Celkem výsledků pro výraz "vyvoj miminka": 100
Dobry den, 29.7 jsem byla na ultrazvulu a byla jsem 6+1. Kontrolu jsem mela vcera 11.8. Kdy jsem mela byt 8+0 ale podle ultrazvulu jsem 7+3 a miminko ma 1 cm. Neni to moc malicke? Srdicko samozrejme bije
Dobrý den, není důvod se tím zabývat, odchylky mohou být několik dní. Během těhotenství budete pravidelně sledována na kontrolách u Vašeho lékaře, kde se celkový vývoj miminka bude monitorovat. Pokud Váš gynekolog nenaznal, že na ultrazvuku je něco špatně, není třeba se tím znepokojovat. Hezký den
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den,Tímto prosím o radu. Dcera, dva a půl roku, uviděla v televizi něco, co jí trochu polekalo. Jednalo se o nějaké mimozemšťany v Mužích v černém. Nic hrozného, jen vypadali prostě celkově divně. Dcera to okomentovala, že jsou divný, trochu poodešla od televize, protože se jí nelíbili a dál si hrála. Nějak jsem to ani nezaregistrovala.Je zvyklá spát sama už ve velké posteli ve svém pokoji. Po pohádce a zazpívání už přes rok prostě v pohodě usne. Občas máme nějaké probuzení - zakřičení a pláč, když má zlý sen, ale téměř vždy stačí pomazlit, přikrýt a spí dál. Obvykle ani neví, co jí probudilo a sny si nepamatuje.Nicméně v noci po shlédnutí mimozemšťanů se kolem půlnoci probudila s pláčem a už téměř celou noc neusnula. Odmítala spát, nechtěla být v posteli a v pokoji. Vždy, když jsem jí zase uložila, chvilku byla zticha a pak začal zase křik. Brala jsem to spíš tak, že se jí tělo a hlava trochu zmátli a ona se cítí prostě vyspaná. Různě jsme to v noci zkoušeli, po dobrém i po zlém, nakonec usnula ve své posteli asi v 5 ráno. Poté po obědě ve své posteli taky usnula, i když s trochou fňukání, ale to bylo spíše přetažením.Během dne jsme si v pokoji normálně hráli, hrála si tam i sama. K večeru jsem jí v pokoji řekla, že dnes v noci žádný takový řvaní nechci, že jsme všichni unavení. A ona jakoby se najednou vzpomněla, co se jí zdálo a co jí vystrašilo. Oknem za ní přišel nějaký mimozemšťan.Od té doby, co si na to vzpomněla, se v pokoji bojí. Sama tam téměř nevleze. Když chce z pokoje hračku, musím chodit s ní. Stále kouká na okno. Odmítá sama usínat, noční světlo nebo otevřené dveře nechce. Prostě tam musím být s ní. Zatím to řeším tak, že čekám s ní, než usne a pak odcházím. To samé, když se probudí v noci. Nicméně je to pro mě trochu neudržitelné, protože máme ještě tříměsíční miminko, které i několikrát za noc kojím. Křikem se i navzájem budí. Je pak velmi těžké takhle přebíhat, kombinovat, oba uspávat, jsem pak samozřejmě úplně vyčerpaná.K celkové situaci - dcera je velmi chytrá, výborně mluví a spoustu věcí chápe. Myslím, že nějak chápe i ten sen. Ale prostě večer, když kouká po pokoji, jde pochopení stranou a nastoupí strach. Celkově je velmi ustrašená, introvertní, nerada zkouší nové věci, je bojácná a řekněme hodně ufňukaná. Když se bojí, je naštvaná, něco se jí nelíbí, místo rychlého výbuchu poměrně dlouho a intenzivně řve. Nepláče, prostě řve a dlouho, ať se jedná o cokoliv. Stačí, abychom nepochopili, jak přesně chce, abychom při hře stáli a křičí. Musí být vše po jejím, na svém místě a podle jejího řádu. Celkově mi přijde hodně přecitlivělá, na vše reaguje hrozně intenzivně a dotknou se jí věci, které jsem u jiných dětí neviděla a ani by mě to nenapadlo. I když je to lepší, než když byla menší, snaží se ovládat. Zároveň ale když je ve svém a se svými, tak je poměrně dominantní, ráda si s kamarády hraje, když má radost, něco se jí líbí, je ohromně veselá, vysmátá, má velkou představivost. Narození miminka ji zasáhlo v tom, že jsem najednou byla 4 dny pryč (v porodnici), takže je na mě od té doby nalepená a poměrně závislá, i když předtím byla samostatná, často s tatínkem nebo u babiček, vždy byla nekontaktní a extra mě nepotřebovala. Na bratra ale vůbec nežárlí, naopak ho upřednostňuje i sama před sebou, velmi pečuje. Prosím tedy o radu. Jak vysvětlit dceři, co je vlastně sen? Pořád si myslí, že sen je ten mimozemšťan, co přišel oknem, nechápe, co znamená představa. Snažím se jí vysvětlit, že sen je něco, co neexistuje, jako pohádka nebo film v hlavě, který zmizí, když se vzbudí a že sny jsou i hezké. Jak postupovat se spaním i pobytem v pokoji? Přísně, vysvětlováním, pohádkou, nějakým talismanem? Trochu jsme to zkoušeli, ale nevím, jestli neustálým mluvením o tom snu ho spíše nepřiživujeme. Jestli neprežít pár dní a čekat, až sen vybledne. Zatím to trvá asi tři dny (večery). Posunuli jsme se aspoň k tomu, že se mnou je v pokoji v poho, sama ale ne.A jak celkově jednat s dítětem, které je na vše tak moc citlivé? Nemůžu svět vyčistit, aby jí něco nerozrušilo. A už je mi i proti srsti ji stále utěšovat, když začne křičet jen proto, že někde blíž k ní nastartuje auto nebo ve větru na ni letí igelitový pytlík a ona se lekne a křičí 5 minut. Přijde mi, že když ji utěšuju, akorát se v tom ještě vyžívá. Když jsem přísnější, řeknu jí, co to bylo za zvuk a že se nic neděje, má to lepší odezvu. Omlouvám se za román, ale celkově už si s její náturou moc nevím rady. Děkuji za případnou odpověď.
Dobrý den,
popisujete změnu v chování, kterou poslední dobou u dcerky pozorujete. Uvádíte její obavy ze samostatného spaní a zároveň i zvýšenou potřebu být ve vaší přítomnosti, poté, co se narodil sourozenec. Dceru také vnímáte jako více citlivou.
Nejprve by bylo dobré uvědomit si, o jak starém dítěti mluvíme a jaké požadavky můžeme na něj v tomto věku klást.
Dcera má 2,5 roku, je to tedy dle vývojové psychologie batole. I když je dcera podle vašeho popisu dítě moc šikovné a vzhledem ke svému věku samostatné, pořád je to batole, což je jen o stupínek výše za kojencem. Může se taky stát, že při narození dalšího dítěte rodiče mají, aniž by si to uvědomovali, sklon chovat se ke staršímu dítěti jako by bylo starší, než ve skutečnosti je. Obzvlášť na děti, které byly do té doby samostatné a šikovné, jsou kladeny zvýšené nároky a očekávání, které dítě není schopno naplnit.
Vaše dcera prožívá období, které je velmi křehké a pro další emoční vývoj velmi důležité.
Dcerka už dokáže prožívat spoustu emocí, ale nemá zároveň schopnost racionálního úsudku a nedokáže si fakta a prožitky správně uspořádat. To je samozřejmě naprosto odpovídající jejímu věku. Kdo má dítěti pomáhat orientovat se v jeho vlastních citech, je jeho nejbližší pečující osoba. Pokud dítě prožívá nějaké pocity, pomáhá mu, když na ně rodič reaguje a pojmenuje je. Když se dítě raduje, má matka tuto radost spolu-cítit. Když se dítě zlobí, případně bojí, může reagovat slovy porozumění, může kriticky okomentovat jeho projevy. Důležité je, emoci dítěti potvrdit, nesnažit se ji popřít. To ovšem neznamená hluboce zabředávat do hovorů o tom, zda a proč se dítě opět bojí, argumentovat, dlouze vysvětlovat a na strach upozorňovat. Rodič ale musí být ten, u koho dítě nachází bezpečnou oporu a průvodce v leckdy chaotických emočních prožitcích.
Ve vašem případě řešíte obavy ze spaní v pokoji a strach ze strašidelných postav, který se zřejmě odrazil i ve zlých snech, popisujete také zvýšenou vázanost na vás, která se objevila po narození bratra.
Co se snů týká, myslím, že je dcera na nějaké racionální objasňování příliš malá, zaměřila bych se tedy na to, jak jí pomoci strach překonat.
