Dobrý den,

podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství musí otec dítěte splnit ke dni nástupu na PPM, nejde tedy o datum podání žádosti. Nastoupit na PPM může nejdříve počátkem 7. týdne po narození dítěte, jak píšete. Pokud v té době nebude zaměstnaný a nebude ani v 7denní ochranné lhůtě, nebude mít na PPM nárok. Po narození dítěte můžete požádat o rodičovský příspěvek.

Dobrý den, čerpání RP (otec/matka/výše RP) se může měnit každé 3 měsíce. Na doklady se raději zeptejte na úřadě, ale nejspíš to bude rodný list dítěte, OP rodiče.

Dobrý den, počet osob posuzovaných pro nárok na porodné se odvíjí od vašeho čestného prohlášení.

Dobrý den, pokud rodičovskou budete čerpat vy jako matka, neměl by být s bydlištěm otce problém – hlavní je, zda vy máte trvalé bydliště v ČR a skutečně zde pobýváte.

Dobrý den, určitě můžete. Příjmy osob ve společné domácnosti se posuzují na základě vašeho čestného prohlášení.

Dobrý den, pokud vy máte hlášený trvalý pobyt v ČR, můžete o RP požádat. Jestliže tu otec trvalý pobyt nemá, nemůže čerpat RP.

Dobrý den, obecně by s tím neměl být problém. Nejlepší bude zeptat se v místě, kam na screening jdete.

Dobrý den,

celková výše rodičovského příspěvku je 220 tis. Kč při jednom narozeném dítěti. Takže na 26 měsíců to je 220 tis. děleno 26 = cca 8461 Kč měsíčně (těch zbylých pár korun vyplatí s posledním příspěvkem). Tuto částku můžete volit, pokud Vy nebo otec dítěte máte dostatečný vyměřovací základ.

Dobrý den,

peněžitá pomoc v mateřství se vždy počítá z denního vyměřovacího základu toho, kdo ji čerpá, není možné použít vyměřovací základ druhého rodiče.

Dobrý den, určitě poslechněte očního specialistu, korekce očí je nutná, může vést k úpravě potíží.

Dobrý den,
s uvedeným příjmem by Vám měl vyjít nárok na porodné. Hranice měsíčního příjmu pro nárok na porodné na první dítě pro samoživitelku je 14 904 Kč. Rodiče se započítávat nebudou.

Dobrý den,

v případě, že otec dítěte pracuje v Německu a Vy nemáte trvající pracovní poměr v ČR, je primární zemí pro výplatu rodinných dávek Německo. Můžete požádat o vyloučení otce dítěte z okruhu společně posuzovaných osob.

Dobrý den, pokud jste těhotná s jedním mužem, tak není možné, aby během tohoto těhotenství se otec tohoto dítěte změnil.

Dobrý den, vaše pocity jsou legitimní a pochopitelné, maminka je opravdu jen jedna a můžete se zjištěním, že syn oslovuje mamko cizí paní cítit zraněná, zkuste se však od těchto pocitů oprostit a uvažujte racionálně. To že jste jeho jediná maminka syn zcela jistě ví a určitě není vaší chybou nebo zaviněním, že začal mamko oslovovat novou otcovu přítelkyni. Zkuste nebrat situaci osobně, zamyslete se nad tím, jaké by to bylo, kdyby to bylo opačně, vy byste měla nového přítele a syn by mu začal říkat třeba taťko při zachovaných kontaktech také s biologickým otcem. Také by vám to tolik vadilo? Syn se pravděpodobně v otcově "nové rodině" cítí opravdu dobře a spokojeně, jeho oslovení nové otcovy přítelkyně zřejmě vzešlo skutečně od něj a může pramenit z toho, že k ní navázal pozitivní vztah a také nová paní v této "rodině" zřejmě roli matky zastává. Jak vlastně oslovuje syn vás, skoro bych řekla, že oslovení mamko není určeno vám, je to takové "náhradní" oslovení pro osobu, která se zřejmě mateřsky chová. Vám syn pravděpodobněji říká oslovením "mami" či "maminko". Berte to jako svůj úspěch, že syn dobře dokáže navazovat vztahy, buďte ráda, že je v přítomnosti otce a jeho partnerky spokojený a cítí se dobře, vždyť o jeho klid a spokojenost jde přeci mamince především. O svých pocitech s ním však ale můžete určitě mluvit a pokud se s takovým oslovováním otcovy přítelkyně nedokážete vyrovnat, tak mu to vysvětlete a zkuste společně najít nějaké pro vás méně bolestivé oslovení pro otcovu novou partnerku (může jí říkat teto, nebo křestním jménem..). Také byste se neměla bát domluvit se s bývalým manželem, zkuste navrhnout setkání na nějaké neutrální půdě, tedy ne u vás ani u něj doma a zcela věcně a bez emocí se s ním zkuste dohodnout na oslovování jeho nové partnerky vaším synem. Vyhněte se negativním vyjádřením směrem k ní i k bývalému manželovi, oceňte, že o syna doře pečují, že se u nich dobře cítí, vysvětlete mu, jak se cítíte, když slovem mamka oslovuje jeho novou partnerku a jak jste se synem dohodli, že ji může oslovovat. Pokud je manžel rozumný a nechce si kazit vztahy se synem, pak by měl vaši dohodu akceptovat. Dohoda dospělých je velmi důležitá a i když váš partnerský vztah skončil, pak by měla fungovat směrem k vašemu společnému dítěti, jehož jste rodiči. Snažte se syna co nejméně zatěžovat řešením rodinných potíží. V případě, že by se dohoda nedařila, nebo byste potřebovala více poradit, pak bych vám doporučila kontaktovat některou Poradnu pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy, které jsou v každém větším městě, služby těchto poraden jsou bezplatné a odborně vám zde poradí, jak postupovat. Zdravím Mgr. Michaela Matoušková, psycholog

