banner

Celkem výsledků pro výraz "psychika": 12

Dobrý den, jsem nyní na konci 18. týdnu těhotenství. Od 6.-15. tt jsem denně zvracela a celkově byla hodně zesláblá a nevolnosti mě opravdu daly zabrat (musela jsem párkrát užít ondasetron k zastavení toho nejhoršího). Žaludek na vodě mě úplně nepustil, ale je to o hodně lepší. Bohužel to odnesla i psychika a tak se chci zeptat, je možné aby se to vrátilo? Mám se bát zbytek těhotenství, že se bude 1. trimestr opakovat? Čím to je, že to bylo tak extrémní? Je to moje druhé těhotenství, v tom prvním jsem měla klasické nevolnosti (občasné zvracení, únava), tohle bylo o dost horší. Děkuji

Dobrý den, ve druhém trimestru by se už tato situace neměla opakovat, nejčastěji se tyto potíže vyskytují během prvního trimestru. Každá prožívá tyto nevolnosti jinak, někdo víc intenzivně, někdo nemá tyto problémy vůbec. Z nejhoršího byste měla být venku. Pokud se však objeví opět zvracení, vyhledejte Vašeho gynekologa, může se jednat o jiné důvody. Hezký den

Dobrý den, zajímal by mne Váš názor na cestování do zahraničí v době těhotenství. Máme jet na dovolenou do Chorvatska, pro jistotu autem místo letadla. V době dovolené budu ve 14., 15. týdnu těhotenství. Ptám se proto, že první těhotenství dopadlo předčasným porodem. Žádné komplikace jsem neměla, i přesto jsem porodila ve 34 tt. Holčička je naštěstí zcela v pořádku. Tak zvažujeme zda cestu podniknout. Ptám se raději více gynekologů, pro jistotu. Děkuji za Váš čas.

Dobrý den, pokud na Vaší gynekologické prohlídce bylo vše v pořádku a nemáte nikterak rizikové těhotenství, navíc budete po prvním trimestru, tak si myslím, že není důvod se znepokojovat. Samozřejmě se chovat přiměřeně k vašemu stavu, ale jinak si odpočiňte a užijte si dovolenou, psychika je také důležitá :-) Hezký den a případnou dovolenou

Dobry den, paní MUDr. Peschoutová,prosím Vás viete mi poradiť ako postupovať pri neuspesnych pokusoch otehotniet? Ja uz jedno dietatko mam, 8rocne, mam ale noveho partnera, uzivala som HAK asi tak 5 rokov, teraz ju uz 5. mesiac neuzivam. Hned po vysadeni sme sa pokusali otehotniet, ale bohuzial doteraz neuspesne. Partner bol aj na vysetreniach, aj na spermograme a vsetko ma v poriadku. Ja dostavam pravidelne menstruaciu, teraz naposledy mi meskala tyzden prvy krat, uz sme si mysleli ze sa podarilo, ale bohuzial nie.Moze to byt hormonmi rozhadzanymi?Zacali mi padat vlasy a som vyhadzana. S cim som aj ratala.Len ma zaujima jedna vec, co sa tyka tej partnerskej imunity, resp ze telo likviduje spermie, je to mozne pri novom partnerovi, alebo ak uz dieta mam tak v mojom pripade toto nieje mozne?Dakujem Vam vopred za info. Viem ze je este skoro na taketo otazky, len som myslela ze sa to podari hned, s touto variantou som neratala. Mam uz 31 rokov.Dakujem Vam krasne.

Dobrý den, mohu Vás uklidnit v tom, že období otěhotnění normálně trvá i rok. Po tomto časovém úseku se může mluvit o problému s otěhotněním. Mnohé ženy často po vysazení antikoncepce po dlouhé době užívání mají rozhozený cyklus, je vyšší ztrátovost plodů apod. Každá žena je individuální, stejně tak i nové partnerství má na to vliv. To, že se např. ženě při prvním těhotenství zadařilo takzvaně napoprvé, neznamená, že tomu tak musí být i nyní a není na tom nic špatného. Psychika také dělá své, takže hned nepanikařit, užívat si, relaxovat, ... Vy jste miminko už měla, takže otěhotnět jste schopná, partner po vyšetřeních je také v pořádku, není tedy momentálně důvod k panice. Pokud chcete více cíleně „mířit“, doporučuji pořídit ovulační testy :-) Kupte si kyselinu listovou, doporučuje se ženám, které se snaží o miminko a kontryhelový čaj. Držím palce a nebojte, ono to půjde.

