Celkem výsledků pro výraz "vyvoj": 100
Dobry den,memu mladšímu synovi za tyden bude 14 mesicu..Mam par obav zda je u nej vse v poradku co se tyka vyvoje.Mam jeste starsiho syna,u toho resime otazku autismu ci VD,jeste nema stanovenou diagnozu a je mu 4,5 roku..Co se tyka mladsiho,tak ten se narodil od 14 dni drive,co se tyka motorickeho vyvoje,je zrejmne vse tak jak ma byt,leze po čtyřech,sedi,obchází nabytek,za ruku jde ale nema odvahu se pustit a jit sam.Vsude tedy vyleze na gauc,postel,schody uplne bez problemu uz od 11 ti mesicu..Spis co me trapi je to zda je to ostatni v poradku..Kdyz mu treba ukazu 5 zvířátek v radě a zeptam se kde je krava,prase,kocka,pes atd tak bez váhání bud schodi nebo vezme do ruky.Kdyz se ho zeptam aniz by je videl tak je videt ze hleda,ale jakmile vidi neco jineho tak si jde proste po svem :-) Kdyz mu reknu dej,bud se zacne rozcilovat ze mi to neda,nebo to po me hodi a parkrat tedy mi to dal do ruky.Ale nejake prines,ukaz to zatim jinak ne..kostky kdyz postavim komín schazuje ale nepostavi.Za to kazde smitko na zemi sebere..Zacina tedy pouzivat na vse ukazovacek autickem jezdi i tim ukazovackem,ale ucelne k ukazovani ho jeste nepouziva,to taky nevim zda je v normlne nebo ne.Co se tyka ocniho kontaktu tak ten je v poradku,je mazlivej,kdyz delam blbinky smeje se,kdyz se mu nevo nelibi da tez najevo,kdyz znizim z dohledu ted jde ke dverim a place.Co se tyka reci,tak po ockovani 1 hexy mi prestal zvatlat,pak zacal po 2 mesicich opet zvatlat,takze jedeme bababa,dadada,dedede,tatata,bada,vaba atd a obcas kdyz teda me vidi tak rika mamama..paci paci umi,papa taky,varila myšička kasicku tez ale udela jen kdyz se mu chce.Co se tyka treba návštěv taky nema problem,je vcelku kontaktni,takze se smeje kdyz se na nej nekdo usmeje,necha se pochovat atd..Ale porad si me hlida.Na fotce ukaze kde je mama a kde je tata a kde je bracha taky uz se nam povedlo..Na jmeno reaguje tez z 90 ti procent,pokud neni nejak zaneprázdněn ..Na starsiho je spise jako lepidlo :-) porad by s nim chtel byt nejak v kontaktu ale kdyz ma starsi špatnou naladu tak se mu to nelibi,samozrejme tahanice o hracky jsou u nas bezna vec.Co ma starsi musi mit i mladsi.Kdyz neni po jeho je tez problem a vyjádří svuj nesouhlas.Co s tyka zvirat,mame dva psi takze s tim problem taky neni..Porad jim zkoumá usi,zuby,oci :-)Prijde mi jako zvídavé ditko.Posila auticka po zemi,vse musi zmacknou a vyzkouset co to dela a umi.Kdyz mu neco nejde tak se vzteka.A dalsi vec co mne trapi,je to,ze sve jidlo musi mit rozmixovane,kousky nesnese,ale pecivo a mnamky co se mu da do ruky sni bez problemu.Nevim zda jsem vse popsala srozumitelné ale zajimal by mne Vas nazor zda mam popripade vyhledat i nejakeho odborníka a nebo zda pockat.Vim ze se dela screening ale jen by mne zajimal Vas nazor na dane veci.Dekuji moc za odpoved.S pozdravem Monika
Dobrý den, pouze podle popisu chování vašeho synka a bez možnosti chlapce vidět, vám nemohu zodpovědně odpovědět na dotaz ohledně jeho vývoje. Vývoj syna by podle některých popisovaných projevů mohl být nerovnoměrný. Píšete ale, že se starším synem chodíte na nějaká odborná vyšetření, je v řešení možnost poruchy autistického spektra. Pokud vám jde o vyloučení obdobných potíží u mladšího chlapce, pak bych vám doporučila dohodnut si konzultace u odborníků, kam chodíte se starším synem, což bych považovala za nejrychlejší řešení. Potom samozřejmě probíhá screening, který pravdivě vyplňte. Zdravím Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Pro akci je nutné přihlášení
Hezky den, jsem ve 20tt podle plodove vody mi vyslo ze to bude kluk ale na ultrazvuku to vypada na zensky genital. Doktor mi rekl ze je to vzacne. A nebyl si poradne jisty ale tipoval by to spis na holcicku. Muze se ten pohlavni organ vyvynout? Uz tak jsem mela dost komplikaci.
