jsem ráda ale stejně je mi z toho smutno

tchýně odjela s vnučkou od švagrové na dovolenou, nás se ani nezeptala jestli by jsme jí dali Anetku s sebou. Je to takový divný, čím to je, že je jedno vnouče dobré a jiné ne? Je pravda, že Anetka s nima ani nikam jet nechce, ale to mi na tom přijde nejhorší. Nechce k nim, protože k tomu má asi důvod. A já jí nenutím. Zvláštní. přitom druhou babičku miluje a s tou jede na prázdniny klidně a moc se těší.

Už si tykám s tchyní

Po 18 letech,co se známe,mi to dneska nečekaně nabídlaByli jsme tam na oběd (mimochodem,poprvé v životě jsem jedla pštrosa)a když mě stříhala (potřebovala jsem zastřihnout konečky),tak mi to nabídla.Musím říct,že mě to potěšilo a docela mi to šlo,ani jednou jsem se nepřeřekla

tchán je úžasnej

a tchýně samozřejmě taky. Tchán, protože mu zbývá ještě asi 30 dní dovolené, tak se nabídl, že si na týden na dva vezmou Lukáška na hlídání. Což je super, aspoň budu moct v klidu všechno zabalit a přestěhovat a ne to dělat s malým za zadkem. Teď to jenom dobře naplánovat a bude to.

zemřela babička

manželova babička, byla hodná, měla několik mrtviček nepravidelně po sobě jdoucích a ta poslední už byla moc silná. Byla poslední dva měsíce na LDN takže to myslím bylo pro ní i všechny kolem vysvobození. Pohřeb je v pátek. Holky si poplakaly a Barunka jde s námi. Koupila jsem jí včera v Praze nějaké oblečení. Tak na nás myslete aby to zvládla, přeci jenom to pro ní bude poprvé a bohužel né naposled. Zbytek prarodičů ve věku téměř devadesátníků je tu stále s námi.

Ty mě zase točej...

ano, je řeč o tchánovcích. Malý měl minulý týden svátek. U nás se svátky nikdy nijak extra neslavily, prostě jsme si popřáli, dali malý dárek a konec. Ne tak u nich - oslavy jak blázen, povinný oběd, dort ... Dobrá, beru, jsou tak zvyklí. Ale byli jsme dohodnutý na minulý víkend, že to teda oslavíme. V půlce týdne volá tchýně, že švagr o víkendu nemůže a že o to dobrý maso, co koupila, ho nechce připravit(je mu 20, řídí celou rodinu :). OK, dohodli jsme se na tuto neděli. Dneska volá, že švagr v neděli nemůže, že má nějakou akci, jestli by to šlo v sobotu. Už jsem se fakt vytočila, protože v sobotu tu máme dětský den a chtěli jsme tam malýho vytáhnout. Tak jsem řekla, že plány máme už jiné. No katastrofa, že se nedokážeme přizpůsobit. Jako sorry, je to svátek našeho dítěte, oni to furt přesouvaj a komplikujou a já se z toho mám jako po..? Kdyby normálně přijeli, dali kafe a popřáli mu, byl by klid. O hoře dárků, který mu zase nakoupili, radši nemluvím. Vím, že jde o kravinu, ale já už z principu odmítám nechat si organizovat čas mé rodiny dvacetiletým rozmazleným švárou. Kdyby to bylo poprvé, ale je to tak pořád. Omlouvám se za román, muselo to ven. Večer čekám, že bude volat manžovi, ať to nějak zkusíme vymyslet.

tak něco od nás

Já asi začnu s tchánovcema být nejlepší kamarádka, protože to už je snad třetí návštěva za sebou kdy byl klid a pohoda. Fakt nechápu. Asi nastane velkej třesk až tam pojedeme na prázdniny No ale jedna věc, co prostě nedávám,je když o dětech mluví jako \"Můj vnuk přeci nebude nosit růžové ponožky\" \"Moje Baruška by tohle nikdy neudělala\". Jako jaaaak MOJE???? Ty jo, tohle nedávám. Vím, je to prkotina, ani jim za to nijak nenadávám, ale prostě jaký mají oni nárok na MOJE děti?:D Nepište mi ať si představím situaci až Ondrášek bude mít jednou děti...nepíšu to jako konec světa, jen mi to strašně zní v uších - prostě pro mě cizí lidi a nárokujou si přivlastňovat něco mě tak strašně blízkého...já je odnosila, porodila, prakticky se od nich už 3 roky nehnula... a oni řeknou \"moje děti\"... brrr