banner

Celkem výsledků pro tag/y "zaměstnání": 100

Huráááá!

Konečně jsem si sehnala brigádu a možná i práci! V pátek jdu do pekárny mašlovat karásky, první den mě prý k ničemu jinému nepustí Sehnala jsem to přes kamarádku, která tam dělá. Budu chodit jenom na noční (dělá se i odpolední, ale kvůli dětem nemůžu), zatím na dohodu, později mi dají pracovní smlouvu, když budu chtít. Já mám takovou radost, už od června jsem doma a nemůžu o žádnou práci zavadit, tak mi držte palce, ať to zvládnu

Prima den

Tak ač dneska jeden žáček rozlil sousedovi na docela povedený obrázek tuš a já v zápalu uklízení jsem ubrus plný tuše chtěla slít opět do malé butylky ... a ejhle, kapalo to z půl metra nad zemí a prskalo všude (koza jsem si tu malou skleničku dala na zem, nechtěla jsem dělat na lavici, ať nepoliji pouzdra apod.) ale ... moje nová nadřízená mi udělala radost. Už včera mi nabídla, že pokud chci, můžu učit místo paní vychovatelky. Mi moc nešlo o další hodiny navíc. Ale protože teď jezdíme s dětmi do plavání, tak se to počítá jako neodučené 2 hodiny a tudíž, když mi dá dvě hodiny suplování, tak je vlastně mám místo plavání a není to přesčas či doplnění hodin do úvazku. A vzhledem k tomu, že paní vychovatelka je už druhý měsíc nemocná, tak bych učila měsíčně 8 hodin jen tak zadarmo. Trošku jsem si posteskla a ejhle... byla mi nabídnuta možnost si ty hodiny po ní vzít. Tak už učím ve své třídě úplně všechno Hurááááááááááááááá Snad mě ona pak neukamenuje

měsíc v práci

Tak se pokusím shrnout pár dojmů z práce. Děkuji všem za podporu v prvních dnech. Měly jste pravdu, zvyknout si opět po letech vstávat ráno bylo to nejmenší. Týden a už jsem fungovala zase normálně. Ráno vstanout je nyní menší zlo než dostat děti z postele. Ale už jsem přišla na to s jakou rezervou je bude a v kolik je patřičně popohánět. Jsou to nervy vyprovodit obě děti. No kdo jich má více, tož potěš koště Jinak mé dojmy jsou dost rozpolcené. Je to neskutečný rozdíl pracovat ve škole na vesnici a ve městě. Troufám si říci, že i starosti dětí na vesnici jsou někde jinde. Tedy pokud to není dobou a děti se nezměnily.Počet dětí mi vzrostl, což má své výhody i nevýhody. Čím více dětí, tím hůře se jde věnovat individuálně, tak se věnuji potřebným po škole. Mám druháky. Holčičky jsou zlaté. Kluci už tolik k zulíbání ne. U jednoho doslova musím během hodiny sedět, není schopný nic udělat Asi jsem moc nezestárla, takže zase se najde pár jedinců, co mi občas tykne asi se ztrácím v davu a neustále působím spíš jako kamarádka, což nejsem . No a kuchařky si mě pletou s deváťačkami. A co se ped. sboru týče, tak nevím, jestli to dám. Je to hold velká škola. Každý na svém písečku. Podpora shora nic moc. Kolegové intrikáři, nabonzovali jednu učitelku, jak odchází dřív. Takže už je sešit hanby, jak mu říkáme, tam se musíme zapisovat, kdo odchází dříve. Mě se to naštěstí netýká, mám výjimku, protože mám částečný úvazek. O penězích jindy... to je fičák, co tam nahoře nevymysleli. Prý mi bude trvat tak 8 let, až zjistím komu věřit a komu ne, tak teda s mou povahou .... asi založím novou školu přijímám vychovatelku veverku a Evulika Pardon za délku ...

3 roky

Tento týden jsem byla u Jednoty 3 roky ! To to uteklo. Jak dlouho jste byly nejdéle v jednom zaměstnání ??????

práce na směny

Jak to ty lidi vydržej?Já jsem po třech denních 12tkách umřetá, ale jde to. Ale jakmile mám jednu dení 12 tku a pak za sebou dvě noční. Tak já vůbec nevím kdy spát abych se vyspala po dvanáctce a kdy spát abych se vyspala před noční. No a to nemluvím o třech nočních za sebou. Sice pak mám dva dny volna, ale ten jeden den celý prospím. Vůbec to volno po noční stejně prospím a pak jdu zase do práce.Přijde mi, že jsem jen v práci a nebo spím. Né že bych si stěžovala, to ani ne. Ale spíš nechápu jak to udělat abych to zvládala a nebyla pak celá rozhozená a nevyspalá ve dne i v noci.

Nevím, nevím a nevím...

Proč sákryš všechny výzvy chodí v nevhodnou dobu?Když měl malý ani ne dva roky, mohla jsem nastoupit do práce jako šéfka oddělení, ale šlo to jen na plný, což jsem nakonec nepodstoupila. Teď se plácám na né moc významném místě, ale což už...No a opět, minulý týden jsem kývla na jeden kšeftík, který ještě půjde zvládat, a dneska přišla další výzva. Mnohem zajímavější, ale časově hodně náročná... Jak přemýšlím, tak přemýšlím, ale to asi nedám. Za půl roku jde malý do první třídy, a budu potřebovat čas... Mám ještě víkend, ale asi to vypadá, že to budu muset s díky odmítnout