Tchýně důvod rozvodu

Ahoj holky, je tu mezi vámi některá, která se rozvedla kvůli tchýni? Když jsem začla s manželem chodit, tak se tchýně tvářila v pohodě. Po určitě době, když jsme se chtěli s manželem sestěhovat do bytu, tak pak začlo z manžela lézt, co mu kdy tchýně řekla, když byl u ní sám. Např. když přišel po delší době, tak mu řekla : co, dala ti propustku? (tedy já)... Nebo když jí vykládal, že jsme byli nakupovat a chtěl jí sdělit, co vše si koupil, tak vykřikla, že to nebude poslouchat, apod. Jednou když jsem jí vezla i s tchánem domů, od našich z opékačky, tak mě a manžela zvala na druhý den na oběd(na řízky), ale vzhledem k tomu, že to byl náš první víkend o samotě v bytě, tak jsem jí řekla, že ještě uvidíme, ale že manželovi ten řízek taky usmažím ( řekla jsem to naprosto normálním, v pohodě tónem). Při té příležitosti mi ona v prostřed věty zabouchla dveře od auta a pak jak kdyby si uvědomila co udělala, mi zamávala a usmála se. Víkend na to, jsem jí psala smsku, jestli pro ni a tchána nemám přijet, protože bylo léto , že by se vykoupali v bazénu. Tak jak mi tykala, tak mi v smsce vykala a nesmyslně se vymluvila, že ne... Když jsme s manželem bydleli v bytě už asi 14 dní, tak z něho vypadlo, že mu matka říkala , že se s ním do bytu nepřestěhuju a pokud jo, tak že se do týdne vrátím k našim.. Po tom všem mě to už tak štvalo, že do mě furt ryje, že jsem tam přestala chodit. Později omezil i manžel návštěvy. Pak jsme s manželem začli plánovat svatbu a když je byl pozvat, tak mu řekla že nepůjdou, protože je nemám ráda. Když je šel pozvat po druhé, tak opět řekla že nepůjdou, tentokrát proto, že jí nemají rádi moji rodiče. Svatba tedy proběhla bez nich. Druhý den po svatbě mi manžel řekl, že byl rád, že tam jeho matka nebyla, že by se tak neuvolnil. Manžel k nim chodil sporadicky (3-4x do roka, a to bydlíme v jednom městě) asi 2,5 roku. Pak jsem se v loni po Vánocích rozhodla, že za nima půjdeme, že uděláme krok ke smíru a pozveme je na Silvestra k našim. Což proběhlo poměrně v pohodě. Tcháni přišli a od té doby jsem se začli více stýkat. Většinou všichni i s mými rodiči a nebo jsme je navštívili jen my s manželem. V březnu jsme začali s manželem stavět domeček. V té době nám na stavbě hodně pomáhal taťka a i manžel to uvítal a o pomoc ho většinou žádal. Hodně se s mým taťkou radil a probíral spoustu věcí ohledně stavby. Až v květnu jsem jeli všichni dohromady do lázní do Maďarska, a jelikož jsme jeli dvěma auty ( já + moji rodiče v jednom autě a manžel + jeho rodiče v druhém autě , tcháni to tak chtěli), tak tcháni měli příležitost s manželem být o samotě 4hodiny při cestě tam a 4hodiny při cestě zpátky. Nevím, co si v autě povídali , ale každopádně zhruba do měsíce mezi mnou a manželem proběha velká hádka (do té doby byly pouze drobné výměny názorů). Od té doby manželovi začalo vadit, že můj taťka dochází na stavbu ( což původně bylo domluvené, že bude taťka dělat jakoby stavební dozor, protože manžel má méně času a za prací dojíždí a vrací se později). Začal se škaredě tvářit, když moji rodiče se jen přijeli podívat, začal mít problém s tím, když mu taťka říkal nějaký názor ohledně stavby apod. Jeho rodiče jezdili na stavbu každý víkend a to mu nevadilo. Rapidně změnil chování celkově k mojim rodičům, do té doby s nimi měl velice dobrý vztah (oslovoval je mamko a taťko), omezil oslovování, začal být arogantní a i celkově ke mě se začal měnit. Najednou se na mě začal utrhovat, i bez důvodu. Dřív byl velice hodný, dalo by se na něm pomalu dříví štípat.. Neměl s ničím problém. V září jsme jeli opět do lázní, opět ve stejné sestavě v autech a opět po návratu do měsíce byla druhá velká hádka. Když mi pomalu začlo docházet, že je to vždy po tom co s nima stráví delší čas, tak jsem se manželovi snažila vysvětlit, že se něco děje a že mám obavy, že jeho matka opět do něj rýpe proti mě a už i proti mojim rodičům. Dostala jsem odpověď, že to tak vidím já a že co by z toho matka měla, že ona nic neříká. Manžel najednou na své rodiče nedá dopustit, nechce nic vidět a strašně je brání, přičemž na začátku vztahu sám viděl a i přiznal, že matka do něho rýpe. Nyní to již nevidí a ani asi nechce.Situace se zhoršuje, utrhuje se na mě čím dál víc, začíná být agresivní, vůbec ho nepoznávám. Řešit nic nechce, buď nemluví, nebo se výhýbá odpovědi, když se ho na něco zeptám. Nebo mi rovnou odsekne, nebo začně skákat jak papírový čert. Přijde mi, že jsem si vzala někoho úplně jiného. Myslím si, že jeho rodiče, ve změně jeho chování, mají prsty. Tak jako na začátku vztahu, do něho tchýně rýpala, tak teď rýpe ještě mnohem víc a štve ho proti mě a proti mojim rodičům. Nechápu proč, ale asi ho chce mít zpátky pro sebe. Nevím, jak to dělá, že ho takto ovlivňuje, nebo proč to manžel nevidí, či nechce vdiět. Nyní bydlím u rodičů a jsem ve stavu, že jsem rozhodnutá podat žádost o rozvod. I kdyby manžel chtěl situaci řešit, já už vím, jak se umí doopravdy chovat, ukázal mi asi svou pravou tvář a s takovým člověkem být nechci. Strašně mě to mrzí a hlavně mě mrzí, že upřednostňuje matku a vidí ji jako modlu a její slova jsou svatá a matka mu nelže. Omlouvám se za délku příspěvku, kdo to dočetl až sem, tak mu děkuji a pokud někdo zažil něco podobného, budu ráda když se poděli o zkušenost.