Zkuste si nejprve představit, co dcera mohla cítit, když jí bylo řečeno, že si takové řvaní nepřejete, protože jste unavená. Že cítíte únavu, je naprosto legitimní pocit, na který máte nárok - kojení, nevyspání a do toho starší dítě, které začalo "dělat potíže" s něčím, co mu dříve potíže nedělalo.
Mohla tato informace nebo požadavek na dceřino chování nějak změnit její pocity (strach ze samoty, případně z opuštění, ze zlých snů...)? Po dceři bylo vyžadováno něco, co nebylo v jejích možnostech splnit, protože tímto se její strach neodboural a nedokázala tedy "poslechnout" nebo pochopit, proč nemá křičet.
Protože jste zmiňovala její předchozí samostatnost a schopnost spát bez potíží sama v pokojíčku, je pravděpodobné, že citlivé období, ve kterém se nachází a zároveň změna v rodině přinesly do jejího chování regresi, tedy návrat k chování typického pro mladší věk. S tím souvisí zvýšená potřeba závislosti na svém okolí a odmítání samostatnosti. K tomu přičtěme její senzitivní povahu, "strašidelné postavy z TV" a máme hned několik důvodů, proč ke změně u dcerky došlo. Co dítě v takové situaci potřebuje, je zvýšená podpora a přítomnost (nejen ta fyzická) rodičů. S malým miminkem je zřejmě obtížně realizovatelné, abyste s dcerou spávala v pokojíčku vy. Nepíšete, jak se staví k dcerčiným obavám ze samoty tatínek - není možné aby spal u dcerky on? Pokud ne, nebylo by řešením, že byste spali v 1 pokoji všichni společně? Domnívám se, že by to dcerku hodně zklidnilo.
I když to můžete vnímat jako krok zpátky, věřte, že opak je pravdou. Někdy je potřeba o krůček couvnout, aby se mohlo dítě se znovunabytou jistotou vrhnout zase dopředu. Další věcí je, že nic netrvá věčně a dcerka vaši přítomnost nebude vyžadovat navždy.
Co se týká Vámi zmíněných talismanů, u některých dětí mohou taky zafungovat. Můžete zkusit pořídit lapač snů, který všechno škaredé pochytá a nepustí...
Rivalitu u dcerky nepozorujete, což je ta jednodušší situace, dál ji tedy podporujte v ochotě pomáhání s mladším bratříčkem (podávání plen atd.) a veďte ji k tomu, aby nezapomínala na své potřeby a ukažte jí i nějaké "výsady" pro staršího sourozence, zdůrazněte, co vše už zvládá, na rozdíl od malého bratra, který se všemu ještě musí naučit.
S tím také souvisí práce na rozvoji sebevědomí dítěte. Zkuste se podívat po literatuře na toto téma.
Pokud jsem dobře porozuměla, trochu tápete v celkovém přístupu k dceři, kterou označujete jako přecitlivělou a zvýšeně reagující na různé podněty. Teoreticky víme, že je důležité dítě přijímat takové, jaké je a zkoušet porozumět jeho vnímání světa, méně se už zajímáme o to, jaké pocity v nás konkrétní chování dítěte vyvolává a proč cítíme to, co cítíme.
Výchova citlivějších dětí má svá specifika a domnívám se, že by pro Vás mohla být přínosná konzultace s dětským psychologem, kde byste toto téma mohli probrat podrobněji. Zkuste také pohledat nějaké informace o Nevýchově, kde můžete najít tipy na nenásilnou komunikaci s dětmi.

Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, v 5. týdnu těhotenství mi lékař našel 3 cm velkou cystu. Když jsem byla na kontrole 10.1., tedy v 6. týdnu těhotenství měla cysta 9 cm. Mám velké bolesti, přesto mi gynekolog nedal neschopenku. Dělám 12 hod. denní/noční. Může cysta ohrozit zdravý vývoj miminka? Co by se stalo, kdyby praskla? Mohu vůbec neschopenku požadovat? Děkuji za odpovědi.
