Dobrý den, na základě vašich informací vám nedokážu jednoznačně odpovědět. Jistě děláte vše podle vašeho nejlepšího svědomí, jak nejlépe dokážete a s ohledem na prospěch a potřeby vašeho syna. Výchova dítěte je složitá disciplína a navíc neexistuje správné a špatné řešení, každý rodič je jiný a každé dítě je jedinečné a potřebuje jiný přístup, nemusíte si proto vyčítat, že něco děláte špatně. Je potřeba hledat cesty, jak postupovat, aby situace byla pro vás všechny i pro vaše dítě co nejméně náročná a zátěžová. Po přečtení vašeho dotazu se mi jeví, že váš chlapec ve svém krátkém životě procházel a prochází mnoha zásadními změnami. Nemám sice časové údaje, ale prožil zřejmě rozchod rodičů, tedy přišel o každodenní kontakt s otcem a jednu významnou osobu v životě. Poté nastoupil do školky, což je pro dítě významná změna a klade na něj nároky na adaptaci na nové prostředí s důrazem zejména na oblast sociální. Troufám si tvrdit, že i v případě, že ve školce pracujete vy i vaše maminka se vás syn musel nějakým způsobem začlenit do kolektivu, vyrovnat se s tím, že se jemu blízké osoby věnují i jiným dětem a nejsou zde pro něj. Paradoxně tato situace pro něj může být náročnější, než kdyby došlo k jeho nástupu do jiné školky a odloučení od vás. Byl by totiž ve stejné situaci a startovní pozici, jako všechny ostatní děti. Dále uvádíte, že jste si našla nového partnera, ke kterému již se synem jezdíte a to i přes noc. Navíc jste syna seznámili s tím, že stavíte nový dům a tím z pohledu dítěte vlastně přijde o dosavadní domov včetně podpory prarodičů, na které je zřejmě zvyklý. Do toho návštěvy u otce, které přinášejí další změny prostředí a navíc se jeví, že vy jako dospělí nejste s otcem v souladu ohledně výchovy a především pobytu syna u něj. Proto mě napadá, že těchto změn je na tak malé dítě v krátkém časovém období velké množství, navíc jsou velmi zásadní a spojené s potřebou adaptace na stále nová a další prostředí i osoby. Jediným stálým bodem v jeho životě tak zůstáváte vy a případně babička (nepíšete, jestli s ní syn zvládne zůstat bez potíží). Nelze se proto divit, že váš chlapec prožívá protrahovanou separační úzkost, kterou další změny v jeho životě jen přiživují a zhoršují. Nejhorší, co byste mohla udělat, je nyní začít syna násilně nějak od sebe oddělovat. Naopak mu dopřejte jistotu vaší přítomnosti, nechte ho, pokud je to možné, chodit všude s vámi, nebo mu alespoň řekněte, kam jdete a kdy se vrátíte. Vzájemnou dohodu se snažte vždy dodržet. Nevyvíjejte na něj tlak ohledně toho, že by měl být bez vás schopen vydržet, neprobírejte to s ním. Vzbuzujete tak v něm jen dojem, že je něco špatně u něj. On však jen reaguje na svou ohromnou úzkost, kterou prožívá, když s ním nejste. Přílišný nátlak by mohl vést k narušení vašeho vztahu, začal by před vámi svoje pocity skrývat, protože by se za ně styděl a přestal by vám důvěřovat, což by mohlo mít na jeho vývoj negativní následky. V případě nutnosti odejít, syna nechávejte s osobou, nebo s osobami, které dobře zná a pobyt s nimi zvládá. Podporujte vztahy s biologickým otcem, ale na formě a délce pobytu chlapce u něj se předem dohodněte. Dítě by se nemělo stát svědkem dohadování dospělých, jestli někde bude nebo nebude spát, ještě více ho to znejišťuje. Všechny tyto okolnosti je potřeba dohodnout předem, ale i tak byste měli postupovat s ohledem na aktuální situaci a stav chlapce, pokud by si například jít k tatínkovi někdy netroufal, neměl by být nucen. Zároveň je však potřeba tatínka aktivně zapojit do komunikace o jeho dítěti, nepřestává být jeho rodičem a důležitost otcovského vztahu a příkladu je pro vývoj dítěte velmi významná. 

