Celkem výsledků pro výraz "psychika": 12
Dobrý den, jsem ve 21.-22.tt od soboty jsem ve velkém psychickém vypětí kvůli rodinným problemům, které přechází do úzkosti napětí a pocitu na zhroucení. Spím tak 3 hodiny denně. Dnes v noci jsem spala 1 hodinu. Srovnala jsem si myslenky v hlavě a snažím se dát do hromady. Nicméně hrozně mě bolí spodní část podbřišku..Je velké riziko, že bych z těchto stresů mohla potratit? Bojím se o miminko
Doporučuji, pokud jste ve 21. týdnu těhotenství a bolí vás v podbříšku, navštívit svého gynekologa a nechat se vyšetřit a zkontrolovat. Je všeobecně známo, že psychika dokáže ovlivnit somatickou stránku a pokud možno, těhotenství prospívá klid a pohoda.
Přidáváme ještě odpověď dr. Ťápalové - gynekoložky: Dobrý den, potrat ze stresu je velmi nepravděpodobný, respektive žádné studie toto nepotvrzují. Pokud málo spíte a jste obecně unavená, pak se mohou bolesti v podbřišku objevit, ale určitě nezpůsobí potrat. Potraty v 2. trimestru bývají způsobeny zcela jinými důvody než je stres.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, chtěla bych vás poprosit o radu: dcera má 9 let a za poslední měsíc 6x večer zvracela. Nejdříve to bylo po třech týdnech, pak po 14 dnech a teď po 2-3 dnech. Vždycky to přijde večer. Celý den je zdravá, v pořádku, nic ji nebolí...., ale přijde večer 20 hod, jde si vyčistit zuby a spát a do 5 minut, co ulehne do postele se jí udělá špatně a vyzvrací celé poslední jídlo...zvažovala jsem i možnost, jestli to není psychika (zažila si teď za poslední rok a půl stresové období, úmrtí v rodině, děti se ve škole straší nesmysly, nechce sama spát v pokoji), ale kolikrát tam s ní ležím večer a je v pohodě a stejně začne mít bolesti břicha a zvrací. Už jsem z ní bezradná. Dětská doktorka udělala CRP, moč a stolici..... Děkuji moc za vaši odpověď. M.
Dobrý den, doporučuji vyšetření na reflux, sono břicha a neurologické vyšetření.

Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, mám 3,5letého syna, který se vzteká (amoky vzteku, kdy neslyší nic) kvůli z mého pohledu úplně nesmyslným věcem (například jsem mu vzala na kopec saně i boby a strašně začal brečet, že chce jen jednu věc, že tu druhou musí uklidit do garáže) nebo napřiklad visela kombinéza na věšáku a ja ji dala do skříně a zase řev, že přece patří na věšák apodobně.... zdá se , že vždycky musí jakoby něco někam uklidit, kam to podle něj nutně patří (i ve školce učitelky říkají , že uklízí až moc pečlivě ,i po ostatních....) jinak ve školce je vzorňák, žádné vztekání prý vůbec....kvůli jiným věcem (když mu třeba nedám bonbon) tak se zatváří naštvaně, něco zamumlá a je v pohodě...ale kvůli nesmyslným věcem se vzteká tak, že se válí po zemi. Zdá se , že si v hlavičce něco umane a když to tak není, tak je zle. Ale jak mám na takové záchvaty vzteku reagovat? někdy i venku mezi lidmi vůbec nevím, jak ho uklidnit. Vybíjí si pak agresi na mě, začne křičet že jsem ošklivá, že mě bouchne a to se mi samozřejmě nelíbí. A proč vůbec ty záchvaty má? Má teď 7mesíční sestřičku, je na ní od začátku hodný...tak nevím ,jestli to má vliv (měl vztekání i před jejím narozením, ale ne tak nesmyslné jako teď a ne tak silné amoky) předem moc děkuji za radu
