banner

Celkem výsledků pro výraz "tlak": 80

Dobrý den,mám dotaz ohledně možného těhotenství.Poslední pohlavní styk jsme měli 17.11. Menstruaci jsem nikdy neměla pravidelnou,většinou byla po 6 týdnech od té předchozí.Přibližně 2 týdny po pohlavním styku jsem měla drobné špinění, které trvalo zhruba týden až 10 dní,bylo různě barevné a slabé. Momentálně jsem bez špinění,ale cca. už týden cítím divný tlak v levé části břicha a občas mi pobolívá v pravém podbřišku. Je možné, že se u mě jedná o příznak těhotenství? Nebo se jen chystá opožděná menstruace? Po provedení těhotenského testu doma se těhotenství neprokázalo. Děkuji za odpovědi a rady.

Dobrý den, těhotenství vyloučit nelze, tato varianta je možná, udělejte si za týden znovu těhotenský test a pokud se menstruace nedostaví, objednejte se ke svému gynekologovi. Hezký den

Bisoprolol
avatar Libuša 22. 02. 2021

Dobrý deň, som týždeň po pôrode a celé tehotenstvo som užívala bisoprolol, pretože som nevedela, že sa nesmie užívať a predpisal mi ho internista v prvom trimestri, dovtedy som brala lokren. Lebo lokren je vraj nevhodný. Teraz keď som porodila som si prečítala pribalovy leták kvôli tomu či ho môžem keď kojim. Zažila som šok keď som sa dočítala, že nielenže sa nemôže pri kojeni, ale nemôže sa ani v tehotenstve. Okamžite som ho vysadila. Teraz mám depresiu s toho či to užívanie v tehotenske nebolo dcérku nejak poškodiť. Môže to mať nejaké trvalé následky? Ďalšia vec že mi teraz stúpol tlak.

Dobrý den, léčba Vašeho tlaku by měla odpovídajícím způsobem pokračovat, proto vyhledejte Vašeho ošetřujícího lékaře, který léčbu vede a domluvte se na dalším postupu. Náhlé vysazování zavedené léčby pacientkou není ku prospěchu. Užívání bisoprololu v těhotenství je možné v případě, pokud je to nutné - což zřejmě ve Vašem případě takto bylo. U kojících žen nejsou údaje o tom, zda se vylučuje do mateřského mléka - na základě toho výrobci užívání při kojení nedoporučují - ne však z důvodů, že by bylo prokázáno, že poškozuje dítě, ale je to pro ně jednodušší. V porodnictví se setkáváme mimo jiné s léky, které obecně nejsou doporučovány užívat (jak v průběhu těhotenství, tak při kojení), ale protože je pacientka pro svůj zdravotní stav potřebuje, tak jsou pro ni nezbytné. Hezký den

Dobrý den,obracím se na Vás s následujícím dotazem. Autistická dcera (má téměř 5 let), dosud byla na plenách, nyní jsme jí je (opět) vzali s tím, že je má jen na spaní a ve školce (po roce ve speciální školce pro autistické děti, kde wc vůbec neřešili přešla do běžné školky s asistentkou pedagoga). Zkoušeli jsme jí učit na nočník / wc průběžně od jejích cca 18ti měsíců. Vždy se to po nějaké době vzdalo (naposledy na popud školky) s tím, že CNS ještě není dostatečně vyzrálá. Tentokrát jsem se rozhodla, že už neustoupím. Dceři počurané kalhoty vadí a přesto si na wc nedojde. Má dětský nástavec se stupínkem. Vyjímečně potřebu do wc vykoná a vždy je pochválena, dostane čokoládu, kterou miluje a jinak k ní přístup nemá atd. Někdy na záchodě sedí pět minut a hned jak sleze a dostane kalhoty, tak to pustí. V předchozí školce nám tvrdili, že schválně každých pár minut učurává, aby došlo oblečení a dostala zase pleny. Její autismus ani intelektuální deficit není takový, aby nechápala, co se po ní chce (demonstrovali jsme i na čurací panence apod). Od cca jednoho roku mě viděla chodit na wc. Ráno je často suchá (tj po cca 11ti hodinách). Je dosud neverbální, komunikuje jen posunky. Je nějaký způsob, jak tu její manipulaci nebo snad lenost zlomit, aby tento proces učení na wc netrval další řadu měsíců nebo dokonce let? Už jsme opravdu psychicky vyčerpáni, nevidíme světlo na konci tunelu. Na dceru jsem často nepříjemná, což mě mrzí, ale když po sobě čurá a kálí v tomto věku a ještě se nám při tom směje do tváře, tak není jednoduché udržet nervy. Co bylo ve třech letech ještě v jakési "normě" tak nyní už je jasná patologie. Mám obavu, jestli se nám to vůbec podaří vyřešit. Také jsem už slyšela o dospělých autistech na plenách, ale s tím bych se asi nikdy nesmířila.Děkuji

Dobrý den,
pracovat s kterýmkoliv dítětem na rozvoji jeho samostatnosti je důležité, u dětí s určitou odlišností, jako je např. PAS, je pak tato práce ovšem mnohonásobně  náročnější. Potíže při nácviku, které pramení právě ze specifičnosti dětí s PAS neulehčuje ani skutečnost, že si rodiče  velmi dobře uvědomují naléhavost zvládnutí sebeobsluhy pro budoucí, nejlépe co nejsamostatnější život dítěte.
Tento dlouhodobý tlak a  pochopitelné obavy z toho, jak se bude situace u dcery vyvíjet nadále, vnímám i ve vašem dotazu.
Zásadní je, že jste se rozhodla tentokrát v nácviku nepovolit a trénovat hygienu dále. Je ovšem nutné raději počítat s delší dobou nácviku, protože zvládnutí čistoty patří v rámci sebeobsluhy k těm nejtěžším, stojí ale určitě za to vytrvat. Vzhledem k předchozím pokusům, které vždy skončily navracením plenek dítěti lze očekávat, že dítě opět bude čekat na to, že se k plenám opět vrátíte a vše bude tak, jak je zvyklá. S přihlédnutím k menší flexibilitě dětí s PAS je pravděpodobné, že přeučení návyku na pleny bude trvat déle, než si dítě uvědomí, že mu pleny vráceny nebudou.
Při nácviku by bylo vhodné, abyste postupovali jednotně společně s paní asistentkou v MŠ (např. stejné slovo, kterým budete nácvik vždy zahajovat, pravidelnost intervalů v posazování na WC, stejně postupovat při dávání odměny... výrazné chválení při každém úspěchu, používání stejného obrázkového schématu - při nácviku v rámci strukturovaného učení můžete využít např. i kartičky s vyobrazeným postupem https://www.ucimeseradi.cz/procesni-schemata/toaleta/)
Vzhledem k tomu, že se na problematiku dětí s PAS  nespecializuji, bych se ale nerada více pouštěla do konkrétních návodů a přimlouvala se za oslovení některého z odborníků, kteří pracují  přímo s dětmi s PAS (např. ze sdružení APLA,  ProCit apod.) a  s nácvikem sebeobslužných dovedností mají zkušenosti. Zde najdete také spoustu informací k tzv. strukturovanému učení, tedy metodě učení vhodné mj. i pro děti s PAS http://www.autismusprocit.cz/strukturovane_uceni.html, dále pak příslušnou literaturu k tématu.
Jako další tip pro inspiraci doporučuji vyhledat si na internetu velmi prakticky zaměřenou bakalářskou práci zabývající se podrobně přímo nácvikem sebeobslužných dovedností u dětí s autismem předškolního věku. Najdete v ní přímo postupy týkající se osvojení hygienických návyků.
Přeji vám i vaší dcerce hodně trpělivosti a radosti i z těch zdánlivě malých úspěchů, které vás budou na cestě za vámi vytyčeným cílem provázat.

Dobrý den, moc často poradny nevyhledávám, vetšinou jsme si poradili (sama pracuji s dětma), ale teď sem se začla trápit s dcerkou. Dcera (4,5 roku) má problém když by mela byt i trošku středem pozornosti. Nejčasteji je problem ve školce, maji-li hrat nejakou hru kdy jeden po druhým neco dělá (Když jsou všichni v kroužku a delaji stejnou vec, tak ji to nevadí), dnes meli karneval a sekla se když jí začali chválit kostým, vzala sem ji na dědině na ciklo závod, v momentě kdyz se odstartovalo ona se sekla atd...projevuje se to tak, ze skloni hlavu, zastavi se a prestane mluvit, nekdy se rozbrečí a uteče do kouta, ci koupelny. Nechci jí do nočeho tlačit, ale hledám cestu jak její obavy prolomit. Nedovedu si představit jak by fungivala treba ve škole, když jí vyvolají nebo i jindy v budoucnu...trápí me, že se trápí, nejde sni pak chodit i na bežné dětské akce, různé dětské dny, karnevaly, besídky...ted je sice vše zakázané, ale děla to už od 3 let a teď jí hodně řeší ve školce při programu. Nevím čeho se bojí, přitom je šikovná, hezky zpívá, fyzicky zdatná, navic je dost komunikativni, na ulici se da skazdym do rečí, rada i cizim zazpívá, proste v situacích, kdy je to jen na ní, tak funguje,velmi akční, nikdy jsem ji do ničeho nějak netlačila, samozřejme někdy jsou situace kdy ji rekneme že proste musí. Napríklad ale ten karneval, ona si kostým vybrala, tesila se vse super nez jí učitelka kostým pochvalila a rekla jí ze je krásna, v ten moment šprajc, stala jak solnej sloub, nemluvila, byla před rozbrečením. Netuším co to je, jestli si tim sama musí projít a pak se stím naučí žit nebo nevim. Připadám si jako tyran, ale zase kdybych ji sem tam takové situaci nevystavila, tak si nikdy nezvykne...nevim, zda ji třeba vic chvalit, aby se ji zvedlo sebevedomí, ale nemyslim si ze bych ji chvalila malo...opravdu jsem bezradna...maji byt tridni schuzky a ve skolce to semnou chteji resit...a ja nevim co mam rict, jak ji pomoct. Moc dekuji za radu

