banner

Celkem výsledků pro tag/y "strach": 25

Hezký den, mám tříletého syna, který před půl rokem prodělal operaci (odstranění boule na krku). Pobyt v nemocnici a hlavně veškerá potřebná vyšetření byly pro syna velmi stresující. Před pobytem v nemocnici byl pohodový klučina, který pomalu začal opakovat slova, uměl pojmenovat zvířátka, věděl, kdo z příbuzných jezdí jakou značkou auta, strach z doktorů neměl. Po absolvování všech možných vyšetření, odběrů, návštěvě lékařů a následně pobytu v nemocnici se ze syna stal bojácný kluk, který pláče v každé ordinaci, mluvení se u něj zastavilo, má jen svoje zkratky, které používá, nová slova nepotřebuje. Přijde mi, že to, co dřív věděl, už neví. Zajímalo by mě, zda tohle všechno nemohlo způsobit trauma, které od pobytu v nemocnici má, a zda se to časem zlepší. Možná potřebuje zase získat důvěru nebo nevím. Je mi líto, že v řeči tak zaostává, když se mu dřív tak dařilo. Teď je jeho hlavní zálibou houkání a pískání, tím na sebe upoutává pozornost, ale občas se to opravdu nedá vydržet. Je to celkem hlučné a myslím, že to obtěžuje i okolí. Poradíte, jak mu pomoci, aby zase začal mít zájem o knížky, mluvení a hlavně, aby přestal houkat. Na vyšetření ho zatím brát nechci, vím, že by to celé probrečel. Ještě doufám, že ho možná změní školka, kam v září nastupuje. Předem děkuji za názor.

Dobrý den, potíže vašeho synka souvisí téměř určitě s jeho pobytem v nemocnici. U synka došlo kromě vzniku strachu z lékařů, také k regresi jeho vývoje, což se zřejmě nejvíce odrazilo na vývoji řeči. Řeč je vývojově nejmladší dovedností, kterou si syn osvojil, proto byla nejvíce zasažena. Ve vašem případě je každá rada těžká, protože to chce opravdu jen čas, aby se syn s prožitou traumatizující zkušeností vyrovnal, zvládl ji, a opět se obnovila jeho důvěra i sebedůvěra. Potřebuje obnovit svoji základní životní jistotu, aby se jeho vývoj opět nastartoval a pokračoval. Nebojte se, pokud se nejednalo o operaci mozku, tak synek to, co předtím uměl, zcela jistě nezapomněl, jen je to teď „zablokované“ a neužívá to. Strach z lékařů v něm  zřejmě bude přetrvávat dlouho a možná v určité formě i po celý život. To je však věc, kterou neovlivníte a jeho operace byla nezbytná, takže rozhodně nepropadejte pocitům viny nebo sebeobviňování. Napřete teď síly do budoucnosti, co nejvíce se synovi věnujte, k pobytu v nemocnici se zbytečně nevracejte, jenom pokud by se syn sám na něco doptával, pak odpovězte. Zájem o knížky, příběhy a pohádky je v tomto věku u dětí veliký a určitě se u syna opět projeví, jenom musíte být trpělivá. Knížky mu nabízejte, povídejte si s ním, ale nenuťte ho, vhodné jsou různé rytmizované říkanky, písničky. Doba vyrovnávání se s prožitou traumatizující zkušeností je individuální, ale dětská psychika je  pružná a přizpůsobivá, což je naděje, že synek situaci brzy zvládne. Ohledně jeho projevů - pískání a houkání, by mohlo pomoci, že na tyto jeho signály přestanete reagovat a budete ho povzbuzovat, aby zkusil své potřeby vyjádřit jiným, přijatelnějším způsobem. Pokud na jeho houkání a pískání reagujete a vaši pozornost tak upoutá, tak v něm můžete nevědomky tento způsob komunikace upevňovat. Počítejte s tím, že budete muset být důsledná, vytrvalá a že se syn zřejmě nejdříve bude zlobit, když vás svými projevy nepřivolá a bude jejich intenzitu zvyšovat. Důležité je vydržet. Nástup do MŠ je pro dítě velká změna, hodně dětí s opožděným vývojem řeči se ve školce „rozmluvilo“ v touze domluvit se s ostatními dětmi. Vašemu synovi by to mohlo pomoci, po jeho nepříjemné zkušenosti bude ale nástup do školky zatěžující záležitostí, na kterou by mohl reagovat i negativně, proto se připravte i na možné potíže. Pokud by vývoj řeči i nadále zaostával, byla by na místě logopedická péče a také odborná psychologická péče u klinického psychologa nebo v Pedagogicko psychologické poradně. Mohla byste do poradny zajít i sama bez syna, zkusit se poradit s odborníkem, pokud se bojíte synovy reakce (pláče), také konzultace s logopedem je možná i bez dítěte.

Dobrý den, prosím o radu s dcerkou 21. měsíců. Je velmi šikovná, bystrá. Máme už téměř 3/4 roku období vzdoru, pořád se jí něco nelíbí, na vše říká hned ne, ale to mě tak netrápí, tím si projít musí. Co mě trápí je to, že dcerka se hodně bojí lidí, nejen cizích,ale i příbuzných - babiček,tetiček i strejdů, které třeba 14 dní neviděla. Tchýně už mi dala najevo, že takovéto chování není přeci normální, aby brečela, když na ní jen promluví. Když si jí nikdo nevšímá třeba venku, v obchodě, na ulici, tak je v pohodě. Když se na ni ale někdo jen podívá nebo nedej bože promluví, začne hned brečet a sápat se po mě. Snažím se s ní chodit co nejvíce i mezi děti, s kterými si také moc nerozumí, jakmile se k ní třeba na klouzačce přiblíží nějaké dítě, začne vyděšeně brečet, aniž by jí někdo něco udělal. Je to v tomto věku normální? Nevím jak v takovéto situaci postupovat. Děkuji za Vaši radu.

Dobrý den, doporučila bych vám projít si nějakou literaturu či internetové portály o psychomotorickém vývoji dítěte, vhodné jsou určitě knihy nestora dětské psychologie pana profesora Zdeňka Matějčka např. "Prvních šest let ve vývoji a výchově dítěte". Alespoň základní orientace ve vývoji dítěte je pro rodiče důležitá, aby na dítě nekladli požadavky neúměrné jeho věku a vývoji a také, aby věděli, jak dítě správně ve vývoji stimulovat a jak reagovat na jeho projevy a potřeby a jak sladit vzájemná očekávání. Období separační úzkosti spadá ve vývoji dítěte cca mezi 7 až 18 měsíc, může se však protáhnout na delší dobu, například v závislosti na pevnosti vztahu k rodičovské osobě. Informací o tomto období, projevech dítěte a o jejich zvládání, bylo již mnoho popsáno, lze je najít také například na stránkách Babyonline, na kterých jste zadávala tento dotaz. Doporučila bych vám proto tyto informace prostudovat, dozvíte se, jak se k dítěti v tomto období chovat a také vás jistě uklidní, že projevy dcery jsou naprosto normální, jen je u ní pravděpodobně toto období posunuté na pozdější dobu. Na toto období separační úzkosti u dítěte v podstatě navazuje období prvního vzdoru, které probíhá zpravidla mezi druhým a třetím rokem dítěte. Jedná se o další posun, kdy si dítě uvědomuje svoji osobu a snaží se separovat od matky, podrobné informace lze nalézt také na zmíněném webu Babyonline. Obecně to, že se dítě naučí používat slůvko "ne" automaticky neznamená nástup období vzdoru. Poskytněte tedy proto dcerce zázemí, které potřebuje, kontakty s ostatními dětmi nepřehánějte, dcerku do nich násilně nenuťte a vyčkejte až toto období samovolně odezní. Čím láskyplněji se k ní budete chovat a věnovat se jí, tím lépe se se svou úzkostí vypořádá. Projevy každého vývojového období jsou samozřejmě ovlivněny i povahou a osobností každého dítěte. Pokud byste měla nějaké pochybnosti o vývoji dcery, pak by bylo vhodné kontaktovat odborníka, dětského psychologa k osobní konzultaci. 

avatar
Mgr. Michaela Matoušková dětský psycholog
Štítky: #dítě #strach #vývoj

Dobrý den, ať hledám na internetu, jak chci asi žádná se neocitla v situaci, jako jsem já nebo když ano, tak to neřešila online. Jsem v 9. měsíci, bohužel dítě bylo od začátku nechtěné a na interrupci bylo pozdě. Měla jsme rozhozený cyklus díky sportovním aktivitám. Začaly mě doprovázet stavy úzkosti, šíleně jsem se začala stydět, vyhýbala jsem se svému okolí a lhala. Neměla jsem ani svého gynekologa, protože můj gynekolog umřel před několika lety a už jsem si pak nenašla nového z důvodu stěhování. V pondělí jsem objednána na první prohlídku v těhotenství. Prcka jsem odhodlaná dát k adopsi. Ale zase mě naplňují obavy, co k tomu gynekolog řekne a já jsem opět v depresích. Pořád si říkám, že je lepší jít teď než porodit někde doma. Těhotenství mám klidné bez komplikací, bez nějakých nevolností a prcek si tam tancuje, tak snad bude v pořádku. Ještě bych uvedela, že jsem opravdu úplně sama na to, bez rodiny a do toho řeším exekuci a problémy s neschopenkou kvůli mé 80leté senilní praktické doktorce. Chtěla bych vědět, jak vy byste se k tomu postavila, kdyby vám do ordinace přišla tak nezodpovědná žena, jako jsem já. Děkuji moc za odpověď.

Dobrý den, věřím, že jste v nelehké situaci a já osobně bych vaše rozhodnutí nijak nesoudila. Myslím, že je rozumnější dát po porodu dítě k adopci, pokud to tak cítíte. Jediné, co je škoda, je to, že jste během těhotenství nenavštěvovala těhotenskou poradnu (gynekologa). Výmluva, že váš gnekolog umřel, je v tomto případě velmi smutná. Jde o to, že pokud by nebylo s miminkem něco v pořádku (vrozená vada, nedostatečná výživa placentou a desítky jiných věcí, které mohou nastat), alespoň by se o nich vedělo a nemuselo by se vše řešit při porodu či těsně před ním. Běžte tedy ke gynekologovi v nejbližším možném termínu. Lepší jit teď než vůbec.

Dobrý den, mám dotaz ohledně možného otěhotnění. Dne 31.3. jsme se mazlili, ale k sexu nedošlo, udělal se, došel na záchod a o pár minut později mě prstil. To samé se stalo i o cca týden později. Od té doby jsem měla menstruaci normálně a dvakrát tak, jak by měla být (cyklus cca 26 dní byl vždy dodržen), ale dnes je to 25. den tohoto cyklu, menstruace se ještě nedostavila, nějak mě pobolívá podbřišek ale pořád nic. Jinak příznaky těhotenství jako například únava nebo zvracení nemám... jen ten podbřišek a to jen lehce.. a to ještě pár posledních dní (cca 3). Myslíte, že těhotenství je zcela vyloučené? Bojím se. Poznámka: pettingy byly nejvýše 5 dní po menstruaci.

Dobrý den, příliš nerozumím tomu, proč jste nervózní, když ještě nejste v podstatě ani v termínu menstruace. Pokud máte cyklus 26 dní a nyní je 25. den, k žádnému meškání zatím nedošlo. Pokud chcete mít jistotu, pak si udělejte těhotenský test. Za 14 dní od možného otěhotnění by měl již být pozitivní, pokud byste byla těhotná.

Dobrý den, jsem prosím na den přesně 6 týdnů po konizaci děložního čípku a dnes jsme v noci s přítelem měli anální sex bez kondomu. Chci se zeptat, zda musím mít strach nebo ne? Děkuji mockrát za odpověď

Dobrý den, vůbec nevím, kam směřuje vaše otázka. Musíte lépe konkretizovat váš dotaz. Pokud máte na mysli nakažená HPV virem při análním sexu, tak to samozřejmě možné je.

Dobrý den, paní doktorko, mám dotaz. Včera mi přišel balíček, co jsem si objednala. Když jsem ho vybalovala, padaly z toho bílé kuličky. Nějak jsem tomu nevěnovala pozornost. Takže jsem všechny věci vyndala na stůl a na židli. Měla jsem po kuchyni rozsypané ty kuličky, říkala jsem si, že se jim tam něco třeba vysypalo. Jenže tak hodinku po tom jsem si to šla uklidit a všimla si, že se mi přišel otevřený balíček. Byl to gel na čištění pračky. Četla jsem složení a nic tam nebylo, ale psali, že při použití mám použít rukavice, ochranný štít nebo brýle a já nevím, co všechno. A bylo tam tučně napsáno: Nebezpečná složka KYSELINA CITRONOVÁ. A nyní můj dotaz konečně. Na pár těch bílých kuliček jsem sáhla, když jsem nevěděla, co to je. Co když se to dostalo do pusinky mojí holčičky? Nebo jsem si sáhla na prso, když jsem šla kojit? Může ji to ublížit? Co když ji to rozleptá zevnitř ta kyselina? Uý jsem používala i ubrousky z balíku. Mám hrozný strach o ni. Může se jí něco stát? Ostatní věci z balíku jsem uklidila, než jsem to zjistila. Co když je to i na těch ostatních věcech? A manžel tam taky šlapal po kuchyni, kde to bylo a pak si šel lehnout na gauč. Mám ty věci z balíku vyházet? Samozřejmě jsem pak vytřela pořádně, ale už pozdě. Poraďte mi, jsem úplně zoufalá a úplně se tu stresuju negativníma myšlenkama. Děkuju a omlouvám se.

