Zázraky života

viděly jste včera? já teda jen kousek, ale přijde mi to takový...no nevim...zase soap opera...jsem čekala něco duchaplnějšího, o maminách, miminách...asi jsem po tv prima chtěla moc...hoděj pár doktorskejch výrazů a myslej, že to stačí...

...porod mého malého zázraku...

Ahoj holky, před pár dny byli Filípkovi čtyři měsíce a já se konečně dostala k tomu abych vám napsala jak přišel na svět. Měla jsem rodit v podolí a termín jsem měla 20.10.2009 Už od prvního příchodu do prenatální ambulance se mi podolí zošklivilo, měla jsem špatnej tlak, trochu zvýšenou bílkovinu v moči a divnej pocit vůbec. Čekárna v podobě dlouhé chodby a asi 30 maminek mi připomnělo slova mý gynekoložky,, že podolí je továrna na děti“ ,po mý zkušenosti určitě, žádnej osobní přístup, prostě jak na běžícím pásu. Pak jsem se dostala do ordinace k nejmenovanýmu panu doktorovi, který na můj pozdrav odvětit : a vy máte co za problém?!? ,potom mě vyšetřil takovým způsobem, že jsem zatínala zuby bolestí, hold osobní přístup… Ale abych moc neodbočovala, 19.10.2009 jsem se probudila v šest ráno s mírným tlakem v podbříšku, už zase sem si říkala, lehla si do vany a snažila se relaxovat, když ale ani po půl hodině nepřecházely začala jsem být nejistá, vylezla z vany, udělala snídani a jen tak ze zvědavosti si udělala test na plodovou vodu, krve by se ve mně nikdo nedořezal když jsem zmodrala úplně celá. V tu chvíly jakoby bolesti zesílily a já začala panikařit :( Mezitím se vzbudil přítel a já na něj jen tak okrajově křičím ze záchodu, že ze mě teče plodová voda, začal pobíhat z kuchyně do obýváku a zase zpátky, pak se zastavil a začal křičet: ,,vždyť já vůbec nevím co mám dělat“, musela jsem se smát, poprosila jsem ho ať mi dobalí tašku do porodnice a tak mi začal vyndavat věci který tam byly a dávat tam jiný, naprosto nepotřebný, hold tatínkovo první dítě :) Auto nemáme a bydlíme 30 kiláků za Prahou, takže volá taxíka, když mu slečna řekla, že poblíž nikoho nemá, že nejdřív za hodinu, začalo se dělat zle mě, ohnutá, opřená o sušák, neschopna jedinýho pohybu mu říkám, prostě to zařiď!!! Za dvacet minut byl taxík před barákem, sukám se do něj jak můžu, přítel jde dát tašku do kufru, v tom se mě ptá taxikář jestli je to jeho první dítě a já na to jak jste to poznal? A on že se přítel snaží už dvě minuty otevřít kufr od auta :) Zlato se vrátil se slovy, že mu nejde dát kufr do tašky a to už jsem měla s řidičem výbuch smíchu. Do podolí jsme přijeli a já měla kontrakce po třech minutách, vzali mě na monitor, pak přišel doktor, ať si vylezu na křeslo, říká trochu to zabolí. Zakřičela jsem bolestí a on mi povídá, ale prosim vás, vždyť tam byly jenom dva prsty, co budete dělat až tam bude celá hlavička a s ironickým výrazem ve tváři odešel, krev jsem měla až u kotníků a sestřička mi říká ať se utřu, oblíknu a že už půjdeme na porodní sál. Perfektní začátek. Porodní sál byl krásnej moderní, sprcha, míč, cd, ale mě to bylo ukradený, po zákroku toho pitomce jsem se kroutila bolestí čím dál víc. Vybalte si, oblečte si něco pohodlnýho a za chvíly přijdu udělat klystýr, sem se netěšila :(, teplá voda, kterou domě páčila jak se dalo mi opravdu nedělala dobře a jak se za ní zavřely dveře už sem běžela na záchod… V tu dobu mi už začínaly pekný bolesti a já jako prvorodička jsem byla neskutečně vyděšená, bolest se mi začínala zdát nesnesitelná, některou kontrakci jsem si zakřičela až přišla sestra a když mi řekla, nekřičte maminko, to si nechte na porod,že tak dvě třetiny mám za sebou, chtěla jsem utíct, chtělo se mi zvracet, prostě děs, klepala jsem se po celém těla a ta třesavka nešla zastavit. Navíc mi odmítly dát epidurál s tím, že mám nějakou infekci, dostala jsem kanylu do žíly, přítel celou dobu seděl u mě a po každý kontrakci mi zvlažoval rty, to jediný mě uklidňovalo. To že mi kanylu s léky proti bolesti píchala sestra čtyřikrát a pokaždý mi po chvíly praskla žíla a celý obsah mi vytvořil na ruce bouli jak