Dobrý den, mám takový dotaz ohledně spánku mého syna. Dnes má přesně 14 měsíců, a přijde mi zarážející, že přes noc dlouho spí. Všechny děti jiných maminek to mají jinak.Syn usíná kolem 19:00 - 19:30 a budí se ráno až kolem 8:30 - 9:30. Na snídani mu dám Sunar a pak začne být ještě unavený a tím pádem i trochu protivný.. Ale usne až kolem 11hodiny a spí cca hodinku. Odpoledne kolem čtvrté začíná být opět unaven, ale už nechce spát, jenže dále je celou dobu protivný a nervózní. Takhle spává už cca měsíc. Dříve se budil kolem 7-8 hodiny ráno a přes den spal dopoledne a odpoledne, dohromady asi 2hodiny. A večer zase usínal kolem 19:00 - 20:00.. Je to v pořádku? Nebo bych ho měla začít ráno budit? Přijde mi to drastické.. Děkuji předem za odpověď

Dobrý den paní doktorko, ráda bych znala Váš názor na každodenní koupání malých dětí. V dnešní době se objevují rozdílné názory, i z řad lékařů na to zda koupat každý den,nebo jen dítě otírat. Mám syna,kterému bude 1 rok a koupu ho každý den asi od 5měsíců. Nemá žádné problémy co se týká pokožky a koupe se rád,doporučujete tedy pokračovat dál v každodenním koupání, nebo je lepší jen párkrát do týdne a jinak otírat.Děkuji za odpověď.

Dobrý den,Můj syn ( 14 měsíců) dlouhodobě méně jedl a teď začíná mít i špatné stravovací návyky. Z porodnice jsme si přinesli domů přikrmovaní UM, protože málo přibíral, ty jsme ale brzy zahodili, vše se samo upravilo a přibíral hezky, po šestinedělí bojkotoval 2 měsíce kojení, což byl pro nás všechny celkem stres, období jsme ale ustáli. Pak jedl hezky a do půl roku přibíral relativně normálně. Od půl roku ale přibíral méně a méně než by měl, na roční prohlídce měl 8,9 kg ( porodní váha 3,34kg). Postupně více a více u jídla zlobil, nabízela jsem mu různá jídla- na lžičku, jídla co si mohl dát sám do pusinky... na oběd jsem měla vždy 2 další varianty jídla v záloze, pro případ, že by nabízené odmítal. Začal si postupně u jídla hrát nejdříve se lžičku, postupně s dalšími předměty na stole až jsme se dopracovali do fáze, kdy se chce téměř u každého jídla něčím zabavit a i tak sní sotva půlku porce. Ač se ho snažíme do jídla nenutit, postupně začíná odmítat i svá oblíbená jídla. Nerada bych, aby naše společné stolování byl věčný boj. Je mi jasné, ze jsme se do této situace mimo jiné dostali sami, postupným “zabavováním” dítěte u jídla. Ráda bych se zeptala, jak ideálně postupovat, chceme-li se toho zlozvyku zbavit - udělat radikální krok a říci si, že když nejí, tak nejí asi nedokážu, protože je celkem hubený a má také málo železa ( naše pediatrička nám řekla, že na léky to zatím není, ale ze by měl jist více hovězího masa a červené řepy- což už tak není vždy jednoduché). Také bych se rada zeptala, jakých případných chyb se máme vyvarovat my rodiče? Děkuji za odpověď. Marie