banner

Celkem výsledků pro výraz "zena": 100

Dobrý den, paní doktorko. Jsem hodně vystrašená, četla jsem si včera o děložních myomech a článek mi nahnal dost strach. Psaly tam, že postihují hodně ženy po 40 /v mém věku/ a myom má každá třetí žena. Menstruaci mám pravidelnou po 26 dnech. Někdy mám výkyv + - 2 dny. Jako malé holce mi trvala tak 3-4 dny, teď mi řadu let trvá tak 5 dnů. Je silná pořád stejně. Bez špinění před a potom. Co mě začalo trápit je, že pokaždé mi 1 – 2 dny před menstruací naroste břicho jako těhotné a zůstane tak do druhého dne menstruace. Pak splaskne na svůj původní tvar. Dočetla jsem se, že pokud má žena velký myom, roste jí břicho, ale z článku jsem dost dobře nepochopila kdy, jestli natrvalo nebo pouze během měsíčků, kdy je děloha naplněná krví a nemůže přes velikost myomu odtékat ven. Zrovna teď mám menstruaci, a břicho mi opět narostlo. Mám dotaz, když má žena myom, nafukuje se jí břicho během měsíčků?

Dobrý den, břicho se vám před menstruací zvětšuje zřejmě vzhledem k tomu, že tělo zadržuje více vody, což je před menstruací naprosto normální. Pokud je břicho zvětšeno z důvodu velkého myomu, bylo by zvětšeno nepřetržitě.

Dobrý den,dohledala jsem informaci, že v 7. týdnu po porodu již může peněžitou pomoc v mateřství čerpat manžel. Chtěla jsem se tedy zeptat, jelikož PPM trvá 28 týdnů, do čehož se započítává 6 týdnu před porodem, na které mám nárok pouze já jako těhotná a 6 týdnu po porodu, které musím také čerpat já a až následně na zbývajících 16 týdnů z 28 může PPM čerpat manžel? Je to tak?Nárok na čerpání (potvrzení o termínu porodu) mi vystaví gynekolog a následně když budeme chtít čerpání převést na manžela, tak vystaví, kdo?A ještě prosím jeden dotaz, po šestinedělí, kdy by se PPM přepsala na manžela, mohu být dále zaměstnaná u stávajícího zaměstnavatele a po vyčerpání PPM manželem, zažádám o rodičovský příspěvek a nastoupím na rodičovskou dovolenou?Snad je můj dotaz pochopitelný :) Moc děkuji za Váš čas a raduS pozdravemMichaela

Dobrý den,

otec dítěte má nárok pobírat peněžitou pomoc v mateřství (při splnění podmínek pro PPM) nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu, pokud uzavře se ženou úředně ověřenou písemnou dohodu, že bude o dítě pečovat. Tu je možné uzavřít přímo na OSSZ a je potřeba ji doložit k žádosti. Pokud žena nepobírala PPM vůbec, pak otec může čerpat PPM po dobu 22 týdnů. Pokud žena pobírala PPM, pak se od 22 týdnů odečte doba, po kterou pobírala PPM žena, kromě doby šestinedělí. Vám vydá žádost o PPM gynekolog a předáte ji zaměstnavateli. Pokud následně půjde na PPM otec dítěte, potřebuje „Žádost o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče“, kterou dostane na pobočce OSSZ, případně u zaměstnavatele, nebo si ji může stáhnout na webu ČSSZ. Ještě doplním, že při pobírání PPM není možné vykonávat činnost, ze které nárok vznikl. Jiná práce omezená není.

Po převedení PPM na manžela, je možné abyste se vrátila do zaměstnání nebo můžete dále zůstat na mateřské dovolené i bez peněžité pomoci v mateřství a následně přejít na rodičovskou dovolenou a rodičovský příspěvek, případně před nástupem na rodičovskou dovolenou ještě vyčerpat řádnou dovolenou. Do zaměstnání ale není možné vrátit se dříve než po uplynutí 14 týdnů od nástupu na mateřskou dovolenou a zároveň dříve než po skončení šestinedělí, pokud už na mateřskou dovolenou nastoupíte. 

