Dobrý den, nemám dostatek informací o celkovém vývoji vašeho syna a také vzhledem k jeho velmi nízkému věku je obtížné posoudit příčinu potíží. Může se jednat o přecitlivělost jeho nervové soustavy, nebo o nějaké specifikum jeho vývoje. Doporučila bych vám konzultovat vámi popisované projevy chování s ošetřujícím pediatrem a postupovat podle jeho doporučení.  Synovi se snažte vytvořit co nejklidnější a stabilní rodinné prostředí, eliminujte vliv stresových faktorů a vzniku rozrušení. Pokud víte, že se některých zvuků bojí, snažte se ho jim co nejméně vystavovat. Mluvte na něj klidným hlasem, vysvětlujte mu situace jednoduchými, věku přiměřenými slovy. Postupně můžete trénovat přiblížení k vypnutému zdroji zvuku, nechat syna si ho ohmatat, vyzkoušet (např. vysavač). Ohledně schopnosti samostatné hry je v tomto věku normální, že se dítě samo dovede zabavit pouze krátkou dobu a na většinu svých činností potřebuje rodiče. Můžete se synem hrát různé pro věk přiměřené senzomotorické hry, které vám oběma budou přinášet potěšení a zároveň stimulovat jeho vývoj. Velké množství dětských her a námětů k nim je možné najít na internetu, nebo v literatuře. V případě, že budete potřebovat vykonat různé činnosti v domácnosti, tak lze dítě podle jeho věku do činností také zapojit. Je možné mu pořídit například stupínek nebo tzv. "učící věž", což je také vlastně takové stupátko například ke kuchyňské lince, které dítěti umožní bezpečně dosáhnout na linku a zapojit se do činností. Postupně s věkem a vývojem by se v souladu s vývojem dětské hry měla prodlužovat doba, kdy se syn dokáže zabavit sám. Volná hra je pro vývoj dítěte velmi důležitá a mělo by k ní mít dostatek času a prostoru. Vzhledem ke specifikům vývoje vašeho synka je na vás zvážit případný větší věkový rozestup mezi sourozenci. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Dobrý den, pokud je laboratoř v pořádku (je možné ještě došetřit žlučové kyseliny), může se jednat o stav tzv. PUPPP - Pruritic urticarial papules and plaques of pregnancy - v češtině Pruritické urtikariální papuly a plaky v těhotenství - častá, silně svědivá těhotenská dermatóza, která vzniká obvykle ve 3. trimestru a po porodu rychle a samovolně ustupuje. Miminko ani těhotná tímto ohroženi na zdraví nejsou. V popředí léčby je určitě tlumení svědění, které může být často intenzivní. Používají se lokální masti - může být zinková mast, nebo i krémy s malým množstvím kortikoidů. Antihistaminika na noc jsou vhodná pro eliminaci svědění v noci a zlepšení tak kvality spánku. Hezký den

Dobrý den, váš syn se vývojově nachází v období vzdoru, pro které jsou právě vámi popisované reakce charakteristické a naprosto normální. Jedná se o důležité vývojové období, kterým dítě musí projít. Jeho nervová soustava je nezralá a nezvládá řešit pro něj zátěžové situace, proto nastávají afektivní záchvaty. I když je toto období pro vychovatele náročné, jedná se o důležitý vývojový krok kupředu, s vyzráním nervového systému tyto záchvaty samy odezní.
Nedávno jsem na podobný dotaz odpovídala:
https://www.babyonline.cz/poradna/zachvaty-vzteku-kvuli-nepodstatnym-vecem/4337

