Celkem výsledků pro výraz "psycholog": 100
Dobrý den, ráda bych se zeptala, co znamená toto chování chlapců. Abych popsala situaci, mám 16-ti měsíční holčičku a kamarádíme se s chlapečkem, který je o 6 týdnů starší a v poslední době, když se spolu setkají, tak ji povalí a zasedne nebo zalehne. Začne se na ní i válet. Ne zepředu, ale zády k ní. Nevím, jak toto vyhodnotit. Již to samé na ni dělal jiný chlapeček, byla ani ne roční a jemu byl rok a půl. Je to u chlapců nějaký vývojový stav? Jak to máme s jeho maminkou řešit? Děkuji za radu.
Dobrý den, u vašich dětí jde pravděpodobně opravdu o projevy náklonnosti, které v jejich věku neumí dát najevo jiným způsobem a reagují tělesně, jak je jim vlastní. Děti je potřeba postupně učit společensky přijatelnému chování adekvátně jejich věku. Můžete například vztí vašeho chlapce, přijít k holčičce zepředu (sám si zřejmě netroufá), zkusit pojmenovat jeho pocity např. "líbí se ti holčička? zastavit nežádoucí chování a dát mu návod na to, jak se má zachovat: "nemůžeš si na ni ale lehat, pojď, uděláme jí společně malá, můžeš se na ni usmát, zamávat jí, dáme jí hračku...." Přesto je možné, že emoce dětí budou tak silné, že se navzájem budou snažit zalehnout, pokud to pro holčičku není problém a například nepláče, pak se můžete tomuto projevu lásky společně i s kamarádkou zasmát. Postupně, jak se syn bude vyvíjet tyto projevy ustoupí a nahradí je vyspělejší chování podle věku dítěte. Zdravím Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, mému synovi je 4,5 roku a chodí do školky. Když mu byly tři roky, ve školce se pokakal a paní učitelka ho za to zbila. Tehdy se u něj vytvořil blok a začal zadržovat stolici, až jsme skončili na projímadle. Nechodil do školky cca měsíc, a potom chodil do jiné třídy, aby dotyčnou paní učitelku nepotkával. Nyní máme problém, že kakat sice chodí, ale většinou se mu stane, že pokaká, resp. Ujde mu to do slipů a potom se jde vykakat. Když se ho zeptám, proč se pokakal a nešel na záchod, odpoví mi, že neměl čas. Dnes to už udělal třikrát a já opravdu nevím, co s ním mám dělat. Nic nepomáhá. Bít ho nechci a trest (například zákaz pohádek) nepomáhá. Může mít nějakou poruchu nebo je to jen jeho lenost? Prosím poraďte, co dělat. Děkuji.
Dobrý den, asi nemusím příliš komentovat, že reakce paní učitelky ve školce na pokakání vašeho syna byla neprofesionální a nevhodná a skutečně mohla být na počátku synových obtíží. Situaci jste vyřešili adekvátně, není opravdu vhodné, aby syn navštěvoval i nadále stejné oddělení MŠ. Možná bych i uvažovala o kontaktování kontrolního orgánu školky, aby prověřil kompetence zaměstnanců - pedagogů. Toto je však na vás, jak se rozhodnete, nebo ve školce domluvíte. Aktuální potíže chlapce bych doporučila řešit určitě ve spolupráci s dětskou lékařkou. Je pravděpodobné, že potíže mají psychosomatický podklad a bude potřeba se synkem, případně i s rodinou pracovat psychoterapeuticky, nejdříve je však nutné vyloučit organický (zdravotní) podklad potíží a syna nechat případně odborně vyšetřit. Pokud se zdravotní podklad potíží vyloučí, pak bych doporučovala vyhledat dětského klinického psychologa a zahájit psychoterapeutickou péči. Služby dětských klinických psychologů, kteří působí při zdravotnických zařízeních, jsou zdarma, výhodou je i dostupnost dalších odborných zdravotnických služeb, jinak existuje i velké množství soukromých klinicko - psychologických praxí, kde jsou poskytovány služby většinou za úhradu (pokud psycholog nemá smlouvu se zdravotní pojišťovnou). Co můžete ale zkusit hned a myslím, že tím nic nepokazíte, je