Dobrý den, každé dítě jinak zvládá pro něj zátěžové situace jako třeba být středem pozornosti. Záleží na povaze, osobnosti, kondici i rozpoložení dítěte. Jedno dítě si pozornost užívá a za každou cenu se snaží být jejím středem, jiné dítě zase veřejné vystupování nemá rádo a vyhýbá se mu. Záleží také na zralosti a věku dítěte, vliv má i sebedůvěra dítěte, která se ale také vyvíjí. Na chování vaší dcerky není nic patologického, prostě bude stydlivější povahy a ještě není zralá k tomu, aby zvládla veřejně vystupovat. Dejte jí pouze čas, do vystupování před kolektivem je potřeba ji nenutit. Pokud někomu neodpoví, tak prostě neodpoví, vždyť se nic neděje. Pokud se rozpláče, tak ji uklidněte, poskytněte podporu. Pokud ji do vystupování a kontaktů budete nutit, pak se bude cítit ještě méně jistá. Bude si myslet, že je u ní nějaká chyba, že s ní nejste spokojená a nepřijímáte ji takovou jaká je. Když jí poskytnete podporu a porozumění, pak si začne postupně více věřit a bude se postupně osmělovat. Dětským akcím jako karnevaly, dětské dny atd. se nevyhýbejte, nabízejte jí tyto činnosti a společenské kontakty,  ale nechte dceru klidně pouze přihlížet a zpovzdálí akci pozorovat. Buďte jí nablízku, kdyby potřebovala vaši podporu. Když na ni někdo promluví a vy budete vidět, že se obává, pak můžete klidně říct, že se dcerka stydí, že určitě odpoví příště. Nikdo se nebude pohoršovat, když se ho dítě stydí a jestli ano, pak je to problém toho dotyčného, ne dítěte. Také ve školce požádejte, aby dcerku do vystupování a kontaktů nenutili, ale podněty nabízeli a nechali na ní do čeho se chce zapojit. Vaše dcerka potřebuje vytvořit láskyplné a podpůrné prostředí, aby se cítila jistě a nebála se a ne tlak, který nyní může cítit ze všech stran a působí na ni právě opačně, než byste chtěli. Je také dobré ocenit ty situace, do kterých se dcera dovede zapojit (např. když ve školce dělají v kroužku to samé a ona to zvládá) a i každý další dílčí úspěch. Ohledně vašich obav ze vstupu do školy je dcera ještě malá, potřebuje celkově i sociálně dozrát. To že se nyní takto chová, nemusí do budoucna nic znamenat a v předškolním věku může být normálně na nástup školní docházky připravená. Pokud budou nějaké pochybnosti o školní zralosti v předškolním věku, pak je možné absolvovat vyšetření v Pedagogicko psychologické poradně. V případě, že by vás chování dcerky stále trápilo, pak můžete realizovat konzultaci u dětského klinického psychologa. Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

avatar
Mgr. Michaela Matoušková dětský psycholog
Štítky: #dítě #vývoj

Dobrý den paní doktorko,nově jsem začala užívat hormonální antikoncepci Lindynette 20 (jsem ročník 1984, 1 porod před 4 lety).Nasadila jsem první den menstruace a ta ještě večer přestala.Po 10ti dnech užívání pilulek se objevilo krvácení a trvá už 10 dní, silně, neslábne. Četla jsem, že je to v pořádku a tělo si takto může zvykat na hormony.Do kdy je to v pořádku a kdy mám kontaktovat gynekologa? Pokud krvácení nezmizí např. celý měsíc?A druhá otázka - nově mám začít užívat Acidum Folicum, kyselinu listovou, kterou mi předepsal doktor z gastra, kam chodím na pravidelné kontroly. V letáčku jsem našla, že se může vzájemně ovlivňovat s hormonální antikoncepcí. Vadí si navzájem?Poslední otázka se týká křečových žil, mám je, ale nijak je neléčím, ničím mi nevadí. Gynekolog mi řekl, že je to s užíváním antikoncepce Lindynette v pořádku, ale ani mé nohy neviděl. Myslíte, že je vhodné zajít k praktickému lékaři a zkonzultovat to s ním, případně aby mě odeslal na nějaké testy, určující, zda je pro mě antikoncepce v pořádku (krevní testy?)? Děkuji za zodpovězeníhezké dnyLucie

Dobrý den, lze předpokládat, že "zvykání" na novou perorální hormonální antikoncepci může trvat cca 3 měsíce, pokud by potíže přetrvávaly, kontaktujte Vašeho gynekologa. Kyselinu listovou při tom užívat můžete. Co se týká křečových žil, opravdu záleží, v jakém jsou stavu (+ na dalších informacích z anamnézy) a bylo by vhodné nechat si je zkontrolovat cestou praktického lékaře, případně pokud by bylo potřeba, odeslal by Vás do cévní ambulance. Při rozhodování o předepsání antikoncepce hraje roli také to, zda je pacientka kuřák, zda je obézní nebo se léčí na vysoký tlak atd. Hezký den

Bolest pochvy
avatar Marinka5 21. 05. 2021

Dobrý den, asi před dvěma týdny mě začalo píchat v pochvě. V té době jsem byla na gynekologii a dle lékařky je vše v pořádku. Nicméně asi před týdnem mě chytla velká bolest kostrče, nejspíše od špatného sezení a bolest vystřeluje až do konečníku a od té doby cítím i takový nepříjemný tlak uvnitř pochvy. Může ta bolest být též od kostrče? Nebo od vaginální suchosti, která mě též už delší dobu trápí? Děkuji za odpověď

Dobrý den, příčin může být hned několik - infekce, poranění v této oblasti, bolestivý styk, endometrióza či se může také jednat i o tzv. vulvodynii, kdy důvod těchto obtíží není známý a tyto problémy trvají déle jak 3 měsíce. Bolest také ale může vznikat od zad, kdy procházející nervy mohou bolest promítat do této oblasti. Pokud vše při prohlídce z gynekologické stránky bylo v pořádku a sama říkáte, že bolest vystřeluje od oblasti kostrče, problém by s velkou pravděpodobností mohl vznikat zde a zkusila bych zkonzultovat ortopeda/fyzioterapeuta. Držím palce, ať se vše brzy vyřeší.