antikoncepce

Zdravím, tento článek je naprosto úžasný.. s rodinou velmi rádi cestujeme, ale máme malé auto a cesta na dovolenou byla vždycky pohroma. Potom mi ale kamarád poradil, že si mám na dovolenou vypůjčit větší auto. A to jsem taky udělal, využil jsem služeb firmy www.dodavky-express.cz, jejich servis byl bezkonkurenční a ceny velice přiznivé. Doporučuji všem :)

Rozvod a tchyne atd..

Potrebuji znat nazor nekoho nezaujateho, prosim o radu k tomuto pribehu: rozvedla jsem se cerstve s manzelem a mame jedno dite. Mazel me malem znicil a zdravotne se z toho dostavam dlouho.... Proste cely vztah byl pro me teror a vysbodila me az milenka za zady. bohuzel jsem nemela silu odejit kvuli diteti sama. Ale co me trapi potrebuji znat nazor na toto: rozvod probehl ok, v pohode se domlouvame s exmanzelem na hlidani, ale zacali mi volat neustale jeho rodice a jeho prarodice. Tchyne vola kazdy vikend a i kdyz se zepta na malou resi se hlavne neustale exmaznel tedy jeji syn..maji snim problem v komunikaci takze kdyz on snima nekomunikuje(volaji me). Jenze ja chci mit klid a i kdyz mi jich je lito, kdyz vim co maji za syna podvodnika.. Nechce se mi a vadi mi jim uz zvedat telefony. Porad si pripadam jak kdybych snim zila... A dost mi pripominaji ex a proto jsem se nerozvadela.. Abych snima dal virtualne zila...Kdyz jsem snim zila tak mi obcas take zavolali,ale ted resi semnou jejich neshody, jelikoz ho znam pry ja lip.. A se mnou se da lip mluvit... Proste s nim nemaji vztah.. Rozhodla jsem se utnout s nimi kontakt, odkazala jsem je na jejich syna at se domlouvaji s nim. Jelikoz on doted vse snima nechaval na me. Smzr. Vnouce pujcovat budu dal bez problemu. Ale celkove chci mit klid jak od ex tak jeho rodiny... Myslim, ze jako syn by mel snima komunikovat on ne? Jak vy komunikujete po rozvodu s tchyni a pod? Diky holky za rady

Jak se dostat do psychického klidu...

K zamyšlení mě vede příspěvek od veverka77 níže. Přijde mi, že čím víc se nám pletou naše rodiny do života, tím víc jsme my ve stresu. Naši: styl studený odchov, "příkazové" hospodářství, žádné velké projevování citů. Přijedou max. na chvíli na kafe, dětem se nijak moc nevěnují. Blbě je podle nich vychováváme, protože si třeba dovoluji dát jim vybrat, jestli chtějí k snídani chleba se šunkou nebo rohlík s medem, což se obrátí proti mě :). Dítě si přece nemá právo vybírat, nemá právo na názor.... Tcháni jsou pravý opak - byli by tu nejraději nonstop, děti totálně rozmazlují (stylem, že krmí 4,5 leté dítě, protože on je pšeci malinkej), neustále je zahrnují tunami hraček, když něco zakážeme, oni to před námi dovolí a ještě zdůrazní, ať nám to neříkají, že bychom se zlobili atd. A protože samozřejmě já a manžel pocházíme z výše popisovaných výchovných stylů, společný pobyt s jedněmi nebo druhými prarodiči je pro nás utrpením. Kdyby se tak dokázali zprůměrovat. Ale ze všeho nejhorší je, když se prarodiče vzájemně snaží nasazovat na ty druhé a řeší, koho mají děti raději (což dělají myslím především naši) a my pak řešíme, komu se zrovna máme zavděčit, aby se ten druhý neurazil. Zrovna minulý týden u nás byli naši a můj táta šil do malého, že něco nemá dělat, a on mu odvětil, že tady doma velí rodiče. Což byla věta, kterou pronesl manžel pár dní před tím v souvislosti s tím, že tchýně zase honila toho 4,5 letého a krmila ho jak mimino, manžel jí to zakázal a malý se vztekal, že ho babička krmí u nich vždycky. Manžel pronesl, že to je možné, ale tady velí rodiče a on bude jíst sám, že je na to dost velký. No a můj táta to zase vztáhnul na sebe, že je to útok na něho. Včera mi volá teta, že si jí táta stěžoval, co si to k němu malý dovoluje a jak je to jako vychováváme. Chápete to? Něco si nějak vyloží a já to mám pořád řešit a obhajovat... Nebaví mě to už, fakt. Chci normálně fungovat a neřešit pořád tyhle žabomyší války.

Ještě někdo má takovou sobeckou matku jako já???

Pane bože,já jsem věděla,že se zase naseru,ale ještě předčila moje očekávání.Kdo?Moje matka.Karolínka bude mít 14.7. narozeniny,tak jí volám a ptám se,jestli bude mít čas toho 14.nebo 15.Kvůli dortu.My ho načneme s Karolínkou sami,když jí budeme s Míšou přát,ale pak chceme nabídnout i mamkám,až přijdou.Tchyně sice pracuje,ale bez problémů si přehodí směnu.Moje máti má 14. službu,ale 15.7. volno.Tak si říkám "fajn,takže toho patnáctého".A ona začala "no...já ještě nevím...já mám volno,ale pak zase jedu v kuse (jako že má nabité směny)...a na kdy ten dort objednáváš?...a na začátku se tak ještě nejapně zeptala kdo že to má narozeniny"...Tak se jí ptám,v čem je problém,když toho 15.má volno a ona že chce mít taky jeden den pro sebe.Chápete to??????Do pr*dele už!!!Vůbec tady nechodí,pořád si stěžuje,že Karolínka má krásný vztah ke tchyni (bodejť by ne),loni dokonce nepřišla vůbec a dárek poslala (tehdy jsem to tady,myslím,psala.Vymlouvala se na to,že neví,jestli už prodělala neštovice,které Karolínka vůbec měla - jasná výmluva,protože my jsme původně měli přijít k ní a to jí neštovice nevadily a když jsme poprosili,ať radši přijde ona,tak najednou....).No,večer prý mi ještě zavolá.A že když přijde,tak jen dopoledne.Paráda.Takže zase každá matka zvlášť.Holky,já se strašně omlouvám,píšu to asi úplně zmateně,stylisticky jako prvňák,ale mně se vzteky tak klepou ruce!Nejdřív jsem tady začala křičet,ale Michal mě krotil,ať neděsím holky a já to potřebuju prostě dostat ven.Já jsem věděla,že bude dělat krky,ale tohle mě normálně dostalo.To si zase jako pro ten dárek musí Karolínka dojít?Ať si ho nechá.Bože....

Bože,ta je lakomá!

Moje matka.Dneska jsme se tam cestou z knihovny zastavili,protože jsem tam měla poštu.Původně jsem chtěla vzít dopisy a jít,ale tak jsem si řekla,že se chvilku zdržíme,ať vidí holky.No,to jsem si naběhla....Jednak ani nevypadala,že by měla radost,že nás vidí.Dobrá,beru,že nemusela mít náladu nás vidět,ale ať si pak nestěžuje,že na ni kašlu.Během těch asi 45 minut,co jsme tam byli,mě stihla naštvat hned 4x.Uznávám,že jednu výtku měla ke mě oprávněně.Nechce se mi vypisovat všechno,jen to,co mě vytočilo nejvíc.Karolínka začala mluvit o tom,že má hlad (Michal mi pak řekl,že o tom mluvila už dřív,když jsem byla na záchodě a máti na to nic,tak jí řekl,že jí nachystá něco k jídlu doma.Máti se přesto nechytla).Takže pak přede mnou Karolínka řekla,že má hlad a ona furt nic,tak Michal jí říká,že musí říct babičce a co by chtěla.Karolínka,že neví,co je v ledničce.Na to máti nepříjemným hlasem,že to asi nemá hlad,když se ptá,co tam je.A tak hnusně teda,co by si dala.Tak Karolínka,že třeba housku se šunkou.Tak se milostivě zvedla.Pak přišla a zase tak nepříjemně se zeptala,jestli to chce namazat a Karolínka,že teda jo a ona málem vztekle "ale já mám jenom Ramu!" Tak jsem jí odpověděla,že my ji používáme taky.Tak to donesla a nezapomněla zdůraznit,ať nedrobí!Holky,kdybyste ji ale slyšely,jak byla nepříjemná,když měla Karkulce něco dátTchyně by se přetrhla,navíc i ví,co má ráda (to moje máti se nezajímá) a moje máti se tvářila,jako by ji chtěla sežrat večeři