Dobrý den, váš syn se vývojově nachází na přechodu mezi dvěma vývojovými obdobími, z vašeho batolete se stává předškolák. Přechod do dalšího období vývoje je vždy provázen destabilizací dosavadní psychické struktury a je pro něj charakteristická psychická labilita. Tato labilita je pouze dočasná, po vyzrání nervové soustavy se psychika dítěte opět zklidní a vyrovná. Váš syn se nachází v takzvaném období vzdoru, které je pro tento věk typické. Typické jsou pro něj právě záchvaty vzteku, bez pro dospělého zjevné příčiny. Dítě však svůj požadavek nevnímá jako nesmyslný a emoce, které prožívá jsou opravdové. Při záchvatu vzteku je potřeba postupovat jako při každém jiném afektu. Je potřeba jej nechat odeznít, na dítě je možné klidně mluvit, snažit se mu vysvětlit danou situaci. Pokud se ale rozpláče, křičí, válí po zemi, tak je prostě potřeba jej nechat vyplakat a vyvztekat. Nervový systém dítěte je nezralý a dítě se teprve učí ovládat. Důležitý je proto trpělivý, laskavý a podpůrný přístup. Až záchvat odezní, pak je možné s dítětem v klidu situaci probrat. Na případné reakce okolí nedejte, je to vaše dítě a to má právě tuto potřebu. Je také možné se snažit těmto záchvatům předejít, předem dítěti vysvětlit jaká bude činnost, dohodnout si, co si s sebou vezmete. Ať si sám chlapeček rozhodne, jestli chce boby, sáně, nebo obojí. Na této dohodě pak trvat i za cenu možného dalšího výbuchu vzteku. O období vzdoru je možné najít mnoho literatury i informací na internetu, proto se o něm nebudu více rozepisovat. U vašeho syna může být ještě umocněné a pravděpodobně tomu tak i je narozením mladšího sourozence. Syn najednou cítí, že už není všechna pozornost soustředěná jen na něj a že se o přízeň rodičů musí dělit. Na vztah k sestře to nemusí mít žádný vliv, neznamená to, že by ji neměl rád. Sestřička navíc zůstává s vámi doma, zatímco on je ve školce. Pokud vás syn v afektu uhodí, pak je třeba dát mu jasně najevo, že toto není přípustné chování. Chyťte ho třeba za ručičky, řekněte mu, tohle ne, bít nikoho nemůžeš. Chlapce byste neměla také plácnout, protože mu tak potvrzujete, že je to způsob řešení konfliktních situací a to ho naučit přeci nechcete. Ohledně potřeby úklidu hraček a věcí na své místo je to normální, děti tím, že jsou věci tam kde patří získávají pocit jistoty a bezpečí. Synovi vyhovte a ukládejte věci tam, kam patří, pokud je to možné. Je možné, že je syn buď úzkostnějšího ladění, nebo to také může být reakce na narození sestry, kdy se stává úzkostnějším. V každém případě toto období spontánně odezní, takže pouze zachovejte klid a poskytněte synovi potřebnou podporu, aby se se všemi změnami mohl vyrovnat. Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, jsem nyní na konci 18. týdnu těhotenství. Od 6.-15. tt jsem denně zvracela a celkově byla hodně zesláblá a nevolnosti mě opravdu daly zabrat (musela jsem párkrát užít ondasetron k zastavení toho nejhoršího). Žaludek na vodě mě úplně nepustil, ale je to o hodně lepší. Bohužel to odnesla i psychika a tak se chci zeptat, je možné aby se to vrátilo? Mám se bát zbytek těhotenství, že se bude 1. trimestr opakovat? Čím to je, že to bylo tak extrémní? Je to moje druhé těhotenství, v tom prvním jsem měla klasické nevolnosti (občasné zvracení, únava), tohle bylo o dost horší. Děkuji
Dobrý den, ve druhém trimestru by se už tato situace neměla opakovat, nejčastěji se tyto potíže vyskytují během prvního trimestru. Každá prožívá tyto nevolnosti jinak, někdo víc intenzivně, někdo nemá tyto problémy vůbec. Z nejhoršího byste měla být venku. Pokud se však objeví opět zvracení, vyhledejte Vašeho gynekologa, může se jednat o jiné důvody. Hezký den
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, zajímal by mne Váš názor na cestování do zahraničí v době těhotenství. Máme jet na dovolenou do Chorvatska, pro jistotu autem místo letadla. V době dovolené budu ve 14., 15. týdnu těhotenství. Ptám se proto, že první těhotenství dopadlo předčasným porodem. Žádné komplikace jsem neměla, i přesto jsem porodila ve 34 tt. Holčička je naštěstí zcela v pořádku. Tak zvažujeme zda cestu podniknout. Ptám se raději více gynekologů, pro jistotu. Děkuji za Váš čas.