Dobrý den chci se jenom zeptat doktor mi bral odběry na cukr v krvi měla jsem být na lačno ale nedošlo mi to a dala jsem si před odběrem skleničku 50% džusu. Dnes mi doktor napsal že mám zvýšený cukr v krvi je možné že je to tím džusem? Na vyšetření mám jít až po svátcích tak jsem nervózní. Děkuji za odpoved

Dobrý den,

nepíšete zda se jenalo o jednorázový odběr nebo screeningový test (OGTT). Každopádně - ano možné to je. Vypitím skleničky džusu přijmete cca 17 g jednoduchých sacharidů (cukrů), které rychle ovlivňují vzestup hladiny krevního cukru. Lze to přirovnat ke 2 - 3 sáčkům cukru, které dostanete v restauraci ke kávě. I přesto hladina glykémie nesmí překročit stanovenou hranici. Pár rad před vyšetřením: OGTT - se provádí v ranních hodinách po minimálně 8 hodinovém lačnění (těhotná žena smí pít pouze čistou vodu), současně by žena měla být poučena, aby 3 dny před testem měla své obvyklé stravovací návyky (neomezovala příjem sacharidů) a den před testem vyloučila zvýšenou fyzickou námahu. Po celou dobu testu zůstává vyšetřovaná žena ve fyzickém klidu, před testem a během testu nesmí kouřit -pravidelné dávky léků s antiinzulinovým efektem (zejména hydrokortizon, thyroxin, betasympatikomimetika, progesteron) lze užít v den testu až po jeho dokončení. 

avatar
Mgr. Jana Eliášová nutriční terapeutka

Dobrý den, je mi 21 let, před 10 dny jsem zjistila, že jsem těhotná a nemohu se rozhodnout, zda podstoupit interupci nebo ne. Pořád studuji, teprve tento rok mám maturovat, zatím jsem v životě nepracovala a živí mě přítel a rodina. Všichni mi říkají, že to zvládnu, že jsem silná, ale já nevím, jestli se cítím na to být matkou a bojím se, že třeba z toho těhotenství nebudu mít radost ani po čase, nebo že to miminko nebudu mít ráda, na druhou stranu mě děsí interupce, kvůli rizikům a jestli toho pak nebudu litovat. Ale zas bych později aspoň věděla, že to miminko chci a měla bych z toho radost, přijde mi, že teď necítím nic, jsem furt jen smutná a naštvaná na všechny okolo a na sebe, že se necítím, tak jak bych měla, přítel z toho má radost, dokonce to řekl celý jeho rodině a proto se bojím, že bych všechny zklamala, kdybych podstoupila potrat. Pořád všichni opakují, ale že to je moje tělo a moje rozhodnutí, ale mě se ty rozhodnutí každým dnem mění a bojím se, že pak budu litovat toho, že jsem si miminko nechala. Nevím, co mám teď dělat a jak se rozhodnout.

Dobrý den, z vašeho dotazu rozumím, že se nacházíte v komplikované situaci. Jste ještě hodně mladá a na dítě se možná ještě necítíte dostatečně zralá a připravená. Na druhou stranu máte dobré zázemí a partner i rodina příchod dítěte vítá, což nebývá samozřejmostí. To že necítíte co byste asi očekávala, může být ovlivněno romantickými představami žen o těhotenství a dítěti a také hormonálními změnami, které teď ve vašem těle probíhají. Ne nadarmo trvá těhotenství 9 měsíců, kdy si žena na očekávané dítě teprve zvyká. Samozřejmě asi jinak vnímá těhotenství žena, která po dítěti touží a jinak žena, která jej nečekala. To že jste zaskočená, smutná a cítíte se naštvaně a nevíte, jak se k situaci postavit je legitimní a normální pocit. Nemusíte se za svoje pocity cítit provinile ani si je vyčítat. Je však potřeba učinit rozhodnutí, protože možnost přerušení těhotenství je časově omezená. Možná jste se mohli s partnerem lépe domluvit, než jste informací o vašem těhotenství řekli celé rodině. Takto jste teď navíc pod velkým společenským tlakem. Přece jen jde o vaše a partnerovo dítě a proto byste o něm měli rozhodovat jen vy dva. Je to sice vaše tělo, ale dítě, které čekáte je také otce, nejen vaše, to byste při rozhodování měla brát v úvahu. Ano rizika a komplikace spojené s přerušením těhotenství a s možnými potížemi při dalším otěhotnění objektivně existují a je proto s nimi potřeba také počítat. Na druhou stranu byste možná později byla psychicky lépe na péči o dítě připravena. Studium školy souběžně s péčí o dítě je náročné, ale ne nemožné. Obzvlášť když má matka zázemí v partnerovi a rodině, kteří s péčí vypomůžou. Rozhodnutí je ale na vás, je potřeba vzít v úvahu všechny okolnosti. Pokud se rozhodnete jakkoliv, je dobré informovat i rodinu o svém rozhodnutí, když už je do situace zapojena a vysvětlit jim svoje důvody. Pro další dobré rodinné vztahy je to důležité. Dále bych vám doporučila kontaktovat psychologa, který by vás mohl složitým obdobím rozhodování doprovodit a pomocí vám dojít k nějakému závěru. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Dobrý den,chtěla jsem se zeptat, co vše může být příčinou ztráty menstruace? S vyloučením změny životního stylu, náhlého zhubnutí, stresu, změny práce, problematických vztahů, antikoncepce (nikdy jsem ji nebrala) fyziologických změn (vše mám v pořádku, včetně štítné žlázy, žádné cysty apod.)... Je možné, že se někdy menstruace ztratí jen tak bezdůvodně? Mám teď na půl roku předepsaný Orgametril, můžu doufat, že se mi tímto lékem cyklus zase spraví? Moc děkuji!

