Dobrý den,

můžete požádat sociální odbor městského úřadu o poradenství ve Vaší složité situaci. Tam mohou s Vámi řešit situaci osobně a komplexně, co se týče bydlení, dávek, nároků od otce dítěte. Případně zkuste najít ve Vašem okolí neziskovou organizaci, která poskytuje sociální poradenství. Já nastíním takový základ, co se týče dávek pro rodiče.

Pokud z DPP nebylo odváděno nemocenské pojištění (měsíční výdělek byl max. 10 tis. Kč), tak podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství splnit nestihnete. Pokud byste ale v novém zaměstnání vydržela přes zkušební lhůtu a zaměstnání by trvalo alespoň do doby 6 týdnů před termínem porodu, tak počátkem toho šestého týdne před porodem můžete nastoupit na neschopenku v souvislosti s porodem a zůstat na ni do konce šestinedělí. Poté byste přešla na rodičovský příspěvek. Pokud byste měla v těhotenství zdravotní potíže dříve, tak na neschopenku je možné nastoupit kdykoliv během trvání pracovní poměru (nejpozději sedmý den po skončení pracovního poměru) a být na ni do konce šestinedělí. Pokud se nejedná o práci, která je těhotným zakázána, nemáte povinnost zaměstnavateli těhotenství oznamovat.

Na rodičovský příspěvek budete mít nárok v každém případě. Celková výše je 220 tis. Kč, pobírat ho lze maximálně do 4 let. Pokud byste neměla nárok na peněžitou pomoc v mateřství ani byste nepobírala nemocenskou v souvislosti s porodem, nešel by Vám zjistit vyměřovací základ a mohla byste provést volbu rodičovského příspěvku do výše max. 7600 Kč měsíčně. Pokud vyměřovací základ zjistit lze, pak se maximální výše odvíjí od něj.

Dále existuje přídavek na dítě, porodné, příspěvek na bydlení a dávky hmotné nouze, které závisí na příjmech a dalších okolnostech, vše se řeší na úřadu práce stejně jako rodičovský příspěvek. Kromě toho máte nárok také na výživné od otce dítěte, a to nejen na dítě, ale také pro sebe do dvou let dítěte plus příspěvek od otce na uhrazení nákladů souvisejících s těhotenstvím a porodem. Situace je nelehká, ale zcela bez finančních prostředků určitě nezůstanete.

Dobrý den,

z Vašeho dotazu není úplně jasné na co se ptáte. Mateřská, tedy peněžitá pomoc v mateřství, je vázána k účasti na nemocenském pojištění dané osoby a nedokládají se u ní údaje o dalších osobách. Z toho soudím, že se pravděpodobně ptáte na rodičovský příspěvek, který se vyřizuje na úřadu práce. U rodičovského příspěvku se automaticky berou jako společně posuzované osoby oba rodiče a dítě. Pokud s Vámi otec dítěte prokazatelně nežije, požádejte o jeho vyloučení z okruhu společně posuzovaných osob. Formulář a informace o dalších požadovaných dokladech k jeho vyloučení by Vám měli dát na úřadu práce. Případně se můžete obrátit na call centrum ÚP (tel: 844 844 803).

Dobrý den,

každý rodič může volit do částky 7600 Kč měsíčně (rodiče vícerčat 1,5násobek této částky). Při částce 7600 Kč vychází doba pobírání rodičovského příspěvku na 28 měsíců. Pro volbu vyšší částky (a tím kratší doby pobírání) je nutný dostatečný vyměřovací základ jednoho z rodičů. Ten u Vás stanovit nelze a pokud si manžel ani nyní neplatí dobrovolné nemocenské pojištění, tak nelze stanovit ani jemu, a tedy nesplňujete podmínku pro volbu vyšší částky.

Dobrý den,

podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) v České republice je účast na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 dní v posledních 2 letech před nástupem na PPM. Zároveň je nutné na PPM nastoupit z pojištěné činnosti (zaměstnání) nebo v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta je tak dlouhá jako trvalo dané pojištění (zaměstnání) v ČR, které zaniklo v době těhotenství, maximálně však 180 dnů. Jestliže jste do zaměstnání v ČR nastoupila už jako těhotná, nestihnete splnit podmínku 270 dní v tomto zaměstnání, je ale možné do této doby započítat i další doby účasti na nemocenském pojištění v období 2 let před nástupem na PPM. Záleží tedy, co jste dělala před odjezdem do Německa, zda jste pracovala nebo například studovala (i úspěšně ukončené studium se při splnění podmínek může započítat do potřebné doby pojištění). Pokud byste nesplnila podmínku 270 dní se započítáním dalších dob v ČR, je možné započítat i účast na obdobném pojištění pro případ mateřství v Německu, pokud jste byla účastníkem takového pojištění. V takovém případě by bylo potřeba mít potvrzení o účasti na pojištění v Německu od příslušného německého úřadu. Toto potvrzení by si měli být schopni vyžádat úředníci OSSZ i sami, doporučuji se na ně v takovém případě obrátit a informovat se o konkrétním postupu.

Pro nárok na rodičovský příspěvek se posuzuje především trvalý pobyt v ČR a také skutečné bydliště v ČR a to u všech společně posuzovaných osob. Skutečným bydlištěm se rozumí, zda se tady osoba dlouhodobě zdržuje, pracuje tady, žije s rodinou apod. Jako společně posuzované osoby se posuzují oba rodiče a dítě. Pokud by některá osoba měla trvalé nebo skutečné bydliště v Německu, posuzovalo by se, zda není za výplatu rodičovských dávek odpovědné Německo.

Dobrý den,

u porodného se automaticky berou jako společně posuzované osoby dítě a oba rodiče, pokud je otec zapsán v rodném listě a tedy posuzují se i jeho příjmy. Existuje možnost podat žádost o vyloučení otce z okruhu společně posuzovaných osob, ale je potřeba doložit doklady, které prokazují, že s vámi nežije. Po podání žádosti o vyloučení záleží na úřadu práce, zda rozhodne, že osobu vyloučí nebo ne. Zákon přesně nespecifikuje jaké doklady je potřeba k žádosti o vyloučení doložit, proto bude nejlépe, když se informujete na pobočce úřadu práce podle Vašeho trvalého pobytu.

Dobrý den,

rodičovský příspěvek může pobírat jeden z rodičů podle vzájemné domluvy, v čerpání se mohou rodiče případně i střídat. K žádosti může matka doložit potvrzení o denním vyměřovacím základu otce dítěte, pokud měl vyšší vyměřovací základ (vyšší příjmy), příjemcem dávky může být ale stále matka (a opačně to platí také). Není tedy potřeba, aby žadatelem/příjemcem byl otec, pokud o dítě bude pečovat matka – v takovém případě by bylo nutné, aby si matka vyřešila zdravotní pojištění, např. si jej hradila sama.

Dobrý den,

pro příspěvek na bydlení jsou společně posuzovanými osobami pouze osoby s trvalým pobytem v daném domě. Nárok tedy závisí především na Vašich příjmech a taky nákladech na bydlení, přičemž hypotéka se do uznatelných nákladů na bydlení nezapočítává. U porodného a přídavku na dítě se jako společně posuzované osoby primárně posuzují oba rodiče a dítě. Záleží tedy, jestli bude otec zapsán v rodném listě dítěte, případně jestli a jak budete mít soudně upravenou péči o dítě. Lze také žádat o vyloučení otce z okruhu společně posuzovaných osob, pokud prokážete, že s ním nejméně 3 měsíce nežijete. Vyloučení pak závisí na rozhodnutí úřadu práce. Doporučuji obrátit se s konkrétnějším popisem situace na úřad práce v místě Vašeho bydliště nebo na call centrum úřadu práce (tel: 844 844 803).

Dobrý den, zdravotní pojištění není pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) podstatné. Podmínkou nároku na PPM v ČR je účast na nemocenském pojištění alespoň 270 dní za poslední 2 roky před nástupem na PPM a zároveň je podmínkou nastoupit na PPM z pojištěné činnosti (zaměstnání) nebo v ochranné lhůtě. V ČR Vám tedy nárok nevznikne, protože nejste účastna nemocenského pojištění. Není možné započítat případně obdobné pojištění pro případ mateřství ze zahraničí, protože s USA nemá Česká republika mezinárodní smlouvu, která by to umožňovala. 

