Dobrý den,jsem momentálně v 28. tt. Ze začátku těhotenství se mi mírně zvětšila prsa i prsní dvorce, ale kolem 20. tt jsem byla skoro tři týdny nemocná, prsa mi spíše splaskla a od té doby žádné změny nevnímám. Trochu mě znervózňuje, když čtu, že v této fázi by se už mělo tvořit kolostrum a podobně. Je třeba se tím znepokojovat? Děkuji, Jana

Dobrý den, mám za sebou spontální potrat v 21+1, v r. 2007, nešlo o zamlklé těhotenství a podle pitvy byl plod bez vvv, dále předčasný porod v 25+1 v r. 2008, dcera je dnes zdravá školačka. Nyní jsem s jiným partnerem zkusila další těhotenství. Otěhotněla jsem 2. cyklus, bohužel mi včera bylo diagnostikováno zamlklé těhotenství. Podle ms jsem 9+5, podle ultrazvuku je plod 6+4, bez srdeční akce. Rozhodla jsem se počkat na samovolný potrat. Jednak se chci zeptat, zda jsem momentálně udělala dobře a dále se chci zeptat, jak byste viděla případné další těhotenství. Zda bych neměla absolvovat nějaká vyšetření a případně jaká. Otěhotnět bych chtěla co nejdříve, letos mi bude 38 let. Děkuji za odpověď. Markéta

Dobrý den, ráda bych požádala o radu. Jsem na počátku těhotenství, poslední menstruace začala 17.února, ovulace byla 9.března, menstruace mi vynechala a těhotenský test ukázal den po vynechání jasné dva proužky. Ke svému lékaři jsem se ihned objednala, jdu k ní až 8.dubna, nicméně jsem nervózní, protože minulé těhotenství v 9.týdnu samovolně skončilo, tehdy jsem asi týden špinila a vzhledem k tomu, že to bylo moje první těhotenství, brala jsem špinění (jak jsem se dočetla na internetu) jako možné usazování atd. Neměla jsem zkrátka žádné zkušenosti, tehdy mi doktorka předepsala něco na udržení, bohužel už bylo pozdě. Toto těhotenství pociťuju časté bodání v pupíku, vydržet se to dá, ale bojím se, zda je vše v pořádku? Dnes mě v pupíku bolí více a dokonce jsem dnes zpozorovala slabé (růžové) špinění, co to může být? Je vše v pořádku nebo mám jet na pohotovost? Mockrát děkuji a přeji hezký den, Andrea.

Dobrý den, jsem teprve v raném stádiu těhotenství (4. týden) a na gynekologii jsem objednaná až za týden. V druhé polovině minulého roku jsem prodělala chirurgickou operaci dělohy (myom). Jedná se o mé první těhotenství a lékařka mě už tehdy upozorňovala, že v případě gravidity budu brána jako riziková. Zajímal by mě názor jiného lékaře, zda je nutné jít na rizikové těhotenství hned od začátku, nebo v případě že bude plod v pořádku a zdravý ještě pár měsíců chodit do práce? Vzhledem k mému povolání si nejsem jistá, jestli práce sama o sobě není riziková (jsem zubní technik).Předem moc děkuji za odpověď.

Dobrý den,jsem nyní v 6 týdnu těhotenství. Již téměř 3tím rokem beru léky na žaludek (ráno Rapoxol 20 mg, večer Famosan 20mg) z důvodu chronického zánětu žaludku. Když jsem zjistila, že jsem těhotná, jsem tyto léky vysadila s nadějí, že to bez nich zvládnu. Bohužel mi bylo tak špatně, že jsem téměř nic nejedla a když jsem něco snědla (dle diety co dodržuji) tak i po tom mi bylo zle a přidal se i průjem. Volala jsem tedy panu doktorovi na gastroenterologii a ten mi řekl, že je to problém a ať tedy léky co jsem brala beru dál. Řekl mi, že by neměli dítěti vadit a když jsem mu řekla, že je na nich napsáno, že se nesmí užívat v tehotenství, tak mi řekl, že je to na všech lécích, že se tím výrobci kryjí. Mám dle něj tedy brát Famosan 20 ráno a Famosan 20 večer. Lék od včera užívám a ulevilo se mi..Mám, ale strašný strach, aby byl lék vhodný a neublížím tím miminku. Moc Vám děkuji za odpověď a za Váš názor. Jsem z toho zoufalá.Hezký den

Vážená paní doktorko,jsem na dně svých psychických sil. Je mi 40 let, děti jsem chtěla ale rozhodně jsem měla v hlavě srovnáno, vzhledem ke svému dětství, že nechci mít dítě za každou cenu ale z lásky... Stálého partnera nemám. Před týdnem jsem zjistila že sem těhotná. Ano, nesu část viny, že i přesto že sem na muže s kterým nechci být a kterého nemiluji naléhala že nechci sex bez ochrany,ale stalo se. Měli jsme styl jen jendou a já poté věděla, že tohle už nikdy víc. Jemu je 50 let a sám říká, že to posral. Vyčítala sem si to ale nenapadlo mne, že bych mohla být těhotná. Jsem zoufalá. Uvědomuji si, že je mi 40 let a pokud půjdu na interupci, nemusím již děti mít. Již sem se radila kde to šlo, většina lidí mi říká, vždyt si to dítě nech to zvládneš. Jenže já mám v sobě obrovský hněv a nenávist k sobě, k tomu muži a chci na potrat. Je to strašné. Já která děti miluju nedokáži tolerovat to, že jsem těhotná s mužem kterého nenávidím a vyčítám si svůj čin. Jaká je šance že když půjdu na miniinterupci ještě v budoucnu otěhotním? Jaká miniinterupce je pro mě nejšetřnější? Chemická o které se říká že nemusí zafungovat a žena pak stejně musí na tu klasickou a je tu možnost poškození? Nastudovala jsem toho už opravdu hodně. Jsem jak zombie. Týden v pláči, nenávisti, uzavřená ve svých myšlenkách. Akorát se ničím i fyzicky. Zvracím, nejím, nemohu nic jiného dělat než přemýšlet co dál. Děti mají být milovány,ale já se ráno budím jen s jedním pocitem a ten je, jít na interupci. Je mi jasné že si ponesu následky a výčitky psychické na nějakou dobu,ale již tuto chybu vrátit nemohu a musím se rozhodnout. Chtěla sem definitivně opustit republiku, to byl můj plán a nyní je všechno jinak. Kdybych z toho těhotenství měla radost, bylo by to asi jiné. Ale mít pocit nenávisti k sobě i k tomu co v sobě mám, to je špatně. Můžete mi prosím poradit, či říci Váš názor. Děkuji Vám.