Dobrý den, pokud na Vaší gynekologické prohlídce bylo vše v pořádku a nemáte nikterak rizikové těhotenství, navíc budete po prvním trimestru, tak si myslím, že není důvod se znepokojovat. Samozřejmě se chovat přiměřeně k vašemu stavu, ale jinak si odpočiňte a užijte si dovolenou, psychika je také důležitá :-) Hezký den a případnou dovolenou
Pro akci je nutné přihlášení
Dobry den, paní MUDr. Peschoutová,prosím Vás viete mi poradiť ako postupovať pri neuspesnych pokusoch otehotniet? Ja uz jedno dietatko mam, 8rocne, mam ale noveho partnera, uzivala som HAK asi tak 5 rokov, teraz ju uz 5. mesiac neuzivam. Hned po vysadeni sme sa pokusali otehotniet, ale bohuzial doteraz neuspesne. Partner bol aj na vysetreniach, aj na spermograme a vsetko ma v poriadku. Ja dostavam pravidelne menstruaciu, teraz naposledy mi meskala tyzden prvy krat, uz sme si mysleli ze sa podarilo, ale bohuzial nie.Moze to byt hormonmi rozhadzanymi?Zacali mi padat vlasy a som vyhadzana. S cim som aj ratala.Len ma zaujima jedna vec, co sa tyka tej partnerskej imunity, resp ze telo likviduje spermie, je to mozne pri novom partnerovi, alebo ak uz dieta mam tak v mojom pripade toto nieje mozne?Dakujem Vam vopred za info. Viem ze je este skoro na taketo otazky, len som myslela ze sa to podari hned, s touto variantou som neratala. Mam uz 31 rokov.Dakujem Vam krasne.
Dobrý den, mohu Vás uklidnit v tom, že období otěhotnění normálně trvá i rok. Po tomto časovém úseku se může mluvit o problému s otěhotněním. Mnohé ženy často po vysazení antikoncepce po dlouhé době užívání mají rozhozený cyklus, je vyšší ztrátovost plodů apod. Každá žena je individuální, stejně tak i nové partnerství má na to vliv. To, že se např. ženě při prvním těhotenství zadařilo takzvaně napoprvé, neznamená, že tomu tak musí být i nyní a není na tom nic špatného. Psychika také dělá své, takže hned nepanikařit, užívat si, relaxovat, ... Vy jste miminko už měla, takže otěhotnět jste schopná, partner po vyšetřeních je také v pořádku, není tedy momentálně důvod k panice. Pokud chcete více cíleně „mířit“, doporučuji pořídit ovulační testy :-) Kupte si kyselinu listovou, doporučuje se ženám, které se snaží o miminko a kontryhelový čaj. Držím palce a nebojte, ono to půjde.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den. Mám dotaz. S dcerou (5let) budu hospitalizována v nemocnici po dobu cca 5 dní. Řeším co a jak se synem, kterému budou za pár dni 2 roky. Bude doma s manželem. Bylo by lepší, kdyby za námi do nemocnice jezdili na návštěvu i přesto, že by pak třeba delší dobu plakal při odcházení ode mě?Nebo by bylo pro něj lepší, kdyby nejezdil, manžel by se ho snažil zabavit, odreagovat od myšlenek na maminku a vůbec mě těch 5 dní neviděl? Co je lepší z hlediska psychiky?Manžel se bojí, že mu bude víc brečet, hlavne pokaždé, když by od nás odjížděli, že když mě uvidí, že na mě bude víc myslet a stýskat se mu. A já mám zase strach v případě, že by na návštěvy nejezdili, když najednou zmizím z ničeho nic a nebude o mě 5 dní vědět, že se pak bude bát a mít neustále nejistotu, jestli mu zase někam nezmizím a nebude vědět, co se vlastně stalo. Aby to nemělo vliv na jeho psychiku. Zatím jsme bez něj byli max. den. Zvládá to dobře. Ale na noc nikde na hlídání ještě nebyl. A večer vyžaduje maminku. Vysvětlím mu, že budu v nemocnici s jeho sestřičkou, než odjedu ,ale myslím, že v necelých dvou letech to stejně úplně nepochopí... děkuju moc za odpověď
Dobrý den, na váš dotaz není jednoduchá odpověď. Ať už zvolíte jakýkoliv způsob, tak se může stát, že se u syna rozvine separační úzkost. Pro vás však hraje fakt, že u takto malého dítěte není ještě rozvinuto vnímání času. Dětská psychika je navíc pružná, děti se rychle na nové situace adaptují. Je také dokázáno, že rané zážitky si pamatujeme nejdříve asi od tří let věku. Ve vašem případě bych ponechala volbu, jestli vás v nemocnici navštěvovat nebo ne, na tom, kdo bude malého hlídat. Tedy ve vašem případě na tatínkovi, bude to on, kdo ponese tíhu zodpovědnosti a bude případně muset uklidňovat tesknícího a plačícího chlapce. Je tedy potřeba, aby se tatínek ve své "hlídací " roli cítil co nejkomfortněji. Bylo by také dobré vyzkoušet před nástupem do nemocnice ukládání syna tatínkem. Můžete si večer třeba někam vyjít a tatínek uloží děti. Pokud to zvládnou, můžete zkusit přespat třeba u babičky. Takto nebude pro syna situace tak překvapující a frustrující, když zjistí, že občas nejste doma, ale zase se vrátíte. Můžete mu také zkusit ukázat budovu nemocnice, ke s dcerou budete a vysvětlit mu, že to je ten domeček a že v něm jsou nemocné děti, aby to pro něj nebylo tak abstraktní.
