banner

Celkem výsledků pro výraz "vyvojove vady": 90

Záchvaty vzteku
avatar pepetka 01. 04. 2019

Dobrý den, obracím se na vás ohledně záchvatů vzteku u dcery (necelé tři roky). Je to veselá holčička, ale někdy jako by jí zničehonic v hlavě přeplo a začne běsnit - dnes třeba kvůli tomu, že jsem poponesla odrážedlo. Je schopná dostat se během minuty do tak nepříčetného stavu, že se válí po zemi, mrská s sebou, křičí a nereaguje na dotazy, na dotek, nechce abych byla u ní, ale přitom ani abych odešla pryč. Takový stav může trvat třeba i čtvrt hodiny. Po nějaké době se nechá obejmout a postupně se uklidní, když se o tom pak bavíme, ani neví, co byl ten prvotní impuls, který ji rozčílil. To samé se bohužel odehrává i v noci. Zničehonic začne křičet ze spaní a nereaguje vůbec na nic. Oči má většinou zavřené. Spát chodí v pravidelnou dobu, dodržujeme i odpolední spátek. Zkoušela jsem dávat homeosirup Sedalia, ale zlepšení jsme pozorovali dva týdny a buzení je zpátky. Mohlo by se jednat o nějakou neurologickou poruchu, nebo mám jen extrémně citlivé dítě? Děkuji.

Jedná se o projevy dětského negativismu a patří do vývojové fáze mozkových funkcí, velmi dobře pomáhá nasazení Pyridoxinu 1xdenně 1/2 tbl, je to vitamin skupiny B 6. Neurologické vyšetření k vyloučení patologie je velmi vhodné.

Dobrý den, s manželem máme 3letou dceru a čeká nás rozvod. Během mé rodičovské dovolené (3 roky) jsem se o dítě starala výhradně já. Otec o péči a výchovu nejevil zájem. Nyní by chtěl přístup změnit a trvá na střídavé péči. Z mého pohledu se jedná spíš o gesto, aby ublížil mně, protože zájem nikdy příliš nejevil. Nyní máme zkušební období, jak by taková péče mohla v reálu vypadat. Bohužel mám z dcery pocit, že je velmi zmatená. Po týdenním pobytu u otce neposlouchá, odmítá školku, do které dříve bez větších problémů chodila. Dělá scény, že se z práce nevrátím a má strach.Můj dotaz tedy zní, myslíte, že je taková péče pro dítě vhodná a měla bych tedy přistoupit na manželův návrh na střídavou péči? Především mi jde o zájmy a potřeby dcery.Děkuji za odpověď, Sedmíková

Dobrý den,

střídavá péče je komplikovaná záležitost a bez dobré znalosti problematiky se takto na dálku radit nedá. Dítě potřebuje ve výchově i v životě oba rodiče a jejich rozchod je jednou z nejhorších situací, které jej mohou potkat. Rozvod nebo rozchod je vždy ztrátový pro všechny strany, i když v některých situacích může být tím nejlepším, nebo dokonce jediným řešením. Motivaci vašeho manžela nelze také jen tak jednoduše posoudit, také vývoj vztahu otce k dítěti je obvykle odlišný od vývoje vztahu k matce. Reakce dcery na aktuální situaci je přirozená, přišla o velkou část své jistoty - zázemí, se svými rodiči se setkává odděleně, místo společně, také jejich chování k ní či jejich výchovný přístup může být odlišný. Proto se vám vrací od otce "rozhozená" a doma vyhledává vaši přítomnost a její strach a obavy, že o vás přijde, jsou z jejího pohledu opodstatněné, je také přirozené, že nechce chodit do školky a odloučit se od vás. Dalším faktorem v jejím neposlouchání však kromě rodinné situace může být i její vývojové období vzdoru, kdy jsou takové projevy normální. Snažte se o co nejvíce klidný, citlivý a trpělivý přístup, s manželem co nejvíce ohledně dcery komunikujte, domlouvejte se na výchovném přístupu, který by měl být co  jednotný, případné spory, či konflikty neřešte před dcerou, ta by se měla dozvědět vždy až pouze výsledek vaší domluvy. Snažte se v maximální možné míře dodržovat domluvy a běžné denní rituály, na které je vaše dcera zvyklá, poskytněte dceři čas k přivyknutí na novou náročnou situaci. Vaše argumenty a popis chování dcerky je spíše potřeba říci u soudu, případně sociální pracovnici, která by měla postupovat v zájmu dítěte a hájit jej. Na soudu také je, aby posoudil a případně pomocí soudně znaleckých posudků rozhodl, co ve vaší situaci bude pro vás všechny nejlepším řešením. Ve hře je také vztah dítěte k otci, jak se doposud formuje, jak dítě zvládá pobyt u něj a také to, jak spolu vy jako rodiče dokážete po rozvodu komunikovat. V případě, že komunikace probíhá mezi rodiči bez potíží, pak je určitě větší šance na zdárný průběh střídavé péče a tím i profit z ní pro všechny zúčastněné strany. Dobré by ve vašem případě možná bylo vyhledat mediační službu, kterou poskytují například poradny pro rodinu a mezilidské vztahy, kde jsou odborníci, kteří se vám budou věnovat a pomohou vám dojít k dohodě. Zdravím

avatar
Mgr. Michaela Matoušková dětský psycholog
Štítky: #dítě #vývoj

Dobrý večer, mám dotaz zda je v pořádku když má dcera které je 20 měsíců stále sama nechodí.Za ruku a kolem nábytku chodí nádherně už více jak půl roku ale sama se nepostaví a bez opory neudělá ani krůček. Vím že každé dítě má své tempo proto jsem doufala že se jen bojí nebo že je to tím že je silnější ale vývojově v ničem nezaostávala. Náš dětský lékař tvrdí ať jí dáme čas ale i když je super tak je už bohužel starší a ordinuje i když je v důchodu tak bych byla ráda za názor někoho jiného. Děkuji za odpověď. Kutílková

Dobrý den. Ve 20 měsících nemusí ještě sama chodit, ale měla by se sama stavět u nábytku. Pokud se sama nepostaví, doporučuji ortopedické a rehabilitační vyšetření.

Dobrý den, prosím o radu ohledně syna 3,5 roku. Jsme rozvedení s manželem 2 roky, syna pravidelně navštěvuje, má ho každých 14 dní na víkend. Syn má představy ve smyslu když někam jedeme, že už tam byl s tatínkem a přitom tam a ním nebyl. Nebo že mu tatinek koupil tu a tu věc nebo hračku a přitom ji nemá od něj. Je to prosím normální? Já to přehlížím. Ale jak mám prosím reagovat nebo to nějak řešit? Děkuji Markova

Dobrý den, pro vývojové předškolní období, ve kterém se váš chlapec nachází, je mimo jiné charakteristická magičnost myšlení. Dítě v tomto věku a některé citlivější děti až do věku deseti let mají potíže rozlišit skutečnost od fantazie. Přesněji co je ve fantazii může považovat za skutečné a naopak. Je to období velkého rozvoje fantazie a vnitřního světa dítěte. Dítě si dokonce může vytvářet i imaginární kamarády, které bere všude s sebou, mluví s nimi a považuje je za skutečné. Tímto způsobem se dítě mimo jiné vyrovnává a zpracovává situace z okolního světa.  Fantazie vašeho syna jsou naprosto neškodné a normální. Pravděpodobně je to způsob, jak se vyrovnat s přáním, aby s ním jeho otec byl a mohl také s ním vše prožívat. Jeho fantazie mu nevyvracejte, nezlehčujte je, nebo se jim neposmívejte. Nejlépe bude, když je nebudete komentovat. Pokud je nechcete podporovat, pak je nerozvádějte. Navíc u vašeho chlapce jsou zřejmě známkou dobrého vztahu s otcem a jeho touhy s ním být. Zachování a vytváření dobrého vztahu s oběma rodiči je v zájmu vás všech, proto také vztah s otcem podporujte a rozvíjejte, na péči o syna spolupracujte. Zdravím Mgr. Matoušková, dětský psycholog

avatar
Mgr. Michaela Matoušková dětský psycholog
Štítky: #dítě #vývoj

Dobrý den, nevím zda píší správně na online poradnu. Mám problém se svým 11ti letým synem. Nevím si s ním rady. Jeho problém se týká že nechce přijmout do našeho života mého nového partnera. S jeho otcem jsme se rozešli před třičtvrtě rokem. Našla jsem si nového přítele, který je na mé děti moc hodný a věnuje se jim. Problém spočívá v tom, že ke mně vůbec přítele nepustí, nesmí se mě dotknout nebo políbit, pořád nás hlídá a když něco vidí, tak má strašné záchvaty vzteku. Dokonce po mně hodil i plastickou pistol, zuří a je sprostý. Neovladatelný. Přítele má moc rád, pořád spolu něco podnikají a vyrábí, ale jakmile se přiblíží ke mně, je zle. Je to strašně vyčerpávající, jsme spolu půl roku a ja mám strach, aby přítel to se mnou zvládnul, pořád doufáme, že se nějak uklidní. S jeho otcem se to nedá ani probrat, spíš je rád, že máme problémy a že nejsem šťastná. Nevím, zda mám syna vzít někam do poradny. Jsem už tak ze všeho unavená. Nevím, jak dál, jak na syna. Tímto Vás prosím o radu. Mockrát děkuji, s pozdravem Lucka