Pokud se dítě do afektu dostane, pak je potřeba jej nechat odeznít, dítě vás v té chvíli nevnímá, případné domlouvání či rozebrání situace nechte až se uklidní. Rozhodně na něj nekřičte, spíše mu vyjádřete podporu, můžete jeho chování okomentovat, třeba takto: "Vím, že se zlobíš, že nemáme s sebou boby, ale nedá se nic dělat, dnes jsme je s sebou nevzali, tak bobovat nemůžeme, ale můžeme je vzít příště." A nechte chlapce si afekt odžít. Učí se tak svoje výbuchy vzteku postupně ovládat, jejich frekvence se bude snižovat až ustanou úplně. Někdy se dá výbuchu vzteku předejít formou připravení dítěte na situaci, pokud o ni předem víme, nebo nevystavovat dítě situacím, ve kterých víme, že se spolehlivě začne vztekat. V nepodstatných věcech je možné dítěti vyhovět, není třeba s ním stále bojovat. Ať si posedí v sedačce, když chce, můžete se domluvit, že například vynesete nákup a vrátíte se pro něj, klidně můžete do autosedačky dát nejdříve dcerku a pak až synka. Ustupovat nelze pouze v záležitostech, kdy se jedná o bezpečnost a zdraví dítěte. Snažte se s chlapcem předem komunikovat, domluvit se, dát mu vybrat z několika možností a na jeho výběru pak trvat. Období vzdoru může být pro syna náročnější a výraznější i díky mladšímu sourozenci, u kterého vnímá konkurenci. Sestru má zcela jistě rád, ale potřebuje se proti ní vymezovat, vyjasňovat si role a zabírat si území. Je to normální chování, je potřeba je citlivě usměrňovat, pomáhat jim se vzájemně domlouvat a najít kompromis. Synovi poskytněte podporu a ocenění, pokud se chová vámi požadovaným způsobem, ale také v horších chvilkách. Buďte s ním trpěliví, dávejte mu najevo, že ho máte bezpodmínečně rádi a přijímáte ho takového jaký je, i když se vzteká a zlobí. Pomůžete mu tak toto i pro něj složité období překonat a upevnit vzájemné vztahy s vámi jako rodiči i se sestrou. Přeji brzké zvládnutí tohoto náročnějšího vývojového období a hodně radosti ze zdravých dětí. Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Dobrý den, váš syn se nachází v takzvaném období vzdoru, které je právě výbuchy hněvu a afektivními záchvaty dítěte charakteristické. V nedávné době jsem odpovídala na dva obdobné dotazy, tak snad najdete nějaké informace a odpovědi jejich pročtením:
https://www.babyonline.cz/poradna/zachvaty-vzteku-kvuli-nepodstatnym-vecem/4337
https://www.babyonline.cz/poradna/detsky-blok/4391

Jen ještě k vašemu dotazu bych chtěla dodat, že toto období je naprosto normální, probíhá přibližně ve věku dítěte od 3 do 5 let. Jedná se o krok kupředu ve vývoji dítěte a je důležité, aby si jím dítě prošlo. Průběh, intenzita a délka tohoto období samozřejmě záleží na povaze, osobnosti a nastavení dítěte a určitě jej ovlivňuje i rodičovský přístup. Snažte se zůstat s dítětem v kontaktu, porozumět jeho pocitům, podpořte ho, obejměte, snažte se pojmenovat, co jej asi trápí a vést i dítě postupně k verbalizaci svých pocitů. Důležité je nechat záchvat odeznít, pokud se do něj dítě dostane, na dítě nekřičet, netrestat jej, netřást jím, nesnažit se situaci probírat. Je potřeba nechat dítě vyplakat, vyvztekat a teprve po zklidnění je možné si o situaci popovídat, probrat případně, jak by se dala řešit jinak, nebo co by dítě potřebovalo, aby se příště neopakovala. Některým záchvatům se dá předejít, jako matka znáte své dítě nejlépe a už asi dokážete odhadnout, co u něj spolehlivě takový výbuch vyvolá, pak je lepší se takovým situacím vyhnout. Na některé situace je možné dítě předem připravit rozhovorem, například že na hřišti budou asi jiné děti, co asi mohou dělat, že se může s dětmi vystřídat na klouzačce, houpačce apod. Dohodnout se na pravidlech chování. Jindy je zase možné, pokud nejde o bezpečnost nebo zdraví dítěte, jeho přání vyhovět, dát mu na vybranou, co si oblékne, kam se půjde, jestli se půjde ven teď nebo později, co bude jíst. Respektovat to, že se dítě stává svébytnou osůbkou, která není vaší součástí a může mít jiné preference, povahu, přání, chutě, vkus. I když je toto období opravdu psychicky náročné, pak mějte na paměti, že emoce dítěte jsou opravdové, nedokáže se s nimi ale ještě ve svém věku vyrovnat jinak, než výbuchem vzteku. Dítě vám to nedělá naschvál, neberte jeho chování osobně, není namířeno proti vám, přesto že vám váš drobeček stále vzdoruje, tak vás a vaši podporu velmi potřebuje. Pomozte mu proto toto nelehké období překonat, přeji vám hodně trpělivosti a sil. V případě potřeby je možné vyhledat konzultaci u dětského klinického psychologa. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Dobrý den, metoda ultrazvuku se řadí mezi ty neinvazivní, především z důvodu, že nezatěžuje maminku i dítě zářením, u kterého jsou prokázána rizika z hlediska vývoje. Je to základní kámen diagnostiky v gynekologii a porodnictví, především proto, že u něj nebyly prokázány vedlejší škodlivé účinky. Přínos ve vašem případě jistě převyšuje rizika. Vzhledem k tomu, že máte rizikové těhotenství, je důležité pečlivě sledovat průběh. Věřím, že pokud by to nebylo dle názoru vašeho ošetřujícího lékaře nutné, zbytečně by vám ho nedělal. Držím palce, hezký den