Pokud se přestěhujete zpět do ČR, budete tady mít trvalý pobyt i skutečné bydliště (oba rodiče i dítě), můžete po porodu požádat o rodičovský příspěvek.

Dobrý den, moc mě mrzí, že jste v takové nepříjemné situaci, ale já se ze své pozice necítím oprávněná  situaci jakkoli posuzovat. Ani by vám můj názor nijak nepomohl. Situaci řeší právníci, OSPOD, dětský psycholog atd.

Dobrý den, pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) je potřeba, abyste byla účastna nemocenského pojištění alespoň 270 dní v posledních dvou letech před nástupem na PPM. Zároveň musíte nastoupit na PPM ze zaměstnání (pojištěné činnosti) nebo v ochranné lhůtě. Na PPM se nastupuje v rozmezí od počátku osmého do počátku šestého týdne před porodem. Ochranná lhůta ze zaměstnání, které skončilo v době těhotenství, je tak dlouhá jako dané zaměstnání (pojištění), max. 180 dní. Ochranná lhůta však z DPČ neplyne, pokud je DPČ zaměstnáním malého rozsahu, což často práce na DPČ bývá. O zaměstnání malého rozsahu se jedná v případě, že není sjednán příjem alespoň ve výši rozhodné pro odvod nemocenského pojištění, což je od ledna 3000 Kč, do konce roku 2018 to bylo 2500 Kč. V takové DPČ je například sjednaná pouze hodinová mzda a není v ní stanoven minimální počet hodin, který zaměstnanec měsíčně odpracuje, takže není stanoveno, že dosáhne rozhodného příjmu. Pokud máte DPČ, která je zaměstnáním malého rozsahu, jste nemocensky pojištěná jen v těch měsících, kdy dosáhnete alespoň uvedeného rozhodného příjmu. Abyste v takovém případě měla nárok na PPM, musela by DPČ trvat až do nástupu na PPM a v měsíci nástupu na PPM by muselo být odvedeno nemocenské pojištění. Pokud by v měsíci nástupu na PPM odvedeno nebylo, lze i tak mít nárok, pokud DPČ trvá a nemocenské pojištění bylo odvedeno alespoň ve třech bezprostředně předcházejících měsících. U peněžité pomoci v mateřství se nezkoumá, kde druhý rodič pracuje. Zaměstnání Vašeho přítele v zahraničí může mít vliv na rodičovský příspěvek. Úřad práce bude v takovém případě zkoumat, zda nenáleží rodičovské dávky ze státu zaměstnání druhého rodiče.

Dobrý den, obojí varianta je možná. Těhotná být můžete vždy při nechráněném styku. Pokud je vám 18, žádost o interupci můžete podat sama.

Dobrý den,

nárok na rodičovský příspěvek v ČR Vám může vzniknout. Podmínkou nároku je trvalý pobyt v ČR a především skutečné bydliště v ČR, což musí splňovat všechny posuzované osoby, tedy oba rodiče a dítě. Skutečné bydliště se posuzuje například podle toho, kde osoba dlouhodobě žije s rodinou, kde pracuje apod. Pokud by některá osoba některou z podmínek nesplňovala (například otec dítěte by dál pracoval v zahraničí), bude úřad posuzovat, zda nevznikl nárok na výplatu dávky v jiné zemi. Pro více informací ve Vaší konkrétní situaci doporučuji obrátit se na úřad práce, mají call centrum +420 844 844 803, email: callcentrum@mpsv.cz. 

Dobrý den,

termín rodičovská dovolená označuje volno v zaměstnání a je možné si ji zvolit v libovolném rozsahu, maximálně ale do 3 let věku dítěte. U rodičovského příspěvku (celkově 220 tis. Kč) se nevolí délka, ale měsíční částka příspěvku. Pokud jste neměla nárok na peněžitou pomoc v mateřství ani nemocenské v souvislosti s porodem, můžete rodičovský příspěvek volit do částky 7 600 Kč měsíčně, tuto částku může volit každý rodič. Při částce 7 600 Kč měsíčně vychází příspěvek na 28 měsíců. Vyšší částku můžete volit, pokud lze otci dítěte stanovit dostatečný vyměřovací základ (pro peněžitou pomoc v mateřství). Maximální měsíční částka rodičovského příspěvku je pak 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu. Rodiče vícerčat mohou čerpat 1,5násobek uvedených částek. Částku je možné měnit každé 3 měsíce.