Nemyslím si, že by věci za balíčku byly nebezpečné, otřete je mokrou utěrkou, co půjde umýt, umyjte, gauč vyluxujte a utřete vlhkou utěrkou, pokud kojíte, vždy si myjte ruce. Pokud by miminko něco spolklo, už by mělo problém. Velký problém by nastal, pokud by dítě prokazatelně snědlo nějaký prášek, nebo vypilo nějakou tekutinu. Nestresujte se.

Dobrý den, paní doktorko. Jsem hodně vystrašená, četla jsem si včera o děložních myomech a článek mi nahnal dost strach. Psaly tam, že postihují hodně ženy po 40 /v mém věku/ a myom má každá třetí žena. Menstruaci mám pravidelnou po 26 dnech. Někdy mám výkyv + - 2 dny. Jako malé holce mi trvala tak 3-4 dny, teď mi řadu let trvá tak 5 dnů. Je silná pořád stejně. Bez špinění před a potom. Co mě začalo trápit je, že pokaždé mi 1 – 2 dny před menstruací naroste břicho jako těhotné a zůstane tak do druhého dne menstruace. Pak splaskne na svůj původní tvar. Dočetla jsem se, že pokud má žena velký myom, roste jí břicho, ale z článku jsem dost dobře nepochopila kdy, jestli natrvalo nebo pouze během měsíčků, kdy je děloha naplněná krví a nemůže přes velikost myomu odtékat ven. Zrovna teď mám menstruaci, a břicho mi opět narostlo. Mám dotaz, když má žena myom, nafukuje se jí břicho během měsíčků?

Dobrý den, břicho se vám před menstruací zvětšuje zřejmě vzhledem k tomu, že tělo zadržuje více vody, což je před menstruací naprosto normální. Pokud je břicho zvětšeno z důvodu velkého myomu, bylo by zvětšeno nepřetržitě.

Dobrý večer, paní doktorko. Chtěla bych se zeptat, dnes jsem na vaně měla něco černého. Samozřejme jsem to hned zkoumala,co by to mohlo byt. S jistotou se bojim,ze to bylo kliste. Zrovna jsem mela na ruce mydlo a cetla jsem ze kdyz se da na kliste mydlo,ze to vypusti ze sebe ty jedy. A jak sem to furt zkoumala a fotila,tak sem to pokladala na vanu a na kohoutek a furt do kola. Zkoumala jsem to asi hodinu. Jenze ted se bojim,ze jak jsem mela na ruce to mydlo,ze ten jed jsem mela vsude ve vane rozneseny a jak sem tu vanu pak myla ,ze jsem to akorat tam rozetrela a ted tam ta infekce zustala a koupala sem tam malou a bojim se,ze se ji to dostalo do krve,ma zrovna na sobe skrabanec cerstvy a ze dostane nejakou tu osklivou nemoc od klistete. Jeste jsem to nesla manzelovi ukazat a kapala sf vlastne na podlahu. Jenze manzel jak do toho slapal nez sem stacila vytrit,tak mi to roztapkal po byte a sel si lehnout. A ja se ted bojim,ze mam vsude po byte a na posteli od nej nejako borel.nebo encefal. A ze kdyz treba zhasnu mokrou rukou tak ze mi to zustane na ruce,ja pak sahnu na malou holcicku moji a nakazim ji. Je to vubec mozne? Nebo sem se uz docista zblaznila? Muzu si takhle po byte roznest nejakou nemoc z klistete a pak nakazit svoji holcicku? Doma uz se bojim sahnout i na kliku,protoze si myslim,ze je to vsechno od klistete. Koupu se tak 7x denne a furt si meju ruce a nasledne hned kohoutek,protoze je vlastne hned od klistete,protoze nez se umeju tak na nej vlastne saham . A kdyz sem to fotila,tak sem to vlastne si prenesla na mobil a ten sem zapomela utrit a pak vlastne doma vsechno osahala. Omlouvam se za dlouhy dotaz. A zasilam fotky k posouzeni,zda se jedna o kliste. Dekuji mockrat

Vůbec takto nepřemýšlejte, dodržujte normální hygienu. Klíště vypouští toxiny do rány, pokud je přisáto, jinak ne.