Děkujeme za Váš dotaz. Podobné projevy, jaké popisujete u Vašeho syna Kubíka, má opravdu spousta dětí při zahájení docházky do školky. Adaptace na školku je velmi individuální, záleží vždy na mnoha faktorech - od osobnosti dítěte, výchovných opatření po předchozí sociální zkušenosti. Jako pozitivní signál vidím, že chlapec při vyzvedávání vykazuje spokojenost a dobrou náladu. Pravděpodobně pro něj samotný pobyt ve školce je příjemnou záležitostí a jeho ranní pláč se nevztahuje k celkovému prožívání docházky do MŠ. Pokud je dětský pláč jen před rodičem a po vstupu mezi děti se rychle vytratí, pak jde jen o malé divadélko. Zjistíte-li od paní učitelky, že pláč přetrvává ještě delší čas po odchodu, je dobré se situací začít více zaobírat a případně navštívit psychologa. Zvláště přidávají-li se k pláči i další změny chování dítěte (pomočování, noční děsy, „útěky do nemoci“ aj.). Obecně se dá říci, že snadněji se adaptují děti, které jsou zvyklé trávit čas i s jinými osobami než jsou ti nejbližší (otec, matka). Také děti, které již jsou zvyklé na kolektivy vrstevníků z jeslí, mateřských center, dětských hřišť apod. Neplatí to tak vždy, ale často je snazší a rychlejší zvykání u těchto dětí, než u dětí, které téměř všechen svůj dosavadní čas trávily jen např. s matkou. Dále dítěti usnadňuje nástup zdravé sebevědomí, zvládnuté návyky a dovednosti odpovídající věku. Proto je třeba motivovat děti k samostatnosti při stolování, hygieně, oblékání a zvládnutí pobývání v přítomnosti jiných osob. Důležité je, aby dítě vědělo, jaké očekávání od nich rodiče mají a jak jim záleží na zvládnutí některých situací. Úspěchy je samozřejmě třeba dostatečně ocenit, aby mohlo dojít k jejich upevnění. Kromě výše zmíněné předchozí přípravy je možno podpořit přímo proces docházky např. zpříjemněným ránem, kdy dítě bude mít společnou snídani s rodiči, bez spěchu, s pozitivně laděným motivačním povídáním o činnostech, paní učitelce a kamarádech, které dítě čekají ve školce. Je také možné jej zpočátku dávat do školky jen na dopoledne, umožňuje-li to rodinná situace. Některé školky nabízejí dětem a rodičům první dny strávit společně, což může být užitečné pro senzitivnější a úzkostněji laděné děti. Někdy stačí k vymizení naučených „rituálů“ (v našem případě ranní pláč) i drobná změna v ranní rutinně, např. jiná cesta do školky, změna doprovázející osoby, odlišná reakce na dětský pláč apod. Samozřejmě se jedná o individuální záležitost a je třeba hledat a zkoušet přístupy vhodné zrovna pro Vaše dítě. Dobré je mít na paměti, že každé dítě je jiné a potřebuje jinak dlouhý čas na přijetí nové situace. Důležitá je trpělivost, pozitivní podpora a vyvarování se srovnávání s ostatními. 

