Dobrý den, mám skoro 10 měsíčního chlapečka. Trápí mě, že prozatím neříká žádnou slabiku. Bohůžel ani nenapodobuje. Cokoliv mu ukazuji nebo mu říkám ať řekne např. baba, tak kouká jak když mi nerozumí. Leze po 4 a stoupá si k nábytku a snaží se i obcházet. Co začal lézt a stoupat si, tak ho nezajímají hračky. Jen otvírat dveře a šuplíky. Má rád jak to bouchá. Jinak je usměvavý i vztekací, jako každé miminko. Na mého slyší a oční kontakt bych řekla, že je v pořádku. Když řeknu , kde je táta a nebo jeho sestra, tak se na ně otočí. Ale na babičku moc nereaguje. Asi tím, že je často nevídá. Lidí se nebojí, jen se musí vždy rozkoukat. Snad jsem napsala to důležité. Od kdy se řeší, že nežvatlá a neukazuje a nenapodobuje? Děkuji za odpověď

Dobrý den,moje dcera má 10,5 měsíce. V 8. měsíci se začala plazit. V 9. měsíci si poprvé klekla, ale vždy jen, pokud byla ručičkami o něco opřená. Nyní si sama stoupá k nábytku a snaží se ho obcházet. V leže už málo vydrží, pořád si chce stoupat. Nicméně sama z polohy na bříšku si pod sebe nestrčí kolínka. Pokud stojí u nábytku a neúmyslně spadne, padá jako prkno a ne na zadeček, navíc jelikož sama nesedí, tak by se při pádu na zadeček na něm stejně moc dlouho neudržela. Pokud se jí snažím ukazovat na zemi položenou hračku a držet jí tak, aby klečela, začne se vzpírat do lehu, to samé dělá, pokud jí ručníkem podepřu hrudníček a snažím se s ní lézt. Pokud jí nechám, aby se za moje ruce přitáhla do na chvilku do sedu, přitáhne se bez problému, ale poté se násilím vzepře nohama a chce si hned zase lehnout. Je možné, že jí je sed a klečení na kolínkách nějakým způsobem nepříjemné? Tento "trénink" s ní neprovádím často, ale tak 1-2x denně. Jako podložku máme pěnové puzzle. Je na ní vidět, že v leže je již delší dobu nespokojená a už jí pozorovat svět v leže nebaví. Prosím o radu, zda můžu malé nějak pomoci v jejím vývoji, nebo počkat, až se vše naučí sama.Děkuji.Denisa

Dobrý den, mám dva syny, jeden 7 let je ve 2 třídě a druhý 1 rok. U staršího syna dlouhodobě pozoruji jeho změnu chování, neposlouchá, každé věci se směje, i když se to týká, že by si mladší bráška mohl něco udělat, chová se jako mimino. A celkově mi přijde že se celkově zastavil a je tak rozumem o 3 roky méně. Nic mu nepřijde důležité, nad určitými věcmi vůbec nepřemýšlí i co se týče školy vše bere hrou, nic nebere vážně, přitom když začal chodit do školy, bylo vše v naprostém pořádku. Tuto změnu jsem začala registrovat letos v létě, od té doby to je jen horší a horší. Už nevím, co mám dělat. Mazlím se s ním, kolikrát si spolu povídáme, malý když spinka, jdu k němu a trávíme spolu čas, věnuji se mu, to samé manžel se mu také věnuje, jezdí i spolu pryč na houby jsou jen spolu. Nevím proč tahle razantní změna nastala, jestli i žárlí na svého mladšího sourozence?

Dobrý den, děkuji za rychlou odpověď paní doktorko. Ještě jeden dotaz, prosím Vás. Má vliv na miminko náhodné užívání antikoncepce? Pokud jsem již byla těhotná a brala antikoncepci? Děkuji mnohokrát.

Dobrý den, začíná mě trápit psychomotorický vývoj mé dcery. Je narozena 4.12. A zatím se ani sama nepřetočí, natož aby se posadila nebo podobně. Dle pediatra je ještě čas (byly jsme tam před měsícem) a jinak je vše v pořádku. Je možné, že si jen dává na čas? Nebo je něco špatně? Mohu s ní nějak třeba cvičit nebo něco dělat pro to, aby se to zlepšilo? Toto je moje 3. dítě a s žádným jsem něco podobného neřešila. Moc děkuji.

Dobry den mam skoro 4 mesicni holcicku a furt se neumi prekulovat ze zad na brisko ani z briska na zada kdyz je na brisku udrzi hlavicku klidne i minutu zveda telo do strany jako by se uz prekulit chtela ale furt to nedokaze prosim vas nazor dekuji

Dobrý den,chci poprosit o radu,dcera 8.měsíců se začíná stavět.Na pravé nožce stojí na celé plosce,ale levou stojí stále na špičce.Je nutné odborné vyšetření?Děkuji za odpověď

Dobrý den,můj dotaz se týká mého synovce 34 měsíců, u něhož mě znepokojuje jeho chování, téměř ve třech letech stále umí pouze slova typu bába, tati a mami (babička, maminka neřekne). Slovní zásoba je téměř na nule a např. skloňování slov je absolutně neznámý pojem. Mám syna, který je pouze o 3 týdny starší a rozdíl je diametrální, nejenže plynule mluví, ale zpívá písničky, říká básničky, poznává písmena... Bohužel se mi zdá, že se nejedná pouze o řeč, ale chlapec má problém i s chůzí, často zakopává jakoby sám o sebe, když upadne, ve většině případů nepláče (jakoby necítí bolest), na knihy nereaguje, neudrží pozornost, nenechá si nic vysvětlit, hraje si výhradně sám a to né obvyklým způsobem (např. najíždí autem proti zdi), když si náhodou hraje s mými dětmi, jedná se pouze o strkání. Nechce dávat pusinky, málo navazuje oční kontakt. Další problém je s jídlem, nechce jíst, v ústech jídlo nechává velmi dlouho než polkne. Možná už vidím problém i tam kde není, ale srovnání s mým synem je neúprosné a ten rozdíl mezi nimi se stále zvětšuje. Rodiče si stále myslí, že vše dožene, že má čas. Zajímalo by mne, jestli je vůbec v silách pediatra např. při tříleté prohlídce, zjistit že dítě má nějakou poruchu, lehkou formu retardace, protože mi je jasné, že ne všechny děti v ordinaci spolupracují a rodiče mohou nemluvení omlouvat právě lékařským prostředím. Případně mne zajímá, zda je možné dítě odvést z vlastní iniciativi na nějaké specializované pracoviště, psychologie, logopedie... nebo je toto podmíněno doporučením od pediatra.Moc děkuji

Dobrý den,Chtěla bych Vás poprosit o radu. Jsem babičkou dvaceti mesíčniho vnuka,kterého mám již sedm mecisu ve své péči. Vnouček byl v desíti mesicich svého věku odebrán matce a po dobu čtyř mesíců umísten v chovánku (nez proběhl soud a maly mi byl svěřen do péče). Po tuto dobu čtyř mesícu jsem vnuka navštěvovala a brala si ho na vikendy domu (jeho matka bez zajmu). Po te mi byl vnuk svěřen do péče a od te doby sme pořád spolu. Vše bylo v pořádku, bohuzel posledních čtrnact dní sleduji zmeny v chování. Malý má neustálou potřebu nošení v náruči prakticky trictvrtě dne ho pronosím, když ho nechci pochovat(vařím,vytírám podlahu..) spusti histericky plač, když ho chce utišit a vzít do náruči muj syn 13let tak nechce křičí mami a natahuje na mě ruce začne se válet po zemi a nekolikrát jsem si všimla jak schválne bouchá hlavičkou do podlahy nebo o zed. Samozdrejme ho chovam jak jen to jde ale je to hrozne vycerpavajici . Další vec je ze me nikdo z mich deti nemuze ani obejmout nebo chytit za ruku vnoucek je okamzite zacne odstrkovat se slovy pa ,pa a hned ho musim vzit a on me objima a pevne tiskne. Proste porad musi byt s semnou a nejlepe v narucí. Muzete mi vysvetlit jeho chovani? Mam strach ze tohle nikdy neskoni a nebude moct nastoupit ani do MŠ. Myslite si ze maly trpi separačni úzkosti a co bych s tim mohla delat aby to nejak odeznelo. Mockrat Vam dekuji. S pozdravem Vladka