Pobyt v nemocnici
avatar Densi22 06. 09. 2023

Dobrý den. Mám dotaz. S dcerou (5let) budu hospitalizována v nemocnici po dobu cca 5 dní. Řeším co a jak se synem, kterému budou za pár dni 2 roky. Bude doma s manželem. Bylo by lepší, kdyby za námi do nemocnice jezdili na návštěvu i přesto, že by pak třeba delší dobu plakal při odcházení ode mě?Nebo by bylo pro něj lepší, kdyby nejezdil, manžel by se ho snažil zabavit, odreagovat od myšlenek na maminku a vůbec mě těch 5 dní neviděl? Co je lepší z hlediska psychiky?Manžel se bojí, že mu bude víc brečet, hlavne pokaždé, když by od nás odjížděli, že když mě uvidí, že na mě bude víc myslet a stýskat se mu. A já mám zase strach v případě, že by na návštěvy nejezdili, když najednou zmizím z ničeho nic a nebude o mě 5 dní vědět, že se pak bude bát a mít neustále nejistotu, jestli mu zase někam nezmizím a nebude vědět, co se vlastně stalo. Aby to nemělo vliv na jeho psychiku. Zatím jsme bez něj byli max. den. Zvládá to dobře. Ale na noc nikde na hlídání ještě nebyl. A večer vyžaduje maminku. Vysvětlím mu, že budu v nemocnici s jeho sestřičkou, než odjedu ,ale myslím, že v necelých dvou letech to stejně úplně nepochopí... děkuju moc za odpověď

Dobrý den, na váš dotaz není jednoduchá odpověď.  Ať už zvolíte jakýkoliv způsob, tak se může stát, že se u syna rozvine separační úzkost. Pro vás však hraje fakt, že u takto malého dítěte není ještě rozvinuto vnímání času. Dětská psychika je navíc pružná, děti se rychle na nové situace adaptují. Je také dokázáno, že rané zážitky si pamatujeme nejdříve asi od tří let věku. Ve vašem případě bych ponechala volbu, jestli vás v nemocnici navštěvovat nebo ne, na tom, kdo bude malého hlídat. Tedy ve vašem případě na tatínkovi, bude to on, kdo ponese tíhu zodpovědnosti a bude případně muset uklidňovat tesknícího a plačícího chlapce. Je tedy potřeba, aby se tatínek ve své "hlídací " roli cítil co nejkomfortněji. Bylo by také dobré vyzkoušet před nástupem do nemocnice ukládání syna tatínkem. Můžete si večer třeba někam vyjít a tatínek uloží děti. Pokud to zvládnou, můžete zkusit přespat třeba u babičky.  Takto nebude pro syna situace tak překvapující a frustrující, když zjistí, že občas nejste doma, ale zase se vrátíte. Můžete mu také zkusit ukázat budovu nemocnice, ke s dcerou budete a vysvětlit mu, že to je ten domeček a že v něm jsou nemocné děti,  aby to pro něj nebylo tak abstraktní. 

Pokud by se i přesto rozvinula separační úzkost, pak buďte po návratu z nemocnice synovi nablízku, poskytněte mu pocit bezpečí a pomozte mu toto období překonat. Zdravím Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

avatar
Mgr. Michaela Matoušková dětský psycholog
Štítky: #dítě #nemoc #vývoj

Dobrý den, dcera ( v červnu 3 roky) se po odpoledním spánku budí s neutisitelnym pláčem . Nevnímá řve place a nic nezabírá . V říjnu se nám narodila druhá dcera . Po narozeni se hodně starší dcera upla na otce prožívala noční desy . Po cca 3 měsících se zlepšila a vše bylo ok. Nyní je celkové smutná , z ničeho nemá radost, budí se s hysteraky odpoledne . Je tak nějak vztekla až ošklivá na blízké . Bez elánu do života . Nevím zda to muže být psychické, či za tím muže být nějaký zdravotní problém . Každopádně nevím co s ni co dal . Pozornosti má opravdu mnoho skoro nikdy na ne nejsem sama a máme na pomoc babičku nebo tatínka . Nejvíce mě trápí ty záchvaty place které nejdou zastavit a nedokážu ji pomoci v tu chvíli . Někdy 10 minut někdy až půl hodiny . Děkuji za radu