Dobrý den, jsem ve 13.tt. Důvodem, proč mám zřejmě přílišný strach o dítě, může být to, že se nám zpočátku nedařilo početí, zdařilo se až téměř po 3/4 roku snažení.Kolem baráku máme kočky, které ráda hladím a se kterými si hraji, avšak s jejich trusem do kontaktu nepřijdu. Před 3 dny mě začaly bolet a zvětšovaly se uzliny, což doprovázela bolest hlavy. Na internetu jsem se dočetla, že to jsou jedny z příznaků toxoplazmozy. Protože jsou svátky a lékaři neordinují, od soboty se strachuji, nemůžu spát a bojím se o to, že se plod nakazí, bude postižený,... Abych se uklidnila, jela jsem v 8 hodin večer na pohotovost, kde ze mě byli trochu nešťastní, a protože nešla udělat potřebná vyšetření, poslali mě samozřejmě domů.Nehledě na to, že jsem si musela pořídit domácí ultrazvuk, abych mohla denně poslouchat bijící srdce dítěte a tím se alespoň částečně uklidnila, že je v pořádku.Bojím se kýchat, protože mě vždy zabolí v podbříšku, a to mě hned provokuje, že se něco děje...Chci se zeptat, zda je můj strach ještě v pořádku a podobně jej prožívají i ostatní nastávající maminky, či zda bych měla vyhledat pomoc.Mockrát Vám děkuji za odpověď.

Dobrý den, prakticky všechny budoucí maminky prožívají jisté obavy o zdraví a vývoj děťátka v době těhotenství a určitá míra obav je přirozená. Pokud však tyto obavy a úzkostné prožívání začnou být nad rámec racionálního zdůvodnění, máte například poruchy spánku, jídla, nadměrně se strachujete či hlídáte, vyskytují se u vás panické obavy, strachy, pak bych vám při přetrvávání obav bez faktického základu pro jistotu doporučila konzultaci u odborníka - klinického psychologa, který se věnuje úzkostným stavům. O kontakt můžete zkusit požádat svého ošetřujícího lékaře v poradně pro nastávající maminky, je výhodné, aby klinický psycholog měl zkušenosti s těhotnými ženami. Ohledně toxoplasmósy a zvětšování uzlin konzultujte se svým ošetřujícím lékařem či se svým gynekologem. Konzultovat s lékařem bych doporučila také vámi tak často uváděné používání domácího ultrazvuku, vzhledem k možným účinkům na vyvíjející se plod. 

Zdravím Mgr. Matoušková, dětský psycholog

Dobrý večer. Chtěla bych vás poprosit o radu ohledně strachu mého dítěte. Před pár dny jsme se s našim 3 letým chlapečkem dívali na pohádku Tři Veteráni a zalekl se dlouhého nosu princezny (okamžitě jsem pohádku vyplnuli, protože začal moc plakat) a od té doby o něm pořád mluví a bojí se a pláče, bojí se jít spát, sotva řekneme slovo spát tak začne se strachem v očích hodně plakat a nechápe, že to byla jen pohádka a není to realita. Nevíme jak mu pomoct nemáte nějakou radu? Předem moc děkujeme za cokoliv.

Dobrý večer, Markéto,

píšete, že Vašeho chlapečka vylekal všetečný nos princezny Bosany a od té doby na něj vzpomíná a také má obavy z usnutí. Je pravda,že  takto malé děti nemají  ještě rozvinutou schopnost rozlišovat fantazii a realitu, častěji se tedy stává, že se nějaký ten zážitek třeba z pohádky, může promítnout do nočních strachů.

Malé dítě jde proto těžko přesvědčit o tom, že něco není "doopravdy", ale jenom "jako". Spíš bych zkusila situaci odlehčit, pokud by o tomto zážitku měl sny ještě potřeba mluvit, ukázala bych mu třeba vysavač, kterého není třeba se bát, s tím, že Bosanin nos byl podobný, byl zvědavý, všude se chtěl podívat, všude "čmuchal", ale byl hodný, nikomu neublížil...Že podobný nos mají sloni, tím si podávají jídlo...Udělejte si z toho legraci. A nakonec - nos přece zmizel, když princezna snědla hruštičku...:-) 

Samozřejmě to neznamená, že syn nalezne v Bosanině nosu zalíbení, možná bude mít obavy dále, ale věřím, že to nebude trvat dlouho a nepříjemné vzpomínky překryje něco příjemnějšího. 

