Celkem výsledků pro výraz "bolest zad": 100
Dobrý den, jsem podle menstruace v týdnu 6+0, začala jsem mít brzy těhotenské příznaky 3+2 (ranní nevolnost, bolest podbřišku, únava). Teď se mi dvakrát stalo, že jsem měla bolest, která mě vyděsila. Před týdnem při vaření a delším stání mě začal bolet jakoby spodek mezi nohama, jakoby mě táhl dolů a bolely mě i hýždě a dole záda. Šla jsem si lehnout a postupně se bolest začala uvolňovat, jako bych byla moc prokrvená z toho stání. To stejné se mi stalo včera při nákupu asi po necelé hodině chození. Znamená to něco špatného nebo je to normální? Mám to nějak řešit? Moc děkuji.
Dobrý den,
takto bez možnosti vyšetření se diagnóza určit nedá, můžete zkusit ke zmírnění obtíží zařadit přípravky s obsahem magnesia, ale doporučuji případně kontrolu u Vašeho registrujícího gynekologa.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, 6.5. jsme měli s manželem nehodu. Hned druhý den jsem si vzala postinor.. menstruaci jsem stále nedostala. Před pár dny jsem si dělala test a byla na něm vidět slabá druhá čárka. Často mě silné voda v podbřišku až jakoby do zad..také mi není moc dobře, jsem unavená, podrážděná...dvě děti už máme..otázka zní ..jsem těhotná?Ke svému lékaři jsem objednaná ale až 11.6.
Dobrý den, pokud jste nedostala menstruaci a máte pozitivní těhotenský test, pak jste zřejmě těhotná. Bohužel, žádná antkoncepce není 100%.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobry den mam skoro 4 mesicni holcicku a furt se neumi prekulovat ze zad na brisko ani z briska na zada kdyz je na brisku udrzi hlavicku klidne i minutu zveda telo do strany jako by se uz prekulit chtela ale furt to nedokaze prosim vas nazor dekuji
Ve 4 měsících jestě není nutné, aby se dítě překulovalo, nespěchejte, pokládejte dítě na bříšku, stimulujte rozloženými hračkami.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den,Dcera 9let má asi týden (od středy) na jedné straně zad zvláštní vyrážku. Zpočátku to vypadalo jako rozškrábaný pupínek, ale pak se to zvětšilo. Šli jsme v neděli na pohotovost a dostali antibiotika Cefzil 500 a Framykoin mast na mazání s diagnózou Impetigo. Nicméně po 4 dnech se mi zdá, že nevidím žádné zlepšení. Chtěla jsem se ujistit, jestli by nemohlo jít o něco jiného. Přikládám fotografie (první - neléčené, druhá po 4 dnech léčby)DěkujiM.Z.
Dobrý den. Omlouvám se, podle fotografií nelze spolehlivě posoudit.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý večer, chci se zeptat, měla jsem dostat menstruaci 24. 11. 2016, ale nedostala. Třetí den po zpoždění jsem začala slabě špinit což jsem nikdy před menstruací neměla, před každou menstruací jsem vždycky měla bolesti břicha, zad a prsou, teď před touto nedostavenou nic, občas mě akorát trochu zabolí v podbříšku a jednou ráno mě bylo na zvracení, ale nezvracela jsem, pouze ten pocit. Mám špinění chápat jako menstruaci nebo jako možná příznak těhotenství? Děkuji za odpoveď. :)
Dobrý den, zpožděná menstruace či jiný charakter menstruace formou špinění může být příznak těhotenství. Nejlépe uděláte, když provedete za pár dní těhotenský test k potrvzení či vyloučení gravidity.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, co mám dělat se skoro 2,5letou holčičkou, která usíná s boucháním hlavičky do matračky a dělá to i během noci, když se probere. Malá se ráda bouchá zády na sedačce, někdy se bouchá i o zeď či jinou oporu. Dělá to během dne a hlavně, když se zlobí. Je to pro ni takové zklidnění. Dětská doktorka nám říká, že je to tím, že se nudí. Ale ona to dělá třeba i u sledování televize a tu vnímá. Jedna rada je odvést pozornost, druhá nevšímat si toho. Ani jedno doposud nezabralo. Situace trvá už kolem třičtvrtě roku. Moc děkuji za rady či tipy co s tím.