Dobrý den,

ve třech letech se dítě bouřlivě vyvíjí a mění. Velké změny probíhají v oblasti vývoje nervového systému, vývoje psychiky, mění se také fyziologické potřeby včetně potřeby spánku. Dítě je stále více samostatnější, zvídavější, prochází vývojovým obdobím vzdoru. Od batolecího vývojového období přechází do období předškolního věku. Každá změna s sebou přináší určitou destabilizaci dosavadního vývoje a nalezení nové kvalitativně jiné stability. Dcera může být citlivým a senzitivním dítětem s bohatým vnitřním životem. Napovídá tomu váš popis její reakce na narození sourozence i výskyt nočních děsů. Každou změnu citlivě prožívá a zpracovává. Vzhledem k tomu, že její psychika je ještě nezralá, pak se mohou objevit různé afektivní či plačtivé záchvaty. Je možné, že jak se snižuje potřeba odpoledního spánku, tak se pak dcerka budí v nepohodě, podrážděná. Můžete zkusit změnu režimu, dcerku třeba probudit o něco dříve. Pokud už plačtivý záchvat nastane, pak nechte dceru v klidu, nesnažte se ji nějak významně utišit, zajistěte klidné a tiché prostředím dejte jí čas na zpracování emocí.

Popisujete, že je dcerka vzteklá a ošklivá na blízké. Toto chování pravděpodobně souvisí právě s obdobím vzdoru, o kterém najdete mnoho informací, takže nyní nebudu všechny jeho projevy popisovat. Zdravotní problém je také dobré vyloučit, zejména, pokud se vám dcera jeví být smutná a bez života. Zkuste se o chování dcery, které vás znepokojuje, poradit s jejím ošetřujícím dětským lékařem, případně můžete vyhledat odbornou pomoc dětského klinického psychologa.

S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

avatar
Mgr. Michaela Matoušková dětský psycholog
Štítky: #dítě #vývoj

Dobrý den, dcera 21měsíců má odvápnění prý zubů, začínají ji už i takové růst. Jak ji můžu pomoct? Měla 8krát antibiotika a hodně často kojím. Ale to už ji nejednou pomohlo a tak se mi kojení ukončovat nechce. Může jí pomoct i třeba nějak doplnit vápník?

Dobrý den, 

odvápnění neboli demineralizace je počínají fáze kazu, který lze ještě zastavit bez nutnosti vrtání. Zastaví se dokonalou ústní hygienou. Je třeba děťátku opravdu kvalitně čistit zuby 2x denně ( i za cenu zaklenutí a křiku dítěte), bez toho se neobejdeme. Poté je dobré používat kvalitní zubní pasty např. Biorepair od 0 měsíců. Určitě je na místě navštívit dentální hygienistku, která by měla zvolit vhodnou fluoridační techniku pro ordinační i domácí aplikaci. Hygienistka vám pomůže i s technikou čištění, vhodnými kartáčky a mezizubními pomůckami. Můžete také odhalit možného viníka demineralizací. Na vině mohou být antibiotika, nedokonalé čištění nebo i pitný režim (slazené pití po celý den či noc, sirupy na kašel či antipyretika, jiné léky). Kojení se vzdávat nemusíte, jen musíte dokonale čistit. Určitě navštivte dentální hygienistku. V této fázi je děťátku možné celkem snadno pomoci, jakmile se kazy propadnou už je nutné ošetření u lékaře, tedy vrtání (vzrůstá jak finanční zátěž tak hlavně psychika dítěte může trpět).

S pozdravem Petra Koucká