Teprve až se syn dostatečně nasytí vaší přítomností, jeho prostředí se stabilizuje a on získá potřebnou jistotu se začne sám osamostatňovat i bez nucení. Ohledně dosažení dohody a zlepšení komunikace s otcem dítěte by bylo dobré kontaktovat Poradnu pro rodinu a mezilidské vztahy či rodinnou poradnu, které bývají ve všech krajských městech, kde zaměstnávají odborné pracovníky, psychology, mediátory, kteří vám s domluvou pomohou. Dále se synkem můžete navštívit Pedagogicko psychologickou poradnu, nebo dětského klinického psychologa, kde bude možné osobně a podrobněji probrat vaši situaci a kde vám mohou pomoci s nalezením vhodných výchovných postupů k podpoře synova sebevědomí a osamostatnění. S pozdravem 

Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Dobrý den,

podle Vámi popisovaného chování dcerky se s největší pravděpodobností skutečně jedná o projevy separační úzkosti. O tomto období je k dispozici mnoho materiálů a informací, také já jsem již několikrát na obdobné dotazy odpovídala. Proto bych se o projevech tohoto období nyní více nerozepisovala. Snad jen uklidnění pro vás, jedná se o naprosto normální projev zdravého vývoje dítěte. Je to projev zdravě se formujících emočních vztahů k matce a k dalším pečujícím osobám. K dceři je potřeba přistupovat citlivě, poskytnout jí fyzický kontakt, pomazlení, pochování, když jej bude potřebovat. Čím citlivěji k ní budete přistupovat a naplňovat její potřeby citové blízkosti, tím se rychleji naplní a toto období odezní. Rozhodně není třeba se tím nijak trápit nebo znepokojovat, dcera se vyvíjí naprosto normálně. To, že se podobné projevy objevují ve vztahu k babičce, je známkou jejich dobrého blízkého vztahu. Samozřejmě že pokud jste přítomna vy jako nejbližší pečující osoba, tak dcerka upřednostňuje vás. Jinak i malé dítě si dokáže vybírat osoby, a to i u blízkých, které se o něj budou starat a které ne. Tyto preference se během dětství i několikrát změní a je to také normální (např. na toaletě mi může pomoci jen maminka, tatínek ne, na kole jezdím jen s pomocí dědečka apod.). Užívejte si zdravé a krásné dcerky, poskytněte jí dostatek blízkosti, dokud ji potřebuje.

S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Více o separační úzkosti najdete na www.babyonline.cz/vyvoj-ditete/separacni-uzkost.

Dobrý den,

pokud chcete s takto malým dítětem chodit na nějakou skupinovou aktivitu, tak musíte počítat s tím, že bude potřeba, aby se dítě režimu skupiny přizpůsobovalo. Je však potřeba zvážit, jestli je toho dítě ve věku 1,5 roku schopné. Pro dítě jeho věku je přirozené, že si chce hrát s hračkami podle svého výběru a svým způsobem. Zároveň však je možné začít jej postupně do skupinových aktivit zapojovat, rozvíjet u něj schopnost spolupráce, přizpůsobení a ohleduplnost k ostatním. Třeba jej některá z aktivit předkládaných v kroužku zaujme a rád se zapojí. Vaše reakce byla správná a přirozená, zachovala jste se ohleduplně k ostatním dětem ve skupině, které spolupracovaly. Váš syn měl zase právo projevit svoji nespokojenost, protože se mu líbila jeho hra s kočárkem. Předala jste mu tak poselství, že někdy jsou prostě zájmy skupiny nadřazeny zájmům jednotlivce, vždyť určitým společenským pravidlům se podřizujeme všichni a kdyby tomu tak nebylo, tak by nejen v malé dětské skupince, ale také ve společnosti vznikl chaos. Zároveň jste jej nechala projevit křikem jeho nespokojenost, vzala jste ho uklidnit a v aktivitě jste pokračovali, oba jste tedy tuto situaci zvládli, a to proaktivním a prosociálním způsobem. Pokud však další podobné situace neunesete, pak zvažte, zda v pokračování docházky do kroužku setrvat, nebo zda nějakou obdobnou aktivitu nezkusit, až bude syn starší a lépe jí porozumí. Každé dítě je jiné, vyvíjí se odlišným způsobem, má odlišnou povahu, je jinak společenské, některé je pasivní, jiné zase živé a aktivní apod., a proto některým dětem zapojení do kroužků a aktivit ani v nízkém věku nemusí vadit, jiným dětem zase nemusí vyhovovat. Pozorujte reakce vašeho dítěte, jestli chodí do kroužku s radostí, chce tam být, chce pracovat, dokáže se uklidnit, když jej něco rozhodí. Pokud bude např. plakat jenom když se do kroužku chystáte či blížíte, pak zřejmě ještě není dostatečně zralý. Také dejte na radu paní učitelky, pedagogové, kteří vedou kroužky pro takto maličké děti, jsou většinou zkušení a aktivity jsou těmto malým dětem přizpůsobené. Také vy si můžete užít nějaký čas se synem, kdy se mu aktivně věnujete a něco společně tvoříte a něčím se zabýváte. Přeji hodně úspěchů ať už se rozhodnete v docházce do kroužku pokračovat, nebo ne.

S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Dobrý den, v první řadě je potřeba, abyste absolvovala urogynekologické vyšetření, zda se vůbec o inkontinenci jedná, popřípadě jakého je typu a stupně. Na základě toho lze pak zvažovat, jakym způsobem budete rodit. Nevím, zda je praxe taková všude, ale měla by být, protože porodník musí důvod císařského řezu stanovit a na základě něčeho operaci schválit. Není to tak jednoduché, císařský řez musí být oprávněný, protože se jedná o poměrně rozsáhlou břišní operaci, která má také svá velká rizika a pokud by se Vám v průběhu císařského řezu něco závažného stalo, porodník musí argumentovat, proč se tento způsob porodu zvolil. Obecně se císařské řezy občas z důvodu inkontinence dělají, ale ve velmi vzácných případech a stav musí posoudit urogynekolog. Je pravdou, že 3. porod je většinou rychlý a nekomplikovaný a císařský řez pro Vás bude jistě daleko větší zátěží.

Dobrý den, pokud lékařka k dnešnímu dni změřila plod a ten odpovídá stáří podle ultrazvuku 10 týdnů, pak byste za cca 2 týdny měla absolvovat ultrazvukový screening na vrozené vývojové vady. Na tomto vyšetření se plod změří a ultrazvukový přístroj vypočítá dle jeho délky jeho přesné stáří a termín porodu. Tento termín porodu a stanovení stáří plodu je nejpřesnější a nemá smysl se řídit termínem porodu dle menstruace.

Dobrý den, ano, termín porodu se již nemění. Ten, který byl stanoven dle velikosi plodu ve 12. týdnu zůstává stejný. Miminko je pravděpodobně větší a tudíž odpovídá 27+2, ale neznamená to, že jste o 14 dní déle těhotná. Ultrazvukový přístroj vždy dle aktuální váhy přepočítá i termín porodu, ale toho si nevšimejte, to pro Vás není směrodatné.

Dobrý den, předpokládám, že budete po porodu chtít kojit a v tom případě nelze užívat klasickou antikoncepci. Je možné nasadit antikoncepci gestagenní, tzn. pouze s obsahem gestagenů popř. zavést nitroděložní tělísko, což je také pro ženu po porodu velmi pohodlná varianta. Obojí se řeší po skončení šestinedělí a váš gynekolog vám jistě rád poradí.

Dobrý den, nevím, jak dlouho jste po porodu, ale někdy vše chvíli trvá, tak buďte trpělivá. Sice jste porodila, ale i hormonální změny, které se odehrávají po porodu a během kojení, mají na tyto věci vliv. Nic jiného, než Detralex a stahovací punčochy vám cévní lékař asi v tuto chvíli, kdy kojíte, stejně nedoporučí. Je to ale pouze můj názor. Tyto potíže ale určitě spadají do kompetence cévního lékaře, nikoliv gynekologa. 

Dobrý den, to je tedy dávka dotazů... odpověď ale nebude složitá, protože manžel není těhotná žena a tudíž nemá nárok na prodlouženou ochrannou lhůtu a tedy ani nemůže čerpat PPM, když nebude mít trvající pracovní poměr v době nástupu na mateřskou. Každopádně vy můžete rodičovskou čerpat až do data zahájení čerpání RP na další dítě - tedy do data jeho narození. Platit nemocenskou si můžete a využít možnosti 6 týdnů před a 6 po porodu (v tomto případě musíte ukončit čerpání RP na první dítě ke dni zahájení čerpání nemocenské), pak budete čerpat RP. U OSVČ je to tak, že pokud si neustále neplatí nemocenské pojištění, nemá nárok na nic.

Dobrý den, zřejmě nemáte na mysli pánev, ale ledvinovou pánvičku. Je to záležitost, která se opravdu většinou po porodu srovná, obzvlášt pokud je dilatace jen na jedné straně. Navíc 7 mm je jen minimální rozšíření. Častěji mají tento problém chlapečci. Po porodu lékaři miminko v porodnici zkontrolují, možná už do porodu bude vše v pořádku.

Dobrý den, pokud máte čípek 37mm, rozhodně není třeba se v tuto chvíli obávat předčasného porodu. Až čípek délky 25mm a méně svědčí pro hrozící předčasný porod, ale i tak tomu být nemusí. Záleží, zda se čípek v určitém časovém odstupu zkracuje či nikoliv. Bolesti, které popisujete, mohou být spíše bolesti stydké kosti, což u některých žen bývá vlivem rozvolňování vaziva v těhotenství - rozhodně to není známka předčasného porodu. Tudíž myslím, že ani klidový režim není ve vašem případě příliš nutný.

Dobrý den, nevím, jak dlouho po porodu jste, ale pokud je již po šestinedělí, děloha by se čistit již neměla, pokud je v pořádku. Pokud krvácíte již 22 dní, pak doporučuji ultrazvuk cestou vašeho gynekologa, zda je děloha zcela prázdná a nejsou v ní např. malé zbytky placenty. Dobré by také bylo vyloučit těhotenství I dlouhým krvácením se může začátek těhotenství projevovat.