Dobrý den, aplikace vlaštovičníku na chodidlo určitě na kvalitu vajíčka ani otěhotnění vliv nemá.

Podle neurologického vyšetření vývoj holčičky odpovídá úrovni 3. měsíce, má pedilekci vlevo - to je pozůstatek nitroděložní polohy a s tím spojené držení těla a dolních končetin. V tomto věku stav nevyžaduje rehabilitaci, stav se postupně vývojem upraví.

Dobrý den, i když se hyperaktivita jako taková nedá ještě u novorozence, nebo velmi malého dítěte diagnostikovat, tak její znaky většinou bývají patrné v chování a projevech dítěte většinou již v tomto útlém věku. Hyperaktivní miminka bývají často dráždivější, plačtivější, mají problém se zklidněním, se spánkem, také vývoj dítěte často neprobíhá zcela plynule, objevuje se například přeskočení některých přirozených vývojových fází, v chování a vývoji dítěte jsou patrné výkyvy. Pokud byla vaše dcera hodné a pohodové miminko a batole, které dobře jedlo a spalo, pak není příliš pravděpodobné, že by se u ní náhle "objevila" či vznikla hyperaktivita. Změna v jejím chování pravděpodobně souvisí s jejím vývojovým obdobím, s příchodem období vzdoru, kdy se dítě snaží prosadit svoji rodící se osobnost a upozorňuje na sebe. Takové chování je v tomto období naprosto přirozené a normální, jedná se o důležitý vývojový krok kupředu (i když pro rodiče je toto období často náročné). Příchod sourozence zastihl Vaši dcerku právě v tomto období a protože narození dalšího dítěte přináší významnou změnu v zaběhnutém rytmu celé rodiny i staršího dítěte, je reakce na příchod sourozence také zcela přirozená a projevy období vzdoru se příchodem sourozence mohly ještě prohloubit, může se projevovat i žárlivost. Přistupujte tedy k dceři klidně, laskavě, pokračujte v jejím zapojování do péče o sourozence, vysvětlujte jí, proč se s miminkem některé činnosti dělají, povídejte si s ní. Všechny společné činnosti by se však neměly točit kolem péče o mladšího sourozence, věnujte se dcerce také samostatně, vhodné je trávit čas společnou hrou, zaměstnejte ji, aby vybila přebytečnou energii, malé děti rády pomáhají při běžných denních činnostech v domácnosti, mají rády pohybové a rozvíjející aktivity, zvážit můžete i nějaký vhodný kroužek a také mateřskou školku, pokud tam dcera ještě nechodí. Dbejte také na to, že si vyhradíte čas pouze na dceru a někam s ní třeba půjdete (návštěva dětského představení, zoo, společné chození například do cvičení pro matky s dětmi apod.). Do hlídání mladšího sourozence v těchto chvílích zapojte tatínka, nebo někoho dalšího z rodiny. Společně strávené chvíle, kdy Vás má dcera výhradně pro sebe a nemusí se o Vaši péči a pozornost dělit se sourozencem jsou pro ni velmi důležité, obdobně se alespoň někdy samostatně věnujte také mladšímu dítěti. Vývojové období vzdoru odezní samo, tak jak přišlo, důležité je, jak je přečkáte a zvládnete, ve výchově je potřeba hodně trpělivosti, lásky i důslednosti. S pozdravem

Jedná se o projevy dětského negativismu a patří do vývojové fáze mozkových funkcí, velmi dobře pomáhá nasazení Pyridoxinu 1xdenně 1/2 tbl, je to vitamin skupiny B 6. Neurologické vyšetření k vyloučení patologie je velmi vhodné.