Dobrý den, dcera se popisovaným chováním uklidňuje, děti k tomu používají různé prostředky a začnou se takto chovat, když jsou třeba unavené, před spaním, ve chvílích zklidnění, uvolnění, někdy třeba i z nudy nebo při rozčílení (mezi takové chování patří například cucání palce). Pohybové stereotypy i to dumlání palce se těžko odnaučují, protože dítěti slouží k uklidnění. Pokud neohrožují zdraví dítěte, není potřeba je nijak přehnaně řešit a s vývojem dítětem většinou samy odezní. Dítě si našlo svůj způsob k uklidnění pomocí vnějších mechanismů, protože vnitřně se zklidnit ještě nedokáže. Pokud vám dceřin způsob zklidňování z nějakého důvodu vadí, pak se někdy podaří přeměnit jej v nějaký jiný způsob, který by pro vás byl přijatelnější. Osvědčuje se třeba muchlání plenky, polštářku, plyšáčka apod. Můžete dceři zkusit něco takového při usínání nabídnout, avšak úspěch není zaručen, protože vlastní hlavička a zádíčka jsou k dispozici stále, plyšák pouze omezeně. Vaše dcerka je však normálně se vyvíjející dítě, nestresujte se, na její chování neupozorňujte, křečovitě neodvádějte její pozornost, i když někdy se to může podařit. Když se začne takto pohybovat, zkuste jí nabídnout zvolenou hračku, sedněte si k ní k televizi, pohlaďte ji, vezměte ji do náruče, pochovejte, třeba i to ji uspokojí, uklidní.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, chtěla bych se Vás zeptat na jednu věc. Od středy mě bolí břicho jako bych měla dostat menstruaci nebo bych měla střevní potíže. Jde mi to jakoby do zad. Dnes jsem byla u své gynekoložky, která mi prohmatávala břicho, to mě nic nebolelo, moč a tlak mám též v pořádku, i srdeční ozvy miminka jsou v pořádku. Nevím, co by to mohlo být. :-/ Magnesium beru od čtvrtka. Do té doby jako bych ani nevěděla, že jsem těhotná, žádné obtíže jsem neměla. Děkuji za odpověď.
Dobrý den, pokud se jedná jen o občasné pobolívání břicha charakteru menstruace, pak by se nemělo jednat o nic vážného. Přece jen děloha roste a tyto bolesti se objevují se zvyšujícím se stádiem těhotenství čím dál tím častěji. Je to zcela normální. Pokud by ovšem bolesti měly charakter pravidelného tuhnutí dělohy či kontrakcí, pak raději navštivte gynekologa.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den,ráda bych Vás touto cestou požádala o radu. Mému synovi je 5 let a bohužel občas má problémy s chováním. Asi bude nejlepší když uvedu příklady. Syn hraje fotbal a když měli zápas a čekali na začátek, tak jen tak schválně šlápnul na nohu vedle stojícímu chlapečkovi, který mu nic neudělal. To jsem si ještě řekla, budiž, jsou to malé děti, dělají blbosti. Za to co udělal se omluvil, slíbil že už to neudělá. Jenže pak byl na plavání, na které chodí už od září. Po skončení lekce ho trenérka přivedla pobrekávajícího za ruku a opět ( už se to stalo jednou ) na mě spustila, že jí opět neposlechl, že na ní hulákal, když po něm něco chtěla, že ho i vykázala na chvíli z bazénu, že takhle to nejde, že takhle s ní mluvit nemůže. Když jsem jí řekla, že potom co už se to jednou stalo, jsem mu domlouvala, že to nesmí dělat, že musí poslouchat, a pokaždé mu to opakuji před začátkem hodiny a on mi na to už občas naštvaně odpovídá, že už mu to nemusím řikat, že to ví, že mu to pořád řikám, mi odvětila,že to je přesně ono, že pětileté dítě se mnou nemá co diskutovat, naznačila, že by mu dvě "flákla" a byl by klid. Potíž je v tom, že já s tímto řešením nesouhlasím. Navíc pak z vyprávění syna vyšlo najevo, že se to stalo v okamžiku, kdy byli ve velkém bazénu, kde ručkovali u kraje a učitelka po něm chtěla aby se během toho potopil a područkoval tyčku. Z čehož on měl strach, nechtěl to udělat, ale ona ho stále držela za ruku a nutila ho. Nevím, ale nejednal by i dospělý stejně ? Já pokud bych měla z něčeho strach, tak bych to asi také nechtěla udělat a bránila bych se. Bohužel byl včera syn opět na tréninku fotbalu, a vím to jen z vyprávění, osobně jsem tam nebyla, ale provokovala ho tam jedna holčička a on bohužel zareagoval tak, že jí několikrát vší silou bouchnul do zad. Na což trenér zareagoval tím, že na něj zařval ať vypadne. I když se mu na konci přišel omluvit, že to přehnal, jsem z toho opravdu špatná. Takto už párkrát zareagoval, ale vždy jen na o dva roky staršího bratra, nikdy ne na cizí dítě. On má občas problémy se vztekem, je to jak kdyby se mu zatmělo před očima a jde a bouchne a když už nemůže nikoho bouchnout tak aspoń kopne do zdi nebo dveří. Prostě má problém na to že mu někdo ublíží nebo se mu posmívá nebo prostě jen se mu nelíbí jak se k němu někdo zachová nebo po něm někdo chce aby udělal něco co on zrovna nechce, adekvátně zareagovat. Já vím, že je mu teprvě pět let a spoustu věcí ještě neumí nebo neovládá, ale je nepřijatelné, aby se takto choval. On po chvíli "vychladne", omluví se, řekne jak ho to mrzí, že ví, že to nemá dělat, že už to nikdy neudělá, ale stejně se to pak znovu stane. Poradíte co s tím ? Jak ho naučit reagovat více v klidu ? Jak s ním vůbec tyto situace řešit ? Nechci ho bít, myslím že ani zákazy nic neřeší, ale upřímně už nevím jak na něj. Domluva prostě nezabírá. A já nechci mít strach pokaždé když půjde mezi ostatní děti, aby je v takové situaci opět nebouchnul.Děkuji za radu.
Dobrý den, agresívní tendence v chování vašeho syna pravděpodobně souvisí s jeho formující se povahou, výbušnější osobností spolu s nezralostí jeho psychiky, kdy neumí své emoce a afekty ještě dobře zvládat. Omlouváním jeho chování, ať už za ním stojí jakékoliv důvody, však svému synovi nepomáháte naopak. V zájmu vašeho dítěte je společensky přijatelné chování, jinak v životě bude v každém kolektivu narážet na potíže a bude vylučován, protože agresi žádné lidské společenství nebude akceptovat a tolerovat. Proto je potřeba synovo chování začít řešit a nikoliv omlouvat různými důvody, nejlépe je vzniku potíží předcházet. Ohledně jeho docházky do kolektivních sportů může být chlapec na takovou aktivitu, která od něj vyžaduje určitou disciplínu, sebeovládání, spolupráci, případně schopnost počkat, než na něj přijde řada, být ještě nezralý a nepřipravený. Chcete tedy od něj jednoduše v jeho věku příliš, něco, co není schopen splnit, i když se snaží, i když mu vše před každým tréninkem opakujete. Můžete mu poskytnout oddechový čas, věnovat se s ním zatím různým sportovním aktivitám společně a do kolektivního sportu jej zařadit až třeba za půl roku, nebo pro syna zvolit sportovní aktivity individuální. Každé dítě zraje individuálně, některé děti na kolektivní aktivitu v pěti letech zralé jsou, některé prostě ještě ne. Chlapce je potřeba také učit pracovat s vlastními emocemi, vést ho k jejich uvědomění a ke konstruktivní formě potlačení hněvu. Zlost, hněv, vztek jsou přirozené lidské emoce, které jsou v životě v určité míře potřebné, dokážou naříklad člověka hnát kupředu, umožní mu prosadit se ve společnosti. Důležité však je naučit se je ventilovat konstruktivním způsobem, někomu pomáhají sportovní aktivity, fyzická práce (syn může dostávat určité své drobné úkoly, plnit drobné povinnosti apod.), malé děti mohou k uvolnění afektu využít třeba možnost bouchnout si do polštáře, do boxovacího pytle, trhat nebo mačkat papír.... Zkuste se synem společně najít, co by mu vyhovovalo, když se nebude moci ovládnout. Ohledně výchovného přístupu je dobré volit přístup s jasně nastavenými pravidly, trvat na jejich dodržování, nepřipouštět diskuse a zpochybňobání pravidel. Dobré je nastavit systém odměn a pozitivně motivovat i dílčí úspěchy, tendenci syna vyhovět směrem k požadovanému chování. Systém pravidel a odměn za jejich splnění si také můžete sestavit se synem, může na něm aktivně spolupracovat. Důležité však je z nastavených pravidel neustupovat, jinak systém ztratí smysl a nebude efektivní. Na dodržování požadovaných výchovných zásad by se měly dohodnout a podílet nejlépe všichni dospělí, kteří do výchovy