Dobrý den, u vašeho synka dochází nejspíše ke kombinaci více faktorů, které ovlivňují jeho chování. Jedná se o souběh období vzdoru, které je v synově věku vývojově normální a traumatického zážitku, který si odnáší z bolestivého úrazu a pobytu v nemocnici. V období vzdoru je normální, že dítě vzdoruje, je "neposlušné", živější, vynucuje si některé věci, vzteká se a další jiné projevy. Jedná se o projev normálního vývoje dítěte a bylo by špatně, kdyby se u chlapce neobjevilo. O období vzdoru a výchovném přístupu k dětem je možné najít mnoho rad a materiálů na internetu, v literatuře a také na webu babyonline jsem několikrát na dotazy odpovídala

https://www.babyonline.cz/poradna/zachvaty-vzteku-kvuli-nepodstatnym-vecem/4337

https://www.babyonline.cz/poradna/detsky-blok/4391

https://www.babyonline.cz/poradna/muj-syn-stale-breci-/4410

Do chování vašeho syna se také významně promítá stresový zážitek z pobytu v nemocnici a trauma z úrazu. Popáleniny jsou velice bolestivé a jejich hojení náročné. I když jste v nemocnici byla s ním, tak se jednalo o velmi nepříjemný zážitek. U dětí může docházet k regresu v jejich vývoji, kdy se nejdříve ztrácí dovednosti, které se naučily nejpozději. U vašeho synka je to spojené s pomočováním. Z vašeho dotazu mi není jasné, jestli se pomočuje i přes den, nebo jen při odpoledním spánku. Pokud ve spánku, je potřeba dát chlapci čas na zklidnění jeho psychiky, nalezení ztracené sebedůvěry. K plenkám obecně není dobré se vracet, ale ve vašem případě, pokud se s jeho pomočením nejste schopna srovnat, bych možná doporučila začít s tréninkem této dovednosti znovu. Tedy vrátit se dočasně k plenám na odpolední spánek a domluvit se tak i ve školce. Na synka netlačte a jak se začnou objevovat opět suché pleny po spánku, tak je zrušte. Důležité je v tomto pro syna složitém a těžkém období přistupovat k němu trpělivě, laskavě, dát mu čas, netlačit na něj. Zároveň se snažte být důsledná, ale vlídná, nastavte synovi pravidla a hranice zejména tam, kde se to týká jeho zdraví a života (pohyb u vozovky a jiné nebezpečné situace). Ohledně oblékání ve školce se může jednat o projev období vzdoru, ale je také možné, že se chlapci do školky nechce a proto oblékání zdržuje, není na tom nic špatného, když mu pomůžete. Spolupracujte s učitelkami, povídejte si s chlapcem. Synovi se hodně věnujte, mazlete a hrajte si s ním. Svým pro vás provokujícím chováním vám dává naopak najevo, jak vás potřebuje, potřebuje vaši pozornost a lásku, potřebuje opět nabýt pocitu jistoty a bezpečí. Doporučovala bych vám konzultaci u dětského klinického psychologa, kde budete moci chování synka podrobněji probrat a odborník se vás bude moci doptat na více informací a dát vám více výchovných doporučení. Určitě se nejedná o žádnou ostudu, vždyť do těžké situace se může dostat každý rodič a proto tito odborníci existují. Chování vašeho syna také rozhodně neznamená, že je pomalý nebo zaostává  ve vývoji, naopak. Potřebuje jen dostatek času a prostoru, aby se mohl se vším vyrovnat. A nemusíte se obávat, že by si neosvojoval zásady slušného chování, které mu vštěpujete, jen potřebuje čas. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog