banner

Celkem výsledků pro tag/y "vývoj": 100

Pokakávání
avatar spiderka 22. 01. 2017

Mám problém s naší 5-ti letou dcerou. Prostě se pokakává. První věc je, že kakat chodí na nočník, na záchod se prý bojí, ale čůrat tam chodí normálně. Jen na velkou tam nechce. Když je doma, tak je to ještě v pohodě, to jde na ten nočník, i když někdy se ji to stane i doma, když si hraje a dle mého nemá čas. Ale když je někde pryč, tak je to hrůza. Nebo když je u kamarádky, tak přijde normálně pokaděná. A když ji řeknu, že proč neřekla tetě, tak řekne, ze se styděla ji říct, že se ji chce kakat, i když oni mají nočník. Ale pokadit do kalhotek se nestydí. A vůbec se o tom nechce bavit, je vidět, že ji to vadí. I když někdy mi přijde, že ji více vadí to, že to s ní řeším, než že to udělala. A pak se nechce ani vyslíct, prý že se toho nechce dotknout, že by se umazala. Už fakt nevím, jak to dál řešit. Zkouším po dobrém, pak už z té její ignorace bouchnu a jde to po zlém. Nechala jsem ji si i prát ty kalhotky sama, ale nic. Už nevím, jak dál, když ji řeknu, že půjdeme za doktorkou, ať nám pomůže, tak brečí, že nechce. Slibuju hračky, beru hračky, domlouvám, řvu, nic. Poradíte něco? Je tu někdy ten dětský psycholog, že bych mu napsala? Co dělám špatně?

Dobrý den, potíže dcerky mohou, ale nemusejí být psychosomatického původu, pokud by se prokázal psychosomatický původ, pak by je bylo potřeba řešit ve spolupráci s dětským klinickým psychologem. Než však zahájíte případnou psychoterapeutickou péči, pak je potřeba vyloučit organický podklad popisovaných potíží s odcházením stolice. Doporučuji Vám proto se nejdříve poradit s Vaší ošetřující dětskou lékařkou. Dohodněte si s ní raději konzultaci nejprve sama, popište jí co nejpodrobněji dceřiny potíže, ať s nimi pak dcera není tak přímo konfrontována. Paní doktorka jistě doporučí a vysvětlí Vám potřebná vyšetření. Doma přistupujte k dcerce klidně, neupozorňujte na potíže, netrestejte ji, doptejte se jí častěji, jestli nepotřebuje na toaletu, nechte ji chodit na nočník, když na záchod se bojí. Ve stejném smyslu se citlivě (ne před dcerou) dohodněte i s kamarádkami, které ji budou případně hlídat, nejlépe aby jí daly někam do ústraní nočník, ukázaly jí ho s instrukcí, že na něj může kdykoliv sama jít a vykonat svou potřebu, že se na ni proto nikdo nebude zlobit, že nemusí ani nikomu nic říkat a ani se nemusí stydět. Přistupujte k ní citlivě, nestresujte ji v souvislosti s něčím, co určitě nedělá schválně a nemůže ovlivnit, respektujte její intimitu, také její stud je přirozený. Pokud se stane nehoda, nezlobte se na ni a věcně, bez negativních emocí jí veďte k tomu, jak odstranit následky, společně sundejte potřísněné oblečení, je pochopitelné, že je pokakané oblečení dceři nepříjemné a hnusí se jí (Vám zřejmě také), takže ji nenuťte k tomu, aby se ho musela dotýkat, s vysvlékáním jí pomožte, obsah odstraňte do toalety a kalhotky ať sama dá vyprat. Předpokládám, že prádlo perete nejspíše v pračce a nikoliv ručně, pak bude stačit, když dá dcera s Vámi kalhotky do pračky. Netrestejte ji, nevzbuzujte v ní pocit provinění, potlačte své emoce. Dcera vás zcela jistě neignoruje, ale neví jak má reagovat, má z vašich reakcí a rozčilení strach, který ji ve výsledku spíše ochromuje a vede k zamlčování problému a problém neřeší. Pokud se vyloučí organická (zdravotní) příčina dívčiných potíží, pak bych doporučila kontaktovat dětského klinického psychologa a situaci řešit pod jeho odborným vedením. Zdravím 

avatar
Mgr. Michaela Matoušková dětský psycholog
Štítky: #dítě #vývoj

Dobrý den paní doktorko, chtěla bych se Vás zeptat na následující. Máme pětiměsíční holčičku. Snažím se dodržovat denní režim, je to pro mě i pro miminko přece jen příjemnější a přehlednější. Nicméně se samozřejmě nevyhnu například celovíkendovým návštěvám prarodičů a kamarádů, kdy dojde k narušení denního rožimu miminka. Ukládání ke spánku, kojení, koupání je vždy stejné, ať se děje cokoliv. Ale během dne se režim změní. Přesto, že sleduji náznaky únavy, abych dítě dala ke spánku, v době čilosti s ním komunikuji a hraju si, je to jiné protože je u toho někdo další, "cizí". Vždy když návštěva odjede, všimla jsem si, že je holčička velice nervní, což trvá několik dní. Nedokáže sama během dne usnout, musím ji všemožně uspávat, kolíbat, nosit,houpat atd. Cpe si celou ručičku do pusinky, v hlasovém projevu jde slyšet nespokojenost a vztekání. Celkově je neklidná po těle, různě se kroutí. Již při samotném usínání sebou cuká a mírně hází. Z toho všeho jsem vyvodila, že se jedná o narušení rituálů, zvyků a jistot a proto je to následně vždy stejné. Je můj odhad opravdu správný? A dá se tomu nějak zabránit? Nechci se odstřihnout od přátel a návštěv, zároveň chci miminku zajistit klid a pohodu, pokud je její reakce taková jaká je. Zvykne si na to časem? Nebo je to citlivý jedinec? Dělám něco špatně? Velice Vám děkuji za Váš čas a Vaši odpověď. Přeji příjemný den.K.P.

Dobrý den, vaše děťátko pravděpodobně opravdu reaguje vámi popsanými projevy na změny denního režimu. Dodržování režimu je pro miminko důležité a je dobré a jak i píšete mnohem pro rodiče i děťátko pohodlnější, dodržovat určité zaběhnuté rituály, ze kterých dítě čerpá pocit jistoty a bezpečí a které usnadňují jeho vývoj a výchovu. Pokud dojde k narušení rituálů a režimu, může se to projevit nervozitou a neklidem dítěte. Řešením však není uzavření se doma bez kontaktu s přáteli a příbuznými, je to součást života, na kterou si dítě postupně zvykne. Při těchto vybočeních se snažte co nejvíce dodržovat aktivity, na které je dítě zvyklé, neměňte obvyklé rituály, zejména týkající se ukládání, krmení či kojení.

Pokud jste doma zvyklá holčičku krmit a uspávat o samotě, pak by bylo dobré požádat o chvilku soukromí při těchto činnostech i u příbuzných či přátel. Řiďte se svou rodičovskou intuicí, je poznat, že jste vnímavá a pozorná maminka, přesto se některým projevům v chování dítěte po narušení denního režimu asi nevyhnete. Počítejte proto s nimi, věnujte holčičce pozornost, dokud se zase nezklidní, snažte se vypozorovat, co ji nejvíce zneklidňuje a vyhnout se tomu (například příliš mnoho chování od ostatních, příliš mnoho podnětů, kterými je zahlcena). Zkuste holčičku v době bělosti, pokud je v cizím prostředí a nepláče, ponechat více v klidu, zpracovává totiž podněty z okolního neznámého prostředí, ve kterém se snaží zorientovat a je možné, že pokud se s ní snažíte komunikovat na stejné úrovni jako obvykle doma, může to být pro ni příliš. Nechte jí proto čas se adaptovat, postupujte pozvolna, chovejte se klidně. Velkých vybočení z denního rytmu se vyvarujte. Některé děti jsou na změny citlivější, některé se zklidní dříve, jiným to trvá déle, záleží také na typu a citlivosti jejich nervové soustavy, poskytněte proto dceři dostatek času a klidu a dostatek kontaktu s vámi, pokud jej potřebuje, pochovejte ji, pohlaďte, klidně na ni mluvte. Zdravím

avatar
Mgr. Michaela Matoušková dětský psycholog
Štítky: #dítě #vývoj

Dobrý den,můj už skoro tříletý syn odmítá chodit jak na nočník, tak na toaletu s redukcí. Přitom to už dávno umí, ale pokaždé, když mu ráno plenu nedám, vydrží i hodinu plakat, nosí mi plíny jednu za druhou, snaží se sám do pleny zabalit. Když jsem zkoušela dát pleny z jeho dosahu, vždy se snažil sebrat plenu mladší sestře a sám se do ní zabalit. Myslela jsem, že to pochopí, když začnu učit na nočník sestru, ale stále se pleny odmítá vzdát. Přitom na nočník umí perfektně. Nikdy se nevyčůral vedle. Potřebuji poradit, jak na to, aby z toho synek neměl trauma.Děkuji za radu. L.S.

Dobrý den vašemu dotazu zcela přesně nerozumím, píšete, že syn odmítá chodit na nočník i na záchod s redukcí a chce plínky, ale posléze zase píšete, že na nočník chodit umí perfektně a nikdy se nevyčůral vedle. Vyvozuji z toho, že se jeho potíže pravděpodobně týkají stolice, že čůrání na nočník zvládá. S vyměšováním spojeným se stolicí u dětí bývají často spojené různé psychosomatické potíže, proto pokud syn potřebuje na vyprázdnění zatím ještě plenku, pak mu ji dejte. Mohlo by se stát, že mu odmítáním pleny přivodíte psychogenní zácpu, začne stolici zadržovat a způsobíte si tím i jemu mnohem větší problém než to, že syn v necelých třech letech kaká do plenky. Takže pokud si syn řekne, tak mu plenu dejte a nechte ho do ní vyprázdnit, nějakou dobu ho nechte v klidu, netlačte na něj s nácvikem kakání na záchod ani na nočník, vždyť chlapec musí zažívat velký stres, když má potřebu a všemožně se snaží získat plenu, aby ji mohl vykonat. Je možné, že syn se zklidní a sám postupně bude chtít zkusit jít na záchod nebo na nočník, pokud ne, tak mu to třeba po 14 dnech navrhněte vy, velmi oceňte i každý jeho pokus a snahu o to jít na toaletu (sednutí si na záchod/nočník, zatlačení), i když se výsledek nemusí hned dostavit. Pokud se pak dostaví úspěch, tak jej velmi oceňte, odměňte. Vývoj každého dítěte je individuální a je potřeba poskytnout mu pouze dostatek času. Kdyby potíže přetrvávaly dlouhodobě, pak se zkuste poradit s vaší dětskou lékařkou třeba při pravidelné tříleté prohlídce. Zdravím

avatar
Mgr. Michaela Matoušková dětský psycholog

Dobry den, už jsem v koncích, moje dítě nechce chodit do školky, já jsem pro něj vzduch, neposlouchá mě, už jsem byla už i u psycholožky. Ta mi řekla, že je vše v pořádku, ale já nemůžu do práce, mám ještě pětiletého syna a ten je v pořádku. Rád chodí do školky a poslouchá, ale ten, o kterém se bavím, je mu sedm let, už nevím, co mám dělat. Jsem nešťastná, nikdo mi s ním nepomůže, přítel už taky neví, co mám dělat. Když není po jeho, řve, mlátí, už se ho začínám i bát. Nemám už na něj sílu, chci jít do práce a nemůžu. Děkuji za odpověď, Petra Šléglová.

Dobrý den, doporučila bych Vám se synkem vyhledat dětského psychiatra a realizovat u něj konzultaci, případně vyšetření. Psychiatrovi pečlivě popište projevy Vašeho dítěte, zejména jeho sklony k agresivitě a v jakých situacích se objevují. Pokud má chlapec již sedm let, pak má zřejmě odklad školní docházky a bude muset v příštím školním roce zahájit docházku do školy. Proto bych Vám také vzhledem k Vámi u syna popisovaným projevům doporučila komplexní pedagogicko psychologické vyšetření v pedagogicko psychologické poradně. Vyšetření by mělo být zaměřené na zjištění školní připravenosti chlapce, abyste věděli, co ještě případně procvičovat a také na zjištění úrovně jeho rozumových schopností, včetně posouzení jeho zralosti a vyspělosti emocionální a sociální a také na případná nastavení vzdělávacích doporučení a podpory. O doporučená vyšetření požádejte co nejdříve, protože čekací doby dětských psychiatrů i pedagogicko psychologické poradny jsou poměrně dlouhé. S pozdravem 

avatar
Mgr. Michaela Matoušková dětský psycholog
Štítky: #dítě #vývoj
Plazení jazyka
avatar Szkipet 22. 02. 2017

Dobrý den, mám 5-ti tydenní dceru. Dcera již od narození vyplazuje jazyk. V podstatě neustále. Když spí, má ho schovaný. Také je velmi spavá. Dočetla jsem se, že by to mohla být známka Angelmanova syndromu. Mohla bych poprosit o Váš názor? Děkuji.

Omlouvám se, ale to nedovedu posoudit, zkonzultujte se svým pediatrem a požádejte o odborné vyšetření - ORL, neurolog.

Můj právě 3letý syn chodí od ledna do školky a po 3 dnech mi bylo řečeno, že nic neumí, tedy co se týče samostatnosti v oblékání a jídle. Je pravda, že oblékat jsem ho moc neučila a např. polévku jsem mu raději podávala sama. Ovšem teď přišla p. učitelka s tím, že syn má špatnou motoriku, že snadno upadne, když do něj někdo strčí a že má obavy, aby příp. úraz nebyl na jejich odpovědnost. Také tvrdí, že chodí dokolečka, naráží na autismus? Aby prý syn mohl chodit do školky, žádá po mně speciální vyšetření neurologa. Může tímto vyšetřením podmínit synovo docházku? Její názor nesdílím, jeho motorika mi nepřijde abnormální, občas zakopne z nepozornosti, nikdy neměl žádný úraz. Musím ho takovému vyšetření podrobit? Děkuji.

Zkonzultujte stav dítěte se svým pediatrem, zda je neurologické vyšetření nutné.