Dobrý den, omlouvám se, nedovedu posoudit podle popisu charakter kůže, navštivte kožního lékaře.

Dobrý den Deniso,

děkuji za Váš dotaz, který bych si dovolila rozdělit na dvě části. V té první zmiňujete poměrně časté buzení u Vašeho 11 měsíčního chlapečka, v té druhé zmiňujete jeho bouřlivé noční "záchvaty", které Vás poslední dobou znepokojují.

Začnu tedy tím častým buzením. Nepíšete víc o synově spánkovém režimu přes den, o tom, zda máte nastaveny nějaké večerní uspávací rituály, zda usíná syn sám, jestli je uspáván kojením apod. Vyjdu tedy z informace, že s Vámi spává v posteli. Rozumím tomu, že ho chcete mít nablízku (přitulení dítěte je tak příjemné!) a určitě je i praktičtější, že při každém probuzení nemusíte vstávat a vytahovat syna z postýlky :-) Zkusme se na to ale podívat z jiného úhlu: není možné, že právě společné spaní může mít svůj podíl na častějším buzení syna? Blízká přítomnost maminky je určitě pro dítě potřebná a uklidňující, mám ale pocit, že toto v noci tak úplně neplatí a mnoho dětí se v těsné blízkosti maminky naopak budí daleko častěji, než když spí ve své postýlce (a mají správně nastavené spací "návyky"). Osobně jsem zastáncem toho, že v noci je lepší, když mají děti (a tím pádem i rodiče) svůj vlastní prostor sami pro sebe. Určitě je dobré mít postýlku blízko postele, ale přece jen-vlastní postel je vlastní postel :-)

Samozřejmě záleží na každých rodičích, jak si vše nastaví a zda to tak celé rodině vyhovuje, pokud ale uvažujeme nad tím, co udělat pro to, aby dítě spalo lépe, je dobré pouvažovat i nad dosavadním uspořádáním, zda je to jediné možné řešení a zda na to nejít trochu jinak.

Více než vřele doporučuji pročíst knihu „Každé dítě může dobře spát". Je k dispozici i volně ke stažení, takže můžete začít čerpat praktické návody a příběhy mnoha dětí (a jejich mnohdy znavených rodičů) třeba hned. Najdete v ní myslím vše, co k dobrému spánku dětí potřebujete vědět J.

Tímto se dostáváme k druhé části otázky, která se týká synových nočních stavů , ze kterých máte s manželem obavy. Vše najdete krásně vysvětlené ve výše zmíněné knize, ale než si ji přečtete, alespoň stručně se dotkneme toho, oč se jedná.

Rozumím tomu, že tyto stavy, kdy nevíte přesně, co se s chlapečkem děje, zda nemá z něčeho strach, případně, zda se nejedná o nějaký vážnější zdravotní problém, vypadají mnohdy až děsivě a naplňují Vás obavami. Jsem ráda, že Vás mohu v tomto směru uklidnit. Nejen, že se z největší pravděpodobností o žádný zdravotní problém nejedná, ale syn neprodělává v noci žádné hluboké úzkosti a strachy, dokonce nejde ani o žádné hrozivé sny.

Oč se jedná: dítě přechází během noci z fáze hlubokého spánku do fáze neúplného probuzení (dítě polospí – polobdí) a zase zpět, do spánku hlubokého. Přechodová fáze je u většiny dětí plynulá, méně nápadná – dítě se pouze zavrtí, otočí, něco si zamumlají a opět upadnou do fáze spánku hlubokého. U části dětí, ke kterým zřejmě patří i Váš syn, jsou tyto přechody kostrbatější - déle zůstávají ve fázi polobdění a tam se právě odehrává ten noční pláč, křik, případně výrazné pohyby, kopání nohama apod. Nejde o sen, ale neúplné probuzení a déle trvá, než se pak dítě dostane zpět do fáze hlubokého spánku. Jedná se v podstatě o to, že není stále dokončen proces dozrávání mozku a proto tyto přechody nejsou tolik plynulé. Vše by se tedy mělo upravit samo, společně s dozráváním mozku. Protože děti v této polobdělé fázi příliš nereagují na jakékoliv uklidňující taktiky, naopak někdy se zdá, že uklidňování děti ještě více rozrušuje, nejlepší, co můžete udělat, je dítě v postýlce zkontrolovat, případně pohladit a počkat, až se samo zklidní tím, že se opět propadne do hlubokého spánku. Nejedná se o nic nebezpečného a pokud dítě jinak prospívá a je spokojené, jak píšete, není třeba se znepokojovat, jen to přijmout jako jednu z vývojových, tedy přechodných záležitostí, která sama odezní.

Držím Vám palce, ať se spaní daří!

Míša

Dobrý den,

rodičovský příspěvek není vázán na rodičovskou dovolenou, je tedy možné, aby jeden z rodičů čerpal příspěvek, i když ani jeden z rodičů nečerpá rodičovskou dovolenou. Péči jinou fyzickou osobou nemusíte úřadu oznamovat. Oznámit je potřeba případnou docházku dítěte mladšího 2 let do jeslí nebo obdobného zařízení. Pokud chcete vykonávat stejný druh práce jako dosud pro svého zaměstnavatele, nebudete ho žádat o rodičovskou dovolenou (tedy volno z práce). I později si to můžete rozmyslet a o rodičovskou dovolenou požádat, maximálně však do 3 let věku dítěte. Pokud byste chtěl pro svého zaměstnavatele vykonávat jiný druh práce, je možné v současném pracovním poměru požádat o rodičovskou dovolenou a uzavřít další pracovní smlouvu nebo dohodu na jiný druh práce. Jako zaměstnanec pečující o dítě mladší než 15 let můžete požádat o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby a zaměstnavatel je dle zákoníku práce povinen Vaší žádosti vyhovět, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. Zaměstnanci s kratší pracovní dobou není možné nařídit práci přesčas. Dále není možné nařídit práci přesčas zaměstnancům pečujícím o dítě mladší 1 roku. Zdravotní pojištění hradí stát za osoby na rodičovské dovolené i za příjemce rodičovského příspěvku. Pokud souběžně pracujete, odvádí zdravotní pojištění také zaměstnavatel dle typu smlouvy/dohody a výše výdělku. Pokud zaměstnanec pracující na kratší úvazek nedosahuje měsíční minimální mzdy a čerpá rodičovský příspěvek, nemusí mu zaměstnavatel strhávat doplatek do minimálního zdravotního pojištění, protože se na něj nevztahuje minimální vyměřovací základ. Je potřeba ale zaměstnavateli čerpání příspěvku doložit.