Dobrý den, určitě bych věřila genetice. Pokud při vyšetření plodové vody vyšetřili genetikové mužské pohlaví, pak by mělo odpovídat. Pravděpodobnější varianta je, že lékař na UZ mužské pohlaví nerozpoznal, vzácně se může jednat o VVV genitálu či hermafroditismus, ale to jsou opravdu vzácné případy.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, dceři bude za týden 9. měsíců a zatím stále neleze. Aktuálně se už pár dní staví na všechna čtyři (viz. foto), jinak se otáčí dokola na všechny strany a občas i couvá. Myslíte si, že je nutné podstoupit rehabilitaci v podobě tzv. Vojtově metodě? Děkuji, s pozdravem Jan Zamrzla.

Dobrý den. Je vhodné podpořit lezení rehabilitací, zda bude nutná Vojtova metoda, určí rehabilitační lékař.

Pro akci je nutné přihlášení
Chci Vás poprosit o radu, mám 3,5 letého syna, fyzicky i psychicky je vyspělý cca na 5 let. Chci se s vámi poradit, zda je normální, že se upnul na hračky na roboty a stále si hraje s roboty a hraje si, že spolu bojují a povídají si. I když jdeme ven, stále všude vidí a mluví i robotech, i když třeba řekne, že je to jen jako, tak stále myslí a je fascinován roboty. Snažím se třeba přejít na jinou hru nebo odlákat jeho pozornost a stejně vždy skončí u robotů. Byl teď tedy 14 dní nemocný a máme s manželem střídavou péči týden/týden, tak byl doma a hrál si s nimi víc. Zejména asi u manžela, který si s ním moc jiné hry nehraje, asi se to zas změní, až bude chodit do školky a bude chodit víc ven, ale celkově se ho roboti drží už od 2 let. Je to normální, že je roboty a válkou a bojem tak fascinován? Vlastně loni to byly ještě také tanky, ty ho tedy po roce asi opustily… prosím jen o radu, zda se snažit ten jeho svět trochu korigovat a snažit se ho přeorientovat i na jiné věci a hračky, nebo ho nechat být a samo ho to časem pustí? Občas mu pustíme v TV nebo na tabletu nějakou pohádku, ale není to přehnané.
