Dobrý den, vaši otázku směřujte nejlépe na ošetřujícího lékaře vašeho partnera nebo navštivte genetickou poradnu - kontakt by vám měl předat také lékař, v tomto případě bych se asi ptala svého gynekologa. Zdravím Mgr. Matoušková, psycholog

Dobrý den, na základě vašeho popisu to vypadá, že potíže dcery s pomočováním skutečně mohou souviset s jejím nástupem do kolektivního zařízení (dětské skupiny). Pokud tedy nedošlo k nějakým dalším změnám např. v rodině či jinde. Dcera vás netrestá, ale reaguje na nějakou pro ni zátěžovou situaci, se kterou si zatím nedovede jinak poradit, také to nedělá naschvál. Doporučila bych vám obrátit se dětského klinického psychologa, který by vám mohl doporučit jak s dcerou pracovat a poskytnout případně delší podpůrné vedení. Zatím můžete zkusit eliminovat možné stresové faktory (neučit dívku více nových věcí a dovedností najednou, vytvořit klidné a stabilní prostředí), můžete si s ní zkusit povídat co hezkého ve školce prožila (zeptejte se učitelek co děti dělaly, když dcera o tom mluvit nechce). Na případné negativní zkušenosti nebo zážitky se nezaměřujte, z dcery se nesnažte "vytáhnout" co jí vadí nebo se jí nelíbí, nemusí to být vůbec zatím schopna verbalizovat (i když dobře mluví, nemusí to být vědomé), navíc otázky na negativní zážitky je mohou u dítěte upevňovat. Je také možné, že by dceři pomohla naopak pravidelná časově kratší docházka (např. každodenní, dopolední). Zkuste se o dalším postupu poradit s klinickým psychologem. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, psycholog

Dobrý den, nejsem zcela kompetentní radit ohledně problematiky roztržitosti v těhotenství. Je možné, že zmiňované potíže mohou souviset s rozkolísáním hormonálních hladin v průběhu těhotenství. Svoje potíže však prosím raději zkonzultujte s vaším ošetřujícím gynekologem, případně praktickým lékařem, který vám jistě pokud to bude zapotřebí, doporučí nějakou další péči. Zatím si můžete pomoci kompenzovat zapomínání zavedením psaní poznámek, využíváním upomínek v mobilním telefonu, zavedením diáře apod. a opakovanou kontrolou. Přítel by s vám měl mít trpělivost, za své potíže nemůžete. Může vám být nápomocen kladením kontrolních dotazů, případně ověřením a překontrolováním zda máte vše potřebné, nebo může vaši kompetenci při vypravování např. na výlet zcela nebo alespoň zčásti převzít (určete si například, co kdo budete mít na starosti). Přeji brzké vyřešení vašich potíží. Mgr. Michaela Matoušková, psycholog

Dobrý den, odpověď na váš dotaz je jednoduchá: VYDRŽTE! Týden je příliš krátká doba, váš syn se ještě stále s odevzdáním dudlíku vyrovnává, potřebuje si najít jiné spánkové uklidňující rituály. Je normální, že hůř a déle usíná, spí hůře a je neklidný. Můžete mu zkusit nabídnout nějaké jiné uklidňující předměty (šmudláček do postýlky, plenku, polštářek, autíčko - ať si sám vybere), které předkus nezpůsobují, nebo mu poskytnout fyzický kontakt (pomazlit se s ním), pokud bude chtít. Také odbourání odpoledního spánku souvisí s odebráním dudlíku, prostě bez něj nemůže zabrat. Pokud až doposud pravidelně odpoledne spával, pak spánek zřejmě stále potřebuje. Přechodné odbobí nedostatku spánku však vašeho chlapce nezabije a uvidíte, že jak se situace stabilizuje, pak bude zase usínat bez potíží a pravděpodobně se vrátí i odpolední spaní. Poskytujte mu příležitost ke spánku, v pravidelnou dobu, jak byl zvyklý jej odpoledne nechte odpočívat, čtěte si například knížky, povídejte si, věnujte se klidovým činnostem, i když neusne, tak si také odpočine. Večer jej také ukládejte v pravidelný čas, jak byl zvyklý, když měl dudlík, nevadí, že třeba hned neusne, činnosti před spánkem by také již měly být klidové. Pokud byste se k dudlíku vrátili, návyk by se okamžitě obnovil a ještě znásobil, také důsledky odebrání dudlíku v budoucnu by byly mnohem horší a neposlední řadě byste vaší nedůsledností ztratili kredit jako rodiče, což by se vám v budoucnu ve výchově nevyplatilo. Přeji vám proto hodně trpělivosti s vaším dítětem a ať překoná svůj návyk  co nejdříve. Buďte vlídní a důslední. Pokud by vás to jako matku hodně vyčerpávalo, můžete se při ukládání vystřídat s někým jiným z rodiny (manžel, babička). Postupovat byste ale měli všichni stejně. Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Dobrý den, potíže vaší dcery se spaním by skutečně neměly souviset s jejím očkováním, v souladu s tím, co vám řekla vaše paní doktorka,  i když přechodně očkování (či spíše bolest po něm) mohlo spánek dítěte narušit. Daleko spíše se u vaší dcery jedná buď o projev vývojového spurtu, kdy roste a prudce se vyvíjí a má potřebu většího příjmu energie a tvorba mateřského mléka se tomu pozvolněji přizpůsobuje, nebo jí také mohou začít růst první zuby. Období růstu zubů může být zejména u citlivějších dětí spojené s poruchami spánku a případně i jídla. Časově se toto období zřejmě shodlo s dobou očkování. Přistupujte k dítěti klidně, dodržujte zaběhnuté rituály a návyky. Změny dosavadního spánkového režimu či ukládání nejsou vhodné a dítě, které je samo o sobě rozhozené ještě více zneklidňují. Zejména pokud se jedná o růstový spurt, tak potíže samy odezní s tím, jak se tvorba mateřského mléka přizpůsobí požadavkům dítěte (může to trvat několik dní). Pokud se jedná o zuby, pak mohou potíže se spánkem přetrvat déle do objevení prvních zoubků.

S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Dobrý den, normálně se vyvíjející tříleté dítě bývá již obvykle připraveno na vstup do mateřské školy. Ke svému zdravému vývoji začíná potřebovat kontakt s vrstevníky, rozvíjí se jeho komunikační dovednosti a schopnost kooperativní hry (tedy hry ne vedle vrstevníků, ale ve spolupráci s nimi). Ve vašem životě, ale také v životě vašeho syna se narozením sourozence odehraje mnoho změn. Doporučila bych vám proto postupovat citlivě, sledovat reakce a chování vašeho staršího dítěte. Změn by nemělo být nikdy více najednou, tedy není vhodné např. - přestěhovat chlapce do postele ve vlastním pokoji, nástup do MŠ a narození sourozence. Pokud tedy chcete aby do budoucna spával chlapec samostatně ve vlastním pokojíčku, tak s tím začněte co nejdříve, aby si do narození sourozence na svůj pokoj a postel již zvykl. Potom to nebude brát jako nějaké odstrčení a také vy mu to musíte prezentovat jako výhodu, že má svůj vlastní pokoj, že už je velký, samostatný, ne že je chudinka, že spává sám (samozřejmě, pokud za třeba k ránu přijde do vaší postele, je to v pořádku). Nebo své rozhodnutí o jeho přestěhování do vlastního pokoje odložte až třeba několik měsíců po narození sourozence, vhodná doba pak ale nemusí nastat dlouho. Uvádíte, že mladší dítě se narodí v červenci, neuškodí, když syna zapíšete alespoň na dopolední docházku do soukromé nebo státní školky podle vašeho uvážení a rozhodnete se podle jeho reakce na příchod sourozence. Pokud bude vše zvládat dobře a nevyskytnou se nějaké závažné projevy rivality nebo třeba regrese, pak by do školky mohl třeba na omezený počet hodin od září nastoupit. Mohl by to naopak brát jako vítanou změnu, kdy si může pohrát se stejně starými dětmi. Opět velmi záleží na tom, jak mu nástup do školky podáte a vysvětlíte. Do péče o sourozence se jej snažte co nejvíce zapojit, aby se mezi dětmi rozvíjel zdravý vztah, nezapomeňte však na jeho vlastní potřeby, snažte se trávit vy nebo tatínek nějaký čas s chlapcem také odděleně od miminka. Bude možná potřebovat ujistit o vaší lásce a náklonnosti. Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog