banner

Celkem výsledků pro tag/y "vývoj": 100

Dobrý den, se synem chodím od jeho 4 měsíců na placené cvičení pro kojence a mimo to docházíme na rehabilitace kvůli upřednostňování jedné strany (to už je v pořádku ). K memu dotazu : na tom placeném cvičení mi byla doporučena změna lékařky ke které chodíme na rehabilitace s tim, že by měla více rešit, že je syn pozadu. Synovi bylo 10.4. šest měsíců a otočí se na bříško oběma směry a na bříšku se dostane do druhého vzprimeni, ale prý už by měl válet sudy a točit se kolem vlastni osy. Já si myslím, že je v pořádku, jen je linejsi, ale nerada bych něco zanedbala a ráda bych znala další názor. Myslíte si, že by bylo.vhodnější změnit lékařku a nebo má syn ještě čas? Předem moc děkuji za odpověď.

Vydržte do 7. měsíce, pokud se nezačne válet a pivotovat, poproste o nové rehabilitační vyšetření.

Dobrý den, jsem ve 13.tt. Důvodem, proč mám zřejmě přílišný strach o dítě, může být to, že se nám zpočátku nedařilo početí, zdařilo se až téměř po 3/4 roku snažení.Kolem baráku máme kočky, které ráda hladím a se kterými si hraji, avšak s jejich trusem do kontaktu nepřijdu. Před 3 dny mě začaly bolet a zvětšovaly se uzliny, což doprovázela bolest hlavy. Na internetu jsem se dočetla, že to jsou jedny z příznaků toxoplazmozy. Protože jsou svátky a lékaři neordinují, od soboty se strachuji, nemůžu spát a bojím se o to, že se plod nakazí, bude postižený,... Abych se uklidnila, jela jsem v 8 hodin večer na pohotovost, kde ze mě byli trochu nešťastní, a protože nešla udělat potřebná vyšetření, poslali mě samozřejmě domů.Nehledě na to, že jsem si musela pořídit domácí ultrazvuk, abych mohla denně poslouchat bijící srdce dítěte a tím se alespoň částečně uklidnila, že je v pořádku.Bojím se kýchat, protože mě vždy zabolí v podbříšku, a to mě hned provokuje, že se něco děje...Chci se zeptat, zda je můj strach ještě v pořádku a podobně jej prožívají i ostatní nastávající maminky, či zda bych měla vyhledat pomoc.Mockrát Vám děkuji za odpověď.

Dobrý den, prakticky všechny budoucí maminky prožívají jisté obavy o zdraví a vývoj děťátka v době těhotenství a určitá míra obav je přirozená. Pokud však tyto obavy a úzkostné prožívání začnou být nad rámec racionálního zdůvodnění, máte například poruchy spánku, jídla, nadměrně se strachujete či hlídáte, vyskytují se u vás panické obavy, strachy, pak bych vám při přetrvávání obav bez faktického základu pro jistotu doporučila konzultaci u odborníka - klinického psychologa, který se věnuje úzkostným stavům. O kontakt můžete zkusit požádat svého ošetřujícího lékaře v poradně pro nastávající maminky, je výhodné, aby klinický psycholog měl zkušenosti s těhotnými ženami. Ohledně toxoplasmósy a zvětšování uzlin konzultujte se svým ošetřujícím lékařem či se svým gynekologem. Konzultovat s lékařem bych doporučila také vámi tak často uváděné používání domácího ultrazvuku, vzhledem k možným účinkům na vyvíjející se plod. 

Zdravím Mgr. Matoušková, dětský psycholog

Dobrý den, mám 2,5 letého syna. Absolutně odmítá nočník i záchod, když vidí, že čůrá (třeba ve vaně, nebo do tepláčku) tak se rozbrečí, chlácholím ho, utěšuju, že se nic neděje. Dokonce od doby kdy se vyčůral ve stoje ve vaně tak teď ani nechce do vany, má z toho špatný zážitek. Když ukážu nočník, veme ho, odnese a řekne NE. Myslím, že velice dobře chápe co se na něj dělá, protože už se mu to asi i 3x povedlo, že se na nočník vyčůral (vždy se rozbrečel), ale teď na něj nechce vůbec sednout. Jednu dobu i běhal se starší 5,5 letou dcerou na záchod kde si na nočník sedl, ale to už teď taky nedělá. Sám si pak i někdy donese plínu ať mu jí nasadím. Vůbec si nevím rady jak ho naučit na nočník, nechci ho stresovat, ale na podzim musí do školky, jdu do práce. Slyšela jsem o tzv. indiánské metodě, prostě nenasadit plínu a nechat to něm ať na to příjde sám, že nočník je tady od toho, že se na něj chodí, neublížím mu tím, aby se nezasekl ještě více? Jsem už zoufalá a bojím se něco zkusit… U starší dcery takový problém nebyl. Prostě jsem jí na nočník posazovala a do 3 měsíců byla bez plínek. Děkuji.