tenisák moc rozvádět nebudu. Po čtyřech hodinách pro mě nezkutečných bolestí, se otevřely dveře, vchází dva doktoři, asi tři sestry, pořád koukaj na monitor a já nechápu co se děje, to že se malej přidušoval se mi nikdo neobtěžoval říct, to jsem se dozvěděla až z lékařský zprávy při odchodu,najednou začali pobíhat sem a tam, z lehátka udělali porodní a začali mi říkat kdy mám tlačit, jenomže já už neměla moc síly, ale i tak jsem tlačila ze všech sil, křičela bolestí a myslela si, že to, co se dere ze mě nikdy ven nedostanu… Nezažila jsem takovou bolest, poslední tři kontrakce, kdy mi sestřička zarejvala loket do břicha si pamatuju jen matně, pak přišla obrovská úleva já byla ráda, že to mám za sebou,Filípek se narodil v 15:35, s 2920kg a 49cm,jukla jsem na novopečenýho tatínka, který dojetím brečel. Později mi říkal, že jeden doktor měl v rukou ty velký kleště a říkal ostatním, tak ještě jednou a pak kleštěma, to si já už nepamatuju :( To malý fialový, ulepený stvoření mi položili na hruď, čuchla jsem k němu a voněl jak zkyslý mlíko :), ale byl to zázrak. Pak se šel vážit měřit, očistit a dostal ho tatínek do rukou. Na mě čekalo šití a ikdyž to bolelo dost, oproti tomu co předcházelo to byla procházka rájem. Prcka jsme měli asi půl hodinky u sebe a nemohli se vynadívat, pak ho odnesli a já jsem si pal mohla dopřát několik hodin odpočinku, kdy jsem zhltla celou čokoládu a vůbec vše co mi přivezli. Odváželi mě ze sálu a zřízenec mi povídá,, tak co maminko, kdy bude druhý?“ Myslela jsem že seskočim z toho lehátka a dám mu co proto :) První noc sama na dvoulůžáku, zařízeným aby se neřeklo, v noci sprcha, nemohla jsem spát, jak moc jsem se těšila na toho mrňouse. Bohužel přístup sester na oddělení mě rychle vrátil do reality, když mi ho v šest ráno přivezli na krmení, dali do náruče a se slovy tak tady ho máte zavírali dveře a byly pryč. Najednou sem seděla sama na posteli, v rukou novorozeně a nevěděla co mám dělat, bála jsem se ho pomalu dotknout a modlila se, aby se nevzbudil, to byly moje vnitřní pocity. Jinak byl ale nádhernej, blonďáček, tak malinkej, k sežrání. Kojení jsem si užila, nikdo mi nic pořádně nevysvětlil, něvěděla jak pořádně na to a sestřičky na vaší otázku reagovaly, no přece takhle, to je snad jasný ne, prostě mi dávali najevo, že je opravdu obtěžuju a co jsem viděla na ostatních pokojích, opravdu jsem nebyla vyjímka, nejednou jsem poprosila sestru, aby mi poradila jak mám toho prcka vzbudit, že mi pořád usíná u kojení, dloubla ho do žeber tak silně, že malej měl záchvat pláče, brečel asi půl hodiny a nebyl vůbec k utišení, po téhle zkušenosti už jsem se radila jen s maminkama a doteď lituju toho, že jsem tu sestru už na oddělení neviděla. První den po porodu jsem dostala k snídani tu nejtučnější paštiku co znám a dva kusy okoralýho rohlíku, to mi nepřišlo ani jako vtip, za celých pět dní co jsem tam strávila se jídlo dalo jíst tak dvakrát. Naštěstí jsem tam měla rodinu, která mě dosytosti zásobila . Abych to shrnula, narodil se mi nádhernej kluk, kterýho zbožňuji jak nejvíc můžu, porod je pro mě i po těch měsících co bolest už odezněla a jizva už srostla nadále odstrašující, podpora přítele jak po porodu, ale hlavně u něj naprosto úžasná a moc mu za to děkuju, stejně tak veškerému personálu který mě odrodil a v podstatě zachránil moje mimčo, kterýmu se nechtělo ven tak rychle. Ovšem veškerému personálu na oddělení šestinedělí děkovat opravdu nemohu, jejich snaha, nevhodné poznámky, neochota cokoliv vysvětlit, ukázat, nebo poradit mi narození Filípka opravdu znepříjemnily a kojit jsem začala pořádně až doma, kde jsem byla bez stresu a konečně v klidu. Třeba za nějaký čas až Filípek povyroste si pořídíme druhý zázrak, ale rodit v Podolí opravdu nechci a nebudu. Omlouvám se za délku, ale chtěla jsem se vám svěřit jak jsem to prožívala já :) Jinak přeju všem maminkám bezstarostný porod a spoustu krásných překvapení po něm. Držím palečky všem miminkům a maminkám zvlášť

zázrak

stal se zázrak. stála jsem v obchodě ve frontě k pokladně. dost lidí, dost zboží...paní předemnou měla obrovský nákup . předpokládám tak za 5000,-- a mně se začaly z horka a vyčerpání podlamovat kolena. opřela jsem se o zábradlíčko a snažila se nesesunout k zemi, když v tom mne někdo tahá za rukáv.... paní z vedlejší fronty, kde měli dva lidé před ní jen drobnosti. pojdtě předemne! prohlásila nekompromisně. děkovala jsem jí a ona se usmívala... to nic není... a já na to: ale je - a vy víte proč:-) usmála se a řekla: jo, to vím:-) tak jsem chtěla říct, že hodní lidé jsou a budou a podpořilo mne to v úmyslu být pořád hodná blbka.

zázrak..

holky dnes poprve skoro po pul roce Alex nebreci.je moooc hodny,hraje si sam nebo spinka..maximalne si brouka a tim to hasne.kez by mu to zustalo.ani nevite jake to je,proste klid,ticho a je usmevy...ale nechval dne pred vecerem,co?

zázrak :-)

Spali jsme dneska do 9:30. No vůbec nechápu, jak je to možný. Kubík takhle dlouho obvykle nespává. Je fakt, že se vzbudil, když jsem ráno kolem půl šestý kojila malou, tak mu taťka udělal taky mlíčko...já čekala, že se bude vstávat a ono ne - on ještě vytuh. Já jsem vyspaná jako už dlooouuho ne :-) Akorát asi nic nestihnu, ale to neva.

malý zázrak

My jsme z manželem otěhotněly na první pokus, což beru jako takový malý zázrak, protože když čtu ty články v časopisech které se týkají párů které na miminko čekají i několik let, jsem velice vděčná, že k nám byla příroda tak štědrá.

P.S. antikoncepci jsem nikdy neužívala

Podprsenka pro mě- zázrak???

holky kde kupujete podprsenky? nebo neznate nejaky dobry e- shoP s prijatelnymi cenami a vetsim vyberem velikosti??? uzjsme zoufala... mam o cislo mensi velikost nez pred tehu, kdysi byvala 75 B nebyl problem i bez zkouseni, ale ted??? mam 75 A a nic mi nesedi zadne strihy- nebo spise mam ten problem ze prodavaji vse vycpane a vyztuzene jak brneni a to ja eee1 mam - jednu!!- sama krajka a v lete to zas dre..chtela bych neco mekkouckeho zaroven lehce ozdobeneho a hlavne aby to bylo v me velikosti a sedelo to!! asi nadlidsky vykon to sehnat co...

Stal se zázrak

Tak si představte,dneska jsem znovu volala do té firmy,a už jsem byla fakt drsná,chtěla jsem vědět jestli ty okna už jsou vyrobené či né prostě jsem na tu paní co to zvedla tlačila, že to chci vědět,jinak že odstupujeme od smlouvy,řekla jsem že jsem v 37tt a že jsem myslela že to stihnou dřív atd....,a paní na tel.lince mi řekla že pak můžeme chtít prodlení což je jen 16 kč za každý den,tak jsem jí řekla,at se na mě nezlobí,ale že za takovou almužnu mi to nestojí.A světe div se,teď mi volal přítel že okna příjdou udělat 8.9.to jim přesně končí termín dodání a montáže 7 týden.No hold je třeba někdy hrozit a hrozit.Ale díky bohu aspoň za to,ale jako firmu je rozhodně doporučovat nebudu.

Asi zázrak,ale........

Ahoj holky.Jsem uplně hotová....JAk víte,hledám toho pravého.No a jak jsem psala jak sem se stala tetou,tak durhý den jsem se tam jela podívat vlakem. No a na cestě nazpět jedu vláčkem s tím že je uplně našvihanej lidma a tak si pujdu sednout do jídelního vozu a něco si tedy dopřeju na zapití. No přišel ke mě sympatický muž a optal se co budu pít tak říkám máte pivo?Prý ano tak mi donesl a povídá tak 75kč,řikám že maximálně za 50,-prostě jsem to zkusila.A on že tedy jo,tak piju a pohoda.Pak že jeslti si dám ještě něco povídám,tak max.ještě pivo ale leda za 50 a on na mě vy jste nějaká šťastná,povídám jasné dneska jsem tetkou a on tak to máte na účet podniku a tak se semnou hodil malinko do řeči.Nevim co mě to napadlo,ale nechala jsem při odchodu své číslo na stole a pelášila domů.No a hned večer se mi ozval to byla STŘEDA a tak pár sms až najednou zda s ním nechci jet v pátek do Vídně,ty jo nevěděla jsem co mám dělat,prej o cestovné se starat nemusím a uděláme prohlídku.No holky do poslední minuty jsem nevěděla,ale nakonec jsem upozornila kamarádku a matku kam teda jedu.Podotýkám jelo se po pár sms a 2min.známosti v PÁTEK ráno a že večer na zpět. Holky to co jsem zažila bylo nesmírně nádherné a nic mě to nestálo jen kupu nádherných zážitků,všude mě pozval.Pak jsem s ním nakonec pokračovala až do depa a že někam zajdem,holky kecali jsme jako by jsme se znali šíleně dlouho.Usli jsme ve slušnosti ve 3 ráno a pak jsme jeli každý domů. Já do Pardubic a on o 200 km dál do Hranic na Moravě... No nemám já pech. Holky o nic se nepokoušel gentleman,sympaťák s rodinným domem rozvedený a malou dcerkou.Fakt mi přišel skvělej.Jsem uplně rozhozená.Má to samé akorát má malou k tomu.Samozřejmě jsme v kontaktu dál a do Vídně jedem zas za měsíc a sem tam se uvidíme v Praze.No mám takové krásné brnění v břiše,ale copak to je normální zase??? 200km???

Přírodní zázrak

Zdravím,vyzkoušejte přírodní produkty z bylin od české firmy.Kolegyně zhubla 17kg za půl roku!www.okg-prirodniprodukty.webnode.czreg.č.03-000996

Ta kaše je zázrak :)

Tak jsme včera vykoupali, v osm dali kaši - snědla přesně půl porce (tzn. 70ml vody a 2pol. lžíce směsi - Nutrilon rýžová), takže asi tak dvakrát víc než napoprvé a jedla by dál, ale nechtěla jsem jí dát, aby toho nebylo napodruhé moc. Už i pěkně polykala, sice pořád bylo nakydáno všude kolem, ale celkem se tomu už dalo říct jezení Do devíti chtěla ještě napít z obou prsů - v devět jsem ji dala do postýlky, do půl desáté si povídala sama pro sebe, párkrát jsem jí podala dudlík zpátky do pusy..v půl desáté sama usnula a vzbudila se V PŮL OSMÉ RÁNO No já koukala jak puk. Tak snad to tou kaší bylo..ale tři vynechaná noční krmení mi nafoukla prsa do neuvěřitelných rozměrů, z každého jsem odstříkala skoro dvě deci a ještě v nich zbylo dost pro Nelli ke snídani (mimochodem - dotaz v Péče o dítě, děkuju ). Já jsem se tááák krásně vyspala... Nelli ráno v postýlce vysmátá jak..nevím, jestli je to tou kaší, ale jestli jo, tak Vivat Nutrilon s rýží

Tupozrakost

Ahoj holky, moc prosím o radu ...včera jsem byla s Ajou( 8,5 let) na očním vyš. paní dr. diagnostikovala tupozrakost já jsem na netu našla ,že se to dá léčit jen do 8 let,ale dr. říkala do 10 napsala nám brýle a jdeme v pondělí do oční školy domluvit odpoledne trénování a ještě máme astigmatismus pravé tupozraké -1,5 a levé ok +0,25 a ještě v 7letech na preventivní prohlídce bylo vše ok.Poradíte díky moc.....