Dobrý den, situace vašeho přítele je poměrně složitá. Vzhledem k věku dítěte při posledním setkání s otcem lze předpokládat, že si chlapec otce již opravdu pravděpodobně pamatovat nebude a případné vzpomínky bude mít zkreslené interpretací matky. Od takto malého dítěte se dá proto očekávat spíše negativní, v nejlepším případě pasívní počáteční reakce. Přítel by měl postupovat velmi citlivě s ohledem na dítě, do ničeho synka nenutit, nenavazovat násilně fyzický kontakt, nebrat jej od matky. Snažit se co nejvíce spolupracovat a domlouvat se s matkou chlapce. Případné odmítnutí ze strany syna, ať si přítel nebere osobně, není smutný a postupně si se svým dítětem snaží vybudovat kvalitní vztah. On i dítě na to však budou potřebovat čas a hodně tolerance a trpělivosti. Dítěti je vhodné přinést nějakou hračku, případně menší sladkost, přes kterou je možné navázat a zahájit komunikaci, ale ani to se však nemusí podařit. V době mimo soudem nařízený styk, kdy přítel syna nebude smět vidět, by bylo dobré snažit se s ním nějakou formou udržovat kontakt, důležitá bude domluva mezi jeho rodiči. Vždyť i maminka chlapce určitě nechce svému dítěti ublížit a připravit jej o kontakt s otcem. Případné spory nebo potíže však určitě není vhodné řešit před dítětem, dospělí by si měli sjednat schůzku nejlépe v neutrálním prostředí, vyhledat lze i pomoc Poradny pro mezilidské vztahy (dříve Manželská poradna).

Dobrý den, ano, možnost volby výše/délky RP budete mít, pokud při podávání žádosti dodáte potvrzení o výši denního vyměřovacího základu nebo výše odvodů na nemocenské pojištění otce. Musí ale také být zaměstnaný min. 270 dní před podáním žádosti. RP si necháte napsat normálně na sebe, jen na základě tohoto dokladu Vám bude umožněna volba.

Dobrý den, pokud máte na mysli mateřskou - PPM, pak je výměna možná pouze na základě písemného vzdání se nároku matky, což je spojeno s tím, že za matku nebude stát platit povinné pojištění a otec bude PPM skutečně čerpat (podmínky podobné jako při nemocenské).

Pokud jste myslel rodičovský příspěvek, pak se mohou rodiče střídat každé tři měsíce a i zde je třeba změnu nahlásit na OSSZ kvůli placení povinného zdravotního a sociálního pojištění.

Dobrý den, pozor na záměnu dvou dávek. Při mateřské dovolené se čerpá PPM, která se vypočítává čistě z Vašeho platu před nástupem na mateřskou. Po skončení PPM (celkem 28 týdnů) si půjdete požádat o Rodičovský příspěvek a právě zde lze dodat doklad o výši denního vyměřovacího základu (výši odvodu na nemocenské pojištění) otce. Pokud má otec vyšší příjmy, můžete si pak na základě uvedeného dokladu volit vyšší částku čerpaného RP.

Dobrý den, protože nemáte aktuální pracovní poměr, na PPM už mít nárok nebudete. Budete si moci až ke dni porodu požádat o Rodičovský příspěvek. Máte pravdu, že byste měla takto nárok jen na 4letou variantu. Když ale při podávání žádosti dodáte současně doklad o tom, že otec je (a 270 dní před porodem byl) plátcem nemocenského pojištění a jaká je výše jeho denního vyměřovacího základu, budete si díky tomu moci volit výši rodičovského příspěvku do 70 % jeho platu.

Dobrý den, poskytla jste velice obecné informace, dle kterých toto nelze určit. Musela byste znát termín porodu, který jste tehdy měla určený, pokud hrají ve Vašem "určení otcovství" roli dny..  Také 38. týden je velmi široký pojem - mohlo to být na začátku či konci 38. týdne a to je samozřejmě pak velký rozdíl. 

Dobrý den, byla to Vaše volba otce neuvést a budete se tedy muset se vzniklou situací nějak vypořádat. Možnosti máte dvě. První je, že si najdete při RP nějakou práci. Druhá pak, že si budete žádat o další sociální dávky - doplatek do životního minima, pomoc v hmotné nouzi, příspěvek na bydlení apod. Případně nechte otce doplnit a domáhejte se jeho spoluúčasti.

Dobrý den, u OSVČ se vychází z příjmu uvedeného v posledním daňovém přiznání, který vydělíte 12, abyste získala měsíční výši příjmu. Při posuzování nároku na Porodné se započítávají osoby žijící ve společné domácnosti + narozené dítě. Nárok si lze ověřit na některé kalkulačce, např. na MPSV.

Dobrý den, to, co o nároku píšete by platilo pro PPM. Pokud máte trvalé bydliště v ČR a pobýváte tady, může být každé úřednici naprosto jedno, kde pracuje váš manžel. Vy žádáte o RP a nikoliv on. Jako nezaměstnaná máte nárok na RP k datu porodu, v 4leté variantě. Jediné, k čemu je v tomto ohledu důležitý manžel by byl ten případ, kdy byste chtěla čerpat jinou než 4letou variantu na základě platu otce. Tady na problém narazíte, protože by musel otec platit min. 270 dní nemocenské pojištění a je otázka, zda je toto možné využít, když odvádí pojištění v Německu.