Celkem výsledků pro výraz "porodnice": 27
Dobrý den, jsem týden po porodu, kdy mi mimo jiné byla provedena epiziotomie. Po 3 dnech nás propustili z porodnice, kdy podmínka byla schopnost dojít si na "malou i velkou".Na malou jsem si byla schopna dojít až po cevkování a na velkou, když mi podali čípek k pomoci vyprázdnění.Bohužel doma od té doby nedokážu vůbec na velkou jít, cítím obrovskou bolest a tlak a když jsem zkoušela glycerinový čípek, nijak zvlášť to nepomohlo. Vím, že bych si nutně potřebovala dojít, ale skrz bolest mi to zkrátka nejde, občas si musím vzít i Paralen na tu bolest.Prosím, poradili byste, jaké jsou možnosti ještě a jak urychlit/usnadnit vyprazdňování? Jsem z toho už zoufalá. Děkuji moc za odpověď.
Dobrý den, pokud máte takové bolesti v oblasti šití, pak se může jednat i o nějaky problém - zánět, rozpadnutí sutury... Jestliže tedy máte takové bolesti, že se nemůžete vyprázdnit, raději navštivte porodnici, kde jste rodila, aby vše zkontrolovali.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobry den, je mi 33 let a jiz nekolik let navstevuji psychiatra a lecim se pro uzkostnou poruchu. Nyni se mi podarilo otehotnet (za pomoci metod asistovane reprodukce) dite si moc preji a bylo planovane, bohuzel me uzkosti se vyrazne zhorsily v souvislosti s porodem. Mam zachvaty uzkosti, pri kterych mam pocit, ze nedycham, predstava normalniho porodu je pro me tak stresujici, ze zvazuji preruseni tehotenstvi (zatim to lze), i kdyz si dite velmi preji. Chtela bych se zeptat, zda tento stav je indikaci k porodu sekci, ktera ve me takto uzkostne stavy nevyvolava. Slysela jsem, ze porodnice i v takovych pripadech casto donuti rodicku k normalnimu porodu, coz je pro me nepredstavitelne. Predem dekuji za odpoved. Jana
Dobrý den, pokud byste chtěla císařský řez z psychiatrické indikace, pak by vám ji musel napsat psychiatr.. Jinak nelze vyhovět. Císařský řez se řadí mezi velké operační výkony, které sebou nesou operační i pooperační rizika a navíc ani pro dítě není tento způsob porodu benefitem.... Proto jej děláme z mateřské indikace jen pokud je opravdu závažný důvod, který je doložený odborníkem - ve vašem případě psychiatrem.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak odhalit u miminka alergii na laktózu? Syn má 3 týdny, už od porodnice dokrnujeme a zhruba po deseti dnech začal mít silné bolesti břicha v pravidelných intervalech po pár minutách, kdy se začne svíjet bolestí, pak ho to zase přejde a tak pořád dokola. Míval stolici i několikrát denně, teď trvá i 30 hodin, než se mu podaří něco "vytvořit". Už jsme zkoušeli vyměnit mléko,minimálně 4 druhy,různé kapičky, čaje, masáže a nahřívání bříška, nic nezabírá a trápí se pořád. Nevím jak jinak mu pomoci. Jediné, co na něj zabralo byla rektalní rourka, ale tu nám pediatrička zakázala,tak si říkám, jestli by to třeba nemohla být ta alergie. Děkuji za odpověď
Dobrý den. Existuje mléko bez laktosy pro kojence - Beba AL 110, nebo krevní odběr na intoleranci laktosy.

Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den paní doktorko, mám holčičku (3t), dnes ráno jsem při přebalování zjistila, že má ve značném množství po celé ploše hrudi a trupu červené /zarudlé tečky /flíčky. Kůže je suchá a nemá puchýřky. Kosmetiku, plenky, ubrousky a prací prášek používám stále stejné od návratu z porodnice. Při stravování se snažím vyhýbat alergenům. Teplotu nemá (36°C) a není nijak neklidná. Přikládám fotofrafie, omlouvám se za kvalitu, lépe to nešlo vyfotit, když se malá hýbala. K naší pediatričce jsem se nemohla dovolat a tak prosím Vás o radu, děkuji moc a přeji pěkný den.
Dobrý den. Omlouvám se, z fotek lze špatně posoudit, ale může se jednat jen o běžnou reakci kůže kojence, zkuste koupele v černém čaji a Bepanten Senziderm, jinak kontaktujte pediatra.

Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, paní doktorko, možná se na Vás obracím s podivuhodně jednoduchým dotazem, ale věřte, že se snažím najít jasnou informaci a nedaří se mi. Při propuštění z porodnice nám sdělili a máme tak i v nemocničním letáčku, že normální teplota do 2. měsíce věku je 36,5-37,3. V porodnici jsme ale neodečítali 0,5 stupně při měření v zadečku.Můj dotaz tedy zní: Jaká je normální teplota u kojence od 2 měsíců a odečítá se již v této době půl stupeň při měření v zadečku (do kdy se tedy neodečítá? šestinedělí? nebo pouze pár dní?).Konkrétně: Maličkému jsou 2 měsíce a 3dny a naměřila jsem mu v zadečku 37,7 stupně. Je to tedy 37.2 stupně a už zvýšená teplota? Nebo ještě v normě? Doteď jsem měřila bezkontaktním teploměrem bez odečtů na čelíčku, ale mám obavy, že to není úplně přesné. Sama jsem nastydlá, tak nevím, jestli maličký také. Je trochu plačtivý, ale můžou to být i prdíky, co nás trápí od narození. Proto bych to ráda kontrolovala tím měřením teploty.Mockrát děkuji.L. Srpová
Dobrý den. Kojencům a malým dětem, kreří neudrží teploměr, se měří teplota v konečníku, půl stupně se odečítá vždy.Teplota u takových dětí pokud je po odečtení 38 st C a výše, znamená onemocnění, do 38 st C teplota nic neznamená.

Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den,Můj syn ( 14 měsíců) dlouhodobě méně jedl a teď začíná mít i špatné stravovací návyky. Z porodnice jsme si přinesli domů přikrmovaní UM, protože málo přibíral, ty jsme ale brzy zahodili, vše se samo upravilo a přibíral hezky, po šestinedělí bojkotoval 2 měsíce kojení, což byl pro nás všechny celkem stres, období jsme ale ustáli. Pak jedl hezky a do půl roku přibíral relativně normálně. Od půl roku ale přibíral méně a méně než by měl, na roční prohlídce měl 8,9 kg ( porodní váha 3,34kg). Postupně více a více u jídla zlobil, nabízela jsem mu různá jídla- na lžičku, jídla co si mohl dát sám do pusinky... na oběd jsem měla vždy 2 další varianty jídla v záloze, pro případ, že by nabízené odmítal. Začal si postupně u jídla hrát nejdříve se lžičku, postupně s dalšími předměty na stole až jsme se dopracovali do fáze, kdy se chce téměř u každého jídla něčím zabavit a i tak sní sotva půlku porce. Ač se ho snažíme do jídla nenutit, postupně začíná odmítat i svá oblíbená jídla. Nerada bych, aby naše společné stolování byl věčný boj. Je mi jasné, ze jsme se do této situace mimo jiné dostali sami, postupným “zabavováním” dítěte u jídla. Ráda bych se zeptala, jak ideálně postupovat, chceme-li se toho zlozvyku zbavit - udělat radikální krok a říci si, že když nejí, tak nejí asi nedokážu, protože je celkem hubený a má také málo železa ( naše pediatrička nám řekla, že na léky to zatím není, ale ze by měl jist více hovězího masa a červené řepy- což už tak není vždy jednoduché). Také bych se rada zeptala, jakých případných chyb se máme vyvarovat my rodiče? Děkuji za odpověď. Marie
Dobrý den, u vašeho chlapce bych nejdříve doporučila vyloučit nějakou organickou příčinu dlouhodobějších potíží s jídlem. Konzultujte situaci s ošetřujícím pediatrem a vyžádejte si odborná lékařská vyšetření, začala bych na alergologii. Za odmítáním jídla může být skrytá alergie na některou složku stravy (mléko, lepek...), syn se pak po jídle necítí dobře a jíst odmítá. Po vyloučení fyzické příčiny problému s jídlem a při pokračování potíží bych vám doporučila kontaktovat dětského klinického psychologa. Ohledně jídelních návyků byste měla nabízet pestrou a vyváženou batolecí stravu (můžete k doporučení vhodné stravy kontaktovat nějakého dietního či výživového poradce). Chlapce do jídla nenutit, nabídnout jen jedno jídlo, nepředkládat další varianty, pokud jídlo odmítne, tak jej nechat od stolu odejít. Až bude mít syn hlad, sám si o jídlo řekne, potom nabídněte opět jídlo, které jste připravila. Vyvarujte se podávání něčeho sladkého nebo nějakých jiných pamlsků v době mezi jídly, nebo poté, co jídlo odmítne. Dítě se pamlsky zasytí a jídlo pak zase bude odmítat. Pokud zabavování u jídla nevadí vám a vašemu dítěti a syn jí, tak v něm pokračujte, pokud byste jej vnímali jako problém, začněte postupně odbourávat. Zapojte svého syna do jídla, ať se snaží jíst sám, udělejte z jídla odměnu, požitek a zábavu, ne trest a povinnost. Do jídel, které synovi nechutnají a bude je odmítat jej nenuťte. Nabízejte také nová jídla a chutě, dříve oblíbená jídla může syn již odmítat, protože jeho chutě se mění. Při jídle se snažte chovat klidně, nedávejte najevo svoji nervozitu, syn vycítí vaše napětí a bude jídlo považovat za něco stresujícího. Zdravím Mgr. Matoušková, dětský psycholog

Pro akci je nutné přihlášení