera naléhat, tak řekněte, ne ke kamarádce, do kroužku apod. se dnes nepůjde. Jestliže vytrváte, pak už se příště podobná situace opakovat nebude, pokud ano, pak tento postup zopakujte, vytrvejte. Nezapomeňte jste to vy, koho dítě potřebuje téměř na všechno, vy určujete pravidla a zasluhujete, aby si vás dítě vážilo.
S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Dobrý den,

Váš dotaz má několik rovin.

1/ Pryskyřičné korunky hradí pojišťovna jedenkrát za dva roky. Přesný nárok zjistíte dotazem na Vaši zdravotní pojišťovnu (např. provizorní korunky nelze vykázat dvakrát po sobě).

2/ Ano, lékař Vás musí seznámit s možností ošetření „na pojišťovnu", tedy s „ekonomicky nejvýhodnější variantou". V praxi by Vás lékař měl seznámit se všemi variantami a uvést jejich výhody a nevýhody. Bohužel je ale nutné si přiznat, že některé výkony hrazené pojišťovnou jako „standard", jsou dnes považovány za obsolentní, nebo pouze jako provizorní řešení, které ve svém důsledku může vést ke komplikacím a značně se prodražit. Každopádně keramické korunky jsou dnes považovány za standardní řešení, pryskyřičné za řešení provizorní.

3/ Je nutné zvážit otázku indikace (vhodnosti) té které varianty. To takhle na dálku posoudit nemohu. Předpokládám však, že to s Vámi probrala Vaše paní doktorka.

A teď, jak se k tomu postavit v praxi?

Každopádně doporučuji kontaktovat Vaši pojišťovnu s dotazem, co přesně bylo zhotoveno a kdy máte nárok na nové korunky. Dále zvážit, o které zuby se jedná a jaký je jejich stav (tzv. biologický faktor), jaká je jejich prognóza obecně, jaká s tou nejlevnější variantou, jaká s keramickými korunkami a zda existuje nějaký kompromis. S tímto odhadem lze provést i ekonomický odhad (na zub s obecně špatnou prognózou se těžko vyplatí korunka za 4 tisíce korun, ale důležitý zub s dobrým biologickým faktorem může sloužit třeba dvacet a více let a tam se investice určitě mnohokrát vrátí). Pokud by se jednalo o opravdu špatný zub, tak s přihlédnutím k ekonomické stránce věci, bývá nejlepší variantou jej dát pryč a nechat zhotovit snímatelnou náhradu. To je řešení samozřejmě krajní, ale ve výsledku pro pacienta často komfortnější než co rok předělávat pryskyřičné korunky.

Věřím, že se Vám podaří nalézt přijatelné řešení pro Vaše zuby i peněženku.

Srdečně zdravím,

MUDr. Irena Červená

Dobrý den, váš dotaz pouze přes odpověď na internetu nevyřešíme. Máte kolem jídla vybudováno tolik nevhodných návyků, že je to na delší dobu a doporučila bych vám návštěvu dětského klinického psychologa. Dítě by mělo mít pravidelný denní režim a to včetně jídla. Při jídle by nemělo sledovat pohádky a ani si hrát. Jídlo se podává v tu dobu, kdy je určeno a končí odchodem dítěte od stolu. Pokud dítěti něco nechutná, pak mu jídlo nenutit, ale zkusit nabídnout k ochutnání. Mezi jídly určitě nenabízet ŽÁDNÉ sladkosti, pamlsky ani nic jiného. Doporučila bych vám přečíst si knihu pana psychologa Lemana: Do pátku bude vaše dítě jiné, kde se také kapitole na téma odmítání jídla věnuje. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog