Dobrý den,

podstatné není čerpání rodičovského příspěvku ale nastavení rodičovské dovolené (RD) v zaměstnání. RD můžete čerpat maximálně do 3 let dítěte, následující den se musíte buď vrátit do zaměstnání, nebo nastoupit do pracovní neschopnosti (o té musí rozhodnout lékař), nebo si dohodnout se zaměstnavatelem neplacené volno. V těhotenství jste chráněná před výpovědí, existují však i drobné výjimky, např. rušení zaměstnavatele nebo jeho části. Pokud byste po RD byla v pracovní neschopnosti, bude se vyměřovací základ pro nemocenské počítat z prvního předchozího kalendářního roku, ve kterém jste měla započitatelný příjem ze zaměstnání a bylo v něm alespoň 30 dní, kterými se dá vyměřovací základ dělit. Na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) budete mít nárok v každém případě, pokud bude trvat zaměstnání a měla byste nárok i v případě, že by pracovní poměr skončil a nastoupila byste na PPM do 180 dní. Pokud po RD nebudete pracovat, bude se aktuální vyměřovací základ pro PPM počítat z prvního předchozího kalendářního roku jako v případě nemocenského a pokud nástup na další PPM bude do 4 let předchozího dítěte za trvání stejného zaměstnání, porovná se aktuální vyměřovací základ se základem pro předchozí PPM a použije se ten vyšší.

Dobrý den, na podobný dotaz již paní doktorko odpovídala. Její odpověď si můžete přečíst zde: https://www.babyonline.cz/poradna/agresivita-u-dvouleteho-ditete/1253, https://www.babyonline.cz/poradna/maly-zlobil%3A%29/1355.

Dobrý den,

nárok na PPM budete mít v obou případech, i v době neplaceného volna (NV) trvá Vaše účast na nemocenském pojištění a splňujete tedy podmínky nároku. V první modelové situaci se zjistí vyměřovací základ pro výpočet výše PPM z prvního předchozího kalendářního roku, ve kterém jste měla započitatelný příjem ze zaměstnání a bylo v něm alespoň 30 kalendářních dní, kterými se dá vyměřovací základ dělit. Může to být například rok, ve kterém jste čerpala dovolenou mezi předchozí mateřskou a rodičovskou dovolenou nebo kalendářní rok před předchozí mateřskou dovolenou. Ve druhé modelové situaci se bude vyměřovací základ zjišťovat z 12 měsíců předcházejících měsíci nástupu na PPM, přičemž doba NV a PN se z výpočtu vyloučí, zůstane tedy doba výkonu práce. Pokud byste pracovala kratší dobu a nezůstalo by alespoň 30 kalendářních dní, kterými by se dal dělit vyměřovací základ, postupovalo by se stejně jako v první modelové situaci.

Dobrý den,

pokud otci dítěte trvá pracovní poměr, má nárok na rodičovskou dovolenou do 3 let věku dítěte. Může ji čerpat i zároveň s Vaší mateřskou dovolenou a není vázaná na rodičovský příspěvek. Od narození druhého dítěte má opět nárok na rodičovskou dovolenou do 3 let věku mladšího dítěte. Zdravotní pojištění za osoby na rodičovské dovolené hradí stát. Sociální pojištění hrazeno není a není povinné. Péče o dítě do 4 let se považuje za náhradní dobu pojištění z hlediska důchodu, ale pouze jednomu z rodičů. Pokud zaměstnaný není, může za něj být hrazeno státem zdravotní pojištění jako za příjemce rodičovského příspěvku a následně po dobu Vaší mateřské dovolené jako za osobu celodenně osobně pečující o dítě do 7 let (o starší z dětí), pokud dítě nenavštěvuje školku nebo obdobné zařízení více než 4 hodiny denně. Změny je potřeba hlásit zdravotní pojišťovně do 8 dnů. Za zaměstnance plní oznamovací povinnost zaměstnavatel.

