Akce polštář

Volá mi v týdnu po dvoudenním hlídání Marečka tchyně.Jelikož si nevoláme od jisté doby vůbec,bylo mi to divné tak jí volám zpátky co se děje tak urgentního?Prý má pro mě návrh.Že mi pošle velký klasický polštář pro Marečka do postýlky,protože mu tám chudákovi dávám ten malý a on se v něm bude LÍBEZNĚ válet.Mě dostalo už slůvko líbezně-nevěděla jsem co si mám pod tímto výrazem představit.Ptám se proč si myslí že je to dobré?A že teda děkuji,ale že si nemyslím že by dítě mělo mít velký naducaný polštář v malé postýlce,že podle mého je to na zadušení.Ona vždycky volá a objeví úplnou Ameriku.KONEC další epizody-pokračování příště.

Prý jsme si jí neměli dělat....

Holky, přítel má ségru v léčebně, byla doma, protože musela k doktorovi (vždycky dostane propustku na půl dne).Domů přijela vlakem a odpo mi přítel volá, že jí musí (zase)odvézt.Tak jsem mu řekla,proč jí neodvezou rodiče,že budu zase doma sama s dvěma dětma, kdežto oni jsou dva na jedno dítě (mají v péči neteř),na to mi řekl,že jsou vychcaný,že to ví.Tak,že jim dáme Filíčka,a at jedu s ním.Volá mámě a říká jí: Zařiďte si to jak chcete, ale jestli mám odvést Petru,tak musíte pohlídat Fílu.Na to mu něco řekla a on: Jana toho má taky dost,je pak sama na dvě děti,kdežto vy jste dva na jedno dítě a tchyně: Tak jste si jí neměli dělat, když to nezvládáte!! Nic jí na to neřekl a zavěsil....Druhý den s ním mluvila a dělala jakoby nic a další den mi volala,at jí Mára v sobotu ráno Fílu přivede,abych si dáchla...Najednou si hraje na hodnou,protože se bojí,že tam nebudeme chodit a malou neuvidí. Ale nasrala nás oba,takže se tam naštěstí ani přítel nežene.....A hlavně v těhotenství říkali,jak nemáme Fífu odstrkovat a přitom oni to dělají už ted.Když jsme tam byli malou ukázat,tak se tam nad ní rozplývali a neteř chtěla ke tchyni na ruku.Ta se na ní obořila: Jano, dej teď pokoj....No, takže asi tak

Pochvala

Tak i já mám důvod chválit, tchána i tchyni. Když člověk něco potřebuje, tak jsou fakt obětaví. To se jim nedá upřít, snaží se pomoct.

taky darky

S Pepou jsem 14 let, tchyni znam taky 14 let, a ona me dobre zna, to jen tak na okraj.Byly jsme s holkama u ni, a ona mi dala ke svacine parek zabaleny v tlacence a to cele zabalene ve slanine. Pritom VI, ze maso v podstate nejim. Navic toto mi prijde fakt masova pecka, aj Pepa rikal, ze by to nejedl.Jako darek k Vanocum jsem dostala makeup od Avonu, nikdy v zivote jsem se nemalovala, pouze na divoke tematicke vecirky. Ale do civilu nikdy.A vrchol vseho je knizka ETIKETA PRO MANAZERY od Spacka. Nic proti Spackovi, ale PROC NAM TO DAVA? My s Pepou celym nasim stylem proti takovemuhle snobismu bojujeme, clovek se ma hodnotit podle toho, co ma v hlave, a ne podle toho, jak ma uvazany uzel na kravate. Nemam nic proti zasadam slusneho chovani, ale tahle knizka je presnym popisem toho, co si oblect, kdyz jde clovek na golf s ministrem. Nehrajeme golf a nezname zadne ministry.

dárky

před Vánoci jsem říkala mamce, ať nám dají peníze, že je potřebujeme víc. Na Vánoce dobrý, koupili jsme si za ně baterii do kuchyně. No a hádejte co jsem dostala v lednu k narozkám tělové mléko (nepoužívám) odměrku, aviváž a tekuté mýdlo na WC. Kdyby dala peníze mohla bych si koupit něco na sebe takhle mám utěrku. Ona má ve zvyku kupovat spoustu věcí a samý blbosti. I holkám té menší dala od Fischera kladívko a když se narodila tak jsem dostala modrý bodýčka. Prostě to nechápu.

To jsou socky

moji rodičovéJdu s tátou do alberta, on si v kráječi nechá nakrájet chleba a pak vybírá ty malé patičky, co tam zbyly po ostatních chlebech.Přijdeme domů a já ve dveřích bonzuju mámě, co ten její manžel tropí za ostudu a ona říká: \"No jasně, já mám ty patičky nejraději. Ale myslím, že se na nás lidi blbě dívají.\"Je pravda, že se by se ty patičky asi vyhodily, ale stejně...

Poradíte???

Není to o tchýni , ale o mých rodičích. Jsem z toho úplně hotová, nevím, co dělat. Klasika-dole bydlí rodiče a my nahoře. Dost jsme jim toho vylepšili-jsou to společné prostory. Jenže oni nás neskutečně psychicky ničí. Nespokojení jsou, všechno kritizují, jak to předtím bylo a teď to porovnávají, teď je to samozřejmě modernější a lepší..ale to oni nepřiznají. Např. jsme udělali nové topení, všechno jim zaplatili. Začínají hádky, kde nás i sprostě nazývají, je to všechno před dětma, samozřejmě se bráníme,dojde i hádce, ale přece si nebudeme nechat s...na hlavu. no oni nás pomlouvají před lidma. Matka jde na kosmetiku a tam nás špíní, hraje si na chudinku, přitom nemá důvod. Já už nemám ani chuť jít ven, pač se stydím. Lidé, co se s náma normálně bavili, tak vidím, že se chovají jinak, jsou odměřenější. A já nevím, co dělat. Přece nebudu nikomu z ničeho nic něco vysvětlovat,nebo se obhajovat. Jen se cítím strašně trapně. Manžel říká, že si to nemám tak brát, ale když to nejde. Jak byste to brali??

