Dobrý den, chtěla sem se zeptat, není-li to příliš od tématu, na genetické prvky mojí dcery. Začnu asi tím, že můj tatínek je takový ten klasický cikán, ačkoli jeho maminka, moje babička je typická blondýna co má modré oči, v dalších dvou generací se tato barva nikde neprojevila, z mojí maminky strany jsou všichni hnedooky hnedovlasý evropani. Ja mám sice zvláštní rysy, ale kůži výrazně světlou až loukemickou. Našla sem si přítele, je to o něco snedsi typ než já a z jeho rodiny jsou taktéž všichni hnedooky, cernovlasy a porodila mu holčičku cisarskym řezem. Rodila sem v 19 letech, byl to dost komplikovaný porod a nakonec mi bylo řečeno, že to bylo jen tak tak- holčička měla kritický hodnoty okysličování orgánů. Když mi jí přinesli přišel další šok, zpoza zavinovacky, ve které se má dvoukilova dcerka skoro ztratila na mě koukala velkými modrými oči. Říkala sem sk ze to není zkrátka možný a jak to vysvětlím příteli. Přítel hned od začátku ale věděl, že je jeho a vlastně dnes už to vidím i já, ale stále má modré oči navzdory tomu, že teda je to klasická malá cikanecka :D je možný že ty geny takhle zvláštně přeskočí?

Dobrý den,syn se narodil ve 36. týdnu těhotenství kvůli preeklampsii a byla mu diagnostikována centrální koordinační porucha 2. stupně diaperickeho typu. Chtěla bych se zeptat co přesně tato porucha znamená a jaká je její prognóza.Děkuji

Zaměstnankyně s pracovní smlouvou na dobu neurčitou. S prvním dítětem měla nárok na PPM. V době, kdy se narodí druhé dítě, již nebude cca 60 dní pobírat RP. Jak udělat, aby měla nárok na PPM? Lze zaměstnavateli zaslat neschopenku "rizikové těhotenství" a tím celou situaci vyřešit?Modelová situace:Maminka je na rodičovské dovolené s prvním dítětem do 12.8. (kdy budou dítěti tři roky) a druhé dítě se jí má narodit 12.10. téhož roku.

Dobrý den, chtěla bych se vás zeptat , jsem už 3 měsíce po porodu, když jsem navštívila mého gynekologa po šestinedělí udělal mi ultrazvuk a řekl ať eště přijdu po první MS, ta trvala 5 dní a následně jsem šla na další prohlídku a pan doktor mi řekl že tam něco je že s MS neodeslo to co mělo, následně mi dali injekci do boku aby sem začala znovu krvácet vůbec tomu nerozumím mám hrozný strach abych nemusela na nějaký zákrok po injekci jsem už 3 den a stále nic , co to může být eště nejaky zbytek po porodu?? Mohl by mi pomoct i bylinný čaj Kontryhel? Prý je výborný i na do čištění dělohy, jinak nemám bolesti, teploty, není 3 měsíce už dlouhá doba aby mi něco mohlo zůstat v děloze eště? Je to běžné? Opravdu se chci vyhnout nějakým zákrokům, kdyz se do 10 dnů nedostaví krvácení jaký je další postup popřípadě??? Děkuji moc nemám žádné zkušenosti pekny den

Dobrý den,můj dotaz se týká mého synovce 34 měsíců, u něhož mě znepokojuje jeho chování, téměř ve třech letech stále umí pouze slova typu bába, tati a mami (babička, maminka neřekne). Slovní zásoba je téměř na nule a např. skloňování slov je absolutně neznámý pojem. Mám syna, který je pouze o 3 týdny starší a rozdíl je diametrální, nejenže plynule mluví, ale zpívá písničky, říká básničky, poznává písmena... Bohužel se mi zdá, že se nejedná pouze o řeč, ale chlapec má problém i s chůzí, často zakopává jakoby sám o sebe, když upadne, ve většině případů nepláče (jakoby necítí bolest), na knihy nereaguje, neudrží pozornost, nenechá si nic vysvětlit, hraje si výhradně sám a to né obvyklým způsobem (např. najíždí autem proti zdi), když si náhodou hraje s mými dětmi, jedná se pouze o strkání. Nechce dávat pusinky, málo navazuje oční kontakt. Další problém je s jídlem, nechce jíst, v ústech jídlo nechává velmi dlouho než polkne. Možná už vidím problém i tam kde není, ale srovnání s mým synem je neúprosné a ten rozdíl mezi nimi se stále zvětšuje. Rodiče si stále myslí, že vše dožene, že má čas. Zajímalo by mne, jestli je vůbec v silách pediatra např. při tříleté prohlídce, zjistit že dítě má nějakou poruchu, lehkou formu retardace, protože mi je jasné, že ne všechny děti v ordinaci spolupracují a rodiče mohou nemluvení omlouvat právě lékařským prostředím. Případně mne zajímá, zda je možné dítě odvést z vlastní iniciativi na nějaké specializované pracoviště, psychologie, logopedie... nebo je toto podmíněno doporučením od pediatra.Moc děkuji