Dobrý den, chování vašeho syna vykazuje prvky normálního vývoje dětské hry. Hra dítěte předškolního věku, jedná se o vývojové období od tří do šesti let je fantazijní a magická (někdy se opravdu rozvíjí i dříve cca od 2 – 2,5 let). Dítě hračky a jiné předměty, se kterými si hraje, považuje za živé, skutečné, vytváří si k hračkám citový vztah, povídá si s nimi, stará se o ně apod. Hrou dítě cvičí své schopnosti, dovednosti, získává nové zkušenosti, je to pro něj důležité zaměstnání, které je nutné k jeho zdravému rozvoji. Hra plní také poznávací funkci, pomáhá dítěti vyrovnat se a překonat případné nezdary, získat citovou rovnováhu, překonávat překážky, vyrovnávat s citově vypjatými situacemi a s city jako je například strach, zlost, lítost apod. Hračka také slouží jako prevence výskytu neuropsychických poruch u dítěte, v žádném případě by dítě nemělo být trestáno odejmutím či zničením hračky. Pozorování dětské hry nám může pomoci porozumět citovým potřebám dětí, pokud dítě například hračky často bije, ničí, či trestá, pak to může být projevem toho, že cítí vztek nebo hněv vůči někomu, nebo něčemu a netroufá si, nebo jej nemůže vyjádřit přímo. Může to být hněv vůči rodičům, sourozencům apod., je možné uvažovat o případné změně výchovného přístupu, případně nepodporovat sledování bojových či násilných scén ani v pohádkách či dětských příbězích. Pokud je dítě nemocné, nebo nějak jinak oslabené, může se jeho hra stát monotónnější, chudší, klesnout na nižší vývojový stupeň, po odeznění oslabení se hra opět upraví. Pokud se váš syn jinak vyvíjí normálně, zajímá se o nové věci a podněty, pak není důvod se jeho hrou s roboty znepokojovat. Pouze se zaměřte na sledování jejího obsahu, násilné hry mohou signalizovat možné potíže. Je také možné, že si váš syn prostřednictvím této hry odžívá a vyrovnává se se střídavým pobytem u vás a u otce, což pro takto malé dítě je náročná situace. Ponechte jej proto si volně hrát a do her mu nezasahujte, nesnažte se je násilně měnit, až bude syn připraven, projeví sám zájem o jinou, novou problematiku tak, jak se to stalo s tanky.

Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, se synem chodím od jeho 4 měsíců na placené cvičení pro kojence a mimo to docházíme na rehabilitace kvůli upřednostňování jedné strany (to už je v pořádku ). K memu dotazu : na tom placeném cvičení mi byla doporučena změna lékařky ke které chodíme na rehabilitace s tim, že by měla více rešit, že je syn pozadu. Synovi bylo 10.4. šest měsíců a otočí se na bříško oběma směry a na bříšku se dostane do druhého vzprimeni, ale prý už by měl válet sudy a točit se kolem vlastni osy. Já si myslím, že je v pořádku, jen je linejsi, ale nerada bych něco zanedbala a ráda bych znala další názor. Myslíte si, že by bylo.vhodnější změnit lékařku a nebo má syn ještě čas? Předem moc děkuji za odpověď.
Vydržte do 7. měsíce, pokud se nezačne válet a pivotovat, poproste o nové rehabilitační vyšetření.

Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o radu. Nejen o Silvestru ale i o Vánočních svátcích, lidé pouštěli petardy,ohňostroje atd. Už přes týden moje dcera ( 4 roky ) špatně spí a má z toho trauma. Neustále i teď, když má jít spát ( a i přes den ) si myslí, že budou pouštět petardy. Nemůžeme jí to vysvětlit, že už nic není. Nemohla spát, chodila až kolem 00:00 v doprovodu breku. Na spaní chtěla světýlko, tak má menší světýlko vždy před spaním. I když tam jsem s ní, tak usnout nemůže. Včera jsme zkusili na doporučení MUDr. sirup, který se jmenuje Radepur baby, poté usnula na 2 hodiny. Po dvou hodinách se probudila a bylo to stejný - že nechce spát, říkala že slyšela petardy, že si chce hrát a ne a ne ji vysvětlit, že už nic nepouštějí. V naší rodině již máme dětičky, u kterých se ukázala hyperaktivnost a autismus. Chtěla bych se Vás zeptat, zda si myslíte, že to přejde a stačí mít trpělivost a zachovat klid, nebo jestli máme s mužem raději zajít k dětskému psychologovi, aby se malé ještě nedej Bůh něco nerozjelo - i z toho začínám mít obavy.Předem děkuji za odpověď a přeji pěkný zbytek dne.
Dobrý den. Ještě vydržte se sirupem Radepur, přidejte Pyridoxin 1xdenně 1/2 tbl, je to vitamin B6, podporuje vyzrávání mozkových funkcí, pokud se stav do 2 - 3 měsíců nezklidní, požádejte o psychologické vyšetření.

Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, mám skoro 10 měsíčního chlapečka. Trápí mě, že prozatím neříká žádnou slabiku. Bohůžel ani nenapodobuje. Cokoliv mu ukazuji nebo mu říkám ať řekne např. baba, tak kouká jak když mi nerozumí. Leze po 4 a stoupá si k nábytku a snaží se i obcházet. Co začal lézt a stoupat si, tak ho nezajímají hračky. Jen otvírat dveře a šuplíky. Má rád jak to bouchá. Jinak je usměvavý i vztekací, jako každé miminko. Na mého slyší a oční kontakt bych řekla, že je v pořádku. Když řeknu , kde je táta a nebo jeho sestra, tak se na ně otočí. Ale na babičku moc nereaguje. Asi tím, že je často nevídá. Lidí se nebojí, jen se musí vždy rozkoukat. Snad jsem napsala to důležité. Od kdy se řeší, že nežvatlá a neukazuje a nenapodobuje? Děkuji za odpověď
Dobrý den. U chlapečků to s vývojem řečo bývá pomalejší, v 18 měs. se dělá speciálí test na tyto problémy, dostanete ho u preventivní prohlídky.

Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den,moje dcera má 10,5 měsíce. V 8. měsíci se začala plazit. V 9. měsíci si poprvé klekla, ale vždy jen, pokud byla ručičkami o něco opřená. Nyní si sama stoupá k nábytku a snaží se ho obcházet. V leže už málo vydrží, pořád si chce stoupat. Nicméně sama z polohy na bříšku si pod sebe nestrčí kolínka. Pokud stojí u nábytku a neúmyslně spadne, padá jako prkno a ne na zadeček, navíc jelikož sama nesedí, tak by se při pádu na zadeček na něm stejně moc dlouho neudržela. Pokud se jí snažím ukazovat na zemi položenou hračku a držet jí tak, aby klečela, začne se vzpírat do lehu, to samé dělá, pokud jí ručníkem podepřu hrudníček a snažím se s ní lézt. Pokud jí nechám, aby se za moje ruce přitáhla do na chvilku do sedu, přitáhne se bez problému, ale poté se násilím vzepře nohama a chce si hned zase lehnout. Je možné, že jí je sed a klečení na kolínkách nějakým způsobem nepříjemné? Tento "trénink" s ní neprovádím často, ale tak 1-2x denně. Jako podložku máme pěnové puzzle. Je na ní vidět, že v leže je již delší dobu nespokojená a už jí pozorovat svět v leže nebaví. Prosím o radu, zda můžu malé nějak pomoci v jejím vývoji, nebo počkat, až se vše naučí sama.Děkuji.Denisa
Dobrý den. Doporučila bych vyšetření rehabilitačním lékařem, zda by byla vhodná další rehabilitace.

Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, mám dva syny, jeden 7 let je ve 2 třídě a druhý 1 rok. U staršího syna dlouhodobě pozoruji jeho změnu chování, neposlouchá, každé věci se směje, i když se to týká, že by si mladší bráška mohl něco udělat, chová se jako mimino. A celkově mi přijde že se celkově zastavil a je tak rozumem o 3 roky méně. Nic mu nepřijde důležité, nad určitými věcmi vůbec nepřemýšlí i co se týče školy vše bere hrou, nic nebere vážně, přitom když začal chodit do školy, bylo vše v naprostém pořádku. Tuto změnu jsem začala registrovat letos v létě, od té doby to je jen horší a horší. Už nevím, co mám dělat. Mazlím se s ním, kolikrát si spolu povídáme, malý když spinka, jdu k němu a trávíme spolu čas, věnuji se mu, to samé manžel se mu také věnuje, jezdí i spolu pryč na houby jsou jen spolu. Nevím proč tahle razantní změna nastala, jestli i žárlí na svého mladšího sourozence?