Dobrý den,

střídavá péče je komplikovaná záležitost a bez dobré znalosti problematiky se takto na dálku radit nedá. Dítě potřebuje ve výchově i v životě oba rodiče a jejich rozchod je jednou z nejhorších situací, které jej mohou potkat. Rozvod nebo rozchod je vždy ztrátový pro všechny strany, i když v některých situacích může být tím nejlepším, nebo dokonce jediným řešením. Motivaci vašeho manžela nelze také jen tak jednoduše posoudit, také vývoj vztahu otce k dítěti je obvykle odlišný od vývoje vztahu k matce. Reakce dcery na aktuální situaci je přirozená, přišla o velkou část své jistoty - zázemí, se svými rodiči se setkává odděleně, místo společně, také jejich chování k ní či jejich výchovný přístup může být odlišný. Proto se vám vrací od otce "rozhozená" a doma vyhledává vaši přítomnost a její strach a obavy, že o vás přijde, jsou z jejího pohledu opodstatněné, je také přirozené, že nechce chodit do školky a odloučit se od vás. Dalším faktorem v jejím neposlouchání však kromě rodinné situace může být i její vývojové období vzdoru, kdy jsou takové projevy normální. Snažte se o co nejvíce klidný, citlivý a trpělivý přístup, s manželem co nejvíce ohledně dcery komunikujte, domlouvejte se na výchovném přístupu, který by měl být co  jednotný, případné spory, či konflikty neřešte před dcerou, ta by se měla dozvědět vždy až pouze výsledek vaší domluvy. Snažte se v maximální možné míře dodržovat domluvy a běžné denní rituály, na které je vaše dcera zvyklá, poskytněte dceři čas k přivyknutí na novou náročnou situaci. Vaše argumenty a popis chování dcerky je spíše potřeba říci u soudu, případně sociální pracovnici, která by měla postupovat v zájmu dítěte a hájit jej. Na soudu také je, aby posoudil a případně pomocí soudně znaleckých posudků rozhodl, co ve vaší situaci bude pro vás všechny nejlepším řešením. Ve hře je také vztah dítěte k otci, jak se doposud formuje, jak dítě zvládá pobyt u něj a také to, jak spolu vy jako rodiče dokážete po rozvodu komunikovat. V případě, že komunikace probíhá mezi rodiči bez potíží, pak je určitě větší šance na zdárný průběh střídavé péče a tím i profit z ní pro všechny zúčastněné strany. Dobré by ve vašem případě možná bylo vyhledat mediační službu, kterou poskytují například poradny pro rodinu a mezilidské vztahy, kde jsou odborníci, kteří se vám budou věnovat a pomohou vám dojít k dohodě. Zdravím

Dobrý den. Ve 20 měsících nemusí ještě sama chodit, ale měla by se sama stavět u nábytku. Pokud se sama nepostaví, doporučuji ortopedické a rehabilitační vyšetření.

Dobrý den, pro vývojové předškolní období, ve kterém se váš chlapec nachází, je mimo jiné charakteristická magičnost myšlení. Dítě v tomto věku a některé citlivější děti až do věku deseti let mají potíže rozlišit skutečnost od fantazie. Přesněji co je ve fantazii může považovat za skutečné a naopak. Je to období velkého rozvoje fantazie a vnitřního světa dítěte. Dítě si dokonce může vytvářet i imaginární kamarády, které bere všude s sebou, mluví s nimi a považuje je za skutečné. Tímto způsobem se dítě mimo jiné vyrovnává a zpracovává situace z okolního světa.  Fantazie vašeho syna jsou naprosto neškodné a normální. Pravděpodobně je to způsob, jak se vyrovnat s přáním, aby s ním jeho otec byl a mohl také s ním vše prožívat. Jeho fantazie mu nevyvracejte, nezlehčujte je, nebo se jim neposmívejte. Nejlépe bude, když je nebudete komentovat. Pokud je nechcete podporovat, pak je nerozvádějte. Navíc u vašeho chlapce jsou zřejmě známkou dobrého vztahu s otcem a jeho touhy s ním být. Zachování a vytváření dobrého vztahu s oběma rodiči je v zájmu vás všech, proto také vztah s otcem podporujte a rozvíjejte, na péči o syna spolupracujte. Zdravím Mgr. Matoušková, dětský psycholog