Dobrý den, vývojové období časné adolescence (prepubety), ve kterém se váš syn právě nachází, je obdobím velkých vývojových změn, formuje se jeho osobnost, sociální identita, toto období je charakteristické emoční labilitou, objevují se výbuchy vzteku, změny a kolísání nálad, změny zájmů a aktivit, sklon k rizikovým aktivitám a další projevy. Po stránce rodiny se mladý dospívající s rodinou identifikuje a zároveň se od ní odpoutává. Rodinné vztahy se postupně uvolňují, na síle nabývají vztahy vrstevnické. Čím pevnější a stabilnější rodinné zázemí dítě má, tím snáze toto období probíhá. Z výše uvedeného je patrné, jak citlivým obdobím váš syn právě prochází, jak těžce vnímá právě nyní změny ve vašem rodinném životě (rozchod rodičů, nový patner). V tomto vývojovém období děti vnímají a přijímají nového partnera rodičů snad nejhůře. Výše uvedené ovšem neznamená, že byste se kvůli synovi měla vzdát svého osobního života a partnera, který vám vyhovuje a se kterým jste spokojená, pouze to chování syna alespoň částečně vysvětluje. Nátlaku ani výlevům syna se nepodvolujte, na osobní život máte právo a on se bude muset přizpůsobit. Situaci mu vysvětlete, buďte zcela konkrétní, chovejte se k němu přiměřeně jeho věku, buďte racionální, můžete s ním promluvit i o vývojovém období, kterým prochází, vyjádřete mu pochopení, ptejte se na jeho pocity a potřeby, co by potřeboval, aby mu vaše fyzické kontakty s partnerem tolik nevadily, nebo naopak proč mu vlastně tolik vadí, dospějte k vzájemné dohodě, stanovte si pravidla, avšak neustupujte. Sdělte mu jasně co od něj požadujete, jak by se měl chovat, pochvalte a oceňte jakékoliv známky vyspělejšího chování směrem k partnerovi. Jeho případné výbuchy vzteku nezveličujte ani přehnaně neřešte, přijměte je jako normální chování typické pro jeho věk. Dobré by bylo také syna podpořit v zájmových aktivitách a také ve vztahu a v kontaktech s jeho biologickým otcem, pokud je funkční. Pokud by se potíže nedařilo zvládnout, pak bych vám doporučovala obrátit se na odborníka a to buď na dětského klinického psychologa, nebo můžete využít služeb Poradny pro manželství, rodinu a mezilidské vztahy, které by měly být v každém okresním městě. Pokud by chování syna přetrvávalo a vy jeho manipulaci až citovému vydírání ustupovali, pak je situace pro vašeho partnera zvýšeně náročná a reálně by mohl hrozit rozpad vašeho vztahu. Zdravím Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

avatar
Mgr. Michaela Matoušková dětský psycholog
Štítky: #dítě #vývoj

Dobrý den,19.8. Jsem se od svého pána doktora dozvěděla nemilou zprávu, mimoděložní těhotenství (7 tt), ihned mě odeslal do nemocnice a 20.8. proběhla laparoskopie, kdy mě vzali část pravého vejcovodu, kde byl plod. Vše proběhlo v pořádku a za měsíc mám kontrolu. Dr mi řekl, že tak za 2 měsíce to můžeme zkusit znova. Můj manžel už je ale proti, má strach, aby se to neopakovalo a aby se něco nestalo mně. Je mi 28, manželovi 38 a máme 2letého syna. První těhotenství naprosto v pořádku, porod také. Žádné problémy jsem nikdy neměla.Prý se to občas stane. Mě nejvíce zajímá, když mám vaječník bez vejcovodu, jak se uvolňuje vajíčko, aby mohlo dojít k oplodnění. Jasně mám ještě levý v pořádku, ale prý je možnost i z toho pravého vaječníku. Menstruaci bych měla mít normálně každý měsíc? Zatím jsem asi neměla, jen lehké špinění po operaci. A je šance, že následné těhotenství bude v pořádku?Moc děkuji za odpověď.

Dobrý den, pokud váš pan doktor vám z jakéhokoliv důvodu ''nezakázal'' již otěhotnět, nevidím důvod, proč se tomu bránit. Samozřejmě vždy je možnost, že by se situace mohla zopakovat, ale pokud není objektivní důvod, proč si to myslet - např. kvůli vrozené vývojové vadě reprodukčních orgánů, recidivujícím infekcím v pánevní oblasti, opakovaným operacím, endometrióze apod. Není důvod se obávat, druhý vaječník a vejcovod máte nedotčený, tudíž vajíčko vejcovodem může bez problémů putovat do dělohy. Vaječníky máte funkční oboustranně, není tak narušena jejich činnost, menstruační cyklus zůstává funkční, stejně jako produkce hormonů. Díky zachovalým vaječníkům je i v případě neúspěchu spontánního početí možnost in vitro fertilizace s odběrem vajíček a následného transferu po jejich oplodnění. Uvolněné vajíčko na operované straně se po ovulaci vstřebá jako je tomu i u jiných součástí našeho těla. Hezký den