Dobrý den, doporučila bych vám se synem návštěvu pedagogicko psychologické poradny nebo dětského klinického psychologa. Příčinou jeho chování opravdu může být žárlivost na mladšího sourozence. Starší sourozenci obvykle dobře přijímají miminko, které se do rodiny narodí. Miminko je bezbranné, je možné se o něj starat, nebo také ne, do her staršího sourozence nezasahuje, nepohybuje se. S vývojem mladšího dítěte se však situace mění, děťátko je stále šikovnější, začíná se pohybovat, žvatlat, později mluvit a časem se svému sourozenci začíná nebezpečně vyrovnávat či ho dokonce v něčem i předčí. Proto může také žárlivost nastupovat až postupem času, kdy už mladší dítě začíná být tomu staršímu konkurencí a dělí se o zájem rodičů. Ba co víc, často vyžaduje a potřebuje mnohem více rodičovské pozornosti, než dítě starší a to objektivně. Vždyť roční dítě je potřeba mnohem více hlídat a mít neustále pod dozorem, než dítě sedmileté. Navíc váš starší syn byl dlouho jedináčkem a o to je přijetí jeho role pro něj náročnější. Jeho chování působí dojmem, že se vás snaží zaujmout regresem na chování, které u vás vyvolává pozornost u dítěte mladšího. Na pro něj zátěžové a emočně vypjaté situace reaguje smíchem, protože je neumí jinak řešit, chce si vás tak naklonit, usmířit, i když efekt je často opačný. Další možností je pro něj začít plakat. Jeho smích vůbec nemusí znamenat, že mu na věci nezáleží, jen může ukazovat, že si se situací neví rady. Můžete zkusit začít věnovat pozornost tomu chování, které u něj chcete podpořit. Nepřiléhavý smích neposilujte, nenapomínejte chlapce. Vyčkejte, až se zachová adekvátně věku a teprve potom mu věnujte pozornost, pochvalte ho za vyspělý přístup a podpořte ho. Píšete, že je syn ve druhé třídě, nedokážu posoudit, jestli do školy nastoupil jako emočně a kognitivně zralý, nebo jestli nemá také nějaké výukové obtíže. Smíchem a zhoršováním chování se u něj může projevovat celkové přetížení. Právě ve druhé třídě jsou u dětí často diagnostikovány vývojové poruchy učení. Rozvíjí se právě na bázi nezralostí percepčně kognitivních funkcí zrakového, sluchového vnímání a dalších funkcí, které jsou potřebné pro bezproblémové osvojování školních dovedností. Diagnostika výukových obtíží probíhá právě v pedagogicko psychologické poradně a dítěti se dá ve škole minimální úpravou způsobu jeho vzdělávání, případně cílenou stimulací oslabených funkcí celkem rychle pomoci, což se projeví celkem rychle i na úpravě chování dítěte. Samozřejmě čas trávený rozděleně s rodiči je také pro starší dítě důležitý, vždyť si uvědomte, že šest let měl rodiče jen pro sebe a proto narození sourozence pro něj bylo náročné na adaptaci, byla to velká změna v jeho životě a zaběhnutých rituálech. Osvědčuje se například si stanovit jeden den v týdnu, ve kterém se alespoň po nějaký čas staršímu dítěti budete věnovat jen samostatně, někam si vyjdete, nebo si s ním budete hrát, což utuží vaše vztahy a bude fungovat i jako prevence sourozenecké žárlivosti. Dbejte také na to, abyste na staršího chlapce nekladli v souvislosti se sourozencem neadekvátní požadavky, které nejsou úměrné jeho rozumové či psychosociální vyspělosti. Sedmileté dítě si dokáže sotva samo uvědomovat, kdy mu hroží nebezpečí, natožpak, aby dokázalo odhadnout, kdy hrozí nebezpečí jeho mladšímu sourozenci. Neměli byste ho proto pověřovat dozorrem či hlídáním mladšího bratra a očekávat, že dokáže vyhodnotit rizika. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Pro akci je nutné přihlášení