Dobrý den, chtěla bych se zeptat na jednu otázku. První den poslední menstruace byl 9.8. Nechráněny pohlavní styk byl 14. 8. A odva dny později tj 16.8.jsme pocitovala ovulaci jako jsem vždy zvyklá (poznám to podle hlenu) od ovulace do teď mě bololiva v podbřišku nebo popichuje nebo cítím takový tlak. Nikdy předtím jsem nic takového nemela. Je možná že se jedná o uhnízdění? Je možná že bych byla těhotná? Máme už jedno dítě a miminko si moc přejeme. Děkuji moc za vás názor a přeji hezký den Katka

Dobrý den, vše je možné, ale bez vyšetření se skutečně nemohu adekvátně vyjádřit. Pokud jste měla styk okolo ovulace, klidně se může jednat o počátek těhotenství. Doporučuji zakoupit těhotenský test, který si udělejte výhradně z ranní moči, která je nejvíce koncentrovaná a lépe tak zachytí hladinu těhotenského hormonu. Pokud by vyšel pozitivní, Váš/e gynekolog/gynekoložka Vám poté s odstupem mohou udělat ultrazvukové vyšetření, popřípadě provést odběr hCG z krve, které je přesnější. Pokud by byla bolest silnější či jste krvácela, zajděte na kontrolu dříve. Držím palce, ať vše vyjde, hezký den i Vám.

Těhotná?
avatar TerezaJ75 29. 09. 2021

Dobry den. Omlouvam se za delsi dotaz. V Srpnu jsem cca 14 dni brala Norethisteron na oddaleni menstruace. Nechraneny styk (bez ejakulace) probehl 29.8. to uz jsem prasky vysadila. Den na to jsem presne 3 dny od vysazeni dostala menstruaci ta byla velmi silna a trvala 9 dni (to ale u me neni nic neobvykleho). Pro jistotu jsem si 14.9. delala test jen ne z ranni moci a byl z drogerie ten vysel jasne negativni. Priblizne 4 dny pred ocekavanou ms me zacala priserne bolet prsa a citim ze jsou jakoby napnuta nebo "nalita" a take citim tlak v podbrisku. Ms ale zatim nikde zpozdeni zatim snad nemam. Jen bych se chtela pro uklidneni zeptat zda je vubec mozne abych za techto podminek byla tehotna. Dekuji za odpoved

Dobrý den,
vzhledem k již proběhlé menstruaci po pohlavním styku, negativitě testu, je pravděpodobnost těhotenství opravdu mizivá. Problémy, které před očekávanou menstruací popisujete, odpovídají premenstruačnímu syndromu, který je těmito příznaky charakteristický a může být vyjádřený v různé intenzitě, ženy ho vnímají velmi individuálně a někdy potíže bývají mylně připisovány raným počátkům těhotenství. Hezký den!

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat. V 30. týdnu těhotenství jsem se rozčílila a skončila jsem 4 dny v nemocnici a dále doma na rizikovém těhotenství z důvodu zkracování čípku. V ten moment, kdy k rozčílení došlo, jsem měla tlak 150/80, běžně mám 110/70, navíc mi v té chvíli ztvrdlo břicho do špičky a hned celé z ničeho nic kleslo (nikdy předtím mi břicho neztvrdlo, natož pocitově vědomě kleslo - měla jsem pocit jako bych chvíli své dítě vůbec necítila, poté cca 3 min později jsem zase cítila pohyby i celou dobu pobytu v nemocnici nebyl žádný problém s pohyby. Může mít tato událost vliv na dítě? Po této události se miminko v břiše občas zatřáslo, tak mi to dělá obavy. Nyní jsem 35. tt a vše se zdá v pořádku. Moc děkuji za odpověď

Dobrý den,

hodnocení Vaše zdravotního stavu či prosperity plodu in utero je nad rámec internetové poradny, nicméně z Vašeho popisu se situace nejeví jako ohrožující. Pokud Vaši ošetřující lékaři neshledali nic patologického, tak můžete být klidná.

Vámi popisované tvrdnutí břicha můžou být tzv. poslíčci, břicho může tvrdnout, můžete pociťovat lehké pobolívání v podbřišku, jsou v tomto týdnu nálezem zcela fyziologickým a každá žena to může vnímat různě. Hezký den

Klesající děloha
avatar Anydo 13. 01. 2022

Dobrý den, jsem ve 13.tt a již v minulém týdnu jsem zjistila že mi pravděpodobně padá děloha. Nahmatala jsem něco v pochvě a během dne se to objevovalo až v poševním vchodu. Měla jsem problém se pořádně vyčurat. Tento týden je to skoro normální, v pochvě nic není, jen cítím občas trochu tlak v oblasti zad a chodím najednou méně na velkou. Dá se to nějak řešit? Neohrožuje klesající děloha těhotenství? Co můžu očekávat? Děkuji za odpověď.

Dobrý den,

dělat závěry ohledně descensu v rámci internetové poradny je zcela nad možnosti této formy poradenství. Nemusí se jednat o dělohu, věc, kterou popisujete, může být močový měchýř či jiné struktury. Navštivte prosím svého obvodního gynekologa, který Vám bude moct udělat patřičná vyšetření.

Hezký den.