Dobrý den,

nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) bude mít, pokud splní podmínky. Tedy potřebuje splnit alespoň 270 dní nemocenského pojištění za poslední 2 roky před nástupem na PPM a zároveň nastoupit na PPM ze zaměstnání nebo v ochranné lhůtě, která je maximálně 180 dnů. Mezi základní podmínky nároku na rodičovský příspěvek patří trvalý pobyt i skutečné bydliště v ČR u všech společně posuzovaných osob, což jsou oba rodiče a dítě (záleží tedy také na tom, kde žije a pracuje otec dítěte). Na rodičovský příspěvek může mít nárok i v případě, že některá z osob podmínku trvalé pobytu nesplňuje, ale jedná se např. o cizince, který je v ČR hlášen k pobytu alespoň 1 rok. Doporučuji tedy probrat konkrétní situaci na úřadě práce – odboru státní sociální podpory.

Dobrý den,

pro nárok na rodičovský příspěvek se posuzují jako společně posuzované osoby oba rodiče a dítě/děti. Pokud některá ze společně posuzovaných osob má bydliště v jiném státě EU, pracuje v jiném státě EU nebo je například občanem jiného státu EU, úřad si žádá doplňující informace, aby posoudil, který ze států je primárně odpovědný za výplatu rodičovských dávek. Bude tedy záležet na tom, kde budete v době žádosti bydlet a pracovat, zda přítel bude stále pracovat v Rakousku. 

Dobrý den, odpověď na váš dotaz je jednoduchá: VYDRŽTE! Týden je příliš krátká doba, váš syn se ještě stále s odevzdáním dudlíku vyrovnává, potřebuje si najít jiné spánkové uklidňující rituály. Je normální, že hůř a déle usíná, spí hůře a je neklidný. Můžete mu zkusit nabídnout nějaké jiné uklidňující předměty (šmudláček do postýlky, plenku, polštářek, autíčko - ať si sám vybere), které předkus nezpůsobují, nebo mu poskytnout fyzický kontakt (pomazlit se s ním), pokud bude chtít. Také odbourání odpoledního spánku souvisí s odebráním dudlíku, prostě bez něj nemůže zabrat. Pokud až doposud pravidelně odpoledne spával, pak spánek zřejmě stále potřebuje. Přechodné odbobí nedostatku spánku však vašeho chlapce nezabije a uvidíte, že jak se situace stabilizuje, pak bude zase usínat bez potíží a pravděpodobně se vrátí i odpolední spaní. Poskytujte mu příležitost ke spánku, v pravidelnou dobu, jak byl zvyklý jej odpoledne nechte odpočívat, čtěte si například knížky, povídejte si, věnujte se klidovým činnostem, i když neusne, tak si také odpočine. Večer jej také ukládejte v pravidelný čas, jak byl zvyklý, když měl dudlík, nevadí, že třeba hned neusne, činnosti před spánkem by také již měly být klidové. Pokud byste se k dudlíku vrátili, návyk by se okamžitě obnovil a ještě znásobil, také důsledky odebrání dudlíku v budoucnu by byly mnohem horší a neposlední řadě byste vaší nedůsledností ztratili kredit jako rodiče, což by se vám v budoucnu ve výchově nevyplatilo. Přeji vám proto hodně trpělivosti s vaším dítětem a ať překoná svůj návyk  co nejdříve. Buďte vlídní a důslední. Pokud by vás to jako matku hodně vyčerpávalo, můžete se při ukládání vystřídat s někým jiným z rodiny (manžel, babička). Postupovat byste ale měli všichni stejně. Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Dobrý den Deniso,

děkuji za Váš dotaz, který bych si dovolila rozdělit na dvě části. V té první zmiňujete poměrně časté buzení u Vašeho 11 měsíčního chlapečka, v té druhé zmiňujete jeho bouřlivé noční "záchvaty", které Vás poslední dobou znepokojují.

