Celkem výsledků pro výraz "telo": 100
Dobrý den, chtěla bych se Vás zeptat. Jsem podruhé těhotná, první porod císařským řezem, druhý porod mi můj gynekolog doporučuje také provést císařským řezem. Dále mi navrhl zvážit možnost sterilizace (podvázání vaječníků) přímo při císařském řezu. Je mi 37 roků, další dítě už nechceme a sterilizace by řešila užívání antikoncepce po porodu. Ujišťoval mě také, že sterilizace nemá žádný vliv na tělo, hormonální změny, dřívější přechod atd. a že to na sobě vůbec nepoznám. Já si tím ale nejsem úplně jistá a navíc je to zákrok, který ze zdravotního hlediska není nutný. Prosím o Váš názor, zda-li sterilizace má nějaké vedlejší účinky na tělo. Děkuji.
Dobrý den, sterilizace jako taková žádný vliv na organismus nemá. Jedná se o prosté podvázání vejcovodů, takže na činnost vaječníků nemá žádný vliv. Spíše mě udivuje, proč vám váš lékař odporučuje provést na základě jednoho císařského řezu automaticky druhý. Standartně mohou ženy po císařském řezu / pokud splňují podmínky - nejedná se o konec pánevní či velký plod nad 4000g) rodit vaginálně a je to dokonce i žádoucí. Druhý císařský řez je opět velká zátěž pro organismus, bývá mnohem obtížnější než první operace atd.. a představuje tak daleko větší riziko než sterilizace.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, je mi 21 let, před 10 dny jsem zjistila, že jsem těhotná a nemohu se rozhodnout, zda podstoupit interupci nebo ne. Pořád studuji, teprve tento rok mám maturovat, zatím jsem v životě nepracovala a živí mě přítel a rodina. Všichni mi říkají, že to zvládnu, že jsem silná, ale já nevím, jestli se cítím na to být matkou a bojím se, že třeba z toho těhotenství nebudu mít radost ani po čase, nebo že to miminko nebudu mít ráda, na druhou stranu mě děsí interupce, kvůli rizikům a jestli toho pak nebudu litovat. Ale zas bych později aspoň věděla, že to miminko chci a měla bych z toho radost, přijde mi, že teď necítím nic, jsem furt jen smutná a naštvaná na všechny okolo a na sebe, že se necítím, tak jak bych měla, přítel z toho má radost, dokonce to řekl celý jeho rodině a proto se bojím, že bych všechny zklamala, kdybych podstoupila potrat. Pořád všichni opakují, ale že to je moje tělo a moje rozhodnutí, ale mě se ty rozhodnutí každým dnem mění a bojím se, že pak budu litovat toho, že jsem si miminko nechala. Nevím, co mám teď dělat a jak se rozhodnout.
Dobrý den, z vašeho dotazu rozumím, že se nacházíte v komplikované situaci. Jste ještě hodně mladá a na dítě se možná ještě necítíte dostatečně zralá a připravená. Na druhou stranu máte dobré zázemí a partner i rodina příchod dítěte vítá, což nebývá samozřejmostí. To že necítíte co byste asi očekávala, může být ovlivněno romantickými představami žen o těhotenství a dítěti a také hormonálními změnami, které teď ve vašem těle probíhají. Ne nadarmo trvá těhotenství 9 měsíců, kdy si žena na očekávané dítě teprve zvyká. Samozřejmě asi jinak vnímá těhotenství žena, která po dítěti touží a jinak žena, která jej nečekala. To že jste zaskočená, smutná a cítíte se naštvaně a nevíte, jak se k situaci postavit je legitimní a normální pocit. Nemusíte se za svoje pocity cítit provinile ani si je vyčítat. Je však potřeba učinit rozhodnutí, protože možnost přerušení těhotenství je časově omezená. Možná jste se mohli s partnerem lépe domluvit, než jste informací o vašem těhotenství řekli celé rodině. Takto jste teď navíc pod velkým společenským tlakem. Přece jen jde o vaše a partnerovo dítě a proto byste o něm měli rozhodovat jen vy dva. Je to sice vaše tělo, ale dítě, které čekáte je také otce, nejen vaše, to byste při rozhodování měla brát v úvahu. Ano rizika a komplikace spojené s přerušením těhotenství a s možnými potížemi při dalším otěhotnění objektivně existují a je proto s nimi potřeba také počítat. Na druhou stranu byste možná později byla psychicky lépe na péči o dítě připravena. Studium školy souběžně s péčí o dítě je náročné, ale ne nemožné. Obzvlášť když má matka zázemí v partnerovi a rodině, kteří s péčí vypomůžou. Rozhodnutí je ale na vás, je potřeba vzít v úvahu všechny okolnosti. Pokud se rozhodnete jakkoliv, je dobré informovat i rodinu o svém rozhodnutí, když už je do situace zapojena a vysvětlit jim svoje důvody. Pro další dobré rodinné vztahy je to důležité. Dále bych vám doporučila kontaktovat psychologa, který by vás mohl složitým obdobím rozhodování doprovodit a pomocí vám dojít k nějakému závěru. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den,obracím se na vás s dotazem ohledně hormonální antikoncepce. Je mi 29 let a přibližně od 17 let jsem s několika přestávkami užívala hormonální pilulky. Poté jsem si nechala zavést hormonální tělísko na tři roky. Nyní je čas tělísko vyjmout. Má aktuální gynekoložka mi řekla, že po vyjmutí bych měla nejlépe co nejdříve otěhotnět a pokud nechci (ráda bych tomu dala třeba ještě rok), tak mi radí opět nasadit antikoncepci. Chtěla jsem však své tělo po tolika nechat fungovat přirozeně bez hormonů. Doktorka mi tvrdí, že braním prášků předejdu tvorbě cyst a Endometrióze apod. Zároveň mi „vyhrožuje“ neplodností. Celá situace je mi velmi nepříjemná a nevím, co si o tom mám myslet. Zda to je opravdu tak, jak mi gynekoložka předkládá anebo je to jen snaha prodat? Poradíte mi, prosím, co by bylo nejvhodnější udělat? Nechci své tělo přetěžovat hormony, zároveň chci, aby správně fungovalo a abych se vyhnula nemocem. Předem mockrát děkuji.
Dobrý den,
neznám Vaši kompletní gynekologickou anamnézu, zda jste v minulosti např. na endometriozu trpěla apod., nicméně pokud zatím nechcete otěhotnět a nejsou pro vás žádné kontraindikace užívání hormonální antikoncepce a chcete nějakou formu antikoncepce s větší jistotou ochrany, než jakou nabízí např. bariérová metoda jako je kondom, tak se pilulky nabízí jako vhodné řešení. Při užívání HAK je skutečně nižší riziko tvorby cyst apod. obtíží, nicméně pokud se rozhodnete antikoncepci nebrat, tak obecně rozhodně neplatí, že si tím ublížíte.
Hezký den.
Pro akci je nutné přihlášení
Sledujte náš FACEBOOOK
Nejoblíbenější obsah
Další projekty Babyonline
