Tohle myslíte vážně?

Mluvíte o právu a přesto o něm očividně nevíte vůbec nic. Doufám, že se s vámi nepotkám v ordinaci, neboť mě děsí představa, že někdo, kdo je schopen vyplodit takový článek, léčí lidi a nedejbože děti.

můj názor

Ano, právo dětí na přítomnost rodiče autorka zapomněla zmínit. Stačí si představit, jak se asi malé dítě cítí, pokud se najednou ocitne samo mezi cizími lidmi. Myslím, že pokud rodič může být s dítětem nepřetržitě, je to to nejlepší zejména pro psychický stav dítěte. A psychika se zdravotním stavem souvisí velice úzce.

Blog Jany M.: Jak si představuji efektivní školství? Aneb pokračování Proč všichni rodiče chtějí své děti dát na gymply a VŠ?

Jana M. plynule navazuje na svůj text, který napsala z pocitu naprosté beznaděje, jak dnešní školství, jeho organizace a touha, ne všech, ale mnoha po formálním vzdělání – titulech – zcela plýtvá lidským potenciálem. A také našimi penězi.https://www.babyonline.cz/blog-jany-martincove/skolstvi

otázka práva

Děti (nějak jste na ně v tom nadpisu zapomněla) mají právo být se svými rodiči nepřetržitě, i na JIPce. To není věcí diskuse a není to nijak závislé na tom, jestli by (podle názoru lékaře) bylo pro rodiče lepší jít ven na čerstvý vzduch.

Blog Jany M.: Čí právo je na dětské JIP větší? Lékaře, rodiče, ostatních dětských pacientů?

Vzpomínáte si na ten případ z března letošního roku? Kdy bylo na dětskou JIP přijato 6týdenní dítě se zápalem plic? Jeho matka tehdy odmítla opustit JIP. Každý se domáhal svého práva. Mohly strany najít společnou řeč?https://www.babyonline.cz/blog-jany-martincove/jip-deti

Moc dekuji za clanek

Nemohu, nez souhlasit s kazdym slovem
Z meho skromneho, vysokoskolsky nevzdelaneho pohledu by jsem jeste doplnila, ze je to castecne vina i zamestnavatelu. Uz v te polovine 90. let, kdy jsem ja studovala na stredni skole se zacinalo rikat, ze maturita je naproste minimum, ze bez maturity uz cloveka nechteji ani na pozici prodavacky. A vetsina studentu touzi po lepsim uplatneni, nez po pozici prodavace/cky.
Chodila jsem na jednu z nejtezsich strednich skol v te dobe a z 20 studentu, kteri jsme se k maturite vubec dostali (puvodne nas bylo 32), jsem byla jedina, ktera se na vysku nehlasila i kdyz jsem byla v studijnim uspechu nekde uprostred.
Pozdeji jsem vystridala nekolik zamestnani od laborantky pres prodavacku, sekretarku, delnici, realitni maklerku, matky na plny uvazek a tlumocnici az jsem zakotvila u podnikani. Myslim, ze vsude jsem byla pomerne uspesna a nikde se nemuseli drzet za hlavu, ze zaucuji nejakou pribrzdenou osobu. Nicmene, az na praci sekretarky a tlumocnice to pro mne bylo jako nutne zlo.
Myslim si, ze by se obory vysokych skol meli reformovat, protoze neposkytuji uplne to, co by clovek do praktickeho a profesniho zivota potreboval. Ac ja jsem zamerena humanitne a technicke a prirodovedni znalosti mam nekdy problem pochopit a osvojit si, presto si myslim, ze tech humanitnich oboru je zbytecne moc, mnohe jsou nicnerikajici a neuplatnitelne a skutecne zadavaji duvod tzv. "vecnim studentum" se flakat.
Na druhou stranu, tak jako pises, vznikaji povolani, ktere si lide tvori z nedostatku moznosti/nabidek a kde naopak chybi obory, ktere by je neco uplatnitelneho naucili a tak patraji a vzdelavaji se sami..