Začnu tedy tím častým buzením. Nepíšete víc o synově spánkovém režimu přes den, o tom, zda máte nastaveny nějaké večerní uspávací rituály, zda usíná syn sám, jestli je uspáván kojením apod. Vyjdu tedy z informace, že s Vámi spává v posteli. Rozumím tomu, že ho chcete mít nablízku (přitulení dítěte je tak příjemné!) a určitě je i praktičtější, že při každém probuzení nemusíte vstávat a vytahovat syna z postýlky :-) Zkusme se na to ale podívat z jiného úhlu: není možné, že právě společné spaní může mít svůj podíl na častějším buzení syna? Blízká přítomnost maminky je určitě pro dítě potřebná a uklidňující, mám ale pocit, že toto v noci tak úplně neplatí a mnoho dětí se v těsné blízkosti maminky naopak budí daleko častěji, než když spí ve své postýlce (a mají správně nastavené spací "návyky"). Osobně jsem zastáncem toho, že v noci je lepší, když mají děti (a tím pádem i rodiče) svůj vlastní prostor sami pro sebe. Určitě je dobré mít postýlku blízko postele, ale přece jen-vlastní postel je vlastní postel :-)

Samozřejmě záleží na každých rodičích, jak si vše nastaví a zda to tak celé rodině vyhovuje, pokud ale uvažujeme nad tím, co udělat pro to, aby dítě spalo lépe, je dobré pouvažovat i nad dosavadním uspořádáním, zda je to jediné možné řešení a zda na to nejít trochu jinak.

Více než vřele doporučuji pročíst knihu „Každé dítě může dobře spát". Je k dispozici i volně ke stažení, takže můžete začít čerpat praktické návody a příběhy mnoha dětí (a jejich mnohdy znavených rodičů) třeba hned. Najdete v ní myslím vše, co k dobrému spánku dětí potřebujete vědět J.

Tímto se dostáváme k druhé části otázky, která se týká synových nočních stavů , ze kterých máte s manželem obavy. Vše najdete krásně vysvětlené ve výše zmíněné knize, ale než si ji přečtete, alespoň stručně se dotkneme toho, oč se jedná.

Rozumím tomu, že tyto stavy, kdy nevíte přesně, co se s chlapečkem děje, zda nemá z něčeho strach, případně, zda se nejedná o nějaký vážnější zdravotní problém, vypadají mnohdy až děsivě a naplňují Vás obavami. Jsem ráda, že Vás mohu v tomto směru uklidnit. Nejen, že se z největší pravděpodobností o žádný zdravotní problém nejedná, ale syn neprodělává v noci žádné hluboké úzkosti a strachy, dokonce nejde ani o žádné hrozivé sny.

Oč se jedná: dítě přechází během noci z fáze hlubokého spánku do fáze neúplného probuzení (dítě polospí – polobdí) a zase zpět, do spánku hlubokého. Přechodová fáze je u většiny dětí plynulá, méně nápadná – dítě se pouze zavrtí, otočí, něco si zamumlají a opět upadnou do fáze spánku hlubokého. U části dětí, ke kterým zřejmě patří i Váš syn, jsou tyto přechody kostrbatější - déle zůstávají ve fázi polobdění a tam se právě odehrává ten noční pláč, křik, případně výrazné pohyby, kopání nohama apod. Nejde o sen, ale neúplné probuzení a déle trvá, než se pak dítě dostane zpět do fáze hlubokého spánku. Jedná se v podstatě o to, že není stále dokončen proces dozrávání mozku a proto tyto přechody nejsou tolik plynulé. Vše by se tedy mělo upravit samo, společně s dozráváním mozku. Protože děti v této polobdělé fázi příliš nereagují na jakékoliv uklidňující taktiky, naopak někdy se zdá, že uklidňování děti ještě více rozrušuje, nejlepší, co můžete udělat, je dítě v postýlce zkontrolovat, případně pohladit a počkat, až se samo zklidní tím, že se opět propadne do hlubokého spánku. Nejedná se o nic nebezpečného a pokud dítě jinak prospívá a je spokojené, jak píšete, není třeba se znepokojovat, jen to přijmout jako jednu z vývojových, tedy přechodných záležitostí, která sama odezní.

Držím Vám palce, ať se spaní daří!

Míša

Dobrý den, omlouvám se, nedovedu posoudit podle popisu charakter kůže, navštivte kožního lékaře.