Dobrý den, před rokem a 8 měsíci jsem přestala brát antikoncepci. S manželem se snažíme o miminko. Bohužel po vysazení jsem měla moc dlouhé ms cykly a párkrát jsem musela dostat vyvolávací injekci abych měla ms.Po roce problémů mi paní doktorka udělala hormonální profil a zjistila že mám nízkou hladinu progesteronu. Nasadila mi tedy Gynprodyl 17-26dc. Při něm dostanu ms většinou kolem 28dc. Momentálně ho beru 4. měsíc.Dne 8.3. (15dc) jsem byla na kontrolním ultrazvuku u pana doktora protože moje doktorka byla nemocná a říkal že sliznici mám hodně nízkou (tento problém mám celou dobu po vysazení antikoncepce) a že vajíčko je připravené a mohla by do dvou dnů proběhnout ovulace.Ovulační testy jsem si dělala a vyšly mi negativní. Dne 10.3. (17dc) jsem zase začala zavádět Gynprodyl a momentálně mě už asi 5 dnů trápí špinění. Ze začátku to bylo jen lehce, ale teď dva dny to vypadá jako slabá menstruace, jen tmavě hnědá. Je to tmavě hnědé, jakoby vodnaté, s tenkými vlákny.Před začátkem špinění mě asi 10 dnů šíleně bolely prsa a při začátku špinění mě pár dnů bolela hlava.Neustále cítím občasné pichnutí v podbříšku, to ale na sobě pozoruju už pár měsíců. Je to pichnutí ve vaječnících nezávislé na tom jaký je den cyklu. (Někdy těsně po ms, uprostřed cyklu, před ms.. je to pichntuí, není to jako ms bolest..) Jednou jsem se o tom zmínila paní doktorce a nechtěla to řešit. Řekla jen že vaječníky jsou v pohodě.Chtěla bych se tedy zeptat co by to špinění mohlo znamenat, když ms mám dostat až 22.3. a špiním tedy od cca 13.3.A dále bych se chtěla zeptat zda to pichání ve vaječnících a někdy i tlak v podbříšku nemůže znamenat něco vážnějšího, třeba endometriozu? Moc děkuji za odpověď

Dobrý den,

špinění může souviset s určitou hormonální dysbalancí, kterou zřejmě popisujete. Důvod pobolívání v podbřišku takto určit nelze, při chronických obtížích, které jsou pro ženu již velmi obtěžující se většinou provádění diagnostická laparoskopie, při které se dají orgány prohlédnout a event. Vámi zmiňovaná endometrioza lze potvrdit. Ultrazvuk je v takovéto diagnostice nedostatečný.

Hezký den

Dobrý den. Předem se omlouvám za poněkud delší dotaz. Už jsem ale zoufalá. Jsem ve 26tt těhotenství. Je to již mé 3tí těhotenství. V předešlých 2 nebyly žádné závážné potíže. Nyní ve 20+0tt zjištěný zkrácený čípek na 24mm (cervimometrie). A tvrdnutí břicha. Měla jsem nějakou infekci. Byly mi nasazeny antibiotika a na noc zavádět gynprodyl a 2x denně Magnosolv. Po dokončení léčby čípek 35mm cs0. Ale zjištěný ještě zánět močového měchýře. Opět antibiotika. Nyní jsem ve 26tt, čípek se stále drží na 35mm. Ale dnes mi lékařka pověděla, že čípek je měkký. Od toho 20tt mi hrozí předčasným porodem a nemocnicí. A mám dodržovat absolutní klid na lůžku, jen wc a sprcha. Opravdu vadí i měkký čípek? Myslela jsem, že jen zkrácený... Občas mám tvrdnutí bříška, lehké MS bolesti v podbřišku a takový lehký tlak v oblasti pochvy (hlavně když sedím), nevím jestli to není od pohybů mimča. Jinak se cítím dobře. A je nutné jen ležet? Co doktor to jiný názor. Děkuji za váš názor.

Dobrý den,

nemohu takto v rámci poradny přesně říct, zda přesně Váš problém je pro těhotenství ohrožující nebo ne, nicméně pokud je čípek nezkrácený, i při stres-testu, tak pohmatově může být čípek měkčí i například z důvodu multiparity = pokud se bude jednat o Váš již třetí porod. Nicméně se řiďte doporučením Vašich ošetřujících lékařů, kteří Váš případ znají do všech detailů a mají možnost Vás sledovat.

Hezký den.

Těhotenství
avatar Pet_ka_565 09. 05. 2023

Dobrý den paní doktorko,mohu být těhotná, když s partnerem praktikujeme přerušovaný sex - nevysemenil se do mě, ale pak jsme na podruhé použili kondom a ten prasknul, stalo se to 5 dní před ovulaci. Následně jsem cca po 4-5 dnech po ovulaci pociťovala tlak v podbřišku a při styku i mírný nekomfort, který již nepociťuji (odezněl cca do týdne). Posléze se přidala přecitlivělost na pachy, pláčtivost, občasná nevolnost spíše po jídle, bolest v bederní páteři, bolest prsou, která se nyní po 3t docela i zvětšila. Menstruace (pravidelná) se dostavila dle očekávaní 27. den cyklu, ale doprovázela ji nezvyklá bolest, i když bylo krvácení velmi mírné. Těhotenský test mi s rozestupem 3 dnů vyšel negativní a na vyšetření z ultrazvuku je asi brzy. Mohu být těhotná, i když pociťuji výše popsané příznaky a test je negativní? Děkuji za odpověď.

Dobrý den, výše uvedené příznaky se dají přisoudit PMS či rané fázi těhotenství. Doporučuji s odstupem 48hod zopakovat těhotenský test, ale pokud bude opakovaně negativní, tak se mi těhotenství zdá nepravděpodobné.

