banner

Celkem výsledků pro výraz "psycholog": 100

Dobrý den,máme roční holčičku která je už od malička živel. To nám ovšem nevadí já sama jsem temperamentní člověk a přítel též. Náš problém je následující.Od 6 měsíce jsem začala chodit parkrat v týdnu na 2-3 hodiny na brigády, proto když jsem přišla domu jsem se dceři snažila věnovat na 200% abych ji vynahradila cas kdy jsem byla mimo domov. Postupem casu se z dcera stávala přísavka. Momentalne jsme v situaci kdy kazdy den chodim na 4 hodiny do práce a ona je doma s tatínkem. Cele dopoledne je neskutecne hodna! Nefnuka, dokáže si sama hrát, poslouchá, naprosto vzorna. To same je kdyz prijde návštěva, nebo je na vikend u babicky! Vsichni z rodiny ji chválí jak je vzorný dite. Jak mile se vratim z práce promění se v ufnukaný klíště, které me nenechá ani si zout boty. Nas společný cas od doby co přijdu domu vypada asi tak ze ji mam nonsto zavesenou na nohách, kdyz ji řeknu ne, to nedělej ( normálním hlasem) začne okamžitě fnuka, knourat, nedělá ji problem začít okamžitě brecet. Hrozne me to unavuje. Chvilkama začíná byt i zla. Vyrazí mi jidlo z ruky, ohanbí se po me. Mrzi me ze to dela jen v me přítomnosti. Přítel mi to predhazuje ze kdyz je s nim je uplne skvela. co proto muzu udelat aby to přestalo? Nema ze me žádný respekt ani kdyz zvýšim hlas. Děkuji moc za jakoukoliv radu.

Dobrý den, chování dcery je spíše důsledkem normálního vývoje vztahu k matce, než problémovým chováním. Je přirozené, že roční normálně se vyvíjející se dítě chce být co nejvíce v přítomnosti své matky a dožaduje se její pozornosti. Z vaší strany se tedy o žádnou výchovnou chybu nejedná. Dcerka se prostě ve svém věku a s ohledem na stupeň svého vývoje neumí jinak vyrovnat s vaší nepřítomností po dobu strávenou v zaměstnání. Pokud se ji budete snažit odehnat, tak se pak vaši pozornost bude snažit upoutat jakýmikoliv prostředky. Naopak se na ni po vašem příchodu z práce připravte, překonejte svoji případnou únavu a snažte si jí co nejvíce věnovat, chovejte ji, mazlete se s ní, hrajte si s ní dokud to bude vyžadovat a potřebovat. Jedná se o období přechodné, dcerka se svým závislým chováním postupně sama přestane až se její potřeba nasytí a bude se od vás přirozeně odpoutávat. Zvyšování hlasu ani kárání dítě v tomto věku není schopno vyhodnotit, nejedná účelově, ale podle svých instinktů a nedovede své chování vědomě dlouhodbě ovlivnit, neznamená to, že v budoucnu nebudete mít, nebo že nemáte u dcery respekt. Doporučuji zkusit si prostudovat nějakou odbornou literaturu o vývoji dítěte, mohlo by vám to pomoci k porozumění a k vysvětlení dceřina chování. Zdravím Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Koukání na tv
avatar dasulik 03. 09. 2018

Dobrý den . Prosím chci se zeptat. Zda ňějak škodí tv 15 měsíčnímu dítěti . Samozřejmě , ne že by koukalo celý den . Vím ,že i takhle malý děti ani pořádně nevnímají co je tam . Náš syn ani vyloženě nekouká , ale jestli když je tv puštěná a občas sem tam chvíli kouká , zda to škodí . A od kolika let je zcela tv neškodná ? Slyšela jsem už hodně rozlišných názorů a tak mi zajímá ten Váš . Předem děkuji .

Dobrý den. Opravdu se názory velmi různí,nejlepší odpověď by asi podal komplex lékařů - neurolog, psycholog, oční lékař.

Osobně si myslím, že celodenní puštěná televize v pokoji není vhodná, i když se na ni dítě trvale nedívá. Registruje zvuky, které jsou často hlučné a přehlušují prostředí, registruje blikavé světlo, mnohdy se dívá na televizi z nevhodné vzdálenosti.

Mnohem vhodnější jsou pro děti ke sledování leporela, zábavné dětské hry....Vhodný věk ke sledování krátkých pohádek, Večerníčků se liší dle psychomotorického vývoje dítěte. Jak vydrží sledovat čtení knihy, mohlo by sledovat krátkou pohádku v TV.

 

Dobrý den.Mám 11,5 měsíční dceru. Její otec si našel jinou přítelkyni, když jsem byla ve 4. měsíci těhotenství. Od jejího narození jí vídá přibližně každý týden asi 2h. Nyní 2.4.2019 proběhne soud, ke kterému si podal žádost o úpravě styku, aby jí měl každý týden od pátku do neděle a od 2 let jejího věku střídavou péči. Dcera předávání velice špatně zvládá, když ho uvidí, ztuhne, když k ní natáhne ruce, tak se mě křečovitě drží kolem krku, že mi jí musí násilím vytrhnout z náručí, pak se od něho odtahuje a hystericky pláče dokud neodjedou, pak již nevím. I když kaká pouze dopoledne, tak v den předání má večer průjem, pak 2-3 noci se budí po 1-2 hodinách s pláčem a křikem a volá máma, 2 dny se ode mě nechce hnout na krok, nechce ani na ruku k mým rodičům u kterých nyní bydlíme z finančních důvodů, takže je na ně velice zvyklá a hůře jí. Když se po několika dnech srovná, tak je to za chvíli zpět. Je pravda, že většina předání neprobíhá v klidu, většinu času mě dcery otec a jeho matka urážejí, křičí na mě, šikanují mě,nadávají mi a podobně, to vše bez ohledu na dceru, kterou mám v náručí. Nikdy se nezeptali na cokoliv, co by se týkalo dcery, tudíž o ní ani nic nevědí, mimo výživného jí nikdy nic nedal, ani dárek k Vánocům a podobně. Absolutně všechno pro ní si musím zajišťovat sama resp. moji rodiče.Proto bych se Vás ráda zeptala, jaká je podle Vás ideální délka doby s otcem, s ohledem na situaci, jejich chování, dcery věku a vlivu na její zdravý psycho-sociální vývoj.Velice Vám děkuji a přeji krásný den.

Dobrý den, moc mě mrzí, že jste v takové nepříjemné situaci, ale já se ze své pozice necítím oprávněná  situaci jakkoli posuzovat. Ani by vám můj názor nijak nepomohl. Situaci řeší právníci, OSPOD, dětský psycholog atd.

OCD porucha
avatar tanik89 29. 10. 2019

Dobry den,mam dotaz ohledne dedicnosti obsedantne kompulzivni poruchy. Cekam s pritelem miminko a on touto poruchou trpi. Uziva Escitil 10 mg na zmirneni stavu, ktere souvisi s touto poruchou. Uz jsem si zvykla, ale obcas me to vyvadi z miry i presto, ze za to nemuze a je me ho lito. Mam strach, aby tuto poruchu nezdedila i nase budouci dcera. Jak velka je pravdepodobnost dedicnosti OCD?Moc dekuji predem za odpoved.S pranim pekneho dne T.M.

Dobrý den, vaši otázku směřujte nejlépe na ošetřujícího lékaře vašeho partnera nebo navštivte genetickou poradnu - kontakt by vám měl předat také lékař, v tomto případě bych se asi ptala svého gynekologa. Zdravím Mgr. Matoušková, psycholog

Dobrý den. Dcera bude mít v únoru 3 roky. Od května je bez plenek, čůrat na nočník se naučila ani ne za týden, kakat asi za dva týdny. Po dvou měsících již ani nechtěla plínky na noc a zvládala to jen s pár nehodami. Protože od jejích 3 let půjdu zpět do práce, začala jsem ji dávat od září do dětské skupiny na 2 dny v týdnu, aby si zvykla a od února tam bude každý den. Mysleli jsme si, že to zvládne, je celkem společenská, není dítě, které kde posadíte, tam ho za 2 hodiny najdete. Od dvou let hezky mluví, je bystrá, rozumově se vyrovná starším dětem. Každé ráno, kdy ji předávám učitelce, pláče, ale pak je v pohodě. Problém je, že se ve školce počůrává. Dřív to nebylo tak časté, poslední čtyři dny však každý den (prý nechce čůrat i když se jí učitelky ptají, když jdou hromadně, ona nechce). O školce se doma nechce bavit. Nyní se začala počůrávat i doma. Když se jí ptám, jestli chce na záchod, řekne že ne, a přitom má kalhotky vlhké (učůrne a zbytek drží, pak se vyčůrá normálně). Myslíte si, že je to způsobené "jen" školkou nebo zde může být i jiný problém? Trestá mě za to, že musí chodit do školky? Když se učila v květnu být bez plenek spolupracovala, teď mám pocit, že je jí to jedno, nebo to dělá naschvál. Nechci něco zanedbat. Děkuji.

Dobrý den, na základě vašeho popisu to vypadá, že potíže dcery s pomočováním skutečně mohou souviset s jejím nástupem do kolektivního zařízení (dětské skupiny). Pokud tedy nedošlo k nějakým dalším změnám např. v rodině či jinde. Dcera vás netrestá, ale reaguje na nějakou pro ni zátěžovou situaci, se kterou si zatím nedovede jinak poradit, také to nedělá naschvál. Doporučila bych vám obrátit se dětského klinického psychologa, který by vám mohl doporučit jak s dcerou pracovat a poskytnout případně delší podpůrné vedení. Zatím můžete zkusit eliminovat možné stresové faktory (neučit dívku více nových věcí a dovedností najednou, vytvořit klidné a stabilní prostředí), můžete si s ní zkusit povídat co hezkého ve školce prožila (zeptejte se učitelek co děti dělaly, když dcera o tom mluvit nechce). Na případné negativní zkušenosti nebo zážitky se nezaměřujte, z dcery se nesnažte "vytáhnout" co jí vadí nebo se jí nelíbí, nemusí to být vůbec zatím schopna verbalizovat (i když dobře mluví, nemusí to být vědomé), navíc otázky na negativní zážitky je mohou u dítěte upevňovat. Je také možné, že by dceři pomohla naopak pravidelná časově kratší docházka (např. každodenní, dopolední). Zkuste se o dalším postupu poradit s klinickým psychologem. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, psycholog

Zapomínani
avatar Zuzana96 23. 11. 2019

Dobrý večer, nevím zda sem tento dotaz patří ale nevím koho se na toto zeptat. Je 23 let a mám 18 měsíční dceru a teď čekáme další miminko jsem na začátku těhotenství a poslední dobou stále na něco zapomínám a jsou to celkem vážně věci např, rozhodli sme se že pojedeme s dcerou do zoo a já si na konci cesty všimla že jsem nevzala kočár a dceři bundu a přitom jsem si byla jistá že mám vše. A další případ, odjela jsem pryč autem a když jsem se vrátila tak jsem zjistila že klíče zůstali ve dveřích a ještě nebyli zavřený byli jen přivřený no a to jsem si myslela že jsem zamykala, už tím přítele štvu a mě to rozčiluje také a jsem zoufalá proč se mi to děje jestli je to normální.Děkuji za odpověď s pozdravem Zuzana

Dobrý den, nejsem zcela kompetentní radit ohledně problematiky roztržitosti v těhotenství. Je možné, že zmiňované potíže mohou souviset s rozkolísáním hormonálních hladin v průběhu těhotenství. Svoje potíže však prosím raději zkonzultujte s vaším ošetřujícím gynekologem, případně praktickým lékařem, který vám jistě pokud to bude zapotřebí, doporučí nějakou další péči. Zatím si můžete pomoci kompenzovat zapomínání zavedením psaní poznámek, využíváním upomínek v mobilním telefonu, zavedením diáře apod. a opakovanou kontrolou. Přítel by s vám měl mít trpělivost, za své potíže nemůžete. Může vám být nápomocen kladením kontrolních dotazů, případně ověřením a překontrolováním zda máte vše potřebné, nebo může vaši kompetenci při vypravování např. na výlet zcela nebo alespoň zčásti převzít (určete si například, co kdo budete mít na starosti). Přeji brzké vyřešení vašich potíží. Mgr. Michaela Matoušková, psycholog