Dobrý den, vývojové období časné adolescence (prepubety), ve kterém se váš syn právě nachází, je obdobím velkých vývojových změn, formuje se jeho osobnost, sociální identita, toto období je charakteristické emoční labilitou, objevují se výbuchy vzteku, změny a kolísání nálad, změny zájmů a aktivit, sklon k rizikovým aktivitám a další projevy. Po stránce rodiny se mladý dospívající s rodinou identifikuje a zároveň se od ní odpoutává. Rodinné vztahy se postupně uvolňují, na síle nabývají vztahy vrstevnické. Čím pevnější a stabilnější rodinné zázemí dítě má, tím snáze toto období probíhá. Z výše uvedeného je patrné, jak citlivým obdobím váš syn právě prochází, jak těžce vnímá právě nyní změny ve vašem rodinném životě (rozchod rodičů, nový patner). V tomto vývojovém období děti vnímají a přijímají nového partnera rodičů snad nejhůře. Výše uvedené ovšem neznamená, že byste se kvůli synovi měla vzdát svého osobního života a partnera, který vám vyhovuje a se kterým jste spokojená, pouze to chování syna alespoň částečně vysvětluje. Nátlaku ani výlevům syna se nepodvolujte, na osobní život máte právo a on se bude muset přizpůsobit. Situaci mu vysvětlete, buďte zcela konkrétní, chovejte se k němu přiměřeně jeho věku, buďte racionální, můžete s ním promluvit i o vývojovém období, kterým prochází, vyjádřete mu pochopení, ptejte se na jeho pocity a potřeby, co by potřeboval, aby mu vaše fyzické kontakty s partnerem tolik nevadily, nebo naopak proč mu vlastně tolik vadí, dospějte k vzájemné dohodě, stanovte si pravidla, avšak neustupujte. Sdělte mu jasně co od něj požadujete, jak by se měl chovat, pochvalte a oceňte jakékoliv známky vyspělejšího chování směrem k partnerovi. Jeho případné výbuchy vzteku nezveličujte ani přehnaně neřešte, přijměte je jako normální chování typické pro jeho věk. Dobré by bylo také syna podpořit v zájmových aktivitách a také ve vztahu a v kontaktech s jeho biologickým otcem, pokud je funkční. Pokud by se potíže nedařilo zvládnout, pak bych vám doporučovala obrátit se na odborníka a to buď na dětského klinického psychologa, nebo můžete využít služeb Poradny pro manželství, rodinu a mezilidské vztahy, které by měly být v každém okresním městě. Pokud by chování syna přetrvávalo a vy jeho manipulaci až citovému vydírání ustupovali, pak je situace pro vašeho partnera zvýšeně náročná a reálně by mohl hrozit rozpad vašeho vztahu. Zdravím Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Dobrý den, pokud váš pan doktor vám z jakéhokoliv důvodu ''nezakázal'' již otěhotnět, nevidím důvod, proč se tomu bránit. Samozřejmě vždy je možnost, že by se situace mohla zopakovat, ale pokud není objektivní důvod, proč si to myslet - např. kvůli vrozené vývojové vadě reprodukčních orgánů, recidivujícím infekcím v pánevní oblasti, opakovaným operacím, endometrióze apod. Není důvod se obávat, druhý vaječník a vejcovod máte nedotčený, tudíž vajíčko vejcovodem může bez problémů putovat do dělohy. Vaječníky máte funkční oboustranně, není tak narušena jejich činnost, menstruační cyklus zůstává funkční, stejně jako produkce hormonů. Díky zachovalým vaječníkům je i v případě neúspěchu spontánního početí možnost in vitro fertilizace s odběrem vajíček a následného transferu po jejich oplodnění. Uvolněné vajíčko na operované straně se po ovulaci vstřebá jako je tomu i u jiných součástí našeho těla. Hezký den