syna zasahují. Tresty do výchovného systému patří také, je však potřeba je také jasně stanovit, chlapci by případný trest měl být vysvětlen a měl by jej být schopen akceptovat jako spravedlivý. Tresty samozřejmě nemusí být fyzické, ty ve výchově není třeba používat. V případě výskytu nežádoucího chování chlapce je potřeba postupovat věcně, zaměřit se na řešení problému, ne například na dokazování, kdo co způsobil, vysvětlování, zdůvodňování, omlouvání. K "vyřešeným" prohřeškům se již nevracet, netrestat dítě za jeden prohřešek opakovaně několikrát. Výborně jsou výchovné zásady popsány v knize " Co dělat, aby se vaše děti správně chovaly"; Sal Severe; nakladatelství Portál. Pokud by potíže u syna neustupovaly, případně se prohlubovaly, doporučuji konzultaci výchovných přístupů a chování dítěte v Pedagogicko - psychologické poradně, kterou lze vzhledem k věku syna spojit případně i s vyšetřením jeho školní zralosti. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den.Od pátku mám velmi silné bolesti v podbřišku a zad.Jednou,někdy 2krat denně.V úterý jsem zjistila že jsem těhotná.Včera jsem byla u gynekologa,který mi to sice potvrdil ale řekl mi že je to moc malé,že by to mělo být větší o dva týdny, podle poslední mentruace (4.11.) A protože nemám bolesti prsou ani mi není špatně,nemám se prý upínat na to ze jsem těhotná,ze mi to potvrdí další tyden az uvidí jestli to.povyrostlo.Je možné že jsem k němu přišla moc brzy a je to ještě malinké? Nebo to značí něco špatného.Jsem z toho vystrasena.A bolesti bývají nebo ne.Děkuji za odpověď
Dobrý den, nevím, zda jste nechtěla napsat, že poslední menstruace byla 4.10. Pokud byla 4.11., pak by těhotenství na UZ nebylo možné ještě spatřit. Pobolívání v pobřišku v začátku těhotenství je poměrně časté. Pokud se bolesti nezhoršují a nejsou doprovázeny krvácením, pak se o nic vážného nejedná.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den,píšu Vám s prosbou o odbornou radu. Mám 8,5 měsíčního syna, který neleze. Momentálně je jeho motorický vývoj v této fázi: umí se přetáčet ze zad na bříško i naopak, při poloze na zádech zvedá nožky a hraje si s nimi, plazí se s pomocí rukou a levé nohy (pravou vůbec nezapojuje). Celkově je docela aktivní, nicméně neleze. Snažím se s ním už víc jak 2 měsíce cvičit cviky naučené z webů fyzioterapeutů. Poslední dny se na malou dobu už udrží v poloze na 4, ale po třeba 5-10 sekundách povolí a lehne si na bříško. Nechci nic zanedbat, proto se raději s Vámi poradím: je tento stav nutný řešit už s fyzioterapeuty, nebo mám ještě nějakou dobu počkat a dál s malým cvičit?
Dobrý den. Zatím ještě 14 dní - 3 týdny cvičte, pokud by se nerozlezl, zajdětě na rehabilitační vyšetření.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, paní doktorko, vždy mi moc hezky odpovíte, za což velmi děkuji.Mám dotaz ohledně vycházení našeho 2r 2m starého syna s dalšími dětmi. Syn, i když doma dokáže pořádně řádit a zakřiknutý určitě není (dokonce se někdy neostýchá nás bouchnout nebo kousnout, pokud není po jeho), se mezi dětmi chová spíš zdrženlivě. Máme v sousedství asertivnější děti, takže ve frontě na klouzačku se nechává klidně předběhnout, sám nikoho nebouchá, není moc kontaktní a i když si po delším čase s dětmi hraje, není vůči nim nijak agresivní či příliš kontaktní. Ostatní děti ale bohužel takové nejsou. Před nedávnem mu například jiná, mladší dvojčata vlila do obličeje vodu z bazénu, jiný podobně starý a hodně oplácaný chlapeček ho strkal, až náš syn spadl (opakovaně) a jiný ho strčil na hřišti do zad na klouzačku, naštěstí jsem ho chytla. Na našem synovi bylo vidět, že cítil, že to není správně, říkal "nenene" a tvářil se překvapeně až vyděšeně. V prvních dvou případech se až rozbrečel (i když jinak opravdu téměř nebrečí) a poté se chvíli bál vody a strkajícího kluka také, museli jsme z návštěvy odejít. On sám se nikdy nijak nebrání, jen je dost překvapený. Prosím, poradíte mi, jak mám v těchto chvílích syna vést? Co mu mám poradit a jak mu situaci vysvětlit? Je mi jasné, že toto se bude ve školce stávat pořád, ale jak ho naučit, aby se nenechal postrkovat? Všichni říkají, že to syn dítěti má oplatit, ale mně přijde zvláštní ho rovnou vést k tomuto agresivnímu chování, když je vlastně on sám zatím velmi hodný. Nemůže se v tomto věku zakořenit kvůli těmto incidentům nějaka fóbie z cizích dětí? Moc děkuji za radu a mějte se hezky.S pozdravem Vlavl