Překvapila a za to jí děkuji

Marodíme už poměrně dlouho, já i děti máme antibiotika(já už druhé) a donedávna ještě horečky. Volali jsme tchýni a prosili jí, jestli by nemohla dojet a postarat se o děti, já sotva lezu, stále. Holky, ona v úterý dorazila a zůstává do neděle. Ani nevíte, jak jsem jí vděčná a moc jí za to děkuji.

nechci děti připravit o babičku, ale

ale babička - tchyně o ně nejeví zájem. a já se přiznám, že mi to přestalo vadit. nejdřív jsem se tím trápila stejně jako do teď manžel, ale je sobecká. vždycky se dlouho neukáže, třeba 2 měsíce a pak když přijede, chová se divně, kontroluje kde co máme, mluví jen o penězích, děti ji nezajímají. pak jsem z toho zas rozhozená. asi ji nezměním, ale je to stále horší. na návštěvu nás nepozve, sami jezdit nechceme a pak jen řekne, proč jste se neukázali? a když jsme tam zvonili, odbyla nás u dveří, že má návštěvu. já už opravdu nevím, jak se k tomu mám postavit. a když byl malý Maty, bývala normální, chodila do práce, nepila, setkávali jsme se, občas i pohlídala oba kluky.

tchýně a hlídání

Trochu mě mrzí, že ten příspěvek minulý byl tak stěžovací, neb jsem tchýni skutečně vděčná. ALe vyventilování mi pomohlo a o to šlo. Chtěla bych napsat jak tchýně hlídá :)Ted ještě hlídá spolu s tchánem, neb by prý tak živé dítě sama nezvládla a musí si na něj zvyknout. Což je fajn Tonda dědu zbožnuje. Hlídá nám teď dvakrát do týdne. Vždy má pro tondu navařeno a vymyšlenou nějakou zábavu podporující třeba motoriku, myšlení, kreativitu nakoupila si na to několik chytrých knih z kterých čerpá (to zapálení jí závidim). Chodějí dokonce i na písek a na procházky.Toník poprvé když tam šel plakal, ale hodně brzo pochopil že to tam je fajn a už při předání nepláče a myslím, že se mu tam líbí. Doma pomáhá jak s babičkou stavěli věž z houbiček na mytí nádobí apod.Jako ano našla by se i negativa (pořád mu cpe dudlík, krmí ho místo aby jedl sám a učí ho divné zkomoleniny slov apod...) Ale máte pravdu i já si to myslím. Péči tam má výbornou, líbí se mu tam a já jsem za to vděčná. Tak tohle nebudu hrotit. Už jsem jí slušně řekla že bych byla ráda at věci co mi vadí nedělá kvůli školce aby tam nebyl za miminko a ona řekla, že jo.Tak bych jí ráda veřejně pochválila at si jen nestěžuju.

Buď a nebo

Je tady hypotetická možnost strávit týdenní dovolenou mj. s tchyní. Což by mělo svoje výhody (hlídání mimina), ale také svoje nevýhody (neustále by do všeho mluvila a dítě by pomalu nedala z ruky, já ji znám). Ona je taková, na jednu stranu hrozně obětavá, na druhou stranu si myslí, že ví všechno nejlíp a ještě mi předhazuje jako argument, jak to dělá s dětma její dcera. Což fakt nepotřebuju poslouchat. Švagrovou mám ráda, ale holt některý věci dělá jinak, protože je jiná. A když dám třeba dítě poržet někomu jinýmu, tak mu ho za chvíli zcela bez servítek sebere A taky o mně občas mluví nepěkně za zády před manželem a někdy i za zády dělá s dětma něco jinak, než se jí řeklo. Nerespektuje naše přání jako rodičů, a to mě štve nejvíc. Takže jestli fakt pojede s náma a já to přežiju, dám si zlatej metál.

Ten mě dneska tak nas..l

Byli jsme na obědě u manželovo babičky. Přijeli tam pak tcháni, zase jako vždy celí potentovaní z Honzíka. Když jsme odcházeli, tchán prohlásil věc, která mě neskutečně dožrala. Že brzo bude jaro a budeme S NIMA (2x zopakoval S NIMA) jezdit na chalupu, že to bude fajn, že já tam budu s malým a Ríša (muž) že bude kopat. No tak jsem se jako otočila a řekla jsem dost přidrzle, že to bude mít teda Ríša radost. A on hned se tchán začal cukat, že co co, že na chalupě se makat musí, že se musí udržovat. Jako nechci být nějak hamižná nebo tak, ale ještě nikdo nikdy neprohlásil, že ta chalupa bude naše nebo něco, ještě se neví, jestli ji taky neprodají a my tam budeme jezdit dřít. Ríša dělá od rána do večera, přijíždí na malýho koupání a celej žhavej bude o víkendu kopat zbytečný věci, který si tchán vymejšlí. Snad máme svou rodinu a své starosti, oni doma mají devatenáctiletého fracka bez zaměstnání, tak ať řeknou jemu, ať kope, ty jo... A Ríša se neozval, ten je taky dobrej. Pořád abychom jim byli za něco vděční, že dali manželovi práci, tak se z toho asi zjevíme. Tohle se mi fakt nelíbí.