Dobrý den,mám 27 měsíční holčičku, spíše tišší typ, se kterou nikdy nebyl žádný větší problém, byla vždy hodná a víceméně poslušná. Cca kolem června (ve 22 měsících) dokonce již přestala nosit přes den plenu a krásně si zvykla na používání nočníku a wc. Na začátku července jsme se odstěhovali mimo ČR. Na přelomu září/října jsme se vrátili na 3 týdny do Čech a právě v této době jsem začala vnímat změny jejího chování. Začala se více vztekat až mít hysterické záchvaty. Předpokládala jsem, že to souvisí s obdobím vzdoru v tomto věku. Po návratu do US se to zlepšilo, skoro bych řekla ustalo, avšak nastala jiná změna. Po odpoledním spánku se nepravidelně začala budit s velkým brekem, kdy bylo těžké ji uklidnit a trvalo to třeba až 20min. Od listopadu až prosince začaly přibývat dny, kdy nespala po obědě. Do té doby používala na spaní dva dudlíky, přes den jen občas na uklidnění. O Štědrém dnu je odevzdala Ježíškovi výměnou za dárky. Od té doby krásně usíná do 5ti minut (dříve jsme s tím také trochu bojovali), i když musíme sedět u postýlky a držet za ruku dokud neusne. Začali jsme však dávat dříve kolem 19h, jelikož je po celém dni večer už naprosto hotová. O Vánocích jsme měli návštěvu, kamarády s 18ti měsíční holčičkou, která byla častěji plačtivá, během noci i během dne. Nechali jsme jim dcery pokojíček a přestěhovali její postýlku dočasně k nám do ložnice. V průběhu této doby se začala častěji budit v průběhu noci, plakat a nebyla k uklidnění. Po jejich odjezdu a návratu do pokojíčku se to na chvilku docela zlepšilo, i když za večer a noc k ní stejně musíme jít cca 5x. Stačí vždy přijít, pohladit, chytnout za ručičku, ona si sama lehne zpět a zase spinká. Toto se děje v první části noci zhruba do půlnoci. Po půlnoci nastává druhá fáze...nebudí se zde tak často, ale když se vzbudí, většinou už nepomůže jen chytnout za ručičku, sice si lehne zpět do postýlky a je ráda, že jsme u ní, ale za boha nemůže zabrat...takhle sedím u její postýlky i třeba 2hodiny...a jelikož jsem nyní těhotná v posledním trimestru (termín polovina března), je to pro mě více než náročná situace. Nutno podotknout, že zároveň začala odmítat tatínka a všechno musí dělat maminka...takže aby mi pomohl manžel a šel ji občas uklidnit on - nelze. Někdy trvá na tom, že chce jít k nám do postele. Nejdříve jsem nechtěla, aby si na to zvykala a proto sedávala u její postýlky, ale nyní to už nedávám fyzicky ani psychicky, tak si ji vezmeme k sobě...kde se však děje naprosto to samé...než usne, trvá to až 2 hodiny, neustále se obrací ze strany na stranu, hodně se tulí a pusinkuje. Pokud se dospí u sebe v pokojíčku, většinou se budí velmi brzy, kolem 5:30 a pak už spát nechce, u nás v posteli vydrží cca do 7 někdy i 8h, záleží na tom, v kolik hodin se probudila v noci a v kolik opět usnula. To znovu neusnutí se děje tak 4-5 nocí z týdnu. V různých článcích jsem se dočetla o nočních můrách a děsech a symptomy a průběh mi na to sedí a dost mě to vyděsilo. Tak jsem se chtěla poradit co s tím? Co byste mi doporučila? Už opravdu nevím co dělat...odpolední spinkání, ač vypadá unaveně bojkotuje, i když jí příležitost dávám a pravidelně spolu chodíme do postele a čteme pohádky a na noční probouzení a znovuusínání jsem krátká. Obojí je pro mě velmi náročná situace, ráno se budím nevyspalá a bez energie. Před narozením druhého dítěte jsme ji také přihlásili do školky na dvě dopoledne 2,5h pro začátek, aby si zvykla. Začíná teď v únoru. Nechtěla jsem, aby to bylo až po narození druhé dcery a ona se tím cítila odstrčená. Myslíte, že na ni těch změn v poslední době bylo moc? Myslíte, že by školka mohla pomoci? Budu moc ráda, za každou radu.