Tento problém bývá často, častěji u chlapečků, není na to žádný"fígl", jak na to. Jen trpělivost, vysvětlovat, ukazovat. Můžete zkusit přidat Pyridoxin 1xdenně 1/2 tbl, je to vitamin B6, podporuje vyzrávání mozkových funkcí.

Noční děs
avatar Barunka87 06. 06. 2018

Hezký den, mám skoro šesti letou neteř a poslední dobou ji trápí nejspíš noční děsy...je to cca hodinu po tom co jde spát...začne křičet,plakát, přitom je ale nepříčetná a nevnímá.,.opakuje se to už několik dní....naše dětská lékárka řekla že to řešit nedá...je to děsivé..děkuju moc za odpověď a případnou pomoc

Noční děsy mohou být příznakem onemocnění, požádejte o neurologické vyšetření.

Dobrý den,máme roční holčičku která je už od malička živel. To nám ovšem nevadí já sama jsem temperamentní člověk a přítel též. Náš problém je následující.Od 6 měsíce jsem začala chodit parkrat v týdnu na 2-3 hodiny na brigády, proto když jsem přišla domu jsem se dceři snažila věnovat na 200% abych ji vynahradila cas kdy jsem byla mimo domov. Postupem casu se z dcera stávala přísavka. Momentalne jsme v situaci kdy kazdy den chodim na 4 hodiny do práce a ona je doma s tatínkem. Cele dopoledne je neskutecne hodna! Nefnuka, dokáže si sama hrát, poslouchá, naprosto vzorna. To same je kdyz prijde návštěva, nebo je na vikend u babicky! Vsichni z rodiny ji chválí jak je vzorný dite. Jak mile se vratim z práce promění se v ufnukaný klíště, které me nenechá ani si zout boty. Nas společný cas od doby co přijdu domu vypada asi tak ze ji mam nonsto zavesenou na nohách, kdyz ji řeknu ne, to nedělej ( normálním hlasem) začne okamžitě fnuka, knourat, nedělá ji problem začít okamžitě brecet. Hrozne me to unavuje. Chvilkama začíná byt i zla. Vyrazí mi jidlo z ruky, ohanbí se po me. Mrzi me ze to dela jen v me přítomnosti. Přítel mi to predhazuje ze kdyz je s nim je uplne skvela. co proto muzu udelat aby to přestalo? Nema ze me žádný respekt ani kdyz zvýšim hlas. Děkuji moc za jakoukoliv radu.

Dobrý den, chování dcery je spíše důsledkem normálního vývoje vztahu k matce, než problémovým chováním. Je přirozené, že roční normálně se vyvíjející se dítě chce být co nejvíce v přítomnosti své matky a dožaduje se její pozornosti. Z vaší strany se tedy o žádnou výchovnou chybu nejedná. Dcerka se prostě ve svém věku a s ohledem na stupeň svého vývoje neumí jinak vyrovnat s vaší nepřítomností po dobu strávenou v zaměstnání. Pokud se ji budete snažit odehnat, tak se pak vaši pozornost bude snažit upoutat jakýmikoliv prostředky. Naopak se na ni po vašem příchodu z práce připravte, překonejte svoji případnou únavu a snažte si jí co nejvíce věnovat, chovejte ji, mazlete se s ní, hrajte si s ní dokud to bude vyžadovat a potřebovat. Jedná se o období přechodné, dcerka se svým závislým chováním postupně sama přestane až se její potřeba nasytí a bude se od vás přirozeně odpoutávat. Zvyšování hlasu ani kárání dítě v tomto věku není schopno vyhodnotit, nejedná účelově, ale podle svých instinktů a nedovede své chování vědomě dlouhodbě ovlivnit, neznamená to, že v budoucnu nebudete mít, nebo že nemáte u dcery respekt. Doporučuji zkusit si prostudovat nějakou odbornou literaturu o vývoji dítěte, mohlo by vám to pomoci k porozumění a k vysvětlení dceřina chování. Zdravím Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

avatar
Mgr. Michaela Matoušková dětský psycholog
Štítky: #dítě #vývoj

Dobrý den, začíná mě trápit psychomotorický vývoj mé dcery. Je narozena 4.12. A zatím se ani sama nepřetočí, natož aby se posadila nebo podobně. Dle pediatra je ještě čas (byly jsme tam před měsícem) a jinak je vše v pořádku. Je možné, že si jen dává na čas? Nebo je něco špatně? Mohu s ní nějak třeba cvičit nebo něco dělat pro to, aby se to zlepšilo? Toto je moje 3. dítě a s žádným jsem něco podobného neřešila. Moc děkuji.

Doporučila bych rehabilitační vyšetření a následně rehabilitační cvičení.