Dobrý den, popisujete situace, které se týkají velmi malých dětí včetně vašeho syna. Mějte na paměti, že všechny tyto děti se teprve učí vhodnému chování a vzájemné komunikaci v souladu se stupněm jejich sociálního vývoje. Některé děti se podle typu své osobnosti a temperamentu projevují razantněji, agresivněji, jiné jsou naopak pasivnější, méně průbojné. To však neznamená, že z nich v budoucnu vyrostou agresívní nebo naopak ustrašení a neprůbojní jedinci. Jen prostě zkouší, jaké následky bude mít různé jejich chování. Děti ve věku do tří let si adekvátně svému vývoji hrají převážně souběžně. Neznamená to, že by spolu nekomunikovaly, nebo neměly o sebe navzájem zájem, ale při hře ještě většinou nedokážou konstruktivně spolupracovat, hrají si jakoby vedle sebe, každý na svém "písečku", jak se říká. Konstruktivní kooperativní hra se rozvíjí zhruba od tří let věku a děti se již vzájemně domlouvají a spolupracují. Jak jsem již psala, to že si děti hrají vedle sebe neznamená, že by o sebe neměly zájem a ten se právě může projevovat různým strkáním, politím a dalšími způsoby. Děti je volí, protože jinak zájem projevit zatím neumí. Většinou řeším spíše dotazy opačného charakteru, kdy se dítě projevuje právě agresivně. Pozice dítěte, které je zdrženlivější je z hlediska sociálních kontaktů spíše výhodnější, protože z jeho chování nevznikají konflikty. Zároveň je však potřeba chlapci vyjádřit podporu, aby se necítil utlačovaný a aby mu nikdo neubližoval. Platí stejné zásady jako u dětí agresívnějších, na děti dohlížet, při řešení sporů pomoci se domluvit, snažit se předejít vzniku konfliktní situace. Pokud se nějaká stane, pak chlapce utěšit, naučit ho se slovně bránit. Slova by měla být doprovázena také jasným odmítavým postojem, například ne s pohledem upřeným do očí narušitele. Můžete to s malým i natrénovat doma a třeba před zrcadlem. Oplácení stejnou mincí vede k podpoření agresívního chování jako nástroje řešení potíží a to do budoucna pro dítě není žádoucí. Je možné, že k některým půtkám i přes vaši obezřetnost stejně dojde, pro syna bude přínosné, když se naučí s drobnými potyčkami vyrovnávat. Je normální, že začne plakat, buďte na místě a utěšte ho, vysvětlete situaci, třeba se holčičkám se líbil a chtěly by s ním hrát a můžete děti na společnou hru např. s vodou navést. Pokud děti nechtějí, pak je nenuťte, ale důležité je přerušit nežádoucí chování. Ostatní děti nenapomínejte, neumí ještě své chování korigovat. Pokud by situace byla neúnosná, pak se můžete zkusit obrátit na rodiče dětí a řešit situaci s nimi. Přeji hodně společných her s vaším chlapcem. Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, jsem ve 13.tt a již v minulém týdnu jsem zjistila že mi pravděpodobně padá děloha. Nahmatala jsem něco v pochvě a během dne se to objevovalo až v poševním vchodu. Měla jsem problém se pořádně vyčurat. Tento týden je to skoro normální, v pochvě nic není, jen cítím občas trochu tlak v oblasti zad a chodím najednou méně na velkou. Dá se to nějak řešit? Neohrožuje klesající děloha těhotenství? Co můžu očekávat? Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
dělat závěry ohledně descensu v rámci internetové poradny je zcela nad možnosti této formy poradenství. Nemusí se jednat o dělohu, věc, kterou popisujete, může být močový měchýř či jiné struktury. Navštivte prosím svého obvodního gynekologa, který Vám bude moct udělat patřičná vyšetření.
Hezký den.
Pro akci je nutné přihlášení