Dobrý den, při sexu trpím neskutečnou bolestí. Je mi 16 let, mám přítele, také 16, a jako normální pár spolu občas spíme. Já jsem nikdy vztah nebo sex před ním neměla, a do ničeho mě nikdy nenutil. Při sexu mívám pocit že "potřebuju na záchod", trpím neskutečnou bolestí, která mi brání si to užít, a přítele musím prosit, aby na chvíli "vysunul", protože si potřebuju odpočinout a rozdýchat to. Menstruaci mám pravidelnou, neberu žádnou hormonální antikoncepci, používáme kondom. Používám vložky, a chtěla jsem zkusit tampon, ten nejmenší, protože vím, že jsem dost úzká a s přítelem jsme s tím měli při mojem poprvé problém - nemohl se vejít. (Jeho velikost odpovídá cca 12-15cm, +- od dlaně po prostředníček, počítám od kořene.) Tampon sem zavedla s bolestí, a to samé, jako při sexu - neskutečná stejná bolest, tlak na močák, nepodařilo se mi ho ani zavést celý a po půl hodině jsem nevydržela a vytáhla ho. Chci se zeptat, jestli by to mohlo být vážnější, protože jsem se dočetla, že by mohlo jít o zakloněnou dělohu, a další různé diagnózy, kterých se bojím. Mamce jsem to neříkala, protože se stydím a nevím, jak bych ji to měla popsat, u gynekoložky jsem taky ještě nikdy nebyla. Děkuji za odpověď.

Dobrý den,

vyřešit takto Váš problém v rámci internetové poradny je takřka nemožné. Doporučuji návštěvu gynekologa ke kompletní gynekologické prohlídce.

Dobrý den, loni na konci srpna jsem prodělala mimoděložní těhotenství po kterém mi byl odebrán pravý vejcovod. Po doporučené "krátké pauze" jsme se s manželem začali pokoušet znovu otěhotnět leč bohužel zatím bez úspěchu. Je mi 34 let a moc ráda bych se konečně stala maminkou, moje obava však panuje zda je druhý vejcovod stále průchozí a jestli se stále pokoušet o přirozené početí? Menstruace se mi obnovila dva měsíce po odebrání vejcovodu, od té doby zkoušíme co to jde. Někdy rovněž pociťuji bolesti v místě odebraného pravého vejcovodu. Dokážete mi doporučit co dál či jak dlouho se ještě snažit o přirozené početí? Nechceme si zkomplikovat proces případné asistované reprodukce. Děkuji Sia

Dobrý den, milá Sio,

 

neznám parametry spermiogramu partnera ani výsledky dalších Vašich vyšetření, ale čistě empiricky s ohledem na reprodukční stáří Vašich oocytů (nad 34 let), je pro dosažení úspěchu jednoznačně doporučeno postupovat cestou mimotělního oplození. Zejména proto, že naše oocyty se od 33 let stávají méně kvalitní a obsahují zvýšený podíl chromosomových vad a tím narůstá další, věkem podmíněný faktor neplodnosti.

I kdyby byl další vejcovod pod tlakem průchodný (například při hysterosalpingografii nebo při laparoskopii, nikdy nevíme, zda se jedná skutečně o průchodnost funkční, tedy o průchodnost v přirozených podmínkách, kde není vyvíjen žádný tlak na průchod testovací tekutiny) a současně víme, že ovariální rezerva každý měsíc zkrátka klesá. Odkládání řešení jen snižuje šanci na úspěch. Pokud v mezičase nastane samovolné otěhotnění, bude to bonus navíc, avšak jistě se na toto nedá spoléhat. Není již tak dobře známo, že mimoděložní otěhotnění může být rovněž důsledkem chromosomové vady embrya. Je to další argument navíc.

Přeji Vám mnoho zdaru!

Pokud byste měla další otázky, kontaktujte mne na mojí mailové adrese kvesela@repromeda.cz.

 

Se srdečným pozdravem

MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D.

avatar
MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D. specialistka pro reprodukční medicínu

Přeji hezký den. Chtěla bych se zeptat, co by mohlo být za stydlivostí dcerky. Máme se všichni rádi a dáváme si to najevo i říkáme si to. Sedmiletá dcerka je aktivní, chytrá, chodí do první třídy, ale už loni nám plynule četla, počítala, má výbornou paměť, říká i dlouhé básničky,... Když něco umí nebo dostane ve škole známku, ukáže to, pochlubí se. Mně dokonce každý den říká, že mě miluje nekonečně. Je dost citlivá, kamarádská, přizpůsobivá. Jen když byla malá, neměla moc ráda změny, občas se stávalo, že když jsme po ní chtěli nějakou změnu, raději jsem o ní mluvila s předstihem, aby si "zvykla", že ta změna nastane. Ale zase třeba do školky šla úplně bez problémů a hned první den mě vyháněla. Ale někdy se stává, že má takový "zkrat", že když po ní něco chceme a ona to nechce, úplně se zasekne a nic s ní nehne. My trváme na svém, ona také. Třeba trvá i hodinu, samozřejmě s nářkem a od nás se zvýšením hlasu, než ji přesvědčíme, vysvětlíme, pak i vyhrožujeme, že třeba nebude pohádka a večerníček. Stojí mě to hodně sil a samozřejmě mě mrzí, že se nedokáže přemoct, poslechnout, že má něco udělat. Ale nakonec to vždycky nějak zvládne, až vymyslím nějaký způsob, co ji přesvědčí... Nejsem zastánce nějakých tvrdých trestů. Nejvíce mě ale zaráží situace, že když má ve slabikáři číst básničku (nebo třeba v knížce před spaním), neudělá to. Vysvětluju jí, že to je úkol, že mají číst a já to potřebuju slyšet, abych ji třeba mohla i opravit. Ona prostě nečte a jen na to kouká. Až když se pak důrazně zeptám, proč to nechce číst, když ostatní text čte, řekne, že se stydí. Dost mě to zarazilo a zamrzelo. Vysvětlujeme jí, že před náma se přece nemusí stydět, že nám se má spíš chlubit, když něco umí - a že ona toho umí hodně, je dost napřed před ostatními. Ale to nepomáhá. Opět nastalo hodinové přemlouvání, přesvědčování,...ale v tomto případě to rozhodně nechci hrotit a být až moc přísná. Kdybych jí to čtení ale odpustila, příště by to bylo stejné a úkolů bude ještě spousta. Přitom když někdy sama chce, tak nám třeba básničky ze školy řekne. Nevíte, v čem je problém? Vím, že je dost ambiciozní, do všeho se vrhá naplno a je velmi zvídavá, snaží se všechno dělat dobře, má samé jedničky. Ale stydět se před vlastní mámou? Občas dělá trochu problém to, že je dost váhavá, je narozená 21.10. a je to opravdu Váha. Dost mě tato situace trápí, ráda bych, aby se přede mnou cítila úplně v pohodě a nestyděla se. Předem moc děkuji za odpověď. S pozdravem Hanka