Dobrý den, ztráta menstruace vždy nějaký důvod mít musí, pokud jste předtím normálně menstrovala a nyní ne. Pokud se vyloučí všechny příčiny, které jste výše uvedla, pak vzácně se může jednat i o předčasné ovariální selhání, kdy nedochází k ovulaci a ženy tedy velmi často ani nemenstruují. Dá se na něj vyjádřit podezření, pokud má mladá žena velmi vysoké hodnoty FSH (jako žena v menopauze). Nebo se může jednat o poruchu růstu sliznice v děloze - někdy tedy pomůže odhalit příčinu endoskopické vyšetření dělohy (hysteroskopie). 

Dobrý den.Bydlíme (já, žena, 1,5 a 3,5 roční děti) ve starém činžáku. Náš byt je v osobním vlastnictví. Pod námi bydlí vitální důchodci (muž 80 let, žena 94) ve státním bytě. Sousedi jsou staří komunisté (povoláním kontroloři), bezdětní, většinu dne doma. S každým (z jejich pohledu) hlučnějším zvukem bouchají na svůj strop nebo si u nás následně stěžují. Stejné problémy s nimi měli i dvoji předchozí nájemníci našeho bytu (kteří ani neměli děti).V bytě jsme udělali desítky opatření: Zrušení plovoučky, odhlučnění podlahy, položené lino a koberce, děti doma nemají dřevěné hračky/míče/o­drážedla, doma nenosí bačkory s tvrdou podrážkou. Zrušení skříně s hlučnými pojezdy, odhlučnění pračky,…Děti vstávají v cca 8 hodin, dopoledne je menší na hřišti, starší ve školce, po obědě spí, odpoledne až do podvečera jsme každý den venku. Večery jsou u nás klidné. Doma děti neskáčí, netancují, večer jsou v kompletním klidu, učíme je k tomu, že doma se neběhá a nechodí po patách.Děti jsou doma tedy jen pár hodin a zkrátka fungují normálně, občas popoběhnou a občas jim něco upadne. Klasika.Se sousedem se jednat nedá, nenechá dokončit větu, jen vyhrožuje a je verbálně agresivní. Jeho paní už jsem si pozval i na kafe a snažil se najít nějaké řešení. Ona to chápe, ale „starýho“ prý nezmění. Bohužel z jejich strany nepřišlo žádné opatření, pouze mají požadavky. Další schůzku už nechce, protože to z jejich pohledu k ničemu není.A teď, o co mi jde:Psychicky mi není dobře. S každým hlučnějším zvukem, který děti udělají, mám obavu: Nebylo to moc nahlas? Co na to sousedi? Zabouchají? Prostě nežiju svůj život, ale žiju život jejich. Co s tím? Rád bych se tohoto pocitu zbavil, ale nevím jak. Poradíte?

Ohledně sousedských vztahů bude lépe obrátit se na Poradnu pro rodinu a mezilidské vztahy, které by měly fungovat v každém okresním městě. Odborníci této poradny mohou například zprostředkovat mediační setkání na neutrální půdě, vedoucí k nalezení řešení. V podobných případech jako ten váš, je však často nakonec posledním a jediným řešením odstěhovat se. Přeci nebudou vaše děti, které se chovají naprosto standardně, spíš bych řekla nadstandardně klidně, doplácet donekonečna na nerudné a nesnášenlivé sousedy. Více vám s touto problematikou nemohu aktuálně pomoci. Zdravím Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

avatar
Mgr. Michaela Matoušková dětský psycholog
Štítky: #dítě #vývoj