Dobrý den,

o rodičovskou dovolenou (volno v zaměstnání) je potřeba požádat zaměstnavatele, maximální délka je do 3 let věku dítěte. O dávku rodičovský příspěvek je potřeba požádat na odboru státní sociální podpory úřadu práce, maximální délka je do 4 let věku dítěte. Rodičovský příspěvek nelze vyčerpat jednorázově, maximální částka je omezená na 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu (DVZ), který Vám byl stanoven pro peněžitou pomoc v mateřství, případně je možné vypočítat maximum podle příjmů otce dítěte, pokud má vyšší DVZ. Rodičovský příspěvek je možné čerpat i při výkonu práce, výdělek není omezen, ale dítě mladší 2 let může navštěvovat jesle nebo podobné zařízení maximálně 92 hodin měsíčně a docházku do takového zařízení je potřeba úřadu práce oznámit. Hlídání jinou fyzickou osobou není omezeno. Pro nárok na rodičovský příspěvek je potřeba, aby společně posuzované osoby (oba rodiče i dítě) splňovaly podmínku trvalého pobytu v ČR a taky bydliště v ČR. Bydliště má osoba na území ČR, zejména pokud se zde dlouhodobě zdržuje, vykonává zde výdělečnou činnost, žije zde s rodinou, plní zde povinnou školní docházku nebo se zde soustavně připravuje na budoucí povolání, popřípadě existují jiné významné důvody, zájmy či aktivity, jejichž vzájemná souvislost dokládá sepětí této osoby s ČR. Nárok můžete mít i při pracovním vyslání do zahraničí, záleží na dalších okolnostech, proto doporučuji obrátit se pro konkrétnější posouzení Vaší situace přímo na úřad práce.

Dobrý den, rok a půl staré dítě se chová zcela autenticky, žije přítomností a prožívané emoce se u něj mohou rychle měnit. Popisované chování vaší dcerky se jeví normálně. Skutečně může při předávání plakat, zejména pokud si předtím hrála a loučí se s maminkou. Ve svém věku se teprve postupně od mateřské osoby osamostatňuje a odpoutává. Také po odžití emoce vyvolané loučením, může jak píšete " přepnout" a cítit se s vámi dobře a spokojeně. Nechte tedy holčičku její emoci odžít a nechte ji odeznít. Strach takto staré dítě také samozřejmě pociťuje, těžko však předem a na takové verbální úrovni, jak popisujete. Holčička mohla o strachu z otce někde slyšet mluvit, či se jí na to mohl někdo doptávat. Také to však nemusí takto být, mohla si pouze spojit odjezdy od matky a loučení s ní s osobou otce. Pro dítě v tomto věku je důležitý pravidelný režim, jednotný výchovný přístup. Jako dospělí byste se na předávání dítěte a dalších organizačních věcech měli v klidu domlouvat, dohodnuté dodržovat. O rodičích navzájem byste měli před dítětem měli mluvit pozitivně, vyhnout se kritice či případným negativním nebo návodným komentářům. Oba zůstává jejími rodiči, i když váš vztah mohl už skončit a vzhledem k věku dítěte vás ještě čeká dlouhá cesta. Je ve vašem zájmu a také v zájmu vašeho dítěte, aby si s vámi vytvořilo co nejlepší vztahy. V případě potíží se můžete obrátit například na Poradnu pro rodinu a mezilidské vztahy, či Manželskou a rodinnou poradnu, které působí v každém krajském městě. S pozdravem Mgr. Matoušková, dětský psycholog

Dobrý den,

zdravotní pojištění si nemusíte hradit, pokud se po ukončení rodičovského příspěvku nahlásíte na zdravotní pojišťovně jako osoba celodenně osobně pečující o dítě do 7 let - v tomto případě o starší dítě. Dítě v takovém případě nesmí navštěvovat jesle nebo školku více než 4 hodiny denně. Případně je možné čerpat rodičovský příspěvek na mladší z dětí od jeho narození do nástupu otce dítěte na peněžitou pomoc v mateřství (PPM). V měsíci souběhu obou dávek v rodině náleží rodičovský příspěvek, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem a PPM v daném měsíci.