Dobrý den, při práci a výchově vaší dcerky bych vám doporučila využívat méně nátlaku a více vzájemné dohody a domluvy. Podle vašeho popisu vaší dcery to vypadá, že se jedná o velmi šikovné a nadané dítě, které vyžaduje citlivý a chápavý přístup. Na váš přílišný tlak reaguje úzkostně a pasivně negativisticky. Proč by dítě, které plynule četlo již před nástupem do školy, bezpodmínečně muselo číst článek ze slabikáře, který je pro ni zřejmě primitivní. Čtení je samozřejmě potřeba procvičovat, ale ať dcerka přečte o něčem, co ji zajímá a sama číst chce, nechte ji vybrat. Nebo jí snad nedůvěřujete, že článek ze slabikáře ve škole přečte? Nebo můžete udělat dohodu, že přečte nějaký text, který chce číst sama, a pak ještě přečtete pro ověření kousek článku ze slabikáře. Stejně by bylo dobré postupovat při jejím záseku. Je dobré vypozorovat situace, ve kterých k němu dochází a těm se vyhnout, předcházet jim. Vždyť proč by otrocky musela dcera plnit vaše příkazy, nechte jí prostor pro vlastní iniciativu. Je například prospěšné a jistě i výchovné, aby dítě mělo nějaké drobné domácí povinnosti, za které si samo zodpovídá. Proč by si ale tuto povinnost nemohlo samo vybrat. Udělejte dceři seznam úkolů, které je potřeba udělat např. v domácnosti a ať si sama vybere třeba dva, o které se postará. Plnění těchto úkolů pak nechte na ní samotné. Vypadá to, že se jedná spíše o rodičovský problém a potřebu neustálé kontroly a vlastní převahy nad dítětem. Snadno se tak může stát, že přílišným tlakem na citlivé dítě může dojít k jeho neurotizaci, nebo z dcerky vychováte perfekcionistu, který nikdy nebude se svou prací a ani se sebou spokojený a nebude schopen předvést co v něm je. Ze strachu z neúspěchu a odsouzení okolím neudělá raději vůbec nic. Stydlivost vaší dcery při plnění úkolů souvisí pravděpodobně s jejím strachem ze selhání, dále se může také jednat o snahu se vyhnout úkolu, který pro ni není atraktivní a nechce se jí do něj. Doporučila bych vám k přečtení knihu pana psychologa Lemana - Do pátku bude vaše dítě jiné, která je věnována problematice respektujícího výchovného přístupu, který však dítěti zároveň nic neodpouští a vede jej k samostatnosti. Pro vás bude určitě zajímavá kapitola věnovaná právě perfekcionalismu u dítěte, jak správně dítě povzbuzovat a podporovat, místo zakazování, přemlouvání, diskutování. Bylo by také dobré zvážit vyšetření rozumového potenciálu dcerky v pedagogicko psychologické poradně, kde se také s psychologem můžete poradit, jak k dceři výchovně přistupovat. Nechuť k přijímání změn u dcery může vycházet právě z její citlivosti a úzkostnějšího emočního ladění, zde je dobré na předpokládané změny dítě předem připravit, zeptat se jej, co by potřebovalo, aby změnu zvládlo, podpořit jej.

S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

avatar
Mgr. Michaela Matoušková dětský psycholog
Štítky: #dítě #vývoj

Dobrý den, sleduji vaše videa a vaše rady jsou k nezaplacení. Ale mám takový boj se synem (4 roky ) máme na vesnici školku kde jsem já i babička a malého jsem neměla kam umístit jinam. Takže u něj neproběhla žádná adaptace zadne odloučení ode ne ani od babičky. A malý je na nás hodně upoutany... už chodí vic jak rok do této školky . Je moc šikovný, chytrý, pálí mu to... ale jakmile odejdu na chvilinku a nevidí mě, nastane šílený plac. S tatínkem žijeme oddělené a byl i problém když začínal jezdit k němu, zatím jen tedy na pár hodin , spaní není možné malý to opravdu nedává a tatínek na něj vytváří i nátlak a malý tam poté nechce již vůbec..řekl mu i větu příště tu zůstaneš a mamka už nepřijede ( jela jsme si pro něj když mi ho otec odmítal vydat, že tam malý prostě bude spát) od té doby je to ještě horší, mám ho i doma neustále kolem sebe, nemohu jít ani do patra bez toho aby me nehledal a neplakal že se bojí a kde jsem a jestli se vratim, jsem z toho i nešťastná.Snažím se s ním o všem mluvit ale asi dělám pořád něco špatně. Mam I nového partnera u nějakou dobu, malý ho má rád, ale ani s ním chvilinku nevydrží. Nevím co pořád děláme špatně, jak mu pomoci tohle celé překonat. Bydlíme v generacnim dome s mými rodiči ale s partnerem stavíme dům, malý se i těší že tam bude mír svůj pokojíček... ( zatím tedy jezdíme k partnerovi kde tedy nemá přímo svoji místnost ale zázemí tam má, spinka tam bez problémů, bere si tam i své hračky a vše co ma rad. Ale vůbec nevím hák tohle celé zvládnout a překonat, aby se tak beze mě přestal bát a plakat jen když na chvilinku odejdu ( třeba jen do patra a předem mu to povím u to že třeba jen pro něco jdu a hned se vratim ) I tak se to neobejde bez volání a pláče ( který se už někdy snaží I maskovat)

