Dobrý den, syn má teď 2,5 roku. Už od malička je dost citlivý a uplakaný. Citlivý je dost na různé zvuky, jako vysavač, vrtačka, mixér, stěrače atd. Bohužel se to postupem času moc nelepší. Snažíme se vždy utěšit, pochopit a vysvětlit, že se bát nemusí. Je to normální takové chování? Kdy by to mohlo asi přejít? V okolí děti s tímto problémem nemáme. Dále mám dotaz na kňourání. Bohužel kňourání nebo mrčení, prostě nějaká forma stěžování si u něj taky přetrvává už déle. Pořád se ho ptáme co chce, dokáže si říct nebo ukázat, i když vyhovíme, tak za krátkou chvíli si najde další problém. Snažíme se s manželem být trpělivý, ale když vám dítě kňourá opravdu celý den, mezi lidmi i doma, tak občas už nám dojde trpělivost. Nijak ho netrestáme, snažíme se vysvětlovat, maximálně občas zvýšíme hlas, abychom zdůraznili, co je za problém. Nebo když je to opravdu hodně přes čáru, tak odejdeme a necháme ho aby se uklidnil sám. Moc nevíme, důvody jeho chování. Opět takové děti ve svém okolí nemáme. Vím, že se děti srovnávat nemají. Ale v tomto případě je to opravdu těžké. Dále má problém si hrát sám, hraje si sám jen pár minut a pak vyžaduje, aby si s ním někdo šel hrát. Samozřejmě se mu věnujeme rádi, ale občas je potřeba uvařit nebo něco udělat. Uvažujeme teď i nad druhým potomkem, ale mě náš syn dost psychicky vyčerpává, takže často si nejsem jistá, jestli jít do dalšího dítěte. Syn je zdraví a vím, že je to, to nejdůležitější, ale mám prostě strach aby se nám nenarodilo ještě komplikovanější dítě a třeba bychom to s manželem ještě více nezvládali. Předem vám moc děkuji za jakýkoliv názor nebo radu. Hezky večer.RyšaváPředem moc děkuji za rady.

Dobrý den, jsem ve 38.týdnu těhotenství. V posledních týdnech mě obtěžuje svědění celého těla, není to nic úplně nepřekonatelného,ale škrábat se musím. Vyrážku žádnou nemám. Jaterní testy i bilirubin jsou normální, ALP je teda zvýšené, ale ostatní v normě, žlučové kyseliny ovšem vyšetřované nebyly.může se jednat o těhotenskou cholestásu? Měla bych to nějak řešit? antihistaminika jsou s efektem. děkuji

Dobrý den, jedná se o mojí první zkušenost s psychologickou poradnou obecně. S manželkou bychom potřebovali poradit, co by mohlo platit na našeho syna (3). Znamení vodnář, jestli vám to pomůže. Pro info máme ještě dceru(2). Něco k seznámení se synem. Je společenský a veselý, docela i poslouchá, když se mu vysvětlí, proč má danou věc udělat. Případně jiná možnosti nabídnout, co zajímavého se bude dělat po činnosti, která mu v daný okamžik zas tak zajímavá nepřijde. Klasika, někam jít, když zrovna nechce, s něčím zajímavým naopak skončit, vyčistit zuby a podobně. V průměru tak jednou týdně třeba opakovaně neposlechne jasný příkaz či důrazný zákaz a dostane vařečkou. Zabrečí si a za chvíli je zas úplně v poho a veselí a vše je v pořádku. Poslední dobou už to bude spíše tak jednou za dva týdny. Některé situace chce řešit po svém a když se tak neděje, je z toho trochu rozhozený, ale často to přejde, anebo to s manželkou změníme a uděláme to tak, jak chtěl, pokud se nejedná o úplnou pitomost. Příklad : Nastupujeme do auta a první musíme dát do sedačky dceru, pak až syna. Jiná varianta znamená v lepším případě jen řev a pláč. Občas ale, řekněme tak jednou dvakrát do týdne, dostane amok. Třeba dnes, jdeme z procházky, 200 m od domu zmíníme s manželkou slovo boby , on se toho chytne, že chce zbytek cesty jet na bobech. Ukázání, že zrovna s sebou žádné nemáme nemá smysl. On trvá na tom, že buď pro ně někdo z nás dojde. To neschválíme s tím, že si zajezdí třeba na zahradě. Zbylou cestu pak už je dost nesvůj, u branky pak už dostává absolutní amok, že chtěl jet na bobech z toho místa 200 od domu. Varianta provezu tě po zahradě , nebo jít někam jinam neexistuje. Pouze varianta jít zpět těch 200m v bobech a pak zase zpět domů a boby uklidit. Obecně podobné situace známe, párkrát jsme na tu jeho hru přistoupili, abychom poznali, o co mu v situacích jde. Dopadlo to tak,že stál u zamčených vrat na zahradě s amokem třeba 10 minut. Po přenesení do domu amok samozřejmě pokračoval. Občas přijedeme autem domů, ale on nevyleze, že tam chce zůstat v autosedačce a zásadně připooutaný. Tak už ho tam občas necháváme prostě v autě, cokoli jiného je stejně často amok. Amok asi nemusím dlouze popisovat, smyslů zbavený, zkoušeli jsme na něj být extra hodní a chápavý, vysvětlující , nabízející alternativy, či něco příjemného, nic nezabralo. Zkoušeli jsme i velké seřvání, či zvařečkání. Často ten amok předvádí až do konce, třeba 10 minut jen řev, brek , odtaživé pohyby. Párkrát se nám povedlo ho uchlácholit hezkým hlasem , ale mnohem častěji se úspěch nedostaví. Co jsem dvakrát vyzkoušel já, vyšlo to, ale už to nedělám, je seřvání do obličeje a drobné třesení.. to už bylo krajní řešení, když měl amok 15 a víc minut. To tedy zabralo, najednou byl zase s námi, jako bych ho "nahodil". Vztah se sestrou mají hezký, jen jí donekonečna bere vše, s čím si ona začne hrát, její brek mu nevadí, ale to je asi dost běžné v každé rodině. Snažíme se, aby to nedělal. Poslední věc, pravý amok předvádí asi jen před námi rodiči a občas babí ,se kterou je více, třeba na návštěvách , s jinými dětmi, ve školce a podobně amok nemívá. Pouze vyjímečně pokud návštěva končí a on nechce domů, ale to je pochopitelné. Dokážete nám z těchto řádků nějak poradit? Velice děkuji.