Dobrý den, o problematice období vzdoru včetně toho, jak k dítěti přistupovat bylo již napsáno mnohou literatury. Také na webu Babyonline je o období vzdoru dlouhý text, jsou tam rady, jak k dítěti přistupovat, aniž bychom lámali jeho osobnost a vůli. Doporučila bych vám si informace pročíst, případně zakoupit literaturu věnující se výchově dětí a v jejich různých vývojových obdobích. K vašemu dotazu mohu jen dodat, že často čím větší je dítě osobnost, tím dříve se objevuje a silnější bývá období vzdoru. Že se jedná o vývojový krok dopředu, i když to může být nepříjemné, kdyby toto období nepřišlo, tak by to znamenalo, že je něco ve vývoji špatně. Záchvaty vzteku jsou projevem nezralosti nervové soustavy dítěte, které neumí ovládnout, nebo jiným přijatelným způsobem dát najevo své negativní pocity. Dítě za ně nemůže, nedělá je schválně! Toto období odezní, je potřeba jej jen přečkat, zůstanou však osobnostní vlastnosti dítěte, se kterými je potřeba naučit se pracovat. Pláči a křiku se pravděpodobně v této době úplně  vyhnout nedá, protože dítě nemá své emoce pod kontrolou. Snažit se zvládat situace v klidu se můžete zkusit naučit vy jako rodič, ale dítě se do afektu čas od času prostě dostane. Platí úměra, že čím více zákazů a omezení bude, tím se bude vztekat častěji. Zároveň však dítě potřebuje nastavit hranice a záchvatem vzteku by nemělo dosáhnout požadované věci. Obecně je lepší se zaměřit na situace, kdy si dítě o něco zvládne říct vhodným způsobem, podporovat verbální komunikaci, domluvu, vysvětlení. Ve školce určitě není vaše dcera jediným dítětem v období vzdoru a měli by si s ní umět poradit. Ve věku dvou let je dcera na školku ještě poměrně malá a její nezralá nervová soustava tak může přetížena, proto se afektivní záchvaty mohou zhoršovat. K zařazení dítěte do školky je třeba přistupovat individuálně, to co zvládne jedno dítě v určitém věku jiné dítě zvládnout nemusí, je to jako ve vývoji dětí, který je individuální.V přístupu k dítěti v době záchvatu obecně platí, že pokud už afektivní záchvat vznikne, pak se musí nechat odeznít. Žádné pokusy o uklidnění, tresty, vysvětlování nebudou účinné, jen projevy zhorší. Samozřejmě pomáhá předejít vzniku konfliktní situace, která se však často předvídat nedá. Je proto potřeba vyčkat až záchvat odezní, válení po zemi, křik, kopání apod. není nic neobvyklého. Reakcí okolí si nevšímejte, i když takový výstup na veřejnosti není nic příjemného. Poté co záchvat přejde do pláče je dítě již na dobré cestě k uklidnění a je potřeba ho nechat vyplakat. Teprve poté, co se uklidní můžete přejít k vysvětlování, domluvám apod. S pozdravem Mgr. Matoušková, dětský psycholog

Dobrý den, ohledně výchovy dítěte včetně používání fyzických trestů dnes panuje velmi mnoho rozporuplných názorů. Obecně fyzické tresty nelze schvalovat, jsou většinou projevem selhání rodičovské autority. Avšak v některých případech může být menší plácnutí nejlepším signálem, kam až dítě nemůže zajít. Může jít i o situace život dítěte ohrožující (vběhnutí do silnice, hra s elektrickými kabely apod.). Platí také pravidlo, že menší plácnutí zanechá na dítěti menší stopy a méně ho poznamená, než například propracované psychické týrání (kdy tělesné tresty nejsou použity), např. nemluvení s dítětem, ignorování dítěte, nadávky, vyhrožování, strašení apod. Doporučila bych vám k přečtení knihu pan psychologa Lemana - Do pátku bude vaše dítě jiné, která se mi dostala nedávno do rukou. Pan psycholog prakticky radí, jak řešit jednotlivé výchovné situace a vyjadřuje zde i svůj názor na používání fyzických trestů, se kterým se v podstatě ztotožňuji. Možná se také dozvíte, jak účinně vychovávat dítě i bez zvedání hlasu. Zdravím Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Dobrý den, každé dítě jinak zvládá pro něj zátěžové situace jako třeba být středem pozornosti. Záleží na povaze, osobnosti, kondici i rozpoložení dítěte. Jedno dítě si pozornost užívá a za každou cenu se snaží být jejím středem, jiné dítě zase veřejné vystupování nemá rádo a vyhýbá se mu. Záleží také na zralosti a věku dítěte, vliv má i sebedůvěra dítěte, která se ale také vyvíjí. Na chování vaší dcerky není nic patologického, prostě bude stydlivější povahy a ještě není zralá k tomu, aby zvládla veřejně vystupovat. Dejte jí pouze čas, do vystupování před kolektivem je potřeba ji nenutit. Pokud někomu neodpoví, tak prostě neodpoví, vždyť se nic neděje. Pokud se rozpláče, tak ji uklidněte, poskytněte podporu. Pokud ji do vystupování a kontaktů budete nutit, pak se bude cítit ještě méně jistá. Bude si myslet, že je u ní nějaká chyba, že s ní nejste spokojená a nepřijímáte ji takovou jaká je. Když jí poskytnete podporu a porozumění, pak si začne postupně více věřit a bude se postupně osmělovat. Dětským akcím jako karnevaly, dětské dny atd. se nevyhýbejte, nabízejte jí tyto činnosti a společenské kontakty,  ale nechte dceru klidně pouze přihlížet a zpovzdálí akci pozorovat. Buďte jí nablízku, kdyby potřebovala vaši podporu. Když na ni někdo promluví a vy budete vidět, že se obává, pak můžete klidně říct, že se dcerka stydí, že určitě odpoví příště. Nikdo se nebude pohoršovat, když se ho dítě stydí a jestli ano, pak je to problém toho dotyčného, ne dítěte. Také ve školce požádejte, aby dcerku do vystupování a kontaktů nenutili, ale podněty nabízeli a nechali na ní do čeho se chce zapojit. Vaše dcerka potřebuje vytvořit láskyplné a podpůrné prostředí, aby se cítila jistě a nebála se a ne tlak, který nyní může cítit ze všech stran a působí na ni právě opačně, než byste chtěli. Je také dobré ocenit ty situace, do kterých se dcera dovede zapojit (např. když ve školce dělají v kroužku to samé a ona to zvládá) a i každý další dílčí úspěch. Ohledně vašich obav ze vstupu do školy je dcera ještě malá, potřebuje celkově i sociálně dozrát. To že se nyní takto chová, nemusí do budoucna nic znamenat a v předškolním věku může být normálně na nástup školní docházky připravená. Pokud budou nějaké pochybnosti o školní zralosti v předškolním věku, pak je možné absolvovat vyšetření v Pedagogicko psychologické poradně. V případě, že by vás chování dcerky stále trápilo, pak můžete realizovat konzultaci u dětského klinického psychologa. Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Dobrý den, na projevy dítěte, které popisujete, má vliv hned několik faktorů. Řekla bych, že k těm nejdůležitějším patří vývojové období dítěte, ve kterém se váš syn právě nachází. Jedná se totiž o období vzdoru, kterým váš syn prochází. Chování jako afektivní záchvaty, vzdorovitost, odmlouvání, diskutování, nevhodné chování k ostatním dětem k tomuto období patří. Na obdobné otázky jsem již mnohokrát odpovídala, proto se nebudu na toto téma více rozepisovat a poprosím redakci o vložení prokliku na mé předchozí odpovědi k období vzdoru:

