Dobrý den,

pokud jste ve čtvrtletí, které předchází čtvrtletí narození dítěte, byla v pracovní neschopnosti, bude se jako Váš příjem počítat nemocenské vyplacené v rozhodném čtvrtletí. U OSVČ je to složitější a záleží, jestli se jedná o činnost hlavní nebo vedlejší, jestli byla vykonávána i v předchozím roce. Pokud otec dítěte vykonával činnost i v předchozím kalendářním roce, zohledňují se příjmy v daňovém přiznání za předchozí rok a pokud se jedná o hlavní činnost, započítává se vždy nejméně 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Pokud v předchozím roce činnost nevykonával a jedná se o činnost hlavní, započítává se 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Podrobnější informace Vám poskytne úřad práce, odbor státní sociální podpory. Případně můžete využít call centrum ÚP 844 844 803.

Dobrý den,

začnu odpovídat od konce:

6) Ano, oba rodiče mohou čerpat rodičovskou dovolenou v zaměstnání současně a oba budou státními pojištěnci z hlediska zdravotního pojištění. Případně může být matka na mateřské dovolené a otec na rodičovské dovolené nebo například jeden rodič na rodičovské dovolené s mladším dítětem a druhý rodič jako osoba celodenně pečující o starší dítě (do 7 let).

5) Při čerpání PPM nesmíte vykonávat pouze tu činnost, ze které nárok na PPM vznikl. Pokud budete čerpat PPM ze zaměstnání, nemůžete dané zaměstnání po dobu čerpání vykonávat (budete v něm na rodičovské dovolené), ale samostatně výdělečnou činnost přerušovat nemusíte.

4) Manžel (otec dítěte) má nárok na PPM nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu, nemůže tedy PPM čerpat před porodem. Podpůrčí doba je u manžela maximálně 22 týdnů. Do této doby se započítává doba, po kterou byla PPM vyplácena matce dítěte, s výjimkou doby od porodu do konce šestého týdne po porodu.

3) Pokud si žena nezvolí nástup na PPM v rozmezí 6 až 8 týdnů před termínem porodu, bude za nástup na PPM a tedy začátek podpůrčí doby považován počátek šestého týdne před termínem porodu.

2) Zákon o nemocenském pojištění sice přímo nespojuje čerpání PPM s povinností čerpat mateřskou dovolenou v zaměstnání, ale z charakteru dávky vyplývá nutnost čerpat nějakou podobu "volna" v zaměstnání, jelikož není možné vykonávat činnost, ze které nárok na dávku vznikl. A tímto "volnem" je pro ženy mateřská dovolená, která je navíc na rozdíl od rodičovské dovolené považována za výkon práce pro účely řádné dovolené (u muže je za výkon práce považována rodičovská dovolená do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou).

1) Pokud žena bude čerpat PPM, podpůrčí doba poběží nejpozději od šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Pokud by nečerpala PPM, bude Vám jako manželovi náležet PPM nejdříve od sedmého týdne po porodu, ale jen po dobu 22 týdnů. Nárok na rodičovský příspěvek na starší dítě však zaniká nejpozději poslední den měsíce, který předchází měsíci narození mladšího dítěte.

Dobrý den,
děkuji za dotaz, domnívám se však, že ten by měl směřovat spíše na OSPOD, kde by vám poradili ohledně úpravy styku s dítětem. Píšete, že nemáte nic soudně určené, pokud však dcera není spokojena s frekvencí kontaktů apod., je možné, že jasnější úprava styků by byla užitečná pro všechny strany.  Pokud není nic jasně dáno, může docházet stále k častějším tahanicím o to, zda dítě k otci má (chce) jít nebo nemá (nechce). Dcera je ve věku, kdy by již k jejímu názoru měli při úpravě styku s druhým rodičem přihlížet.
Zmiňujete psychologické hledisko dceřiných pobytů u tatínka - tady si myslím, že je na místě především komunikace s tatínkem, který možná o nepříjemných pocitech dcery ani netuší. Vyhýbat se návštěvám u otce by nevedlo k ničemu dobrému, mohlo by dojít k odcizení mezi otcem a dcerou, prohlubování dalších obav u dcery, a to by si asi nikdo z vás nepřál. Dceřiny obavy a strachy z pobytu u tatínka tedy řešte přímo s jejím tatínkem. Pokud byste se nedokázali domluvit spolu vy sami, můžete zkusit využít i některou z institucí, která rodičům pomáhá znovu najít společný přístup - např. Spondea https://www.spondea.cz/cz.
Přeji hodně zdaru při domluvě a dceři, ať má zase z návštěv u tatínka radost.

Dobrý den,

podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství musí otec dítěte splnit ke dni nástupu na PPM, nejde tedy o datum podání žádosti. Nastoupit na PPM může nejdříve počátkem 7. týdne po narození dítěte, jak píšete. Pokud v té době nebude zaměstnaný a nebude ani v 7denní ochranné lhůtě, nebude mít na PPM nárok. Po narození dítěte můžete požádat o rodičovský příspěvek.

Dobrý den, čerpání RP (otec/matka/výše RP) se může měnit každé 3 měsíce. Na doklady se raději zeptejte na úřadě, ale nejspíš to bude rodný list dítěte, OP rodiče.

Dobrý den, počet osob posuzovaných pro nárok na porodné se odvíjí od vašeho čestného prohlášení.

Dobrý den, pokud rodičovskou budete čerpat vy jako matka, neměl by být s bydlištěm otce problém – hlavní je, zda vy máte trvalé bydliště v ČR a skutečně zde pobýváte.

Dobrý den, určitě můžete. Příjmy osob ve společné domácnosti se posuzují na základě vašeho čestného prohlášení.

Dobrý den, pokud vy máte hlášený trvalý pobyt v ČR, můžete o RP požádat. Jestliže tu otec trvalý pobyt nemá, nemůže čerpat RP.

Dobrý den, obecně by s tím neměl být problém. Nejlepší bude zeptat se v místě, kam na screening jdete.

Dobrý den,

celková výše rodičovského příspěvku je 220 tis. Kč při jednom narozeném dítěti. Takže na 26 měsíců to je 220 tis. děleno 26 = cca 8461 Kč měsíčně (těch zbylých pár korun vyplatí s posledním příspěvkem). Tuto částku můžete volit, pokud Vy nebo otec dítěte máte dostatečný vyměřovací základ.

Dobrý den,

peněžitá pomoc v mateřství se vždy počítá z denního vyměřovacího základu toho, kdo ji čerpá, není možné použít vyměřovací základ druhého rodiče.

Dobrý den, určitě poslechněte očního specialistu, korekce očí je nutná, může vést k úpravě potíží.

Dobrý den,
s uvedeným příjmem by Vám měl vyjít nárok na porodné. Hranice měsíčního příjmu pro nárok na porodné na první dítě pro samoživitelku je 14 904 Kč. Rodiče se započítávat nebudou.

Dobrý den,

v případě, že otec dítěte pracuje v Německu a Vy nemáte trvající pracovní poměr v ČR, je primární zemí pro výplatu rodinných dávek Německo. Můžete požádat o vyloučení otce dítěte z okruhu společně posuzovaných osob.

Dobrý den, pokud jste těhotná s jedním mužem, tak není možné, aby během tohoto těhotenství se otec tohoto dítěte změnil.

Dobrý den, vaše pocity jsou legitimní a pochopitelné, maminka je opravdu jen jedna a můžete se zjištěním, že syn oslovuje mamko cizí paní cítit zraněná, zkuste se však od těchto pocitů oprostit a uvažujte racionálně. To že jste jeho jediná maminka syn zcela jistě ví a určitě není vaší chybou nebo zaviněním, že začal mamko oslovovat novou otcovu přítelkyni. Zkuste nebrat situaci osobně, zamyslete se nad tím, jaké by to bylo, kdyby to bylo opačně, vy byste měla nového přítele a syn by mu začal říkat třeba taťko při zachovaných kontaktech také s biologickým otcem. Také by vám to tolik vadilo? Syn se pravděpodobně v otcově "nové rodině" cítí opravdu dobře a spokojeně, jeho oslovení nové otcovy přítelkyně zřejmě vzešlo skutečně od něj a může pramenit z toho, že k ní navázal pozitivní vztah a také nová paní v této "rodině" zřejmě roli matky zastává. Jak vlastně oslovuje syn vás, skoro bych řekla, že oslovení mamko není určeno vám, je to takové "náhradní" oslovení pro osobu, která se zřejmě mateřsky chová. Vám syn pravděpodobněji říká oslovením "mami" či "maminko". Berte to jako svůj úspěch, že syn dobře dokáže navazovat vztahy, buďte ráda, že je v přítomnosti otce a jeho partnerky spokojený a cítí se dobře, vždyť o jeho klid a spokojenost jde přeci mamince především. O svých pocitech s ním však ale můžete určitě mluvit a pokud se s takovým oslovováním otcovy přítelkyně nedokážete vyrovnat, tak mu to vysvětlete a zkuste společně najít nějaké pro vás méně bolestivé oslovení pro otcovu novou partnerku (může jí říkat teto, nebo křestním jménem..). Také byste se neměla bát domluvit se s bývalým manželem, zkuste navrhnout setkání na nějaké neutrální půdě, tedy ne u vás ani u něj doma a zcela věcně a bez emocí se s ním zkuste dohodnout na oslovování jeho nové partnerky vaším synem. Vyhněte se negativním vyjádřením směrem k ní i k bývalému manželovi, oceňte, že o syna doře pečují, že se u nich dobře cítí, vysvětlete mu, jak se cítíte, když slovem mamka oslovuje jeho novou partnerku a jak jste se synem dohodli, že ji může oslovovat. Pokud je manžel rozumný a nechce si kazit vztahy se synem, pak by měl vaši dohodu akceptovat. Dohoda dospělých je velmi důležitá a i když váš partnerský vztah skončil, pak by měla fungovat směrem k vašemu společnému dítěti, jehož jste rodiči. Snažte se syna co nejméně zatěžovat řešením rodinných potíží. V případě, že by se dohoda nedařila, nebo byste potřebovala více poradit, pak bych vám doporučila kontaktovat některou Poradnu pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy, které jsou v každém větším městě, služby těchto poraden jsou bezplatné a odborně vám zde poradí, jak postupovat. Zdravím Mgr. Michaela Matoušková, psycholog