nahradit negativní motivaci (tresty, zákazy pohádek apod.) motivací pozitivní. Zkuste si například zaznamenávat (např. obrázek či smajlík v kalendáři) a soustředit se na ty dny, kdy syn na „kakání“ nezapomněl a nehoda se nestala a velmi ho za toto chování pochválit i případně menší odměnou ocenit (odměnou může být sladkost, ale také nějaká společná oblíbená činnost, či právě ta pohádka). Pokud se nehody stávají denně, pak oceňte ty dny, kdy k pokakání došlo jen jednou a ne vícekrát atd. Se synkem si také hodně povídejte, projevujte zájem o to, jak se mu daří ve školce i jinde, co se mu povedlo, co by si přál, abyste měli o dění kolem něj přehled. Nesnažte se však za každou cenu vyzvědět nějaké negativní věci, soustřeďte se spíše na pozitivní zážitky a situace a posilujte v synkovi schopnost aktivně svým prosociálním chováním situaci ovlivnit a zvládnout.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, obracím se na vás s problémem, který se stal včera v noci. Náš syn (5 let) při horečkách blouzní - většinou běhá po bytě, křičí, že se něčeho bojí ale vždy ho dokážeme utišit. Včera kolem půlnoci, jsem ho šla zkontrolovat, protože má od rána horečku, chystala jsem se spát a před spaním jsem mu chtěla dát napít a přeměřit horečku, ať mohu v klidu spát . Budím ho, ať si sedne že dáme vodičku a změříme, to otevřel oči, otočil se na mě ale díval se jakoby skrz mě, neodpovídal, nereagoval ani když jsem mu 10x zopakovala ať si sedne, odešla jsem pro obklad a když jsem se vrátila a promluvila na něj, sedl si a začal hystericky křičet, obličej měl v křeči, zatnuté,vyceněné zuby, mluvil skrze ně, takže jsme mu nerozuměli, něco skrz ně vrčel, ukazoval na zeď pak jsme mu rozuměli právě to, že se bojí, že chce dolu tak jsem mu chtěla pomoct z postele na zem jenže se bál právě mě, odstrkoval mě, takže ho vzal manžel a začal ho tišit, nic nepomáhalo, nereagoval na věci, které obvykle neodmítá, chvilku jsem se ho bála protože vypadal, jak z hororu, kde člověka posedne ďábel, asi 15 minut blouznil, vrčel a mluvil skrz zuby že jsme mu nerozuměli, ruce měl pokrčené, v pěst jako by se chtěl bránit, po 15ti minutách se najednou sám od sebe sklidnil. Ptala jsem se ho, jestli se mu zdálo něco ošklivého, stále byl v šoku,udýchaný, očička vykulené křišel že Joo, že tam byla mama a byla velká a zlá. To jsem ho utěšovala, že maminka by mu nikdy neublížila, že ho má moc ráda a jestli půjdeme spinkat. Lehl si do naší postele ať ho máme na očích, horečku jsem mu stáhla z 39,60 na 38,40 a šla v klidu spát. Ve 2:30 ráno se opět vzbudil a celý proces se znovu opakoval. Ráno, když jsem se ho ptala, jestli mu je dobře tak odpověděl že Ano. Prala jsem se, jestli se má zdál ošklivý sen, odpověděl, že ne. Když jsem se ptala, jestli se bál večer maminky, odpověděl že ne. Nechápu proč se bál rovna mě, nikdy jsem mu nic neudělala, občas, když hodně zlobí, dostane plácačku na zadek, ale to dostane i od táty ale rukou na zadek snad není důvod abych ho při blouznění děsila na smrt...Je to normální? nebo to máme nějak řešit? Mockrát děkuji za radu a přeji pěkný den.
Dobrý den, potíže vašeho syna plynou zřejmě z vysoké horečky, která u něj způsobila pravděpodobně blouznivý stav. Potíže bych neprodleně konzultovala s ošetřujícím lékařem dítěte - pediatrem, aby se vhodným nastavením léčby předešlo případnému rozvoji dalších komplikací vysoké teploty například vzniku febrilních křečí. Zdravím Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog
Pro akci je nutné přihlášení
Sledujte náš FACEBOOOK
Nejoblíbenější obsah
Další projekty Babyonline
