Dobrý den, neuvedla jste, jak je váš syn starý. Období fixace dítěte na určitou konkrétní hračku je naprosto normální zejména v pokud se dítě nachází v batolecím období (tj. od 1-3 roku života). Vazba na hračku, která se vytvoří v tomto období často přetrvává třeba i do dospělosti, i když samozřejmě ne takto silná. Vždyť mnoho dospělých si rozpomene na svého oblíbeného plyšáka, nebo jinou hračku, kterou měli oblíbenou v dětství a bez které se ani nepohnuli. Batolecí období je pro dítě složité vývojové období, kdy dochází k přechodu od původního symbiotického vztahu k matce k jeho postupné separaci - osamostatňování od mateřské osoby, formuje se vlastní osobnost dítěte, rozvíjí se jeho vlastní kompetence a vůle. Dítě na tento "vývojový úkol" musí nabrat sebedůvěru a sebevědomí, často mu v tom pomáhá nějaká oblíbená hračka, se kterou se cítí jistější, silnější a také bezpečnější. Synovi proto hračku neberte, ponechejte mu ji, nemusíte se bát ponechat vývoji jeho vztahu k tomuto přechodnému objektu volný průběh. Pokud však není vhodné někam králíka s sebou brát, lze se se synem předem dohodnut, vysvětlit mu to a nechat králíka například spinkat doma, aby si odpočinul, určitě však synovi hračku neberte násilím, to raději riskujte společenskou událost s králíkem s sebou. Zdravím 

Dobrý den, chování vašeho syna vykazuje prvky normálního vývoje dětské hry. Hra dítěte předškolního věku, jedná se o vývojové období od tří do šesti let je fantazijní a magická (někdy se opravdu rozvíjí i dříve cca od 2 – 2,5 let). Dítě hračky a jiné předměty, se kterými si hraje, považuje za živé, skutečné, vytváří si k hračkám citový vztah, povídá si s nimi, stará se o ně apod. Hrou dítě cvičí své schopnosti, dovednosti, získává nové zkušenosti, je to pro něj důležité zaměstnání, které je nutné k jeho zdravému rozvoji. Hra plní také poznávací funkci, pomáhá dítěti vyrovnat se a překonat případné nezdary, získat citovou rovnováhu, překonávat překážky, vyrovnávat s citově vypjatými situacemi a s city jako je například strach, zlost, lítost apod. Hračka také slouží jako prevence výskytu neuropsychických poruch u dítěte, v žádném případě by dítě nemělo být trestáno odejmutím či zničením hračky. Pozorování dětské hry nám může pomoci porozumět citovým potřebám dětí, pokud dítě například hračky často bije, ničí, či trestá, pak to může být projevem toho, že cítí vztek nebo hněv vůči někomu, nebo něčemu a netroufá si, nebo jej nemůže vyjádřit přímo. Může to být hněv vůči rodičům, sourozencům apod., je možné uvažovat o případné změně výchovného přístupu, případně nepodporovat sledování bojových či násilných scén ani v pohádkách či dětských příbězích. Pokud je dítě nemocné, nebo nějak jinak oslabené, může se jeho hra stát monotónnější, chudší, klesnout na nižší vývojový stupeň, po odeznění oslabení se hra opět upraví. Pokud se váš syn jinak vyvíjí normálně, zajímá se o nové věci a podněty, pak není důvod se jeho hrou s roboty znepokojovat. Pouze se zaměřte na sledování jejího obsahu, násilné hry mohou signalizovat možné potíže. Je také možné, že si váš syn prostřednictvím této hry odžívá a vyrovnává se se střídavým pobytem u vás a u otce, což pro takto malé dítě je náročná situace. Ponechte jej proto si volně hrát a do her mu nezasahujte, nesnažte se je násilně měnit, až bude syn připraven, projeví sám zájem o jinou, novou problematiku tak, jak se to stalo s tanky.

Dobrý den, aplikace vlaštovičníku na chodidlo určitě na kvalitu vajíčka ani otěhotnění vliv nemá.