Děkujeme za Váš dotaz. Podobné projevy, jaké popisujete u Vašeho syna Kubíka, má opravdu spousta dětí při zahájení docházky do školky. Adaptace na školku je velmi individuální, záleží vždy na mnoha faktorech - od osobnosti dítěte, výchovných opatření po předchozí sociální zkušenosti. Jako pozitivní signál vidím, že chlapec při vyzvedávání vykazuje spokojenost a dobrou náladu. Pravděpodobně pro něj samotný pobyt ve školce je příjemnou záležitostí a jeho ranní pláč se nevztahuje k celkovému prožívání docházky do MŠ. Pokud je dětský pláč jen před rodičem a po vstupu mezi děti se rychle vytratí, pak jde jen o malé divadélko. Zjistíte-li od paní učitelky, že pláč přetrvává ještě delší čas po odchodu, je dobré se situací začít více zaobírat a případně navštívit psychologa. Zvláště přidávají-li se k pláči i další změny chování dítěte (pomočování, noční děsy, „útěky do nemoci“ aj.). Obecně se dá říci, že snadněji se adaptují děti, které jsou zvyklé trávit čas i s jinými osobami než jsou ti nejbližší (otec, matka). Také děti, které již jsou zvyklé na kolektivy vrstevníků z jeslí, mateřských center, dětských hřišť apod. Neplatí to tak vždy, ale často je snazší a rychlejší zvykání u těchto dětí, než u dětí, které téměř všechen svůj dosavadní čas trávily jen např. s matkou. Dále dítěti usnadňuje nástup zdravé sebevědomí, zvládnuté návyky a dovednosti odpovídající věku. Proto je třeba motivovat děti k samostatnosti při stolování, hygieně, oblékání a zvládnutí pobývání v přítomnosti jiných osob. Důležité je, aby dítě vědělo, jaké očekávání od nich rodiče mají a jak jim záleží na zvládnutí některých situací. Úspěchy je samozřejmě třeba dostatečně ocenit, aby mohlo dojít k jejich upevnění. Kromě výše zmíněné předchozí přípravy je možno podpořit přímo proces docházky např. zpříjemněným ránem, kdy dítě bude mít společnou snídani s rodiči, bez spěchu, s pozitivně laděným motivačním povídáním o činnostech, paní učitelce a kamarádech, které dítě čekají ve školce. Je také možné jej zpočátku dávat do školky jen na dopoledne, umožňuje-li to rodinná situace. Některé školky nabízejí dětem a rodičům první dny strávit společně, což může být užitečné pro senzitivnější a úzkostněji laděné děti. Někdy stačí k vymizení naučených „rituálů“ (v našem případě ranní pláč) i drobná změna v ranní rutinně, např. jiná cesta do školky, změna doprovázející osoby, odlišná reakce na dětský pláč apod. Samozřejmě se jedná o individuální záležitost a je třeba hledat a zkoušet přístupy vhodné zrovna pro Vaše dítě. Dobré je mít na paměti, že každé dítě je jiné a potřebuje jinak dlouhý čas na přijetí nové situace. Důležitá je trpělivost, pozitivní podpora a vyvarování se srovnávání s ostatními.