Pokud by se i přesto rozvinula separační úzkost, pak buďte po návratu z nemocnice synovi nablízku, poskytněte mu pocit bezpečí a pomozte mu toto období překonat. Zdravím Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, dcera ( v červnu 3 roky) se po odpoledním spánku budí s neutisitelnym pláčem . Nevnímá řve place a nic nezabírá . V říjnu se nám narodila druhá dcera . Po narozeni se hodně starší dcera upla na otce prožívala noční desy . Po cca 3 měsících se zlepšila a vše bylo ok. Nyní je celkové smutná , z ničeho nemá radost, budí se s hysteraky odpoledne . Je tak nějak vztekla až ošklivá na blízké . Bez elánu do života . Nevím zda to muže být psychické, či za tím muže být nějaký zdravotní problém . Každopádně nevím co s ni co dal . Pozornosti má opravdu mnoho skoro nikdy na ne nejsem sama a máme na pomoc babičku nebo tatínka . Nejvíce mě trápí ty záchvaty place které nejdou zastavit a nedokážu ji pomoci v tu chvíli . Někdy 10 minut někdy až půl hodiny . Děkuji za radu
Dobrý den,
ve třech letech se dítě bouřlivě vyvíjí a mění. Velké změny probíhají v oblasti vývoje nervového systému, vývoje psychiky, mění se také fyziologické potřeby včetně potřeby spánku. Dítě je stále více samostatnější, zvídavější, prochází vývojovým obdobím vzdoru. Od batolecího vývojového období přechází do období předškolního věku. Každá změna s sebou přináší určitou destabilizaci dosavadního vývoje a nalezení nové kvalitativně jiné stability. Dcera může být citlivým a senzitivním dítětem s bohatým vnitřním životem. Napovídá tomu váš popis její reakce na narození sourozence i výskyt nočních děsů. Každou změnu citlivě prožívá a zpracovává. Vzhledem k tomu, že její psychika je ještě nezralá, pak se mohou objevit různé afektivní či plačtivé záchvaty. Je možné, že jak se snižuje potřeba odpoledního spánku, tak se pak dcerka budí v nepohodě, podrážděná. Můžete zkusit změnu režimu, dcerku třeba probudit o něco dříve. Pokud už plačtivý záchvat nastane, pak nechte dceru v klidu, nesnažte se ji nějak významně utišit, zajistěte klidné a tiché prostředím dejte jí čas na zpracování emocí.
Popisujete, že je dcerka vzteklá a ošklivá na blízké. Toto chování pravděpodobně souvisí právě s obdobím vzdoru, o kterém najdete mnoho informací, takže nyní nebudu všechny jeho projevy popisovat. Zdravotní problém je také dobré vyloučit, zejména, pokud se vám dcera jeví být smutná a bez života. Zkuste se o chování dcery, které vás znepokojuje, poradit s jejím ošetřujícím dětským lékařem, případně můžete vyhledat odbornou pomoc dětského klinického psychologa.
S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, dcera 21měsíců má odvápnění prý zubů, začínají ji už i takové růst. Jak ji můžu pomoct? Měla 8krát antibiotika a hodně často kojím. Ale to už ji nejednou pomohlo a tak se mi kojení ukončovat nechce. Může jí pomoct i třeba nějak doplnit vápník?
Dobrý den,
odvápnění neboli demineralizace je počínají fáze kazu, který lze ještě zastavit bez nutnosti vrtání. Zastaví se dokonalou ústní hygienou. Je třeba děťátku opravdu kvalitně čistit zuby 2x denně ( i za cenu zaklenutí a křiku dítěte), bez toho se neobejdeme. Poté je dobré používat kvalitní zubní pasty např. Biorepair od 0 měsíců. Určitě je na místě navštívit dentální hygienistku, která by měla zvolit vhodnou fluoridační techniku pro ordinační i domácí aplikaci. Hygienistka vám pomůže i s technikou čištění, vhodnými kartáčky a mezizubními pomůckami. Můžete také odhalit možného viníka demineralizací. Na vině mohou být antibiotika, nedokonalé čištění nebo i pitný režim (slazené pití po celý den či noc, sirupy na kašel či antipyretika, jiné léky). Kojení se vzdávat nemusíte, jen musíte dokonale čistit. Určitě navštivte dentální hygienistku. V této fázi je děťátku možné celkem snadno pomoci, jakmile se kazy propadnou už je nutné ošetření u lékaře, tedy vrtání (vzrůstá jak finanční zátěž tak hlavně psychika dítěte může trpět).
S pozdravem Petra Koucká

Pro akci je nutné přihlášení