Návštěva

Přijeli k nám na návštěvu tchyně s tchánem. Jako dobrý to bylo, tchyně teda nezavřela pusu za celou dobu (já myslím, že zakecává nervozitu), ale můj muž si s ní rád povídá, tak já tolik nemusím Akorát mě mrzelo, že i když jsme jim říkali, ať přijedou na oběd, tak se najedli po cestě. Já navařeno, napečeno, tak aspoň trochu ochutnali. Jak vy reagujete na takové to: nic nechystejte, nedělejte si o nás starosti... Stejně hostíte nebo fakt nic nenachystáte? Ona ta moje rodina je taková jinačí, pro mě jsou dost záhadní, nic neříkají, vše musím hádat. O tom zas jindy.

To bude dovolená

První týden v září jedeme na týden na dovču a domluvili jsme se, že sebou vezmeme oboje prarodiče. Teda můj taťka není na nějaké ježdění někam, takže mamka si místo něj bere kamarádku, ale to je taky skoro rodina. Když jsem s tím nápadem ve srandě přišla, můj chlap se nejdřív zhrozil, ale pak jsme oba naznali, že je to vlastně geniální nápad. Budeme mít dvojí možnost hlídání, obojí rodiče jsou nadšeni, že můžou jet s námi (není to úplně běžně dostupný, chlap to musel domluvit) a navíc to mojí mamce zaplatím a budu tím mít vyřízený parádní dárek k jejím šedesátinám. Normálně se na tu slezinu fakt těším a doufám, že se do té doby nic nepokazí.

polívčička jako od babičky

Do jednoho litru vody nalejeme celou flašku kečupu....Přidáme vařené těstoviny...A máme tchýninu rajskou

jak vidí tonda babičku

http://blog.babyonline.cz/medox/fotogalerie/album/16093takhle Toník nakreslil mojí matku, to vypovídá za vše. Přihodila jsem ještě obrázek rodiny a prsíček :)ps. matka na oslavu nedorazila, zaprvé nechce chytit bacil i když nám nevěří že jsme nemocní a za druhé přes ten sníh by se sem nedostala

U mě skončili

Už po nich nic nebudu chtít. Ne že bych tedy někdy chtěla, ale tentokrát už to fakt přehnali. Bydlíme v jejich baráku, už asi sedm let a já, tím pádem i Adam, máme pobyt na mém trvalém bydlišti. Teď starej přišel s tím, že bych si ten pobyt měla změnit kvůli školce, což je pravda. Tak to už asi dva měsíce řešíme, kdy tam jako půjdeme a pořád se to odkládá. Teď, když už je nejvyšší čas, jsem zjistila, proč se to zaseklo. On se ten dědek paranoidní bojí, že kdybysme se náhodou rozešli s Vaškem, že já budu dělat naschvály, nadělám si dluhy všude možně a exekutoři přijdou samozřejmě sem. On je fakt psychicky nemocnej, barák na syna přepsat nechce, protože se bojí toho samého, že jakmile to na něj napíše, tak půjde a vezme si půjčky na miliony a skončíme pod mostem. To, že o svých dětech říká, že jsou přiblblé, to je normálka. Jsme spolu devět let a to už mě snad může znát. Navíc, kdybysme se rozešli, tak oni dva už mě v životě neuvidějí, i kdybych měla chodit kanálama. Už takhle tam jezdím jen na vánoce, teď už teda jen na vánoce a to si to ještě sakra rozmyslím. Jsem tak naštvaná, dneska to tam jel Vašek domlouvat a já vůbec nevím, jestli až tam zítra půjdeme na ten úřad, tak jestli budu schopná držet jazyk za zuby. Kdyby to fakt nebyla jediná možnost, jak upíchnout dítě do školky, tak vypěním a dobrý, ale takhle to musím zkousnout, což mě bude stát fakt hodně úsilí.

maminky kluků - budoucí tchýně

často tady čtu jaké problémy vám dělají matky partnerů, taky nemám ideální a proto mě často napadá, že asi ani syna nechci, abych pak nebyla taky ta hnusná tchýně myslíte, že nebudete taky takové? anebo právě proto, že to teď zažíváte, tak si na to pak dáte pozor a budete super tchýně?