Dvojí metr

Dobrý den,
velice by mne zajímalo, proč jste tehdy jela se synem jako doprovod sanitním vozem, když podle Vašich vlastních slov byl již při vědomí a komunikující, bez známek ohrožení života? To jste neměla obavy, že při poskytování přednemocniční zdravotní péče v sanitním voze budete působit jako rušivý element? Troufám si usuzovat, že jste jela společně se synem, protože jste po této události jeho přechodné ztráty vědomí chtěla být prostě po jeho boku. A stejně tak to cítí i tito rodiče malých pacientů na JIPu. Ano, jistě i oni dokáží jít ven na vzduch. Ale až se na to sami budou cítit a až vyhodnotí, že už není situace natolik kritická a že už se od svého dítěte na nějaký okamžik mohou vzdálit. Velice mě mrzí, že jako u zdravotníka u Vás nacházím tak málo empatie. Protože empatii máte jen jednosměnou - směrem k lékařskému personálu. Sama jsem zdravotník, pracuji na urgentním příjmu a nikdy nám není přítomnost rodičů na obtíž při žádném z poskytovaných úkonů. Nevím, proč by tomu na JIPu mělo být naopak a mělo by toto - něco zcela přirozeného, mělo někomu vadit.

Diskuze?

Článek má špatný nadpis...přestože tuto problematiku nevnímám černobíle a chápu, že nervozní rodiče na JIP můžou přinést víc problémů než užitku - čekala jsem polemiku - vypíchnutí pro a proti, různé úhly pohledu. Toto je subjektivní a zcela jednostranný popis postrádající jakoukoliv empatii, navíc psaný značně manipulativní formou ("matka si přivedla aktivistku"). Je to bohužel smutné potvrzení toho, jak to v našem zdravotnictví i 30 let po revoluci funguje - tělo oddělené od ducha. Jak se asi cítí malí pacienti oddělení od rodičů nikoho nezajímá.

Tohle myslíte vážně?

Mluvíte o právu a přesto o něm očividně nevíte vůbec nic. Doufám, že se s vámi nepotkám v ordinaci, neboť mě děsí představa, že někdo, kdo je schopen vyplodit takový článek, léčí lidi a nedejbože děti.

můj názor

Ano, právo dětí na přítomnost rodiče autorka zapomněla zmínit. Stačí si představit, jak se asi malé dítě cítí, pokud se najednou ocitne samo mezi cizími lidmi. Myslím, že pokud rodič může být s dítětem nepřetržitě, je to to nejlepší zejména pro psychický stav dítěte. A psychika se zdravotním stavem souvisí velice úzce.

Blog Jany M.: Jak si představuji efektivní školství? Aneb pokračování Proč všichni rodiče chtějí své děti dát na gymply a VŠ?

Jana M. plynule navazuje na svůj text, který napsala z pocitu naprosté beznaděje, jak dnešní školství, jeho organizace a touha, ne všech, ale mnoha po formálním vzdělání – titulech – zcela plýtvá lidským potenciálem. A také našimi penězi.https://www.babyonline.cz/blog-jany-martincove/skolstvi

otázka práva

Děti (nějak jste na ně v tom nadpisu zapomněla) mají právo být se svými rodiči nepřetržitě, i na JIPce. To není věcí diskuse a není to nijak závislé na tom, jestli by (podle názoru lékaře) bylo pro rodiče lepší jít ven na čerstvý vzduch.