Nevím, zda večer vyprávíte synovi pohádky, pokud ne, tak moc doporučuji. Mám dobrou zkušenost hlavně s těmi, co si rodiče sami vymýšlí, to se pak do nich dá krásně zakomponovat podle potřeby ledacos, co se týká dítěte samotného, třeba jeho zážitky, co prožilo pěkného, připravit ho na to, co ho čeká (třeba návštěva mateřské školky, paní doktorky), popovídat o tom, proč si uklízet hračky/ oblékat se/chodit na nočník...:-D nebo případně se dá povykládat pohádka i o tom, že se někdo něčeho bojí (samozřejmě s dobrým koncem)..

Zkuste večerní rituál nějak zpříjemnit, nezmiňujte přes synem spánek, ale spíše zdůrazněte, že se spolu třeba podíváte na hvězdy, které ho v noci hlídají, aby se mu dobře spalo a pak si řeknete pěknou pohádku. Můžete mu rozsvítit nějaké malé světýlko nebo dát nějakou hračku, která bude spát s ním a bude na něj dávat pozor.

Přeji synovi klidné spaní a hezké sny.

Míša

Dobrý den,chtěla bych Vás poprosit o radu s mým synem. Je mu 3,5 roků a bojí se vybraných hraček. Například si vybral před pár měsíci plyšového králíčka, spal s ním, apod a z ničeho nic se ho začal bát a když mu ho chci dát, začne histericky plakat, to samé s dvěmi hračkami z Kinder vajíčka - s klokanem a myškou. Ale skoro totožného klokana má také z vajíčka a toho se nebojí. Absolutně tomu nerozumím a nevím si rady. Zkoušela jsem různé hry s těmi hračkami, jakože mluvím za králíčka a říkám, že budu smutný králíček a že jsem jeho kamarád ale nic nepomáhá. To samé ještě s elektrickou motorkou co dostal k narozeninám. Nejdřív měl radost, jezdil na ni - poté se začal hrozně bát přitom nespadl, nic. Ještě co mě trápí tak je to, že nechce ovoce a zeleninu. Dříve to měl moc rád, a přibližně před rokem to z ničeho nic přestal jíst. Od té doby si kousnul párkrát do banánu a snědl párkrát kousek jablka. Moc děkuji za odpověď.

Dobrý den, u dítěte v tomto věku dochází k prudkému rozvoji představivosti a fantazie, jeho myšlení obsahuje magické prvky. Děti často nerozlišují, co je skutečné a co je výplodem jejich fantazie (např. uvěří tomu, co si samy vymyslely). Fantazie dětem pomáhá zpracovávat situace z reálného světa, často jí doplňují nějaké pro ně znepokojivé skutečnosti, mezery ve vědomostech, informacích. Chování vašeho syna nemusí znamenat nic patologického, pouze pro něj tyto hračky najednou zřejmě v jeho fantazii začaly znamenat nějakou hrozbu a dostal z nich strach. Můžete si s chlapcem  bez zlehčování či vyvracení jeho strachu o hračkách promluvit, třeba vám poví, proč se jich bojí. Jeho vysvětlení přijměte a může vám posloužit jako vodítko ke zpracování strachu konstruktivní formou. Můžete se jej také zeptat, co by mu pomohlo k zahnání strachu.

avatar
Mgr. Michaela Matoušková dětský psycholog
Štítky: #dítě #strach #vývoj
Mám strach
avatar Petrasova1147 07. 05. 2020

Dobrý den, chci se zeptat, syn 8 týdnů, je na umělým mléce AR, od narození má problém se stolicí, sám se nevykadí, musím používat trubičku. Stolice sem tam tvrdá, někdy průjem. Už dva dny mi blinka, při řihani si ublinkne, i po hodině a půl po jídle znova si ublinkne, vrací se mu i žaludeční šťávy. Stolici teď má řídkou a někdy i hlen v ní. Barva stolice žlutohněda někdy žlutozelena. Jde vidět že ho to bolí, má křeče, kroutí se a propina nohy(prdiky má). Nevíte prosím co by to mohlo být? Mám strach ať nemá alergii na laktozu. Děkuji za odpověď

Dobrý den. Zkuste jinou značku mléka, přidejte lactobacily a Espumisan. Pro jistotu vemte plenku se stolici a konzultuje u svého pediatra.