https://www.babyonline.cz/poradna/zachvaty-vzteku-kvuli-nepodstatnym-vecem/4337

https://www.babyonline.cz/poradna/detsky-blok/4391

https://www.babyonline.cz/poradna/muj-syn-stale-breci-/4410

Popisované projevy vašeho chlapce tedy s výchovným přístupem souvisejí jen částečně a jsou pro jeho věk normální a charakteristické. Takto malé dítě nedokáže posoudit dopad svých slov, má jen malou životní zkušenost a reaguje na aktuální podráždění, to co říká, si skutečně nemyslí. Proto je potřeba nebrat si jeho slova osobně, brát je pouze jako projev synova rozčílení, ke kterému v tomto období nemá nikdy daleko. Fyzické trestání u dítěte v tomoto období není vhodné, jen mu upevňujete, že se potíže řeší agresí.

Vaše situace je složitější v tom, že syn není ve vaší péči a vídáte se s ním omezeně. Rozpad vašeho vztahu může způsobovat a zhoršovat synovu nejistotu a zhoršovat průběh tohoto období. Další roli pak hrají zřejmě odlišné výchovné přístupy vás a bývalé partnerky k dítěti. Ve vaší situaci bych vám poradila se snažit o maximální možnou dohodu ohledně péče a výchovného přístupu k synovi s bývalou partnerkou. Tato dohoda je v zájmu vás všech a zejména vašeho společného dítěte. Pokud se vám nebude dařit dohodnout, pak můžete zkusit využít služeb Poradny pro rodinu a mezilidské vztahy, bývají v okresních městech a jejich služby nejsou placené. Můžete přijít i sám a odborníci, kteří v poradně pracují, vám poradí, jak dále postupovat. Tyto poradny zaměstnávají také mediátory, kteří pomohou znesvářeným partnerům pomoci se domluvit a najít nejvhodnější řešení. Dále je důležité neztratit se synem kontakt, projevovat o něj zájem i přes obtíže, které musíte překonávat.

S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Dobrý den,
nárok na PPM u druhého dítěte mít nebudete, nejste nyní nemocensky pojištěná a nejste ani v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta je maximálně 180 dní od konce pracovního poměru. Na úřadu práce se registrovat jako uchazeč o zaměstnání nemusíte, registrace je dobrovolná. Pokud se zaregistrujete a nevyčerpala jste podporu v nezaměstnanosti v posledních dvou letech, budete mít na ni nárok. Podpora by byla ve Vašem případě zhruba 5300 Kč první 2 měsíce, následně se snižuje. Na nemocenské nemáte jako nezaměstnaná nárok, nejste účastna nemocenského pojištění.