Dobrý den, cysta miminko nijak neohrožuje. Velmi často se právě jedná o tzv. cystu žlutého tělíska, která také pomáhá udržení těhotenství. Velmi často po 12. týdnu, kdy je již vyvořena placenta, vymizí. Co se týče neschopenky - to je opravdu na rozhodnutí Vašeho gynekologa, zda Vás do neschopnosti uvede.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, ráda bych se zeptala, co přesně znamená elevacePI v UtA pro mě a miminko do budoucna? Včera při III. screeningu mi pan doktor zjistil hodnotu 1'45 v a.uterina I.dxPI a přítomen postsyst.notch, vše ostaní v pořádku, doppler ua v norme. Jsem 20+4, vím, že to znamená zvýšení tlaku (pulsu) v pupečníku s možností rozvoje preeklampsie, ale může tento samotný indikator ohrozit vývoj miminka nebo se to může ještě spravit? Co to pro miminko do budoucna znamená, je ohrožené nebo je dobře, ze ostaní cévy jsou v pořádku? Jsem z toho hodně vystresovaná, tak budu ráda za jakoukoliv informaci. Děkuji
Dobrý den, elevacie PI v a. uterina může být jeden z indikátorů pozdějšího rozvoje preeklampsie, jak jste sama psala, ale nemusí tomu tak být. Zda se u ženy preeklampsie a následně často i hypotrofie plodu vyvine, je souhrou spousty okolností a jevů. Ne pouze tento marker je směrodatný. Nevím, zda máte nějaká rizika v těhotenství, že vůbec pak doktor tuto hodnotu měřil. Standartně se neměří v rámci screeningu II. trimestru a navíc pokud ano, pak by se měl změřit průtok v uterinnní arterii vlevo a vpravo a jejich poměr je teprve směrodatný, ne hodnota z jedné strany. Takže tomu příliš nerozumím. Kažodpádně opravdu to neznamená, že budete mít v budoucnu preeklampsii, naví pokud jste zdravá žena.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, léčím se se štítnou žlázou a beru denně Letox 75. Neplánovaně jsem otěhotněla a na kontrolu jsem se objednala hned, jak to bylo možné, nicméně jsem došla až v 10. týdnu těhotenství. Endokrinolog mi v době těhotenství kromě Letroxu předepsal také Jodid. Chci se zeptat, zda může mít vliv na vývoj miminka to, že jsem až do 11. týdne těhotenství Jodid nebrala a začínám s ním a teď. Na internetu jsem se dočetla, že nejdůležitější období z tohoto pohledu je 1. trimestr. Hrozí nějaké vývojové vady pro plod? Předem děkuji za odpověď. ANNA
Dobrý den, důležité je, že užíváte stále Letrox vzhledem k hypofunkci štítné žlázy. Neléčená hypothyreoza může napáchat větší škody, Jodid je spíše doplněk, tak buďte v klidu.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, jsem ve 39. týdnu těhotenství, za 10 dní mám termín porodu. Včera večer mi při čištění zubů vypadl kousíček staré amalgámové plomby (jakoby hrana plomby, na pohled i dotek prstem patrné, zub je jinak ale celý zaplombovaný). O amalgámu vím, co se píše souvislosti s těhotenstvím a uvolňováním rtuti, nicméně dokud jsem neřešila žádný problém se zuby, brala jsem tak, že s tím nic neudělám, mám amalgám téměř ve všech zubech. Teď mám ovšem obavy, zda vypadnutím kousíčku amalgámu a tím jakoby "rozbití" té celistvosti plomby se nemůže rtuti uvolňovat více a nemůže to miminku způsobit ještě nějaké problémy (předpokládám a doufám, že vývoj miminka je již dokončen a vývojové vady by tímto nehrozily)? Zub mě nebolí, ani mi ta ostrá hrana plomby, která vznikla, nevadí, jazykem ji necítím, ráda bych tedy vše řešila až po porodu. Myslíte, že to je v pořádku? Moc děkuji!
Dobrý den,
odlomení části staré amalgámové výplně miminku rozhodně neuškodí. Pokud Vás okraje výplně či zubu nedřou do jazyka či tváří, určitě počkejte s řešením až po porodu (ideálně po šestinedělí, pokud se jedná opravdu o malinký kousek a nehrozí rozlomení zubu). Po dobu kojení ovšem nedoporučuji nechat si zhotovit novou výplň z amalgámu. Broušení starého amalgámu a čerstvý amalgám jsou mnohem vyšší zátěží než pravděpodobně všechny letité výplně, které člověk v ústech již má.
Srdečně zdravím a přeji Vám i miminku všechno dobré.
MUDr. I. Červená

Pro akci je nutné přihlášení