Dobrý den, na základě vašich informací vám nedokážu jednoznačně odpovědět. Jistě děláte vše podle vašeho nejlepšího svědomí, jak nejlépe dokážete a s ohledem na prospěch a potřeby vašeho syna. Výchova dítěte je složitá disciplína a navíc neexistuje správné a špatné řešení, každý rodič je jiný a každé dítě je jedinečné a potřebuje jiný přístup, nemusíte si proto vyčítat, že něco děláte špatně. Je potřeba hledat cesty, jak postupovat, aby situace byla pro vás všechny i pro vaše dítě co nejméně náročná a zátěžová. Po přečtení vašeho dotazu se mi jeví, že váš chlapec ve svém krátkém životě procházel a prochází mnoha zásadními změnami. Nemám sice časové údaje, ale prožil zřejmě rozchod rodičů, tedy přišel o každodenní kontakt s otcem a jednu významnou osobu v životě. Poté nastoupil do školky, což je pro dítě významná změna a klade na něj nároky na adaptaci na nové prostředí s důrazem zejména na oblast sociální. Troufám si tvrdit, že i v případě, že ve školce pracujete vy i vaše maminka se vás syn musel nějakým způsobem začlenit do kolektivu, vyrovnat se s tím, že se jemu blízké osoby věnují i jiným dětem a nejsou zde pro něj. Paradoxně tato situace pro něj může být náročnější, než kdyby došlo k jeho nástupu do jiné školky a odloučení od vás. Byl by totiž ve stejné situaci a startovní pozici, jako všechny ostatní děti. Dále uvádíte, že jste si našla nového partnera, ke kterému již se synem jezdíte a to i přes noc. Navíc jste syna seznámili s tím, že stavíte nový dům a tím z pohledu dítěte vlastně přijde o dosavadní domov včetně podpory prarodičů, na které je zřejmě zvyklý. Do toho návštěvy u otce, které přinášejí další změny prostředí a navíc se jeví, že vy jako dospělí nejste s otcem v souladu ohledně výchovy a především pobytu syna u něj. Proto mě napadá, že těchto změn je na tak malé dítě v krátkém časovém období velké množství, navíc jsou velmi zásadní a spojené s potřebou adaptace na stále nová a další prostředí i osoby. Jediným stálým bodem v jeho životě tak zůstáváte vy a případně babička (nepíšete, jestli s ní syn zvládne zůstat bez potíží). Nelze se proto divit, že váš chlapec prožívá protrahovanou separační úzkost, kterou další změny v jeho životě jen přiživují a zhoršují. Nejhorší, co byste mohla udělat, je nyní začít syna násilně nějak od sebe oddělovat. Naopak mu dopřejte jistotu vaší přítomnosti, nechte ho, pokud je to možné, chodit všude s vámi, nebo mu alespoň řekněte, kam jdete a kdy se vrátíte. Vzájemnou dohodu se snažte vždy dodržet. Nevyvíjejte na něj tlak ohledně toho, že by měl být bez vás schopen vydržet, neprobírejte to s ním. Vzbuzujete tak v něm jen dojem, že je něco špatně u něj. On však jen reaguje na svou ohromnou úzkost, kterou prožívá, když s ním nejste. Přílišný nátlak by mohl vést k narušení vašeho vztahu, začal by před vámi svoje pocity skrývat, protože by se za ně styděl a přestal by vám důvěřovat, což by mohlo mít na jeho vývoj negativní následky. V případě nutnosti odejít, syna nechávejte s osobou, nebo s osobami, které dobře zná a pobyt s nimi zvládá. Podporujte vztahy s biologickým otcem, ale na formě a délce pobytu chlapce u něj se předem dohodněte. Dítě by se nemělo stát svědkem dohadování dospělých, jestli někde bude nebo nebude spát, ještě více ho to znejišťuje. Všechny tyto okolnosti je potřeba dohodnout předem, ale i tak byste měli postupovat s ohledem na aktuální situaci a stav chlapce, pokud by si například jít k tatínkovi někdy netroufal, neměl by být nucen. Zároveň je však potřeba tatínka aktivně zapojit do komunikace o jeho dítěti, nepřestává být jeho rodičem a důležitost otcovského vztahu a příkladu je pro vývoj dítěte velmi významná. 

Teprve až se syn dostatečně nasytí vaší přítomností, jeho prostředí se stabilizuje a on získá potřebnou jistotu se začne sám osamostatňovat i bez nucení. Ohledně dosažení dohody a zlepšení komunikace s otcem dítěte by bylo dobré kontaktovat Poradnu pro rodinu a mezilidské vztahy či rodinnou poradnu, které bývají ve všech krajských městech, kde zaměstnávají odborné pracovníky, psychology, mediátory, kteří vám s domluvou pomohou. Dále se synkem můžete navštívit Pedagogicko psychologickou poradnu, nebo dětského klinického psychologa, kde bude možné osobně a podrobněji probrat vaši situaci a kde vám mohou pomoci s nalezením vhodných výchovných postupů k podpoře synova sebevědomí a osamostatnění. S pozdravem 

Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

avatar
Mgr. Michaela Matoušková dětský psycholog
Štítky: #dítě #vývoj